(16.00 hodin)
(pokračuje Šeich)
Já se domnívám, že stávající pravidla obchodního zákoníku, přestupkového zákona, obecná pravidla trestního zákona o podvodu atd. jsou platná, zejména ve vztahu k posledním rozhodnutím např. Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu a těchto záležitostí, které se týkají regulace dokonce těch věcí, které byly podepsány ve smyslu arbitráží, rozhodčích doložek, které nebyly shledány u některých spotřebitelských úvěrů jako relevantní a soud platnost rozhodčí doložky byl schopen zrušit.
Domnívám se tedy, že stávající právní řád na tuto situaci stačí. To, že se stal nějaký exces, případně domnělé či skutečné nespravedlivé rozhodnutí, to je v každé oblasti práva i života. To nemůžeme vyřešit tím, že přijmeme další zákon.
Problematičnost této situace spočívá v tom, že v této Sněmovně z dílny sociální demokracie už jsou jenom dvě velké množiny zákonů, které její poslanci předkládají. Jednu množinu zákonů bych nazval volební dárkové balení. To jsou ty zamašličkované krabice, které bych označil zkratkou dárky od ČEZu nebo dárky od Mikuláše, dárky, které nikdy nepřijdou. Čili to je jedna množina zákonů, které tu jsou, které devalvují, devastují státní rozpočet a které samozřejmě mají poskytnout určité sliby, které nemohou být naplněny. Druhá množina je množina návrhů zákonů, které jakoby mají regulovat bohulibý účel typu znovuzavedení trestnosti absence řidičského oprávnění, akcie na doručitele, regulace lobbingu naprosto neúčinným způsobem. Jsou to jakoby věci, které vypadají na první pohled dobře, které na první pohled mají přinášet něco bohulibého, ale skutečnost je taková, že se vlamují do problematik popsaných daleko kvalitněji. Jsou to iniciativy poslanecké, často volební horkou jehlou šité. Kdyby sociální demokracie v tomto smyslu přenechala iniciativu vládě, tak by to mohlo být daleko prospěšnější, účinnější a efektivnější.
Čili v tomto smyslu platí to, co si již dávno myslím, že pokud bychom teď v této chvíli v této Poslanecké sněmovně rozhodli o tom, že se do konce volebního období rozpouštíme, udělali bychom tu největší službu občanům České republiky. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dalšími přihlášenými do rozpravy jsou paní poslankyně Kalábková a pan poslanec Polanský. Pan předkladatel chce reagovat bez pochyby na některá vystoupení znějící v rozpravě. Přeje si tak učinit hned. Pane předkladateli, máte slovo.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové. Já za ty podněty děkuji, a množství a délka vystoupení znamená pouze jedno, že vás ta otázka zajímá, a to je dobře. Já jenom říkám, máme tady dnes na programu ještě spoustu dalších bodů a je potřeba se věnovat i jim. A když si promítnu, jak dlouho tady probíhaly loterie, jak dlouho probíhaly katalogové podvody, tak mi to skoro připadá, že to je jako neporovnatelné. Ale říkám, beru to všechno vážně, vaše připomínky. Asi nezvládnu teď odpovědět na všechny. Ale řeknu snad pár poznámek.
Předně, proč s tím přicházíme jako s poslaneckým návrhem? No, z jednoho prostého důvodu, protože vláda nebyla schopna udělat nic. Já jsem na půdě této Sněmovny, a není to tak dávno, interpeloval osobně přímo pana premiéra této vlády. Dostalo se mi ujištění, že si je vědom závažnosti této otázky a že bude iniciovat předložení nějaké úpravy a jednání dotčených institucí, tedy zejména ústředních orgánů státní správy, ministerstev. Co se stalo? Nic. A přesně proto, že se nestalo nic, jsme přišli s tímto poslaneckým návrhem. Jsme si vědomi, že je potřeba o něm vést odbornou debatu. A já opravdu si nemyslím, že tady začneme definovat nekalou soutěž, začneme zde definovat, co je to soutěžní vztah, co je to soutěžní záměr, prostě definovat si všechny ty věci, které jsou velmi dobré a je potřeba se o nich bavit na půdě příslušného výboru. Proto plénum asi tento prostor nemá.
