(12.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím tři přihlášky. Nejprve se hlásí paní poslankyně Kateřina Konečná, poté pan poslanec Michal Babák, poté paní kolegyně Jaroslava Schejbalová. Paní poslankyně Kateřina Konečná má slovo jako první.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi krátce odůvodnit stanovisko, které bude mít poslanecký klub KSČM k tomuto návrhu zákona, a také možná vyvrátit některé fabulace, které se k tomu zákonu vztahují a které jeho předkladatelé přednášejí mediálně.
Navrhovaný zákon snižuje ceny a úhrady léčivých přípravků, které dosud neprošly revizí. Obdobným způsobem jako přechodná ustanovení Janotova balíčku - jen upozorňuji, že ani pro ten poslanecký klub KSČM v roce 2009 nehlasoval. Tato přechodná ustanovení měla účinnost omezenou na dobu jednoho roku. Dne 31. 12. vypršela jejich platnost a dne 1. 1. 2011 se tedy u přípravků, u kterých během roku 2010 neproběhla revize, vrátila cenová úhrada na úroveň platnou před účinností Janotova balíčku. Není pravda, že by farmaceutické firmy prozatím čekaly. Jak které, řekněme si to upřímně.
Navržený zákon vrací cenu a úhradu nezrevidovaných léčiv na úroveň platnou v roce 2010. Účinnost navrženého opatření je opět omezena na dobu jednoho roku, omezení na jeden rok se zřejmě opírá o článek číslo 4 transparenční směrnice. Protože během roku 2010 došlo k revizi výše a podmínek úhrady řady referenčních skupin, je rozsah přípravků dotčených předkládaným opatřením výrazně nižší, než tomu bylo v případě Janotova balíčku, kdy prakticky došlo k plošnému snížení cen a úhrad léčiv. Zatímco přechodná ustanovení byla součástí novely zákona číslo 48, o veřejném zdravotním pojištění, jedná se v tomto případě o zcela samostatný zákon.
Pozornosti by ovšem neměl uniknout hlavní důvod, proč je zákon předkládán. Jedná se již o druhé mimořádné a nesystémové opatření přijímané Parlamentem České republiky, které zachraňuje nedokonale fungující cenovou a úhradovou regulaci. Tady bych chtěla upozornit, že hlavní předkladatel tohoto návrhu zákona byl čtyři roky náměstkem ministra zdravotnictví a v této věci jistě mohl konat, pokud mu opravdu šlo o blaho toho, aby došlo k tomu, že ceny budou sníženy. Stejně tak když tady zmiňoval diskusi o procentech, v závěru, která se nyní rozvířila, a o tom, jak jsme v roce 2009 mohli vést diskusi a nyní již nemůžeme o sedmiprocentním snížení, ráda bych upozornila, že stejně jako nyní, ani v roce 2009 s námi vládní koalice v této věci žádnou diskusi nevedla. Ani nebyla ochotna vést, přestože jsme se o to snažili tady v Poslanecké sněmovně.
V souvislosti s návrhem Nejvyššího správního soudu na zrušení celé části šesté zákona číslo 48, o veřejném zdravotním pojištění, která definuje stanovení cen a úhrad léčiv, se nabízí otázka, zda jsou pravidla pro cenové a úhradové regulace nastavena správně. Navíc lze očekávat, že bude zpochybněn soulad navrženého opatření s legislativou Evropské unie, případně s Listinou základních práv a svobod.
Z praktického pohledu pro pacienta ovšem je velmi nepříjemné, že změna výše úhrady se přenese do praxe okamžitě, zatímco změny ceny s určitým zpožděním. Současně s účinností navrženého zákona dojde k okamžitému snížení úhrad, zatímco v distribuční síti a v lékárnách ještě budou přípravky s vyšší cenou nakoupené v období, kdy sedmiprocentní snížení ceny neplatilo. O tom, jak moc se zvýší - nikoli sníží, jak jsme ubezpečováni - spoluúčast pacientů, jsem si jistá, že nemá představu ani samotný předkladatel.
