(11.30 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Česká republika je vázána ještě dalšími smlouvami, například úmluvami Mezinárodní organizace práce, v nichž též nacházíme ustanovení o sociální a zdravotní péči.
A pak je tu pro státy celkově náročná Evropská sociální charta. Tu Česká republika přijala koncem 90. let, platná je od 3. prosince 1999. V článku 11 nazvaném Právo na ochranu zdraví se uvádí: 'S cílem zajistit účinné uplatnění práva na ochranu zdraví se smluvní strany zavazují buď přímo, nebo ve spolupráci s veřejnými a s odbornými organizacemi přijímat opatření zaměřená zejména na odstranění příčin nemocí v co nejvyšší možné míře, poskytování poradenských a vzdělávacích služeb na podporu zdraví a zvýšení odpovědnosti jednotlivce v záležitostech zdraví a co největší prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí.' V článku 13 nazvaném Právo na sociální a lékařskou pomoc se mj. píše: 'Je třeba zajistit, že každé osobě, která je bez přiměřených prostředků a která není schopna si takové prostředky zajistit buď sama vlastním úsilím, nebo je získat z jiných zdrojů, zejména prostřednictvím dávek ze systému sociálního zabezpečení, bude poskytnuta přiměřená pomoc a v případě nemoci i péče nezbytná podle jejího stavu.'
Jak je patrné, citovaný článek 31 Listiny klade na stát a jeho činitele větší nároky než citovaná ustanovení mezinárodních smluv.
Ještě je nutno dodat, že podle článku 10 Ústavy ČR jsou mezinárodní úmluvy o lidských právech bezprostředně platné a mají přednost před zákonem. Jejich význam zdůrazňuje i požadavek, že při tvorbě a změnách zákonů, případně vyhlášek, musí zákonodárce respektovat podstatu ducha i literu zmíněných úmluv. Pročítáme-li příslušná ustanovení těchto úmluv, uvědomíme si při troše zdravého úsudku, že jsou v nich vyjádřeny významné civilizační a kulturní hodnoty, k nimž se již velká část lidstva a států v průběhu historie dopracovala a jež je nutné respektovat. Současně dospějeme k závěru, že zdraví je tu prezentováno jako hodnota společenská a obecně kulturní, nejenom osobní, individuální." (Velký hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, prosím o klid v jednacím sále, abychom mohli slyšet paní poslankyni. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Hana Orgoníková: "Z takového poznání ovšem plynou závažné důsledky pro politiku každého civilizovaného a kulturního státu, mimo jiné i závěry, že není možné oklešťovat právo na ochranu zdraví na úrovni, které jsme v naši zemi dosáhli."
Tím chci říci - a teď necituji z roku 2007 - že když jsme něčeho dosáhli, tak není možné, byť zákonem, snižovat úroveň. To prostě není možné a je to proti dikci Listiny základních práv a svobod. A proto si myslím, že bude nejlépe držet se článku 31 Listiny základních práv a svobod a podle ní zásadově a humánně jednat. Tolik z roku 2007.
A nyní jsme v roce 2011 a to, o čem jsem zde hovořila v roce 2007 neztratilo vůbec nic na aktuálnosti. Mění se pouze některá jména a názvy některých koaličních stran. Místo KDU-ČSL je to TOP 09, místo Strany zelených Věci veřejné, smutnou stálicí zůstává ODS. Skoro mně to je líto a musím se zeptat: nestydíte se? Já si myslím, že jsme tady všichni poměrně dlouho, kromě některých mladých, kteří se tady zrovna procházejí. Ale byla bych ráda, kdybychom si uvědomili, že byla to Česká republika, nebo tehdy Československá republika, která byla před druhou světovou válkou takovým ostrovem demokracie. Tady se vlastně setkávaly národnostní menšiny, zde měli ochranu například Židé, kteří sem přicházeli z celé Evropy. A najednou my se dostáváme do situace, že nejsme solidární, o tom zde hovořil kolega Zaorálek. Jsem ráda, že o tom hovořil, poněvadž je potřeba, abychom si uvědomili, že nejenom mít peníze a mít se dobře a myslet jenom na sebe, že je zde více lidí, že zde máme také povinnosti k občanům této země, k našim spoluobčanům a že je potřeba se podle toho chovat.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a děkuji i za úsporu dvou minut, které vám ještě zbývaly. Než dám prostor panu poslanci Tejcovi k faktické poznámce, budu reagovat na to, na co se mě tázal předtím, než jsem dala slovo paní poslankyni Orgoníkové.