Proč jsme s tím tedy přišli? Je to potřeba řešit. Proč my a ne vláda? Protože vláda to neřeší, a měla na to prostor.
A pokud jde o problematiku samotnou, myslím si, a vnímám to velmi dobře, ale prosím, pojďme se o tom bavit na půdě výborů, najdeme třeba nějaký kompromis, o kterém si dneska myslíme, aspoň tak já vnímám příspěvky kolegů zprava, že jako možný není, ale opravdu povídat tady to, že někomu chceme dělat taťku a mamku... Prosím, zrušme tedy všechny zákony, zrušme občanský zákoník, zákon na ochranu spotřebitele, zákon o regulaci reklamy, zrušme prostě úplně všechno. Pak opravdu nebudeme dělat nikomu taťku a mamku. Ale pak si, pane kolego Petruško, odpovězme na jednu otázku: Máme tady co dělat? Má ta Poslanecká sněmovna vůbec k něčemu sloužit? Anebo je to jenom byznys? Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Daniel Petruška. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Daniel Petruška: Nevím, jestli pan kolega Němec tady dělá nějaký byznys, já rozhodně ne. Nicméně si myslím, že Sněmovna, když tady přijímá zákony, tak by měla opravdu rozumně zvážit, jestli je potřebujeme. A já znovu opakuji to, co jsem řekl předtím: My bychom měli přijímat zákonů co nejméně a s každým jedním přijatým dva zrušit.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Gabriela Kalábková. Ale omlouvám se panu poslanci Plevovi, ocitl se na chvíli mimo mé zorné pole. S faktickou poznámkou tedy vystoupí pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Velmi se omlouvám, paní předsedající. Chtěl bych si trošku postesknout, že pan předkladatel říká pojďme se o tom bavit, ale na jasně položené otázky neodpovídá. To je zásadní věc - změna definičního aparátu. Já neříkám, co vedlo pana předkladatele ke změně, k zákazu nekalé soutěže těchto katalogových společností, které praktikují nekalou soutěž, ale co vedlo ke změně definičního aparátu. Na to já chci znát odpověď, jestli mohu seriózně pro tento zákon zvednout ruku, nebo nemohu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane předkladateli, přejete si reagovat bezprostředně po vystoupení pana poslance Plevy? Ano, prosím.
Poslanec Pavel Němec: Pane kolego prostřednictvím předsedající. Víte, co je to čokoláda? Víte, jak se definuje čokoláda? A musíme opravdu ve všech zákonech definovat přesně všechny pojmy?
Já třeba pojmu zákazník rozumím naprosto přesně. Vy tomu nerozumíte, co je to zákazník? Já si myslím, že je to úplně jasné. A jenom chci říci, vládní návrh novely velkého občanského zákoníku používá naprosto stejný termín a také ho nikde nedefinuje. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ať mi pan předkladatel promine, ale tohle přece není žádná odpověď. On tady mění definici "spotřebitel". Spotřebitel je definice, která je známá v celé soustavě našich zákonů. Proč tedy mění na základě normy, která je někde ve vládních lavicích, ještě není ani tady, není schválena, proč mění navazující normu? Až bude platit Občanský zákoník a bude se používat termín "zákazník", tak možná to bude mít nějaký smysl. Zatím se používá v soustavě našich zákonů termín "spotřebitel".
Vy tomu nerozumíte, co to je "spotřebitel", pane kolego, prostřednictvím předsedající?
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní řádně přihlášená v obecné rozpravě, paní poslankyně Gabriela Kalábková.
Poslankyně Gabriela Kalábková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já se musím přiznat, že úplně na začátku projednávání tohoto zákona jsem neměla v úmyslu vystoupit. Nicméně slova, která zazněla z úst mých předřečníků, mě inspirovala k několika málo poznámkám, které bych si tady dovolila uvést.
Předně. Není pravda, že tento návrh se chce starat o lidi, kteří si vlastní hloupostí nebo nedostatečnou opatrností způsobili problémy. To v žádném případě nemáme v úmyslu a ani nechceme takovéto neopatrné chování jak u podnikatelů, tak i u soukromých osob podporovat.***