(2.40 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, paní a pánové, noční jednání bylo odhlasováno poslanci a poslankyněmi vládní koalice a já je tu až na výjimky nevidím, nezúčastňují se této schůze, alespoň ve své většině. Vidím pouze výjimky a zdravím je. Navrhuji v této chvíli proto procedurální návrh přerušit tuto schůzi do dnešní deváté hodiny. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Já registruji váš návrh. Pokusím se přivolat poslance z předsálí. Samozřejmě že vás odhlásím. Jsem si jista, že spolu se mnou se přesvědčíte, že poslanců je tady dosti. Já vás ohlašuji. Ohlásila jsem vás. Prosím, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami. Pro nově příchozí zopakuji, že byl podán procedurální návrh na přerušení schůze do 9. hodiny, že jsem vás odhlásila. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. A poté, až se ustálí neklid u vstupu do sálu, zahájím hlasování o tomto návrhu.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení této schůze do 9. hodiny.
Zahajuji hlasování. Ptám se vás, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování číslo 233 z přihlášených 114 poslanců pro 30, proti 82. Tento návrh nebyl přijat. (Potlesk koaličních poslanců.)
A my budeme pokračovat dalším vystoupením, tentokrát vystoupí pan poslanec Pavel Holík.
Poslanec Pavel Holík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nyní zde projednáváme novelu zákona o stavebním spoření, sněmovní tisk 378. Tento zákon zajímá mnohé občany, neboť je stavební spoření jedním z nejrozšířenějších finančních produktů. Návrh novely zákona, který odmítl Senát a vrátil se nám do Poslanecké sněmovny, považuji za nešťastný. Bereme tak občanům jeden z mála funkčních finančních produktů, a co je ještě horší, dostáváme do kritické situace stavební spořitelny, které zde roky dobře fungují, a neznám jedinou stavební spořitelnu, která by zkrachovala, na rozdíl od bank, jejichž krachy jsme již v minulosti nejednou zažili. Touto novelou tedy znejisťujeme stavební spořitelny, dostáváme občany do nejistoty a zároveň tímto návrhem vytváříme nepoměr mezi regulovanými stavebními spořitelnami a neregulovanými bankami. Ptám se: je snad záměr obětovat fungující stavební spořitelny?
Rád bych v této souvislosti zmínil ještě jeden fakt. Zatímco se touto novelou chystáme zkomplikovat stavební spoření, tak na druhé straně neřešíme to, že klasické banky neplatí DPH, a tím státní podkladně unikají velké částky. Ptám se: proč musí například drobní živnostníci platit DPH a velké banky nikoliv? Cítíte, vážené kolegyně, vážení kolegové, ten nepoměr?
Dovolte mi, abych v této věci odcitoval článek ze serveru iDNES. Novela zákona o stavením spoření porušuje princip rovnosti. Fakt, že by stavební spoření měly v budoucnu poskytovat i běžné banky, vyvolává zlost nejen mezi stavebními spořitelnami, ale pochybnosti mají i právníci. Nad porušováním ústavních principů se zamýšlí advokát Jan Tryzna. V chystané novele zákona o stavebním spoření... (Námitka předsedy vlády, že tento článek byl již dvakrát čten.) Dovolte mi, abych ho tedy dokončil.
V chystané novele zákona o stavebním spoření nachází advokát právní pochybení. (Námitky, že tento článek ministři znají.) Dobře. Můžu ho s dovolením přečíst, paní předsedající?
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Holík: Dobře, přeskočím tedy. Na připomínky budu reagovat. (Oživení v sále.) S dovolením bych pokračoval. Zájem o stavební klesl o více než třetinu - Aktualne.cz, Praha. Zájem o stavební spoření klesl v prvním pololetí letošního roku o více než třetinu oproti stejnému období loňského roku. Vyplývá to z nejnovějších statistik ministerstva financí. Za letošní leden až červen lidé uzavřeli zhruba 185 tisíc nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 60,4 miliardy korun. Průměrná cílová částka dosáhla 316 tisíc korun. Ve stejném období loňského roku činil počet nově uzavřených smluv 293 tisíc a průměrná cílová částka dosahovala 314 tisíc korun. Počet smluv ve fázi spoření klesl od konce loňského roku o zhruba 181 tisíc na 4,66 milionu. Nadále roste podíl takzvaných nových smluv, uzavřených po 1. lednu 2004, tedy po tehdejším snížení státní podpory. Na celkovém počtu smluv se podílejí už 62 procenty.
Na státní podpoře vyplatil stát v letošním prvním pololetí přes 10,49 miliardy korun, což je o 715 tisíc korun méně než ve stejném období loňského roku. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky mírně vzrostl na 68,8 procenta. Celkový počet úvěrů letos zatím klesl o 12 tisíc na 981 tisíc, jejich objem dosahuje téměř 293 miliard korun. (V sále je velký hluk.)
Jestli dovolíte, ještě bych se zmínil o novele zákona o stavebním spoření, jestli je pro stát nejlepším řešením. Snaha minimalizovat schodek státního rozpočtu a vyhnout se tak řeckému scénáři je chvályhodná, nicméně si musíme uvědomit, že tato snaha jednoznačně přináší zhoršení ekonomické situace spotřebitelů, které bychom měli v rámci státu, tudíž nás všech, překousnout. Pravda je, že možná bychom to překonali lépe, kdyby všichni hospodařili s penězi státu s péčí řádného hospodáře, ale to by vydalo na celou knížku, takže zpět k úsporám.
Jedním z těchto kroků je změna zákona 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, která neúprosně pádí schvalovacím procesem. Ve třetím čtení se tak v Poslanecké sněmovně posvětilo zhoršení podmínek v oblasti vyplácení státní podpory a také narovnání podmínek pro zdanění úrokových příjmů z vkladů. Návrhem se zabýval Senát, který nám věc vrátil zpět do Sněmovny.
V důvodové zprávě k této novele stojí, že současný systém stavebního spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb a současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Víme, že proti tomu nelze absolutně nic namítat. Asi všichni známe někoho, kdo si za peníze ze stavebního spoření zakoupil automobil, nebo dokonce vyrazil na exotickou dovolenou, a rozhodně není spravedlivé, že by stát na tyto záliby přispíval. Ze stavebního spoření se tak stal jeden z nejvýhodnějších spořicích produktů. Jenže prostředky pro výplatu státní podpory jsou čerpány ze státního rozpočtu, tedy z prostředků všech daňových poplatníků, a tím vzniká také jistá nerovnováha, když jsou zvýhodňováni účastníci stavebního spoření, již pocházejí obvykle ze středních a vyšší příjmových vrstev, na úkor ostatních občanů, kteří přežívají z platu od platu.
Byť byla původní právní úprava jednou zrušena Ústavním soudem, je aktuální návrh zákona předkládán opětovně ve stejném znění. Lze tak učinit proto, že předchozí zásah Ústavního soudu byl odůvodněn jen nesprávným legislativním procesem. Přesto existuje jistá míra pravděpodobnosti, že se bude muset, pokud novela projde Senátem a podepíše ji prezident, Ústavní soud zabývat novelou i stran jejího obsahu. ***