(10.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já si myslím, že i pravicová politika by měla mít v sobě jakousi základní solidaritu s těmi, kteří nemají to štěstí jako ti, kteří jsou zdraví, schopní a úspěšní. Vy jste absolutně akceptovali tu politiku, že tahle země patří těm zdravým, bohatým, úspěšným. A děláte zákony, ve kterých ty, kteří mezi ně nepatří, házíte prostě do studené vody a přes palubu. A dokonce ani nejste ochotni se o tom, co to bude znamenat, bavit. Ministr Drábek, ten tady opakovaně přizná, že vlastně kalkulace toho, co se bude dít, vůbec nemá. Nicméně jdeme do toho. A hlavně musí ty reformy rychle fičet. A hlavně se to nesmí nikde moc rychle zastavit. Ono vlastně čím více se kolem toho mluví, to je špatně. Nejlépe je o tom moc nedumat a rychle to tady sfouknout.
Myslím si, že co nám tady vadí, je rozhodně ten Ústavní soud. Protože ten Ústavní soud, ten nám někdy udělá to, že když my tu rozpravu úplně zrušíme nebo ji zlikvidujeme, tak nám to bohužel může vrátit. To je nešťastné. Ten Ústavní soud, ten by tady měl raději nebejt. Protože kdyby, tak to zrychlíme tak, že uděláme skutečné reformy natolik revoluční a natolik rázné, že naučíme lidi flexibilitě během několika měsíců! Mrzáci budou běhat. Lidé se naučí bydlet pod mosty a ušetří se tolik peněz. A ve chvíli, kdy ty peníze dostanou ti úspěšní, tak pak země zřejmě podle vaší představy pokvete.
Takže, přátelé, tahle obstrukce je tady obstrukce za ty, kteří vám nemohou říci, co si o politice, kterou děláte, myslí. Ta obstrukce je tady kvůli těm, na které dopadne velmi tvrdě to, co vy plánujete, že je prostě oholíte jako ovce. Tohle jsou zákony, které připravujete. A to se týká zdravotnictví, to se týká sociální oblasti, to se týká prostě penzí. To je společný jmenovatel toho, co jste připravili. My na této schůzi jsme si vybrali přesně tyto zákony, které jsou symbolem takovéhoto způsobu rozdělení společnosti, které v této zemi vůbec nemá tradici. To je něco, co do této země nepatří.
Vy tady vytváříte - to je skutečná revoluce, to, co vy děláte. Já jsem to nazval bolševismem už na jedné z minulých schůzí. Právě proto, že to je válcování lidí. Je to válcování lidí s jiným názorem. Je to válcování menšinových názorů. Je to něco, co nemá s demokracií mnoho společného. Není divu, že tady ohýbáte parlamentní demokratické metody, protože ty se vám vůbec nehodí. A nám nezbývá, než o tom mluvit. V této chvíli jako opoziční menšina máme aspoň tohle právo. I když už tady zaznělo, že už taky dlouho mluvit tady nemusím.
Tak dokud ještě můžu, přátelé, tak vám to tady budu říkat a budu vám znepříjemňovat to, co chystáte. Budeme tomu bránit všemi prostředky tak, jak budeme umět. Nemáte právo takto zneužívat toho, že jste se stali většinou. V demokracii většina neznamená, že ty ostatní pošle k vodě. V demokracii většina neznamená, že se opozice nebere jako partner. Vy jste maximálně o nějakém dialogu mluvili, ale vůbec jste ho nezačali. Tato obstrukce je protest proti tomu způsobu vašeho vládnutí, vůči způsobu vašeho mlčení, neochotě brát ty, kteří s vámi nesouhlasí! (Potlesk z levé části sněmovny.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak. Děkuji. Dámy a pánové, během řeči pana místopředsedy Zaorálka se mi zde shromáždilo vícero přihlášek. Jsou zde nejprve tři faktické. Pan poslanec Michal Doktor, poté pan poslanec Jiří Koskuba a jako poslední pan poslanec Boris Šťastný. Takže první předám slovo k faktické poznámce, faktická má přednost, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Ponechám stranou své osobní hodnocení výkonu Luboše Zaorálka, ale při každé větě, kterou tady říká, mi běží před očima hodnocení, kterým počastoval Luboše Zaorálka Miloš Zeman. A myslím, že žádný z pravičáků nezašel tak daleko jako váš bývalý předseda, aby vám předložil účet - rozdíl mezi vašimi slovy a vašimi činy. Nikdo se vás nebál tolik jako váš bývalý předseda Miloš Zeman. Poznámka první.
Poznámka druhá. Já mám jako poslanec zvolený od roku 1998 osobní zkušenost s Lubošem Zaorálkem, osobní zkušenost s demokratem, který tady vyzývá ústavu, úctu k člověku a k názoru druhých. Občanská demokratická strana se svými velmi konzervativními a zdrženlivými postoji v době, kdy celá Evropa mimo jiné postrkovaná Lubošem Zaorálkem plápolala nadějí nad tím, jak se bude přerozdělovat bohatství, jak si v něm budou všichni rovni, jak všichni budou žít v báječném sociálním státu a smíru, kdy řecká rajčata budou stejně drahá jako ta německá, německý důchodce na tom bude stejně báječně jako ten řecký, byla v situaci, kdy Luboš Zaorálek stál na tomto místě a řval a ukazoval rukou na nás: To jste vy, vy nemoderní, vy kteří nejste v tom vlaku, který jede do budoucnosti! S vámi se nikdo nebaví! Vy běžte a schovejte se tam, kde jsou ti všichni, kteří jsou odsouzení k zániku.
To jsou vaše slova z tohoto místa. Vy jste se nám tady posmíval, když jste nás vystrkoval a ponižoval. Vy jste si tehdy položil základ vaší dnešní neúcty, naší neúcty k vám. My vás prostě nemůžeme brát vážně. Protože vy si vždycky vyberete nějaké téma, nějakou společenskou bolest, která může mít i legitimní základy, na tomto místě se podpálíte, vezmete si lidi jako rukojmí a ve chvíli, kdy vás to přestane bavit, tady zůstane akorát vypálená díra. (Potlesk poslanců koalice.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: To byla faktická poznámka. Dále k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená Sněmovno, vidím, že únava se projevuje a přituhuje. Nicméně k projevu mého předpředřečníka. Mne snad nemůžete obviňovat ze žádného plápolání, nicméně já musím se slovy svého místopředsedy souhlasit. Chci ho však opravit v jedné věci. Nezaslouží si vysloveně posměch. Pomíjím to, že už se tu všichni sobě vzájemně smějeme, že se urážíme, ale v jeho slovech zazněla řada pravdy.
Ano, lidé, za které zde rozhodujeme, to nemají jednoduché, ale já bych si dovolil svého stranického nadřízeného i parlamentního poopravit v jedné věci. Tady už nejde o často používaný příklad sociálního utrpení, kdy zazní babička. To už je trošičku ohrané. Vážení, ono se to dotýká opravdu řady i normálních lidí, pracujících lidí. To neznamená, že babička není normální, ale je to člověk s už omezenými příjmy. Dámy a pánové, neposmívejme se druhé straně, že vás upozorňuje, a to bude z mé praxe, že kupříkladu renomovaný chirurg, že univerzitní profesor z různých důvodů opouští své bydlení, protože neregulované nájemné 35 tis. měsíčně už uniká i jeho finančním možnostem. Když vás na to někdo upozorňuje, to, dámy a pánové, není k smíchu. Já chápu, že máte jiný postoj. Projevilo se to včera v nočních hodinách. Zatímco my tu bojujeme jako pěšáci, vy přicházíte ze své místnosti, kde je o vás plně postaráno. Závidím vám tuto péči vašeho poslaneckého klubu, ale možná to je i signál všem lidem venku, aby nedopadli jako my. Děkuju. (Potlesk z levé části sněmovny.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dalším přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Boris Šťastný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Boris Šťastný: Vážená paní předsedající, ctěná Sněmovno, vážený pane místopředsedo Zaorálku prostřednictvím předsedající, toto je zákonodárný sbor. Já rozumím tomu, že opozice se může snažit různými prostředky diskutovat, blokovat, navrhovat různé změny zákonů, to je v pořádku. Ale jsem přesvědčen, že není možné na této půdě takto flagrantně lhát.
Hovoříte tady o občanovi, kterému nebyla poskytnuta pomoc. Hovoříte o staré ženě, kterou znáte, které na základě ústavy této země a platných zákonů například o sociálních službách či zdravotních zákonů nebyla poskytnuta pomoc. Ale já vám řeknu jednu věc. Jestli takováto věc existuje, pak byste vy jako první měl hnát k odpovědnosti příslušného hejtmana, protože kraj je odpovědný za to, aby takovémuto člověku byla pomoc poskytnuta, a já v této zemi takovéto případy nevidím, protože já vidím jednotlivé kraje, které se o své občany starají. A jestli váš sociálně demokratický hejtman se o toho člověka nepostaral, tak ho poženeme k odpovědnosti. Řekněte kraj, řekněte jméno a pojďte, pojďte takového člověka potrestat. (Potlesk poslanců koalice.)