(9.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Ještě předcházející vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zajistí nezávislou kontrolu Policie ČR vyjmutím policejní inspekce z gesce Ministerstva vnitra. V souladu s tímto programovým prohlášením pak vláda přijala 25. února 2008 usnesení vlády č. 149 k návrhu zákona o Policii České republiky, ve kterém uložila ministru vnitra, ministru financí a ministru spravedlnosti zpracovat a vládě do 31. prosince 2008 předložit návrh zákona, který upraví status Generální inspekce bezpečnostních sborů. Předložení právní úpravy umožňující vytvoření nového bezpečnostního sboru s názvem Generální inspekce bezpečnostních sborů jsem vám, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, slíbil také zde na plénu Poslanecké sněmovny právě při projednávání vládního návrhu zákona o policii a takzvaného změnového zákona, kterými byla jako mezikrok na cestě ke generální inspekci od 1. ledna letošního roku namísto inspekce ministra vnitra zřízena inspekce policie.
Současná inspekce policie zůstala stejně jako dřívější inspekce ministra vnitra útvarem Ministerstva vnitra, jeho organizační součástí. Řada jejích činností je stejně jako u inspekce ministra vnitra zajišťována ekonomicky či organizačně ze strany resortu Ministerstva vnitra a jeho složek, nicméně ředitel inspekce policie již oproti řediteli inspekce ministra vnitra není jmenován ministrem vnitra, nýbrž vládou po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Taktéž působnost inspekce policie se oproti inspekci ministra vnitra rozšířila kromě policistů i na zaměstnance Policie České republiky. Inspekce policie má však stejné úkoly jako inspekce ministra vnitra, to znamená odhalovat, prověřovat trestnou činnosti. Má také postavení policejního orgánu podle trestního řádu a má obdobné pravomoci jako Policie České republiky. Navíc má pouze oprávnění provádět takzvanou zkoušku spolehlivosti.
Přípravě tohoto návrhu zákona předcházelo zpracování analýzy kontrolních mechanismů v bezpečnostních sborech z poloviny roku 2008, která obsahovala také návrh tezí k řešení této problematiky. Tato analýza byla tvořena skutečně na základě širokého meziresortního přístupu a spolupráce pracovní skupinou tvořenou ze zástupců Ministerstva vnitra, Policie ČR, Ministerstva financí, Celní správy ČR, Ministerstva spravedlnosti, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství. Předkládaný návrh zákona z této analýzy vychází.
Návrh zákona jsem ještě před předložením vládě zaslal nejen do meziresortního připomínkového řízení, ale na základě mé gentlemanské dohody s členy výboru pro bezpečnost také všem poslancům výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, a to 30. září 2008, se žádostí o formulaci případných připomínek k návrhu. Obdržel jsem pouze jednu připomínku coby ministr vnitra, a to od pana kolegy Zdeňka Maršíčka, za niž děkuji, která vylepšovala původní vládní návrh.
Myslím si, že je důležité si říci, v čem je tento návrh zákona klíčový a proč je potřeba jej projednat a proč je nepochopitelný postoj poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, který brání zřízení instituce - nezávislé instituce - s posláním a působností vyšetřovat trestné činy příslušníků bezpečnostních sborů. Pokud totiž hovoříme o boji proti korupci, musíme být důslední a musíme zahrnout veškeré složky jednotlivých forem boje proti tomuto fenoménu. A právě nezávislý vyšetřovací orgán v podobě Generální inspekce bezpečnostních sborů je jedním z důležitých předpokladů efektivního boje proti korupci, a v tomto smyslu je mi obstrukce ze strany jednoho poslaneckého klubu, poslanců a poslankyň jedné politické strany, liknavost současného ministra vnitra v této věci nepochopitelná.
Cílem návrhu zákona je vytvořit systém na bezpečnostních sborech personálně a institucionálně nezávislého účinného stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců Policie ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a rovněž i samotné generální inspekce - schopného orgánu.
Vzhledem k charakteru činnosti zpravodajských služeb, jejichž podstatou je přísná konspirace, se nemění v návrhu zákona stávající systém stíhání jejich příslušníků. Stejně tak v případě příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR vzhledem zejména k záchrannému charakteru jejich práce nebyl shledán důvod jejich trestnou činnost stíhat jiným způsobem než u běžných občanů.
Návrh zákona vychází rovněž z předpokladu, že činnost generální inspekce včetně svěřených oprávnění by v zásadě měla být analogická činnosti jakéhokoli celostátního útvaru Služby kriminální policie a vyšetřování, nicméně zaměřená pouze na příslušníky a zaměstnance zmíněných bezpečnostních sborů. Proto je generální inspekci svěřena jako předprocesní operativní vyhledávací činnost, včetně prověřování trestných činů uvedených příslušníků a zaměstnanců, tak i jejich vyšetřování. Vyšetřování o trestných činech spáchaných samotnými příslušníky generální inspekce nebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v generální inspekci však bude konat státní zástupce. Návrhem zákona není samozřejmě dotčena již existující možnost, aby státní zástupce v souladu s trestním řádem svěřil prověření či vyšetření určité trestní kauzy jinému vhodnému policejnímu orgánu.
Generální inspekce by podle tohoto návrhu zákona měla mít stejné pravomoci, jako měla inspekce policie, tedy zejména pravomoci policejního orgánu podle trestního řádu. Význam vzniku generální inspekce ovšem není ve zvýšení pravomocí, ty jsou již nyní dostatečné, nýbrž v rozšíření její působnosti z příslušníků a zaměstnanců Policie ČR i na příslušníky a zaměstnance Celní správy ČR a Vězeňské služby ČR a také na samotné příslušníky a zaměstnance generální inspekce, především v jejím úplném osamostatnění. A to chci zdůraznit. Jediný, kdo bude moci dávat generální inspekci pokyny, bude příslušný státní zástupce dozorující dané trestní řízení. Odpadne tedy ono lákadlo pro ministra vnitra zasahovat do konkrétních trestních kauz, pozývat si ředitele inspekce policie k sobě do kanceláře, pozývat si další osoby k sobě do kanceláře, vstupovat, zasahovat a instruovat je, jak mají být vyšetřovány jednotlivé trestní kauzy. Myslím, že v tom je ta největší síla celé koncepce, o které zde hovořím. Nezávislý orgán, nezávislá instituce zabývající se vyšetřováním trestných činů příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů.
Je otázkou, proč je postoj některých poslankyň a poslanců takto liknavý. Je otázkou, proč je postoj současného ministra vnitra k této zásadní změně, velmi prospěšné a potřebné změně, tak liknavý. Generální inspekce totiž bude všechna svá oprávnění moci užívat výhradně pro odhalování, prověřování a vyšetřování trestné činnosti uvedených příslušníků a zaměstnanců.
V souvislosti ze zmíněnými pravomocemi považuji za vhodné také uvést, že pravomoci generální inspekce je nutné ve vládním návrhu zákona výslovně stanovit, neboť jde o nový, samostatný bezpečnostní sbor, jehož právním základem je právě vládou předkládaný speciální zákon. ***