(9.50 hodin)
(pokračuje Carbol)
Rád bych také řekl ještě jednu věc k té minulé diskusi. Tady mnohokrát padlo, že můj kolega Cyril Svoboda je lhář, že lže, jako když tiskne, atd. Nebudu to všechno opakovat, nebudu vás zdržovat. Byl jsem u toho, když Cyril Svoboda řekl novinářům na dotaz, jak hlasoval ve vládě, že se zdržel. Druhý den jsem si přečetl v Právu omluvu Cyrila Svobody, že se spletl. Já si myslím, vážení, dámy a pánové, že to by vám mohlo stačit. Včera se stejná situace stala panu kolegovi Nečasovi. Pan kolega Nečas tady od tohoto pultíku řekl, že pan Cyril Zapletal byl v dozorčí radě OKD. Zjistil, že se spletl, přišel k tomuto pultíku a řekl tady na mikrofon tuto věc, že se spletl a že se omlouvá. Já jsem zvědav, jestli ti z vás, kteří neustále obviňují mého kolegu Cyrila Svobodu, že je lhář, jak když tiskne, budou stejně obviňovat pana poslance Nečase. Na to si počkám, to jsem opravdu zvědavý.
Hodně se mluví o tom, že stávající systém likvidace není dobrý, jaké má vady, spousta vět tady vůči tomu systému byla řečena. Já doufám, že to slyší nejenom tato Sněmovna, že to slyší i novináři, že to také slyší mluvčí protikorupční jednotky, že to slyší orgány činné v trestním řízení. A já se ptám, jestli vláda, kterákoliv, porušila zákon a zvýšila prostředky na odstraňování ekologických zátěží, aniž by k tomu měla důvod - není to důvodem k trestnímu stíhání? Já si myslím že ano, dámy a pánové. Tak se ptám, proč policie, která je k tomu určena, nekoná. V opačném případě všichni ti, kteří tady zpochybňují starý, bývalý způsob zadávání této zakázky, odstraňování ekologických škod, nemají pravdu. Promiňte.
Superzakázka je podle mě spíše supertunel na veřejné finance. Za chviličku řeknu své důvody, o které se opírám.
Ještě se zastavím u jedné věci a to je onen posudek Ústavu státu a práva. Nemám nic proti obsahu toho posudku, ale mám vážnou výhradu proti způsobu, jakým byl posudek zadán a jakým způsobem vláda zachází s veřejnými prostředky. Tady zaznělo od tohoto pultíku, že pan premiér v okamžiku, kdy se to projednávalo, řekl, že ten posudek se nezahrne do materiálu pro vládu. Já se ptám, proč se vyhazuje 100 000 za posudek, který pak nikdo nepotřebuje.
Mám několik otázek k vládě, která je zadavatelem zakázky, jsou asi tři. Za prvé, Ministerstvo financí jako předpokládanou cenu zakázky uvedlo číslo 114 mld. korun. Uvádím, že vycházím z veřejných zdrojů, dostal jsem tyto informace internetem. Proto se ptám: Toto číslo je prostým součtem garancí doposud neukončených ekologických smluv. Výše garancí se až na výjimky neodvíjí od odhadu finančních prostředků nutných k odstranění starých ekologických zátěží. Jedná se o maximální částku, do které se stát zavázal hradit ekologické závazky vzniklé před privatizací v rámci dané ekologické smlouvy a kopíruje většinou kupní cenu privatizovaného majetku. Garance tak neodpovídají odhadu skutečných nákladů nutných pro realizaci jednotlivých kroků nápravných opatření, přičemž na jednotlivých lokalitách nemusí být všechny kroky realizovány.
Za druhé se ptám: Je pravda, že zadavatel v souladu se zákonem o veřejných zakázkách měl již před vyhlášením soutěže mít k dispozici odborný podklad pro odhad skutečně vynaložených nákladů na realizaci všech zbývajících nápravných opatření, který by byl odsouhlasen společně Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí a České inspekce životního prostředí? Dle vyjádření zástupců Ministerstva financí v médiích jsou tyto náklady doposud neznámé a objeví se teprve v nabídkách jednotlivých uchazečů.
Třetí otázka se vztahuje k definici předmětu veřejné zakázky. Řada informací o jednotlivých lokalitách je několik let stará. Aktuální situace tak může být diametrálně odlišná od stavu popisovaného v materiálech, které měli uchazeči k dispozici. Superzakázka rovněž zahrnuje i lokality, na kterých již vlastní sanační práce probíhají. Není zřejmé, jakým způsobem budou uchazeči věcně i finančně odhadovat potenciální další ložiska kontaminace, event. nové skutečnosti na jednotlivých lokalitách. Jedná se zejména o rozšíření cílových parametrů i pro další lokality, definování dalších dílčích ohnisek, změny výše cílových parametrů, posun časových termínů atd. Já se ptám: Mohou být za daného stavu věci vůbec vytvořeny vzájemně porovnatelné nabídky? Jediné, co se bude porovnávat, bude cena, ovšem s nulovou znalostí její konstrukce.
Vážení přátelé, dámy a pánové, chceme-li žít v právním státě, je nutné dosáhnout zrušení výběrového řízení a na základě analýzy stavu za účasti všech zúčastněných stran, tedy především Ministerstva životního prostředí, navrhnout a prosadit další postup řešení všech starých ekologických zátěží v rámci uzavřených ekologických smluv.
A ještě se vrátím k tomu minulému jednání. Musím říct něco, co mě netěší, bohužel to mám dokladováno. Pan Kalousek, prostřednictvím předsedající, když tady tvrdil, že vláda v celkovém počtu 19 hlasuje 18 pro, nikdo se nezdržel, nikdo nebyl proti a nepřítomen byl pouze pan ministr Nečas, lhal. Pane Kalousku, vy jste v této věci, prostřednictvím předsedající, lhal. Já mám prokázáno, že se neúčastnil bývalý ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
Takže dámy a pánové, dovolte mi, abych na závěr přečetl návrh usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá kontrolnímu výboru prověřit efektivitu, účelnost a rizika veřejné zakázky na odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče, pouze si vás dovolím upozornit, že vás budu žádat ještě v podrobné rozpravě, abyste návrh usnesení zopakoval.
Nyní požádám pana poslance Břetislava Petra o jeho vystoupení. Pane poslanče Petře, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, kolegové a kolegyně, bylo tady řečeno v diskusi před několika málo dny hodně slov, která spíš nesměřovala k tomu, abychom vyřešili problém, ale byla plná invektiv mezi bývalými spolupracovníky, kteří si navzájem vyčítali, kdo co v této oblasti zanedbal. Já si myslím, že v tom nespočívá řešení onoho problému.
Pokud zabrousíme až do oblasti privatizace, pak je třeba říci, že v době velké privatizace stát na sebe přijal závazky o odstranění starých ekologických zátěží a na druhé straně slíbil, že v daném termínu bude toto odstraňování ekologických zátěží financovat. Pokud se vrátíme, tak víme, jakým způsobem privatizace probíhala, že mnohdy nebyly dotaženy ani základní podmínky privatizačních projektů, natož aby byly vůbec zmapovány ekologické škody. Je doložitelnou skutečností, že celá řada nových nabyvatelů několik let rozhojňovala tyto ekologické škody místo toho, aby investovala nějaké peníze do technických a technologických zařízení, která by těmto škodám zabránila. Máme vůbec přehled, jak se tito noví majitelé na zvýraznění a zvětšení ekologických škod podíleli? Já si myslím, že vůbec ne.***