(11.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Dovolte mi, abych se ještě na závěr vyjádřil ke dvěma podstatným otázkám. Za prvé bych chtěl deklarovat i jménem ostatních předkladatelů, že jsme ochotni, pokud tento návrh zákona projde do druhého čtení, vést diskusi o charakteru této úpravy. O charakteru úpravy, o načasování těchto změn, tak abychom posílili transparentnost vlastnictví akciových společností. To je naším cílem. Čili chtěl bych jasně říci, že jsme otevřeni diskusi o technice provedení celé věci, a pokud se objeví jiné návrhy, které by směřovaly k lepší technice, než se kterou jsme přišli jako předkladatelé v tom krátkém čase, který jsme měli k dispozici, jsme připraveni o této věci jednat a jsme připraveni se o této věci dohodnout.

Současně bych chtěl také deklarovat, že pokud by se nám podařilo najít v rámci diskuse v Poslanecké sněmovně mechanismus, který by vedl k úplnému vyloučení anonymních akcií, čili k úplnému vyloučení akcií na majitele, tak bych to rovněž jménem předkladatelů uvítal. My jsme i tuto variantu posuzovali, koneckonců je o tom i podrobně řečeno v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona, ale opět pokládali jsme tuto konstrukci za mnohem složitější než konstrukci, kterou v tuto chvíli Poslanecké sněmovně nabízíme. Ale chtěl bych jasně říci a jasně deklarovat, pokud bychom tady došli nad tímto tématem ke shodě a našli průchozí mechanismus, který by nám umožnil zcela se zbavit v našem právním řádu anonymních akcií, tak si myslím, že by to byla věc, která by nepochybně byla užitečná.

Poslední poznámka se týká části zákona, konkrétně části čtvrté, kde je navržena změna zákona o dani z příjmů. My jsme ještě do návrhu zákona zahrnuli ustanovení, které mělo i ekonomicky motivovat k tomu, aby subjekty co nejdříve změnily příslušnou formu vlastnictví. Já jsem zaznamenal už v té přípravné fázi projednávání návrhu zákona tady v Poslanecké sněmovně určité výhrady, které se týkají novely zákona o dani z příjmů, a chtěl bych jasně říci, že jsme jako předkladatelé ochotni v zájmu přijetí principu vypustit tu část, která se týká zákona o dani z příjmů, z tohoto návrhu zákona. Jsem přesvědčen o tom, že řešení zdaňování, obchodování s cennými papíry musí být primárně součástí nového zákona o dani z příjmů. A nový zákon o dani z příjmů, který, jak doufám, předloží vláda, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny v květnu letošního roku, tak ten nový zákon o dani z příjmů by podle mého názoru měl také řešit to, zda onen časový test, který existuje v zákoně o dani z příjmů pro obchodování s cennými papíry, je úplně optimální z hlediska zdanění příjmů v České republice. Zdali je to model, který je obvyklý v ostatních vyspělých zemích Evropské unie, a zdali by nemělo dojít k přehodnocení tohoto modelu. Čili chtěl bych jasně deklarovat, že tato část může být v průběhu projednávání vypuštěna a my jsme připraveni udělat vše pro to, aby zákon byl projednán a aby prošel v podobě, kterou bude moci podpořit co nejvíce členů této Poslanecké sněmovny.

Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo úvodní slovo. Teď prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Ale je tady trochu problém, protože Josef Smýkal je nemocen. Takže je tady návrh, aby se zpravodajem pro prvé čtení stal Václav Votava. Ale to bychom měli odhlasovat. Takže vás požádám - jste přihlášeni. Budeme tedy hlasovat ten návrh na určení zpravodaje pro prvé čtení - Václav Votava, vzhledem k nemoci toho původního.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby Václav Votava se stal zpravodajem pro prvé čtení, prosím vás, ať stiskne tlačítko, zdvihne ruku. A jestli je někdo proti?

Hlasování pořadové číslo 5. Přihlášeno 158, pro 104, proti 11. Takže to bylo přijato.

