(11.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Nyní má slovo pan poslanec Soušek, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Miloslav Soušek: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, já bych se chtěl přihlásil k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém se tady bavíme, to znamená zavedení měření u LPG nebo u plynu. Situace je velmi jednoduchá. Jestliže se nám ztrácí část obchodovaného plynu a není za něj placena daň, je jenom jedna jediná možnost, jakým způsobem tomu zabránit, a to začít měřit. Proto v tom pozměňovacím návrhu nebyly vůbec žádné sankce, nebylo tam vůbec žádné omezování prodeje, výroby, a tak dále, ale jenom pouze to, aby při výdeji, kdy je nulová spotřební daň, se měřila, a my jsme mohli vědět, jak vlastně daňové úniky fungují, nebo ne.
Druhá a velmi podstatná věc u toho, a já jsem to tady už jednou komentoval, byla také v tom, že dochází ke zvýšenému počtu požárů nebo výbuchů právě u plynu, který je plněn do lahví. Je to dáno tím, že jednotlivé tlakové lahve nejsou kontrolovány tak, jak by měly být, ale o tento fond se starají pouze některé skupiny plníren. Z tohoto důvodu je potřebné, aby byla jasná evidence, kdo a kolik tohoto plynu načerpal a kam a následně potom se mohla upravit práce s fondem lahví nebo fondem obalů.
Věřím tomu, že to nepřinese žádné problémy pro sféru, která v tomto podniká, protože jak jsem si stačil mezitím zjistit, tak už 60 procent dnešních plníren mělo připraveno měření tak, jak bylo v předchozí verzi zákona. To znamená pouze ti, kteří měli zájem na daňových únicích, zřejmě do poslední chvíle budou mít zájem na tom, aby ten zákon neprošel.
Takže děkuji všem klubům, které vyjádřily podporu mému návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Dalším diskutujícím v této rozpravě bude pan poslanec Petr Bratský. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v případě spotřebních daní u cigaret a alkoholu jsou tyto daně vnímány jako jistá daň z konzumace zdraví škodlivých produktů. Skutečnost je ale taková, že alkohol se daní jen v případě lihovin. Víno spotřební dani nepodléhá vůbec a tím pádem se nedaní samozřejmě ani alkohol ve vínu. V případě piva se nedaní alkohol, ale v podstatě slad, tedy obilí v pivu obsažené. Stát uvalil spotřební daň na sladovnický ječmen, případně pšenici. Daň z alkoholu ve víně je nula. Daň z tvrdého alkoholu je 256 korun v přepočtu na litr stoprocentního lihu. Ale daň z piva v přepočtu na čistý alkohol v pivu vychází na neskutečných 5760 korun na litr stoprocentního lihu u dvanáctky s pěti procenty alkoholu. V případě speciálních piv to je i víc. Tento systém zdanění trestá výrobce za výrobu kvalitnějších piv. Nutí je ubírat suroviny a vařit slabší piva. Tato slabší piva mnohé pivovary hluboko prokvašují, aby vyšším obsahem alkoholu budila dojem silnějších stupňovitějších piv, než ve skutečnosti jsou. Jednoduše řečeno, současný systém zdanění vede k výrobě alkoholičtějších piv. Mnohé pivovary nevaří dvanáctky, ale za dvanáctky leckteré pivovary vydávají jedenáctky. Osmičky a devítky pak veřejnost dostává na stůl jako desítky.
Pivo je nejzdravější komerčně vyráběný nápoj a v tomto ohledu předčí zdaleka protežované víno.
Pivo jako komodita s nejvyšším exportním potenciálem do budoucna. Naše automobilky nevyrábějí a nikdy nebudou vyrábět auta na úrovni rolls-royce. V případě pivovarství jsme světová špička a naše piva jsou už po staletí na úrovni jaguarů, ferrari nebo mercedesů.
Rozdíl mezi státníkem a politikem je známý. Závisí na rozměrech uvažování. V Čechách asi nikdo neví, že to byl německý císař a český král Karel IV., který roku 1364 vydal Novus Modus Fermentandi Cervisian. Ten v jeho državách po celé Evropě přikazoval používání chmele při vaření piva. Zároveň Karel poručil zřizovat v Čechách chmelnice a na druhou stranu zakázal pod trestem smrti vyvážet mimo České království sazenice chmele. Karel je v Čechách znám jako vinař - ano, byl zvyklý na víno, a tak ho nejen pil, ale pokoušel se jeho pěstování v rodné zemi šířit. Na stranu druhou nebyl padlý na hlavu; věděl, jak má dobré víno vypadat, a bylo mu jasné, že v našich podmínkách Francii konkurovat nemůžeme. To, co mu bylo jasné, je, že konkurovat můžeme ve vývozu chmele, případně piva. Karel IV. přitom nespáchal ochranářský a direktivní zločin ve smyslu Evropské unie, kdy se diktuje zakřivení banánů.
Chmelení piva znamenalo obrovský pokrok a kvalitativní posun. Chmel má antibakteriální účinky nejen přímo v pivu, které konzervuje, ale dokonce i pitím se tyto účinky přenášejí do lidského těla a tam účinné látky z piva hubí škodlivé bakterie.
Karel IV. vyhodnotil a dal souvislost několika faktorům. Jeho rodná zem měla v té době velký potenciál produkovat nejlepší chmel. Chmel bylo koření, které zvyšovalo trvanlivost a kvalitu piva a zároveň chránilo pijáky před infekčními chorobami, například tyfem.
V prvé řadě je třeba, aby se stát rozhodl, že pivovarský průmysl je jeho priorita. Od toho se odvíjí vše ostatní. Dovolím si ilustraci z Jižní Ameriky. Chile a Argentina neměly v podstatě s vínem nic jiného, než že Španělé ho sem kdysi přivezli, a pokud vím, tak ho tu dovolili pěstovat už v raných počátcích kolonizace. Na rozdíl například od Nového Španělska, tedy dnešního Mexika. Tuhle světu neznámou tradici se zhruba ve druhé polovině 20. století rozhodly tyto státy využít jako exportní potenciál. Obnášelo to nejen podporu zakládání nových vinic, ale hlavně tisíce veletrhů, kulturních akcí, reklamní kampaně v médiích, podprahová PR prostřednictvím světových agentur v jednotlivých zemích celého světa.
Česká republika umí vyrábět pivovarské technologie, sladovny, pivovary, stroje pro chmelnice. Máme skvělé pěstitele ušlechtilých...
Nepokřikujte na mě, mě to potom plete, kolegové. Vždyť se můžete dozvědět spoustu zajímavých věcí k této dani, než se rozhodnete pro senátní, nebo náš návrh, abyste věděli, o čem ta daň je!
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano, já bych se též přiklonila k vaší prosbě.
Poslanec Petr Bratský: Máme zemědělce, kteří tyhle odrůdy umějí pěstovat. V mnoha případech máme neopakovatelné podmínky pro jeho pěstování. Chtěj nechtěj, naše dispozice nám nedávají naději jakkoli ovlivnit světový trh s automobily, elektronikou, textilem či podobným spotřebním zbožím. Tady hraje roli pracovní síla a schopnost rychle vyrábět levné série. Podle průzkumu společnosti Ernst and Young závisí na prodeji piva v České republice až 75 tisíc pracovních míst lidí, kteří ale i pracují v restauracích nebo hotelích.
Můžeme chválit české památky, ale v Japonsku téměř nikdo neví, co je Karlštejn, ale téměř každý dospělý zná české pivo. Pivo je stejná hodnota pro českou kulturu i ekonomiku jako Pražský hrad či Karlův most. Mimochodem, pohled z Karlova mostu, jak jste si mohli přečíst, získal první cenu ze světově nejkrásnějších pohledů na vodní hladinu.
Pro to vše si pivo a všechny obory s jeho výrobou spojené zaslouží ochranu a podporu. Denně přináší České republice stamiliony korun. Nejsou to jen pivovarníci, ale také šlechtitelé, pěstitelé chmele a ječmene, jsou to naši hostinští, hoteliéři nebo špičkoví výrobci pivovarských technologií. Nejde dnes o zdánlivě marginální zdražení piva o 50 či více haléřů. Jde o nezdravý trend hledat nejlehčeji peníze do státní kasy u pivovarů pod lživou záminkou: zdaníme alkohol. Jiné obory dostávají daňové úlevy a státní podpory, přestože pro stát nikdy nebyly a nebudou takovým přínosem jako naše české pivovary.
Zdaňme veškerý alkohol. Spravedlivé by bylo danit alkohol, a to veškerý, tedy v pivu, vínu i v lihovinách a destilátech. Tak aby to výrobce motivovalo vyrábět méně alkoholická piva, ale zároveň je netrestal stát za kvalitu. A samozřejmě, abychom tím naplnili deklarovanou výmluvu, že daní omezujeme spotřebu alkoholu.
Neobstojí poukazy ze zahraničí! Pivo u nás je skutečné specifikum, ale pokud chceme, můžeme srovnávat třeba s francouzským vínem. Francouzi svůj národní produkt všemožně podporují a rozhodně víno tak drasticky nedaní jako my pivo. Na rozdíl od českých vinařů ale ti francouzští spotřební daň platí stejně, jako ji platí menšinoví francouzští pivovarníci, jejichž pivo je na úrovni českého a moravského vína.
Pokud zdaníme veškerý alkohol, vyrovnáme propad daně u piva. I pokud si stát současnou supervysokou daň z piva nebude chtít odepřít, je lepší přiznat barvu a danit alkohol oněmi pětitisícovkami za litr, a nikoli původní extrakt mladiny. Pivo sice levnější nebude, ale chutnější určitě. Už to za změnu v daňovém systému stojí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Byl jste zatím posledním přihlášeným do této rozpravy. Pan poslanec Braný. Omlouvám se, pane poslanče Braný, pan poslanec Bartoš s faktickou poznámkou.
Poslanec Walter Bartoš: S faktickou poznámkou jenom na pana kolegu Bratského, chtěl bych ho upozornit, že Karel IV. nebyl německý císař, ale římský císař, a to byla Svatá římská říše národa německého.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji za technické upřesnění. S faktickou poznámkou pan poslanec Bratský.***