(11.00 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Vy jste také 18. června tady uvedla, že v případě, že by ministerstvo nerozhodlo v zákonem stanovené lhůtě, zasáhlo by svým postupem do ústavně garantovaných práv na spravedlivý proces. S porušením tohoto práva je spojena povinnost státu nahradit žadatelům škodu, která v případě zmařeného sloučení nemusí být nikterak nízká. Z tohoto já jsem pochopil, že ministerstvo pod dojmem jakési obavy, že by muselo platit nějaké sankce, muselo kladně rozhodnout v případě sloučení jak zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, tak potom v tom druhém případě sloučení těch dvou pojišťoven s Českou národní zdravotní pojišťovnou.
Já se chci jenom zeptat, o jaké náhrady škod by se v takovém případě jednalo. Tam přece šlo jenom o to, že vlastně ta jedna finanční skupina, která měla zájem o tu další zdravotní pojišťovnu, tak prostě jednoduše na základě stávajícího zákona, do kterého se zasáhlo vyhláškami o volbách do správních a dozorčích rad, dosáhla toho, že vlastně získala na svoji stranu minimálně osm lidí, kteří potom vlastně podepsali žádost o sloučení a spojení s tou druhou zdravotní pojišťovnou. Mě by zajímalo, o jaké konkrétní škody by se v tom případě mohlo jednat, které ta zdravotní pojišťovna, která chtěla tu druhou pohltit s tím, že vlastně ovládla tu druhou zdravotní pojišťovnu, nebo ovládla její správní radu a dozorčí radu, tak jaké náklady s tím mohla mít způsobené, o které by mohla žádat stát o náhradu škody.
Potom jste také ještě uvedla 18. června, že v případě toho prvního sloučení by nebyla konkurence v regionu mezi zdravotními pojišťovnami Agel a Hutnické pojišťovny negativně ovlivněna. Já jsem tady v té své řeči tehdy upozorňoval na to, že se nejedná jenom o narušení konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, ale že se zejména jedná o narušení konkurenčního vztahu mezi zdravotnickými zařízeními, protože ostatní zdravotní pojišťovny nevlastní zdravotnická zařízení ani je neovládají, na rozdíl skupiny Agel, která vlastní více než 20 zdravotnických zařízení včetně 10 nemocnic. A to je ten podstatný rozdíl, pro který si myslím, že dochází k omezení hospodářské soutěže, protože pochopitelně osoba, která ovládá jak zdravotní pojišťovnu, tak zdravotnická zařízení, tak jí to umožňuje vlastně finanční prostředky lépe využívat, ale využívat je ve svůj prospěch a řekněme možná na úkor těch ostatních zdravotnických zařízení, která nejsou ve spojení, ať už formálním, nebo neformálním, s těmi ostatními zdravotnickými zařízením, s těmi ostatními pojišťovnami. A to si myslím, že je zásadní věc. Čili to narušení konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami vidím v tom, že je tady zdravotní pojišťovna, nebo skupina, která ovládá zdravotní pojišťovnu a současně zdravotnická zařízení, a jsou tady ostatní zdravotní pojišťovny, které nemohou vlastnit a ani vlastně neovládají zdravotnická zařízení. Čili to je tady ta jedna nerovnost v té rovině zdravotních pojišťoven. A potom je tady druhá nerovnost, která je mezi zdravotnickými zařízeními, protože pochopitelně ta finanční skupina, nebo skupina, která ovládá současně pojišťovnu a zdravotnická zařízení, může zvýhodňovat ta svoje vlastní zdravotnická zařízení.
Mě by opravdu zajímalo, jakým způsobem chce Ministerstvo zdravotnictví zajistit, aby se nestalo, že vlastně dojde k vyvádění prostředků zdravotního pojištění nějakými řekněme nadstandardními smlouvami s těmi zařízeními, která jsou ovládána vlastně stejnou osobou jako ta pojišťovna. To si myslím, že je zcela zásadní. A já jsem tady upozorňoval, že to není zcela standardní, že v Evropě neznáme takové případy, kdyby zdravotní pojišťovny měly vlastnit zdravotnická zařízení. A to si myslím, že je velice závažný problém, na který jsme tady i my reagovali v Poslanecké sněmovně a předložili jsme návrh novely zákona, myslím, že je to číslo tisku 926, o zdravotních pojišťovnách, která by měla právě zamezit tomuto vzájemnému provázání mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami a která měla také zamezit střetu zájmů, střetu zájmů, kde se vlastně přímo v tomto zákoně vyjmenovává příkladmo, které osoby mohou být ve střetu zájmů a mohou vlastně působit té pojišťovně újmu. Já jsem vlastně zaznamenal, že vláda s tímto návrhem, zřejmě na základě vašeho doporučení a vyjádření, vyslovila nesouhlas, ale domnívám se, že právě tato norma, kterou my jsme tady předložili, by měla tyto případy řešit tak, aby nedocházelo k využívání zdravotních prostředků ve zdravotním pojištění ve prospěch určitých zdravotnických zařízení.
Já se tedy vrátím ještě k té chronologii. My jsme se snažili v průběhu měsíce července, kdy vy jste projevila zájem o zlepšení právní úpravy pro zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, předložit už ty návrhy, které vlastně dneska předkládáme. V té době se zdálo, že budete tyto návrhy akceptovat. Potom ve skutečnosti před jednáním v Senátu ani jeden z těch našich návrhů, vlastně z těch zásadních návrhů, nebyl akceptován a senátoři vlastně přijali návrh, který ministerstvo doneslo ráno do Senátu před jednáním senátního výboru. Čili chci uvést, že jsme se snažili nějakým způsobem tyto možnosti ještě předtím, než Ministerstvo zdravotnictví povolilo to druhé sloučení, to znamená sloučení Hutnické zaměstnanecké pojišťovny s Českou národní zdravotní pojišťovnou, a vlastně jsme chtěli pomoci tomu, že bude připravena právní úprava. A přestože v rámci doporučení nebo vyjádření, které dávalo Ministerstvo financí k této druhé fúzi, bylo jasně uvedeno, že ministerstvo doporučuje, pokud by mělo dojít ke sloučení, tak až od 1. 1. 2010, tak přesto vaše ministerstvo rozhodlo o tom sloučení prakticky bezprostředně poté, co ten návrh byl projednán v Senátu 31. 7.
Já si myslím, že to rozhodně nesvědčí o tom, že by ministerstvo mělo nějaký zájem na tom, aby se ten proces nějakým způsobem vyvíjel standardně, aby si stát chránil své zájmy, případně zájmy ve veřejném zdravotním pojištění. Spíše mě to vede k tomu, že se v tomto případě preferovaly určité soukromé subjekty a že ministerstvo vlastně vydalo rozhodnutí tak, aby se stihly v termínu, než případně začne platit ta právní úprava, která byla v legislativním procesu a která začala platit od 1. listopadu.
Já se ještě krátce dotknu způsobu ovládnutí těchto zdravotních pojišťoven. K tomu došlo ve změnách prováděcích vyhlášek k zákonu, který upravuje volby do správních a dozorčích rad. Vlastně dneska jsou úplně popřeny zájmy pojištěnců a vlastně možnost předkládat návrhy na volitele a předkládat návrhy kandidátů do správních a dozorčích rad mají pouze významní zaměstnavatelé a reprezentativní odborové organizace, přičemž výklady toho, kdo je reprezentativní, se velmi různí.
My jsme v poslední době byly svědkem i pokusu o ovládnutí správní rady, nebo voleb do správní rady zdravotní pojišťovny Metal-Aliance, kde vlastně přišlo jakési odborové sdružení s návrhem, aby jejich kandidáti, pochopitelně byli to kandidáti jednoho konkrétního zaměstnavatele, byli zahrnuti do voleb v případě volby do správní rady zdravotní pojišťovny Metal-Aliance, která má proběhnout příští středu. Čili de facto, a mám ty údaje z Hospodářských novin, se jednalo vlastně o pokus o převzetí, nebo ovládnutí této zdravotní pojišťovny Metal-Aliance ze strany určité skupiny. ***