(15.00 hodin)
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, téma mé interpelace je velmi široké a hluboce svou šíří přesahuje. Proto mi dovolte jen tři krátké otázky. Týká se tématu penzijní reforma. V jaké fázi je její příprava, kdy bude předložena a jak bude či má být financována. (Reakce na hlasitý hovor několika poslanců ODS:) A děkuji, pánové, že mě nerušíte. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní kolegyně, to byl můj úkol, zjednat vám tady adekvátní prostředí. Omlouvám se vám za ty, kteří vám nevěnovali pozornost. Děkuji vám za vaši interpelaci. Prosím pana předsedu vlády o odpověď na ni.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, důchodová reforma je jeden z klíčových úkolů, před kterými stojí česká politická reprezentace - a úmyslně používám tento termín, nikoli pouze termín vláda či vládní koalice. Já jsem přesvědčen, že jakákoli vláda v jakémkoli stranickém zabarvení a v jakémkoli personálním složení by musela řešit velmi aktivně tento problém.
Ano, můžeme se tvářit, že demografický vývoj, který je v naší zemi, je věcí, před kterou strčíme hlavu do písku, protože, pravda, ještě pár let tento problém není akutní, jakkoli vývoj v důchodovém systému vzhledem k poklesu ekonomiky a především k poklesu zaměstnanosti, k poklesu tempa růstu průměrných nominálních mezd vede k deficitu důchodového systému již teď. Ale zavírat oči před nutností důchodové reformy nadále není možné.
Demografický vývoj je neúprosný, v následujících desetiletích ho nepůjde změnit. Je to stejná věc jako předpokládat, že voda by mohla téci do kopce. Prostě nepoteče do kopce. A zrovna tak demografický vývoj, kde v současné době v České republice je zhruba 22 % našich občanů starších 60 let, aby v roce 2030 jich byla více než jedna třetina. Kdy v současné době máme v České republice zhruba 380 000 našich spoluobčanů starších 80 let a v roce 2050 jich bude jeden milion. A to za situace, kdy nám naopak ubývá ekonomicky aktivních lidí ve věkové kategorii 25 až 64 let, kterých jenom do roku 2030 v této zemi ubude tři čtvrtě milionu. To vede naprosto nezvratně k faktu, kdy v současné době na jednoho penzistu připadají dva ekonomicky aktivní lidé, aby za pouhých - a z hlediska důchodového systému je to pouhých - 40 let na jednoho penzistu připadal pouze jeden jediný ekonomicky aktivní člověk. Již tato dvě jednoduchá čísla jednoznačně říkají, že musíme provést důchodovou reformu, jinak ohrožujeme stávající generaci čtyřicátníků, třicátníků a mladších v tom, že v době, kdy oni dosáhnou důchodového věku, buďto v podstatě na důchodový systém vůbec nedosáhnou, nebo budou odsouzeni k živoření na hranici chudoby.
Musíme samozřejmě dále pokračovat v některých parametrických změnách průběžného důchodového systému. To znamená znovu se podívat na některé otázky, které nastolila takzvaná druhá Bezděkova komise. Patří mezi ně například i znovuotevření diskuse, zda je správné, aby věk odchodu do důchodu u mužů a žen byl rozdílný, což v České republice je naprostá rarita v rámci Evropské unie. Málo se to ví, protože to všichni považujeme za samozřejmost. Podobný systém ze známějších zemí má pouze castrovská Kuba. A potom se to velmi těžko ve vyspělých zemích najde. Takže toto je určitě věcí, která by se měla řešit v rámci parametrických úprav.
Určitě se budeme muset zabývat otázkou valorizace penzí, protože to je nesmírně důležitá věc. V návaznosti na zavádění doplňkových nástrojů samozřejmě je nutné podle mého názoru zmenšit prostor pro řekněme svévolné nebo populistické rozhodování vlády nebo politické reprezentace ve věci valorizačních mechanismů a nahradit je automaticky valorizačním mechanismem, který nedává možnost vládě například v období před volbami zvyšovat penze výše, než říká tento automatický valorizační mechanismus. Protože ne vždy se vlády chovají ve vztahu k valorizacím tak zodpovědně, jako se chovaly vlády v uplynulých čtyřech letech, kdy skutečně důsledně respektovaly literu zákona z hlediska velikosti valorizace.
Důchodový systém, pokud se podíváme i na výdaje státního rozpočtu, hraje naprosto klíčovou roli z hlediska dlouhodobé stabilizace veřejných financí. Jestliže například na příští rok jsou výdaje státního rozpočtu předpokládány někde pod úrovní 1 180 miliard Kč a výdaje na důchodový systém se pohybují někde okolo 360 miliard, tak z toho je již vidět obrovská váha důchodového systému v rámci státního rozpočtu a veřejných financí. Řečeno jinými slovy, pokud nezreformujeme důchodový systém jako jednu ze základních strukturálních reforem na výdajové straně státního rozpočtu, tak je v podstatě vyloučena dlouhodobá stabilizace veřejných financí a dlouhodobá udržitelnost českých veřejných rozpočtů. To musí být náš základní motiv k pokračování v dalších etapách důchodové reformy.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane premiére, za tuto odpověď. Paní kolegyně chce vznést doplňující dotaz? Nechce. Můžeme se tedy věnovat páté interpelaci. Je to pan kolega Jiří Petrů, který ji vznáší, a to ve věci čerpání fondů Evropské unie. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, pane premiére, pane ministře, vážení kolegové, kolegyně. Z poslední měsíční monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj jako národního orgánu pro koordinaci vyplývá, že čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů není zdaleka optimální. Z celkové alokace pro léta 2007-2013 ve výši 770 miliard jsou podepsány smlouvy na projekty za 385 miliard Kč, to je 50 %. Propláceny prostředky příjemcům jsou ve výši 155 miliard, to je pouze 20 %. Certifikovány jsou projekty ve výši 63 miliard, což představuje 8 %.
Pokud vezmeme jako měřítko úspěšnosti proplácení prostředků příjemcům, tedy investorům, splňuje toto kritérium pouze operační program Doprava, tam je to 46 %, regionální operační program Jihovýchod, Střední Morava, Severovýchod a operační program Adaptabilita a Konkurenceschopnost - proplácení vyšší než 30 %. Na druhé straně vyniká operační program Výzkum a vývoj pro inovace s 1,6 % proplácených prostředků.
V tomto kontextu je celkem těžce pochopitelné, že vláda přijala některá opatření. Podobně je tomu i na ministerstvech. Vláda svým usnesením z 11. srpna t. r. schválila spolufinancování státního rozpočtu České republiky na regionálních operačních programech od roku 2011 ve výši 0 %. Přitom spolufinancování ostatních operačních programů zůstává nezměněno.
Vážený pane premiére, mám na vás několik otázek. Za prvé - skutečně vláda nepovažuje čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za významné protikrizové opatření? Za druhé - domníváte se, že čerpání prostředků na projekty z fondů Evropské unie je v takovém stavu, že je možné bez projednání s kraji měnit podmínky financování těchto projektů? A za třetí - nebylo by naopak prozíravé podpořit čerpání prostředků v regionálních operačních programech a v operačních programech a jednat s Evropskou unií o převedení alokovaných prostředků z operačních programů, které nejsou schopny zajistit jejich vyčerpání? Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Poprosím předsedu vlády o odpověď, ale ještě než dostane slovo, dovolte, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, abych vás upozornila na to, že na galerii pro hosty nyní můžeme společně přivítat delegaci Vietnamského národního shromáždění v čele s panem Dinh Xuan Thao. Vítejte, prosím, v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. (Potlesk.)
A nyní dovolte, pane předsedo, abych vás požádala o odpověď na tuto interpelaci. ***