(22.10 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych pokračoval ve svém příspěvku. První část jsem ukončil před určitou dobou. Já si dovolím zopakovat poslední myšlenky a údaje, které jsem uváděl ve svém prvém vystoupení, abych mohl logicky navázat na svůj další výklad.
Jen bych zopakoval to, že existují minimálně tři rizika, která se týkají stavebního spoření budoucnosti, pokud budou realizovány zásahy ze strany vlády tak, jak to je obsaženo v současné novele tohoto zákona.
Jak jsem říkal, první riziko je riziko ohrožující samotné fungování stavebního spoření, resp. stavebních spořitelen, a to riziko pramení především z reakce stávajících přespořujících účastníků stavebního spoření na změny parametrů systému. Ještě by bylo možná dodat, co jsou to ti přespořující účastníci. To jsou účastníci, kteří nejsou již smluvně vázáni k pokračování uzavřených smluv. To znamená, v podstatě mohou kdykoliv vybrat svoje vklady.
Další riziko obsažené v prvním bodu je reakce potenciálních nových účastníků stavebního spoření. Je zde nejistota, zda budou po snížení státního příspěvku vstupovat do toho systému. Druhé riziko je riziko měnící časové rozložení výdajů a příjmů státního rozpočtu spojených se stavebním spořením, pramenící především z ukončování starých smluv. K tomuto problému, k tomuto riziku jsem já sám alespoň v minulosti neslyšel vyjádření pana ministra Kalouska.
Třetí riziko. Je to právní riziko spočívající ve změně legislativních podmínek sektoru stavebního spoření rozdělené ve dvě podrizika, a to především riziko spojené s reakcí stávajících účastníků stavebního spoření a druhé podriziko spojené s reakcí akcionářů stavebních spořitelen na zásadní změny podmínek.
Z toho, co jsem říkal, vyplývá, že existuje velká obava z hromadného vypovídání smluv o stavebním spoření, a to právě ze strany těch tzv. přespořujících účastníků. Ukazuje se, že takovýchto účastníků je přibližně 75 %. A také se uvádí v různých vyjádřeních odborníků a publicistů, že tito přespořující účastníci jsou velmi citliví na změny v systému stavebního spoření, protože, jak jsem říkal, mohou své prostředky poměrně rychle vybrat. Zároveň však jejich vklady tvoří hlavní zdroj pro poskytování úvěrů stavebními spořitelnami. Objem prostředků přespořujících účastníků ke konci roku 2009 dosahoval 314 mld. korun českých, tedy zhruba 75,5 % všech prostředků stavebních spořitelen. Tato skutečnost samozřejmě je velmi závažná z obecného hlediska.
Já bych si ještě v další části svého příspěvku rád všiml některých konkrétních záležitostí, které jsou negativního smyslu a které vyplynou z toho, pokud bude novela, o které teď diskutujeme, schválena. Jedná se totiž o to, že jak již jsem řekl ve svém prvním vystoupení, toto stavební spoření je velmi výhodné pro děti a mladé lidi, protože může posloužit jako finanční jistota pro vstup do dospělosti. Za tyto děti, případně mladé lidi mohou spořit rodiče, případně prarodiče a samozřejmě tyto naspořené finanční částky jim mohou pomoci například v průběhu jejich studia, nebo dokonce i po absolvování jejich studia. Samozřejmě, všichni víme, že současná vláda chce i na veřejných vysokých školách zavést školné. Ať už školné v té tzv. přímé formě, anebo ve formě odložené. V obou případech tohoto školného bude toto školné silným materiálním a finančním zatížením pro studenty veřejných vysokých škol. Samozřejmě, situace je taková, že jak v případě přímého školného, tak i školného odloženého jistě student, který má naspořeno například v rámci, pokud by měl naspořeno, například v rámci tohoto stavebního spoření, tak jistě by měl situaci výrazně zjednodušenou a nedostal by se třeba do dluhové pasti, která by mohla vzniknout v případě odloženého školného, kdyby musel splácet toto školné, na které si musel vypůjčit, někdy až v průběhu svého produktivního věku, když by dosáhl průměrného platu v České republice. Takže je jasné, že například snížení státní podpory do stavebního spoření může odradit mnohé rodiče či prarodiče, aby svým dětem spořily, a tím je mohou vystavit problémům, o kterých jsem právě teď hovořil, v budoucnosti.
Samozřejmě, situace je komplikovanější. Já jsem se dověděl, že Ministerstvo školství, nebo vláda patrně, chce zrušit status studentů u lidí, kteří se věnují pomaturitnímu studiu, jazyků především. Tito lidé nemají být považováni v budoucnosti za studenty, mají jim být všechny výhody studentů vzaty, to znamená, že tito lidé si budou muset platit i zdravotní a sociální pojištění. Čili náklady na jejich studium, za které musí i teď platit, myslím, měsíčně 20 tis. korun, se jim mohou až zdvojnásobit. Čili i tito lidé, kteří se věnují takovému pomaturitnímu studiu, pokud by měli jakousi jistotu, jakousi finanční zálohu v tom stavebním spoření, mohou si situaci výrazně vylepšit, protože se očekává, podle názoru různých publicistů, že toto opatření ministerstva, pokud bude uvedeno v život, pokud bude realizováno, způsobí výrazný pokles zájmu o takovéto studium. Což je samozřejmě nepříjemné z hlediska společnosti, protože tím vlastně se přistupuje ke krokům, které mohou snižovat úroveň vzdělanosti mladé generace v našem státě.
Myslím si, že tyto zásahy do stavebního spoření, které se chystají v rámci této novely, o které teď diskutujeme, mohou mít negativní vliv i dokonce v oblastech, ve kterých by to na první pohled nikdo nečekal. Například v oblasti týkající se vědy a výzkumu. Jistě víte, že mladí odborní a vědečtí pracovníci, kteří pracují na veřejných vysokých školách i v ústavech akademie věd, nejsou nijak příliš dobře placeni a velmi často se stává, že tito mladí pracovníci odcházejí do zahraničí, kde mají daleko lepší podmínky nejen k práci, ale hlavně také podmínky platové, což silně ovlivňuje samozřejmě činnost a výkony na těch veřejných vysokých školách a ústavech akademie věd v oblasti vědeckých a výzkumných výsledků. Velmi často se stává, že také tito mladí pracovníci po svých stážích a působení v zahraničí se do České republiky nevracejí a tím se ty ztráty ještě dlouhodoběji prohlubují - ztráty, co se týče vědeckých výkonů. No a samozřejmě sice vláda schválila z rozpočtu údajně - nevím, jestli to tak bude, až se přesvědčím sám na vlastní oči - jednu miliardu ve prospěch získávání mladých vědců už renomovaných ze zahraničí. Ale samozřejmě je dobré mít i jiné prostředky pro tento účel, jak udržet mladé vědecké pracovníky v České republice. A jedním z takových prostředků právě mohlo být dobře dotované a dobře prosperující stavební spoření.
Děkuji za pozornost.***