(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)
V tomto ohledu vám říkám, že samotná úprava trestní odpovědnosti právnických osob je nesmyslná. Bavme se o tom, že jde o správní trestání, že jde o správní rozhodnutí, které může být, jak tady s oblibou používal předřečník, trestem smrti pro právnickou osobu. Ano, protože i dnes existují postupy, kterými lze přinutit právnickou osobu, aby zanikla její existence, protože prostě vstoupí do likvidace. Už kvůli tomu, že napáchala tolik škod, například porušením zákona o ochraně životního prostředí, že budou muset zaplatit takové pokuty, že v podstatě její finanční solventnost zanikne a proběhne konkursním řízením nebo insolvenčním řízením a výsledkem takového řízení bude vstup do likvidace a likvidace takové společnosti, která takové škody napáchala.
Já osobně odmítám - osobně odmítám! - abychom si pletli to, co je správní rozhodnutí, případně soudní rozhodnutí, kterým se mění práva a povinnosti právnických osob, s trestním právem. Trestní právo je vždycky konkrétní čin konkrétní fyzické osoby, kterým se vstupuje do práv jiných. A v tomto ohledu nechci - promiňte mi - z pohledu teoretického, z pohledu teorie práva přistoupit na to, že právnická osoba má trestní odpovědnost.
Jiná věc je, jakým způsobem se zachováme k tomu mezinárodnímu právnímu závazku. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že i tady je namístě, aby návrh toho zákona byl vrácen navrhovateli k přepracování, a protože jsme ve druhém čtení, tak samozřejmě jsem přesvědčen, že možné je, abychom podali návrh na zamítnutí. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, pan poslanec Filip tedy navrhl jak vrácení zákona k novému projednání. (Pan poslanec nonverbálně zpochybňuje.) Já jsem to tak vnímala, pane poslanče, můžete to, prosím, zopakovat, ať tady je jasno.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Ano, upřesňuji tedy, abych se nedotkl zákona o jednacím řádu, že mým úmyslem v tom projevu bylo vrátit návrh zákona k novému projednání, a v případě, že nebude přijat takový návrh, aby na začátku třetího čtení bylo hlasování o zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, o návrhu na zamítnutí budeme eventuálně hlasovat až ve třetím čtení, ale nyní svolávám ještě naše kolegy. Odhlásím vás, resp. nejdříve se musím ještě ujistit o tom, že nikdo další v obecné rozpravě už nechce vystoupit... a tuto rozpravu ukončuji. Budeme tedy hlasovat o návrhu na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Já jsem vás odhlásila, prosím, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami.
O návrhu zákona - vrácení výboru k novému projednání v tuto chvíli zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 61 z přihlášených 139 poslanců pro 43, proti 82. Tento návrh nebyl přijat.
Budeme tedy pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu. Do ní je přihlášen písemně pan poslanec Miroslav Svoboda.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych načetl tři pozměňující návrhy, které se vážou k této novele.
První z pozměňujících návrhů je pozměňující návrh k ústavněprávnímu výboru, k číslu tisku 285/1, kdy z bodu II.2 § 7 se vypouštějí slova: "za slova" § 245 trestního zákoníku se vkládají slova porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku) "a slova" sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži § 257. (?)
Důvodová zpráva. Pozměňující návrh ústavněprávního výboru navrhuje rozšířit výčet trestných činů, jichž by se mohla dopustit právnická osoba, mimo jiné o činy, které jsou porušením zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o veřejných zakázkách, jejichž dodržování kontroluje v současné době výlučně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, což je § 248, 256 a 257 trestního zákoníku. Navrhuje se tyto činy z působnosti orgánů činných v trestním řízení vyloučit a ponechat je výlučně v působnosti ÚOHS s tím, že trestní odpovědnost osob fyzických by nebyla nijak dotčena. Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob za předmětné delikty by nezvýšilo efektivitu jejich vyšetřování. Orgány činné v trestním řízení nemají s touto oblastí prakticky žádné zkušenosti. Zatímco například ve věci zakázaných dohod nebylo vedeno žádné trestní řízení proti fyzickým osobám, ÚOHS uložil jenom v posledních pěti letech soutěžitelům pokuty přesahující jednu miliardu korun. Obdobně v oblasti zadávání veřejných zakázek vede ÚOHS stovky řízení ročně. Rozšíření trestní odpovědnosti by nadto mohlo vést k porušení mezinárodních závazků České republiky. V oblasti zakázaných dohod unijní právo požaduje, aby při vyšetřování meziresortních kartelů bylo vedle národního vždy aplikováno současně i unijní právo, což zákon o trestní odpovědnosti právnických osob neumožňuje. Nadto je vyžadována rozsáhlá spolupráce mezi národními a unijními orgány - opět zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob je neřešena. Ještě závažnější problém by mohl nastat v oblasti veřejných zakázek, kdy národní orgány musejí mít možnost vydávat tzv. předběžná opatření, zejména rozhodnutí o pozastavení zadávacího řízení, o zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení. Orgány činné v trestním řízení takovým oprávněním nedisponují, což by mohlo účinnou ochranu v této oblasti zcela paralyzovat.
Pozměňující návrh č. 2. K samotnému tisku 285, kdy v § 28 odst. 1 se slovo brání nahrazuje slovem nebrání.
Důvodová zpráva. Řada trestných činů, za které by měly být podle návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob právnické osoby trestně odpovědné, představuje delikty, jejichž vyšetřování je v současné době ve výlučné působnosti vysoce specializovaných správních orgánů. Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob za takové delikty by nezvýšilo efektivitu jejich vyšetřování, neboť orgány činné v trestním řízení nemají s touto oblastí prakticky žádné zkušenosti. Zatímco například ve věci zakázaných dohod nebylo vedeno žádné trestní řízení proti fyzickým osobám, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil jen v posledních pěti letech soutěžitelům opět pokuty přesahující jednu miliardu korun. Navrhuje se proto, aby zahájení případného trestního řízení nezbavovalo takové specializované státní orgány možnosti vést řízení vlastní. Zásada zakazující dvojí trestání téhož deliktu téže osoby by tak nebyla porušena, neboť v případě, že by orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že byl trestný čin spáchán, by správní orgán své řízení zastavil.
A konečně pozměňující návrh č. 3 také k tisku 285. Samotné znění pozměňujícího návrhu je: V § 28 odst. 1 se za slova nucené správy vkládají slova předběžných opatření podle jiného právního předpisu o veřejných zakázkách.
Dovolte důvodovou zprávu. Pozměňující návrh ústavněprávního výboru, tisk 285/1, navrhuje rozšířit výčet trestných činů, jichž by se mohla dopustit právnická osoba, mimo jiné o činy, které jsou porušením zákona o veřejných zakázkách, jehož dodržování kontroluje v současné době výlučně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, opět § 248, 256 a 257 trestního zákoníku. ***