(17.00 hodin)
(pokračuje Bublan)

Takže to, kolik máme odposlechů, je vždycky na tom soudci, který rozhodne a přikáže, aby se tento prostředek, operativní prostředek, dal použít. A stejně tak si umím představit, že bychom u toho protikorupčního agenta zvolili tuto metodu, nebo tento systém. Policie by navrhla zavést tohoto agenta do určitého prostředí, státní zástupce by to schválil a soudce by to přikázal. A ten soudce by musel dostat na stůl scénář toho, jak bude agent postupovat, aby skutečně nedocházelo k tomu, že by policie, když by začal platit tento zákon, nafasovala obálky s penězi nebo nějaké jiné dárky a rozprchla se po lékařských ordinacích nebo státních úřadech a tam nabízela úplatky a čekala, kdo se na to chytí. To by zcela určitě nebylo dobře. Ale pokud by soudce schválil scénář v případě, že je tam velké podezření a je zdokumentováno, že to podezření je velmi silné, že tam dochází ke korupci, a potom by ten protikorupční agent byl do tohoto prostředí poslán, jenom aby zdokumentoval, že tomu tak je, tak si myslím, že by s tím také velký problém nebyl a to, že by se zneužívalo tohoto institutu, by bylo velmi minimální, navíc by to bylo na odpovědnosti toho soudce, zda přikáže použít tento prostředek, či nikoli. Takže nemusíme se toho tak obávat, nemusíme se bát toho, že bude celá republika odposlouchávána a že všude na nás bude číhat nějaký agent, který nás bude vybízet a svádět tak dlouho, až nás nakonec svede.

Dámy a pánové, zaznělo tady mnoho slov o tom, jak je návrh tohoto balíčku špatný. Poslední institut se týká toho, aby policie měla právo nahlédnout přes finanční úřad na konta podezřelých. Víte, tak jak jsem se s tím ve své praxi setkal, vždycky ten, kdo nemá čisté svědomí, nebo ten, kdo je podezřelý z nějaké trestné činnosti, má největší strach z toho, aby se mu někdo nedostal na konto. To je vždycky ta největší obava. Všechno ostatní se dá nějakým způsobem zahladit, skrýt, ale konto se dá těžko skrýt. Stejně tak nejenom na konto, ale třeba aby se někdo nedostal na pojišťovnu, aby se neodhalilo, že dotyčný má nakoupené obrazy v hodnotě řádu milionů a že je má pojištěny u této pojišťovny. Stejně tak nějaké nemovitosti, automobily a další cenné věci. Takže i tento institut je velmi důležitý a já si myslím, že tady nic nepřekročíme, když se podíváme na praxi nějakých jiných států. Například Francie by nám v tomto mohla být příkladem, tam není ani třeba čekat na nějaké podezření, tam finanční úřad může do všech těchto finančních institucí nahlédnout, sám upozorní, že dotyčný má nějaké jiné příjmy nebo jiný majetek, který neodpovídá jeho zdaňovaným příjmům. Takže i tento institut bych velmi podpořil.

Takzvaný protikorupční balíček určitě nebude spásonosný sám o sobě. Je to skutečně jenom určitý výčet toho, co bychom ještě měli udělat, a já věřím tomu, že se dostaneme i na jiné zákony, které nám umožní to, abychom udělali takový plošnější nálet na jev, kterému říkáme korupce a který, jak jsem řekl v úvodu, skutečně není osamocený, ale je spojen s další trestnou činností, a věřím, že nám to všem hodně pomůže.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Michal Doktor.

 

Poslanec Michal Doktor: Já chci vystoupit pouze k té části vystoupení předřečníka pana poslance Bublana, kdy se zmínil o institutu vlamování se do ochrany soukromých daňových poplatníků. To přece není pravda, co jste tady řekl, že je potřeba ještě další institut, který by konečně zprůchodnil spravedlnost, který by konečně státu, České republice, dovolil podívat se na to, kolik kdo má drahých obrazů, u koho je má pojištěné, jak drahé má auto a jaké má ve skutečnosti příjmy, jaký je stav jeho účtu. Přece každý z nás je daňový poplatník, jehož daňové přiznání zkoumá finanční úřad, a má ve svém zákoně, který dává pravomoci a stanovuje pravidla mezi státem, to je tím, kdo vykonává kontrolu, a tím, kdo je osobu povinnou, to je daňový poplatník, a to je zákon o správě daní a poplatků a nově daňový řád, tak tam má finanční úřad spoustu nadání, spoustu pravomocí, kdy může zahájit v jakýkoli okamžik, kdy shledá, že skutky vykázané v daňovém přiznání jsou v hrubém protikladu proti tomu, co jeví navenek daňový poplatník ve svém chování, ve svých majetkových vztazích, ve svém občanském životě. Nevytvářejme představu České republiky jako džungle, kam se chodí schovávat všichni lotři celé Evropy, protože ve Francii mají báječný svět, kde konečně vidí na kdejakého darebáka. Každá instituce, která chce konat tady v těch jednotlivostech, které jste zmínil ve svém vystoupení - prostřednictvím předsedající - tak konat může. Jestli tak koná, to je druhá věc. A vy velmi dobře víte, že zjistí-li ten finanční úřad hrubé nesrovnalosti, jednou z jeho povinností je konat skutky, které vedou k trestnímu stíhání.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ještě než dám slovo dalšímu přihlášenému do obecné rozpravy ke sněmovnímu tisku 1015, tedy poslanci Petru Bratskému, dovoluji si vám oznámit, že počet omlouvajících se z dnešního jednání se od 17. hodiny rozšiřuje o pány poslance Böhnische a Paroubka.

Nyní, pane poslanče Bratský, máte slovo. Ještě než vám dám slovo, zaslechla jsem, byť bych na takovéto podněty reagovat neměla, ale přesto zareaguji, zaslechla jsem z pléna žádost, aby se dostavil některý z místopředsedů vlády, respektive předseda vlády. Pan místopředseda vlády Barták před pár minutami žádal o možnost vzdálit se na velmi krátkou dobu do sněmovních kuloárů za účelem podepsání některých důležitých dokumentů. Nevím, jestli se paním poslankyním a pánům poslancům bude tato omluva jevit jako dostatečná, aby byli ochotni jednat i za této situace, anebo zdali si přejí, aby schůze Sněmovny, respektive jednání Sněmovny bylo přerušeno do doby příchodu pana místopředsedy vlády Martina Bartáka. (Místopředseda vlády Barták vchází do jednacího sálu.) Výborně.

Pane poslanče Bratský, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, na začátek svého vystoupení bych citoval odborníka z Masarykovy univerzity Petra Kolmana: Naše republika by se zavedením institutu korunního svědka nestala nějakou bílou či černou trestněprávní vránou. Záleží na úhlu pohledu. Korunní svědky v současné době využívá totiž několik evropských států, např. Polsko, Německo, Francie. Z pohledu komparace pokládám za důležité zmínit, že je používá i země s právním řádem nám nejbližším, tedy Slovenská republika. Je důležité poznamenat, že k použití korunního svědka by policie mohla sáhnout pouze u mimořádně závažných trestných činů. Těmi jsou např. vraždy prováděné organizovanými skupinami, terorismus, nelegální prodej zbraní a střeliva či drogový byznys. S využitím tohoto svědka se počítá stejně jako v jiných zemích i v boji s morem dnešního právního státu, tedy v nekončícím zápase s korupcí. Zmíněná slovenská policie a justice institutu korunního svědka využila například k osvědčení a odsouzení takřka legální skupiny kyselinářů, tedy daňových podvodníků a vrahů, již své oběti rozpouštěli v kyselině sírové - H2SO4. Případ je historicky první trestní věcí na Slovensku, kde byly žalovány vraždy bez existence obětí. U zmíněných důležitých kauz by tedy korunní svědci pomohli především tam, kde je nedostatek důkazů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP