(15.20 hodin)
(pokračuje Jankovský)
V neposlední řadě se navrhuje také upravit institut výměny bytů, který se ve standardní soukromoprávní úpravě nájmu bytů v jiných zemích nevyskytuje. Důvodem je také skutečnost, že výměny v praxi představují značný potenciál pro černý trh s byty. Výměna bytů bude realizována pouze na základě souhlasu všech zúčastněných, když projev vůle pronajímatele již nebude možné nahradit rozhodnutím soudu.
Dále se navrhuje zrušení části druhého prováděcího předpisu k občanskému zákoníku, zákon č. 102/1992 Sb. Tento právní předpis upravuje působnost obcí při zajišťování bytové náhrady, vymezení pojmu služební byty a byty zvláštního určení a stanoví působnost orgánů místní správy k provádění některých ustanovení občanského zákoníku. Nadále zůstane zachována účast obcí při zajišťování bytové náhrady a byla zrušena část, která upravuje služební byty a byty zvláštního určení. Pojem bytu zvláštního určení je definován v návrhu předkládané novely a institut služebních bytů by byl prakticky zrušen. Návrh počítá pouze s možností uzavřít nájem bytu na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele s tím, že v intencích této úpravy byl upraven i zánik nájmu v těchto bodech.
Další změnou je rozšíření ohlašovací povinnosti nájemce, která se nově dotýká nejen poskytování informací o změně počtu osob, které se v bytě nacházejí, ale i dalších údajů, které mají závažné dopady do existujícího nájemního vztahu, například vznik společného nájmu manželů, kdy dosud pronajímatel nemá možnost získat informace o změně osob na straně nájemce.
Stejně tak z praxe vyplývá potřebnost úpravy, která by zajistila práva pronajímatele v případě dlouhodobé nepřítomnosti nájemce v bytě. Návrh zároveň umožňuje dohodu v nájemní smlouvě, že pro přijetí další osoby do bytu je potřeba souhlas pronajímatele. To neplatí, jedná-li se o vyjmenované osoby. Týká se to rovněž: manžel, partner, sourozenec, rodič, snacha, zeť, vnuk nebo nájemcovo dítě, popřípadě další osoby hodné zvláštního zřetele.
Další navrhované úpravy mají za cíl některá stávající ustanovení upřesnit směrem k jednoznačnosti, popřípadě napravit dílčí chyby, které se ve stávajícím textu nedopatřením vyskytují.
Dámy a pánové, závěrem bych chtěl říci, že nepřijetí novely občanského zákoníku bude mít nepochybně nepříznivý dopad na další vývoj v občanskoprávních vztazích v oblasti nájmu bytů. Bude mít samozřejmě i nepříznivý vliv na vztahy smluvních stran při pokusu o dohodu při změnách nájemného na nájem bytu. Nepřijetí novely občanského zákoníku by mohlo negativně ovlivnit i rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde jsou projednávány stížnosti majitelů domů v České republice.
K tomuto návrhu lze jistě namítnout, že deregulaci bylo možné řešit i výpovědí bez udání důvodu s delší výpovědní lhůtou. Taková úprava však nemá v českém právním řádu obdoby, ani navrhovaný kodex občanského práva s ní nepočítá. Znamenala by zásadní zásah do koncepce úpravy skončení nájmu, ostatní výpovědní důvody by v podstatě ztratily význam. Její největší nevýhodou je však její sociální dopad. Vláda se proto rozhodla jít sociálně smířlivější cestou, která zároveň nenabourává koncepci úpravy nájmu bytu obsažené v současném, ale i připraveném občanském zákoníku.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. Zpravodajkou pro prvé čtení je poslankyně Zdeňka Horníková, takže ji požádám, aby vystoupila nyní po panu ministrovi. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se zhostila role zpravodaje k tisku 187, novele občanského zákoníku. Myslím, že pan ministr zde velmi podrobně, jasně vysvětlil smysl této novely, a proto mi dovolte pouze pár slovy, abych podpořila tuto novelu.
Ti, kteří seděli v Poslanecké sněmovně v roce 2006, byli účastni přijetí zákona 107, zákona o jednostranném zvyšování nájemného, kdy jsme se jasně domluvili, že v této zemi je potřeba ukončit regulaci nájmu, dát pravidla k deregulaci, a všichni jsme si v roce 2006 byli vědomi toho, že v roce 2010 zvláštní předpis 107 skončí. Ale málokdo z nás, kteří jsme tu seděli, bohužel - nebo někteří z nás si neuvědomovali, že až tento právní předpis skončí, nebude zde žádná jeho právní náhrada. A dostáváme se do určitého období vakua, kdy máme určitou výši nájmů, z mého pohledu jsou to stále regulované nájmy, a nemáme jasně daná pravidla pro další možnost zvyšování, případně snižování nájmů.
Právě novela občanského zákoníku by jasně měla říci to, co zde pan ministr také zdůrazňoval. Tato novela silně posiluje jak vlastníky, tak zachovává práva nájemníků. Nastavuje rovnovážný stav mezi vlastníky a nájemníky, protože do této chvíle vlastníci byli silně upozaděni. Takže tato novela jednak říká, jakým způsobem postupovat dál při úpravě nájemného, a jasně říká: Buď se vlastník a nájemník dohodnou - a dohoda je vždy preferována a na prvním místě. Pokud se nedohodnou, pak nastupuje soud. Jasně je toto uvedeno v této novele a myslím si, že je veliká škoda, že se nám nepodařilo tuto novelu přijmout dříve, a tím jsme se vystavili nepříjemné situaci, že k 1. lednu nebudeme mít jasnou právní úpravu.
To, o čem tady hovořil pan ministr, o jednotlivých kapitolách a bodech, které se týkají jak výše nájmu, tak přechodu nájmu, tak služebních bytů atd., v tuto chvíli jako zpravodaj nebudu rozebírat. Jsem připravena vystoupit v rozpravě. A chtěla bych vás, pane předsedající, požádat, zda bych v rozpravě mohla přednést návrh na zkrácení lhůty k projednání. Myslím, že zde jasně pan ministr uvedl, že tato novela by měla být projednána v co nejkratší době, protože od 1. ledna se dostáváme do právního vakua a nemáme předpis, který by upravoval výši nájmu, a proto budu navrhovat zkrácení na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla zpráva zpravodajky paní poslankyně Horníkové a teď už otevřeme obecnou rozpravu, do které mám písemné přihlášky paní poslankyně Semelové, poslance Křečka a poslance Grospiče. Takže to jsou tři písemné přihlášky do rozpravy. Přihlásila se také zpravodajka do rozpravy. Poprosil bych paní poslankyni Semelovou jako první.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, atmosféra a nálady stávkujících a demonstrujících, mezi nimi všichni poslanci za KSČM dnes byli, svědčí o tom, že občané mají oprávněné obavy z budoucnosti. Náklady na přežití významně rostou, příjmy klesají. A bydlení je jeden z hlavních, jeden z velmi palčivých problémů, který každý z našich spoluobčanů pociťuje. Stále větší skupina nájemníků přestává být schopna platit včas nájemné spolu s plněním za užívání bytu, neboť po zaplacení za bydlení jim nezůstává dostatek finančních prostředků na živobytí. Mnozí nájemníci platí opožděně z důvodu mimořádných a neočekávaných existenčních výdajů, například v souvislosti s nemocí živitele rodiny, ztrátou zaměstnání nebo insolvencí zaměstnavatele, který měsíce nevyplácí mzdu, a z řady jiných důvodů. Existují, bohužel, i stále častější případy těch, kteří již nejsou schopni ze svých příjmů financovat asociálně narůstající náklady na bydlení vůbec.
Lze důvodně předpokládat, že ukončení regulace, k němuž na velké části území dojde dne 1. ledna 2011, současně s pokračující deregulací v zákonem stanovených městech postihne existenčně značnou část nájemců bytů a bude mít velmi vážné sociální dopady. ***