 

Prosím pana poslance, aby se ujal slova jako zpravodaj pro prvé čtení.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, smyslem návrhu zákona předkládaného skupinou poslanců je, jak již název vyjadřuje, zrušení listinných akcií na majitele. Je možná na místě připomenout, že historicky nejstarší podobou akcie je listina. A listinné akcie se vydávaly buď na jméno, nebo na majitele. Akcie na jméno měly a mají na rubu napsané jméno akcionáře. Dnes mohou být i v evidenci Střediska cenných papírů. Vlastník nebo spoluvlastník společnosti je tedy znám a společnost vede také seznam těchto akcionářů. Vlastníkem či spoluvlastníkem společnosti, jež má akcie v listinné podobě na majitele, je pak ten, kdo cenné papíry - akcie - momentálně drží. Tyto akcie se svým způsobem chovají jako bankovky. Obíhají stejně jako bankovky. Vlastník společnosti či spoluvlastník společnosti, který momentálně drží tyto akcie, je tedy anonymní. Ani ostatní akcionáři nemusí vědět, kdo je vlastně spoluvlastníkem společnosti, kdo je dalším akcionářem. A nedozvědí se ani, jaké jsou s těmito anonymními akciemi prováděny transakce.

Velkým rozdílem mezi akciemi na majitele a na jméno je to, kdo vykonává práva s akcií. U akcií na jméno je možné, aby se valné hromady zúčastnil pouze majitel zapsaný v seznamu akcionářů, tedy dopředu známý. U akcií na majitele pak může přijít na valnou hromadu a vykonávat práva akcionáře kdokoliv, kdo bude mít zrovna v rukou v ten okamžiku akcie. Také se často stává, že na valnou hromadu se dostaví osoba, které jsou pouze pro tuto valnou hromadu akcie propůjčeny. Rozdíl je i v převoditelnosti akcí. Akcie na majitele jsou převoditelné neomezeně, akcie na jméno mohou mít stanovami společnosti převoditelnost omezenou. Totéž platí i o zastavitelnosti akcií. Také ve svolávání valné hromady je podstatný rozdíl. Jediný způsob, jak se dozvídá majitel akcií na majitele o konání valné hromady, je oznámení z tisku, z Obchodního věstníku a podobně. Naproti tomu vlastník akcií na jméno je obeznámen o konání valné hromady osobním dopisem společnosti.

Právě v anonymitě akcionářů firem, a tedy v neprůhledných strukturách těchto firem spočívá řada reálných nebezpečí. Takovým nebezpečím je například možnost obcházení pomocí listinných akcií na majitele, obcházení zákona - zákona na praní špinavých peněz. A je zcela absurditou, že převod peněz nad 15 tisíc eur musí probíhat bezhotovostně, naproti tomu akcie v milionových, či dokonce miliardových hodnotách putují doslova z ruky do ruky. Díky akciím na majitele lze tedy snadno ukrývat majetek. Dalším příkladem může být porušování zákona o střetu zájmů, či dokonce korupce. Protože není vlastnická struktura akciových společností s listinnými akciemi na majitele známá, mohou anonymní vlastníci, kteří dostávají příležitost rozhodovat o veřejných zakázkách, vlastně zadávat zakázky sami sobě, svým firmám, ve kterých právě díky anonymním akciím figurují, které díky anonymním akciím také mají.

Tato uvedená nebezpečí spojená s anonymními vlastníky akciových společností a s neprůhlednou vlastnickou strukturou vedla některé země Evropské unie i Spojené státy k tomu, aby listinné akcie na majitele a tedy tento typ akciových společností buď zcela zakázaly, nebo mají značná omezení. V řadě těchto zemí se vlastníci musejí ke svým podílům přihlásit svým jménem a nemohou zůstávat v anonymitě. Příkladem nepovolení listinných podob akcií je například Francie, Maďarsko, Rusko. Na Slovensku akcie na majitele sice existují, ale musí mít podobu zaknihovaných cenných papírů. Také Německo má řadu omezení, která mají zajistit, když na to přijde, že je možné vlastníky identifikovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP