(14.40 hodin)
Poslanec Petr Bratský: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, ruský premiér Vladimír Putin před několika dny vyzval Evropskou unii, aby půjčila Ukrajině peníze na úhradu dodávek plynu, které opět dluží. Diplomaticky řečeno by se tím unie - a teď to řeknu skoro v uvozovkách - vyhnula problémům při tranzitu ruského plynu dál do Evropy. Nediplomaticky přeloženo je to něco mezi možná vydíráním a vyhrožováním, že Rusko opět přiškrtí nebo zcela uzavře kohoutky s plynem. Tuto situaci jsme velmi citelně poznali již minulou zimu, dokonce z pozice předsedající země Evropské unie, a myslím, že jsme se s ní tehdy vcelku solidně vypořádali a pomohli tak například nejen Slovensku přímými dodávkami z našich zásob, ale nepřímo i dalším členským zemím unie, které jsou na ruském plynu závislé ještě více než Česká republika. Tady se ukázala poměrně velmi dobrá strategie i minulých vlád, kdy jsme budovali dostatek zásobníků.
Vím, že se touto reálnou hrozbou vláda v říjnu zabývala a v průběhu listopadu by měla dokonce proběhnout zvláštní cvičení zainteresovaných složek státu a dalších organizací i podniků, které prověří, jak jsme na tuto možnost připraveni. Prosím vás tedy, pane premiére, o jakési shrnutí a uklidnění české veřejnosti v otázce zásobování plynem zejména pro domácnosti, školy, nemocnice a další důležité subjekty.
Chtěl bych se též zeptat, zda a jaká byla od minulé plynové krize podniknuta opatření ke zvýšení strategických zásob plynu nebo alternativních zdrojů paliv. Na jak dlouhou dobu by České republice stávající kapacita vystačila, kdyby došlo k úplnému zastavení dodávek?
Z dlouhodobějšího hlediska bych se rád zeptal na kroky vlády ve smyslu větší diverzifikace zdrojů plynu a snížení naší závislosti pouze na ruském zdroji. Například již předchozí vláda Mirka Topolánka ještě za českého předsednictví Evropské unie rozběhla intenzivní jednání s Evropskou unií o projektu plynovodu Nabucco. Zajímalo by mě proto, v jaké fázi mezistátních jednání je tento projekt nyní (upozornění na čas) a jaké kroky budou následovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak jste to stihl. Děkuji. A nyní je příležitost k odpovědi pro pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já velmi kvituji zájem o tuto problematiku. Předem říkám, že bych si velmi přál, aby se připravované scénáře nenaplnily a nemuseli jsme je aktivovat. Nicméně nejhorší by bylo pasivně přihlížet a nevytvořit žádný krizový scénář pro tuto situaci nebo třeba zůstat jenom na tom loňském a nepoučit se třeba z loňského roku. To je jedna věc, ta je aktuální.
Druhá část dotazu měla trošku systémový a do budoucnosti mířící povahu. To uklidnění zase na druhé straně je na místě, protože jak my se tady v té zemi dovedeme skvěle strašit, tak já bych k tomu strašení nerad přidával.
Spotřeba zemního plynu v České republice se, dámy a pánové, pohybuje mezi 30 až 35 miliony metrů krychlových za den a je plně za normální situace pokryta přímými dovozy. Záměrem plynárenských podnikatelů, a to je dobře, je šetřit plyn uložený v zásobnících co nejdéle, tedy i pro případ, že výrazně poklesnou venkovní teploty nebo dojde znovu ke krizovému vývoji v oblasti dodávek zemního plynu z Ruska, to znamená východní cestou, a zejména toho, který teče přes Ukrajinu. V této souvislosti budeme s napětím čekat 7. listopadu (směje se), to je zajímavé datum, ale ne tentokrát v té bývalé souvislosti, ale prostě 7. listopadu je termín zajímavý tím, že to je den, kdy Ukrajina splácí. Čili uvidíme, jak to bude velký signál už teď v listopadu, jak se bude moct Ukrajina vyrovnat se svým finančním závazkem vůči Rusku. Víme, že na Ukrajině se blíží volby, což tu situaci může samozřejmě docela zajímavě zdramatizovat.
Pojďme k technickým faktům. Ta kapacita, jenom pro rekapitulaci, kapacita pro potřeby České republiky zásobníků plynu je necelé nebo téměř tři miliardy metrů krychlových a jsou naplněny na sto procent v současném okamžiku, takže kapacita je připravena pro případ možné krize, a z nich budeme moct čerpat padesát milionů metrů krychlových zemního plynu denně.
Je na to připravena, na tu krizovou situaci, aktualizovaná, nebo nová vyhláška, která platí od 1. října 2009, čili to není replika toho, co bylo vloni. Nepůjčujeme si tu loňskou. Rozděluje zákazníky do sedmi skupin podle objemu a typu odběru plynu, zvyšuje možnost regulace trhu s plynem v případě stavu nouze. Ano, je to tak. To cvičné vyhlášení stavu nouze je naplánováno. Je naplánováno na 12. listopadu tohoto roku, ale bude prováděno tak, aby se při něm neomezovala spotřeba plynu odběratelům. Samozřejmě ten scénář je organizován tak, že nejdřív - pokud k němu dojde - nejdřív velcí odběratelé, a je to v takových vlnách, aby úplně naposled jsme byli schopni co nejdéle zásobovat v neztenčené míře obyvatelstvo, nemocnice, školky, prostě provozy tohoto typu.
Pokud by se opakovala loňská situace nebo nastala situace, která se k ní bude blížit nebo ji bude připomínat, jsme připraveni řešit výpadek kapacity zvýšenými dovozy z Norska, to je předjednáno, a i plynovodem Jamal, což je plynovod vedoucí z Ruské federace přes Bělorusko a Polsko do Německa.
Takže já si myslím, že vláda k tomu přijala veškerá opatření, která jsou v jejích rukách. Znovu opakuji, že bych si přál, aby se ten scénář nenaplnil, jakkoliv to nelze vyloučit. Podobně se na to chystá i celá Evropská unie. Pokud to padne na leden, budeme bedlivě sledovat výkonnost, akceschopnost a energii, kterou tomu bude věnovat - to už bude španělské předsednictví. Přece jenom Španělsko je vzdáleno tady od toho regionu, ale pevně věříme, že se toho ujme akčně, pokud k takové situaci dojde.
Česká republika v těch unijních aktivitách nadále je nositelem, řekl bych, toho náboje, aby nesplaskl ten potenciál, který tam české předsednictví, pravda, vneslo. (Upozornění na čas.)
To znamená energetická bezpečnost je jedním z prvním témat a Nabucco samozřejmě podporujeme.
Pokud bude potřeba, dodám podrobnosti písemně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane premiére. Pan poslanec Petr Bratský rozšíří svůj dotaz.
Poslanec Petr Bratský: Nepříliš rád bych pomohl panu premiérovi, aby mohl dokončit. Ale myslím si, že proto jsem zmiňoval tu věc s panem předsedou vlády Putinem. Přece jen Rusko si nemůže nechat ujít příležitost ovlivnit ukrajinské volby v lednu. To znamená proruský Janukovič určitě by mohl těžit z toho, že Timošenková nedostane onu půjčku ve výši miliardy. Putin neřekl, jestli myslí miliardu eur, miliardu dolarů, miliardu rublů nebo čehokoliv, takže tam to není jasné.
Přesto bych se tedy zeptal ještě jednou. Myslíte si, pane premiére, že Evropská unie bude o té nějaké pomyslné miliardě jednat a bude se snažit pomoct Ukrajině, aby nemohla nastat situaci, kterou pan premiér Putin naznačil?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Dvě minuty pro pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Úsilí unie nepochybně to bude s ne úplně jistým výsledkem, protože vždy peníze alokované tamtím směrem nevytvářejí úplnou jistotu, že budou využity přesně pro ten účel, pro který byly alokovány. Takže to je jediná výhrada. Takhle prostě ta evropská debata, zcela otevřeně řečeno, běží. Takže uvidíme, jaká bude situace, jak unie bude ochotna tam ty peníze zaslat a jak budeme přišpendleni zas jak ti motýli do té krabičky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane premiére.Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Antonín Seďa ve věci financování sociálních služeb.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás opakovaně ve věci financování sociálních služeb, protože návrh státního rozpočtu na rok 2010 nepokrývá potřeby těch, kteří jsou odkázáni na pomoc společnosti. Navrhovaná částka 3 miliard korun je nejen podle mého názoru, ale i podle komise Rady Asociace krajů České republiky pro sociální záležitosti pro síť sociálních služeb likvidační, protože minimální požadavek na vlastní zajištění sociálních služeb je ve výši 6,5 miliardy korun.
Vážený pane premiére, navrhované podfinancování sociálních služeb je nepřijatelné s ohledem na nutnost zajistit péči o klienty, což bez státních prostředků není možné, a to i za předpokladu, že se na financování budou spolupodílet obce i města ze svých rozpočtů. Předpokládám, že jste si vědom, pane premiére, tohoto problému. Přesto musím znovu připomenout, že státní dotace na zajištění sociálních služeb v roce 2008 byla ve výši 7,2 miliardy korun a v letošním roce 6,8 miliardy korun.
Vážený pane předsedo vlády, ptám se: Navrhnete vy osobně či pan ministr práce a sociálních věcí navýšení dotace na pokrytí sociálních služeb při druhém čtení státního rozpočtu? Řeší v současné době vaše vláda tento problém, na který upozorňují unisono kraje, města, obce, Národní rada zdravotně postižených i samotní poskytovatelé sociálních služeb?
Předem děkuji za vaši osobní pomoc v této záležitosti. ***