Přestože se v odhadech nárůstu doplatků pacientů pohybujeme v iluzorních číslech a populistických proklamacích, můžeme s jistotou konstatovat, že předkládaný návrh doplatky pacientů nesníží, ba naopak dojde k přechodnému zvýšení poplatků. Proto jako poslanecký klub KSČM nemůžeme zaujmout kladné stanovisko k tomuto návrhu zákona, který primárně dopadne na již tak velmi těžce zkoušené občany České republiky. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Konečné. Nyní se o slovo hlásí pan kolega Michal Babák. Prosím.
Poslanec Michal Babák: Dobrý den, paní předsedající, vládo, kolegové, kolegyně. My jsme byli připraveni k tomuto návrhu zákona dát ještě pozměňovací návrh, který by naopak zvyšoval snížení ceny o dejme tomu 5, 6, 7 %, chtěli jsme to přesně spočítat. Každopádně, potom jsme se spojili ještě s Ministerstvem zdravotnictví, které nám doporučilo tuto věc nedělat, pokud to půjde zrychlenou formou, to znamená devadesátkou, protože ono to lze spočítat, pokud by se natáhla účinnost tohoto zákona, to znamená, aby platil třeba až za dva až tři měsíce, tak by potom těch 15 % nevyrovnalo propad tohoto. To znamená že - což musím souhlasit s navrhovatelem - v tuto chvíli je opravdu klíčový čas, abychom to přijali co nejdříve. To znamená, že náš klub podpoří zrychlenou formu, to znamená devadesátkou.
Pokud by to náhodou nešlo zrychlenou formou, šlo to do výborů klasickým způsobem, budeme chtít alespoň zkrácenou lhůtu, ale potom jsme připraveni podat pozměňovací návrh, který by ještě víc zvyšoval snížení ceny. O kolik procent, to už bychom se bavili na výborech. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Babák. Paní kolegyně Schejbalová se hlásila k jinému bodu, čili nemám další přihlášku. Hlásí se pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, stojíme před výběrem ze dvou zel. Pokud tento návrh bude přijat, je jednoznačné, že u velkého množství léků dojde k nárůstu doplatků pacientů. Pokud tento návrh nebude přijat, tak zbytečně zdravotní pojišťovny do značné míry utratí nějaké dvě až tři miliardy v tomto roce. Čili buď poškodíme na jedné straně rodinné rozpočty a peněženky jednotlivých nemocných lidí, a poměrně výrazně, anebo utratíme nezanedbatelné finanční prostředky z rozpočtů zdravotních pojišťoven.
Když se někdo ptá, jak je to možné, že jsme v situaci, že musíme vybírat ze dvou velmi nepříjemných a nepopulárních rozhodnutí, tak odpověď je jednoduchá: Příčinu hledejme v současném naprosto chaotickém, nepřehledném a zcela ojedinělém systému stanovení úhrad a cen léků. To je systém, který zde zavedl pan ministr Julínek a pan tehdejší náměstek Šnajdr, a je to systém, který vede k takovémuto rozhodování.
Jen pro krátkost, dámy a pánové. Do té doby platil systém, když nějaký lék přicházel, že se hodnotila celá léková skupina a léky s obdobným efektem a automaticky se každý půlrok přehodnocovalo velké množství léků. Pan ministr Julínek a jeho náměstek Šnajdr tento systém podminovali, zničili a transformovali na gigantický systém naprosto nepřehledných jednotlivých správních řízení, kde každý jednotlivý lék si podává každou jednotlivou žádost na SÚKL, a není tedy hodnocen identický lék od jiné firmy nebo podobný lék se stejným účinkem, ale vždycky jen tento jeden lék. Takže my máme dnes tisíce správních řízení, stovky soudních žalob. Tady státu hrozí opět obrovské prohrané žaloby s náhradami škod za desítky, možná stovky milionů. A tento gigantický byrokratický systém vede k tomu, že máme stejné chemické léky za úplně jiné úhrady. To znamená zdravotní pojišťovna, když to zjednoduším, za acylpirin od firmy XY platí třeba dvě koruny na den a od firmy UZ platí třeba korunu padesát na den. Za úplně totéž! ***