(22.20 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Černý. Prosím.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v září 2001 (?) vládní většinou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných schválila ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu je především snížení zatížení státního rozpočtu v oblasti vyplácení státní podpory a také narovnání podmínek pro zdanění úrokových příjmů z vkladů. Důvodem vzniku nové právní úpravy je podle navrhovatelů skutečnost, že současný systém stavebního spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb a současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Vzhledem k tomu, že prostředky pro výplatu státní podpory jsou čerpány ze státního rozpočtu, tedy z prostředků všech daňových poplatníků, vzniká také podle ODS, TOP 09 a Věcí veřejných jistá nerovnováha, když jsou zvýhodňováni účastníci stavebního spoření na úkor ostatních občanů. Návrh zákona je předkládán opětovně ve stejném znění, a to proto, že původní právní úprava byla zrušena Ústavním soudem z důvodu nesprávného legislativního procesu.
Co se týče účelu právní úpravy, mělo by v případě finálního schválení dojít ke snížení zatížení státního rozpočtu v souvislosti s výplatou státní podpory, která podle ODS, TOP 09 a Věcí veřejných plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel, a to cestou snížení výdajů státního rozpočtu na straně jedné a zvýšením příjmů na straně druhé. Současně by návrh měl také zajistit narovnání podmínek pro zdanění úrokových příjmů z vkladů ve stavebním spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů. Konkrétně tedy návrh snižuje výši státní podpory stavebního spoření z 15 % na 10 % při zachování maximálního limitu základu ve výši 20 tisíc korun českých.
Dále je doplněna technická změna, která se týká nastavení limitů pro další činnosti stavebních spořitelen, kdy dochází k úpravě konstrukce těchto limitů. V oblasti daní z příjmů pak návrh ODS, TOP 09 a Věcí veřejných přináší změnu týkající se příjmů účastníků stavebního spoření, když dochází ke zrušení osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory
Vážené kolegyně, vážení kolegové, stavební spoření je relativně uzavřený systém účastníků, který funguje na principu solidárnosti, kdy větší část klientů spoří, aby si z jejich úspor mohli ostatní klienti půjčit na bydlení. Účastníci, kteří nevyužijí úvěru, jsou právě státní podporou motivováni ke spoření. Po fázi, kdy byly v českém stavebním spoření kumulovány prostředky, posiluje v posledních letech i fáze úvěrová. Stavební spoření tak významně přispívá k podpoře financování bydlení v rámci České republiky, kdy nejčastějším účelem poskytnutých půjček je financování rekonstrukce a modernizace bydlení. Omezení stavebního spoření bude mít negativní dopad na postupující revitalizaci zanedbaného bytového fondu, protože k takovýmto úvěrům neexistuje srovnatelná tržní alternativa. Hypoteční úvěry jsou podmíněny zastavením nemovitosti a spotřebitelské úvěry jsou nabízeny za přinejmenším dvojnásobné úrokové sazby.
Princip dlouhodobé kumulace úspor, tedy i stavební spoření, kdy si lidé zpravidla vyzkoušejí svou schopnost odkládat část svých příjmů, vede také k tomu, že míra nesplácení úvěrů je ve srovnání s jinými produkty signifikantně nižší. Stavební spoření patří mezi produkty, které vedou k odpovědnému financování komodit nespotřebního charakteru. V době rostoucího zadlužování obyvatelstva je třeba zvážit, zda je vhodné podporovat zadlužení u bezproblémových a seriózních institucí, nebo nutit lidi hledat dražší a rizikovější alternativy. Bez úvěrů od stavebních spořitelen by si lidé na rekonstrukci zatékající střechy museli buď pouze spořit, nebo se rozhodovat mezi spotřebitelským úvěrem v bance a pochybnou půjčkou od nebankovních poskytovatelů. V obou takových případech se ale míra nesplácení úvěru několikanásobně zvyšuje.
Na úrovni systému stavebního spoření způsobí každé omezení atraktivity produktu prostřednictvím snížení státní podpory odliv klientů střadatelů a bez nich nebude možné pokrýt poptávku klientů, kteří si chtějí půjčit. Přitom změna podmínek je zpravidla prováděna jednostranně. Jsou měněny podmínky zhodnocování vkladů, ale nedochází k žádné změně nároků a podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření. Další dopady mají také makroekonomický a společenský charakter. Úspory, které slouží jako zdroje pro úvěry, jsou prostřednictvím stavebního spoření investovány do reálné ekonomiky, kde nejenže generují daně, ale přímo také podporují zaměstnanost. Tento přímý efekt je mezi státem podporovanými spořicími produkty unikátní. Žádný jiný státem dotovaný produkt navíc není tak těsně svázán s účelem svého zřízení, jako je tomu u stavebního spoření nebo poskytování úvěrů je plně vázáno na bytový účel.
Výdaje státu na podporu stavebního spoření jsou sice nezpochybnitelné, ale od roku 2005 setrvale klesají, zatímco příjmy plynoucí ze zdanění ekonomických činností, které s ohledem na celkově vysoké objemy každoročně poskytovaných úvěrů generují stavební spoření, dále rostly a v současnosti stagnují nebo klesají jen velmi mírně. Omezování výdajů na stavební spoření přinese zásadní negativa, z nichž nejevidentnější jsou snížení daňových výnosů státu, snížení dostupnosti levných úvěrů na bydlení, zvýšení nezaměstnanosti v důsledku nižšího objemu stavební výroby.
Nyní několik konkrétních čísel. Ze Studie efektu stavebního spoření pro ekonomiku a společnost vyplývá, že za rok 2009 bylo na státní podpoře vyplaceno něco málo přes 13 mld. korun, zatímco ze stavebního spoření obdržely veřejné rozpočty na daních více než 25 mld. korun, a že do bytového fondu bylo ze stavebního spoření jenom prostřednictvím úvěrů investováno asi 65 mld. Přitom podíl stavebního spoření na financování bytové výstavby dosahoval výše mezi 40 až 60 %. Zmíněná data jasně svědčí o tom, že stavební spoření se významně podílí na zajišťování bytových potřeb obyvatelstva.
Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, důvodová zpráva návrhu novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákona o daních z příjmu, sněmovní tisk 378, zdůrazňuje pouze fakt, že ve veřejném zájmu je jen okamžitá úspora výdajů státního rozpočtu, ale vůbec nezohledňuje pozitivní dopady stavebního spoření na celou ekonomiku České republiky. Toto jsou důvody, proč nemohu podpořit vládní návrh novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákona o daních z příjmů, tisk číslo 378.
Děkuji za pozornost. ***