Ověřila jsem váš dotaz, vaše přihláška skutečně byla třetí, a ráda bych zde připomněla usnesení této Poslanecké sněmovny, které rozhodlo o omezení řečnické doby na 10 minut a dvě vystoupení. Poprosila jsem tedy techniky a mým rozhodnutím, stvrzeným mým podpisem, technici vymazali třetí, čtvrté a další přihlášky poslanců.
A nyní dávám prostor k faktické poznámce panu poslanci Tejcovi, prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za objasnění této situace a to, že se nejedná o technické nedopatření a jedná se o něco daleko závažnějšího. V tuto chvíli jsem přesvědčen, že váš postup, pokud jste takto nařídila odebrat mi možnost vystoupit v rozpravě, je v rozporu s § 59 odst. 2 zákona o jednacím řádu Sněmovny, protože podle tohoto ustanovení jednacího řádu se může Sněmovna usnést bez rozpravy, což také učinila, ale může se usnést k tomu, že v téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.
Chtěl bych upozornit na to, že jsem vystoupil k věci tisku 410, generální inspekce, bod 88, první vystoupení, druhé vystoupení tisk 412, bod 98, důchodové pojištění, a hlásil jsem s k tisku 377 o DPH, bod 92. Podle mého názoru, pokud jsem k této věci ještě nevystoupil, mám tedy stále k bodu DPH možnost vystoupit nejméně dvakrát na 10 minut. Nezpochybňuji omezení řečnické doby, ale naprosto odmítám a zpochybňuji to, že bych jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nemohl vystoupit k tisku 377 o DPH.
V tuto chvíli musím tedy konstatovat, že jste mi, paní místopředsedkyně, neumožnila vystoupit v rozpravě podle zákona o jednacím řádu. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Mám zde teď ještě několik faktických poznámek. Nejprve to byl pan poslanec Rath, poté to byl pan poslanec Zaorálek a poté pan předseda klubu ODS. Prosím, jsou to faktické poznámky. Předseda klubu ODS se hlásí, ale před vámi byly ještě faktické poznámky. Nyní tedy pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, to co říkal poslanec Tejc, je velice závažná záležitost, protože jestli to můžeme aplikovat od teď na všechny schůze, které třeba budou mít 150 bodů, my k nim sloučíme na začátku každé schůze Poslanecké sněmovny debatu, omezíme vystoupení poslanců, takže třeba ke 150 bodům bude každý poslanec moci vystoupit jenom třeba ke dvěma bodům z těchto 150. Myslím si, že to snad neplatilo v této budově, ani když tady zasedala Česká národní rada za minulého režimu. Je to skutečně mimořádný počin vládní koalice a příspěvek ke světovým dějinám parlamentarismu, kdy k mnoha bodům, které spolu nesouvisejí, sloučíme debatu, omezíme právo poslance ke každému z těch mnoha bodů. To je skutečně nevídané!
Dámy a pánové, tomu se říká nejenom pošlapání ústavy, ale tomu se říká absolutní zvůle většiny. To je skutečně krok k tomu, vyhodit pravidla parlamentní demokracie a svobod z okna. Já nevím, jestli si vládní koalice a poslanci vládní koalice vůbec uvědomují, jak závažnou věc udělali, o jak zásadní pošlapání pravidel svobod a demokracie se tady jedná.
Dámy a pánové, to není žádná legrace, to je cesta k totalitnímu systému. Tady vy, protože chcete schválit pár zákonů, se dopouštíte velmi nebezpečného precedentu. Velmi nebezpečného precedentu! Prosím, abyste se nad tím zamysleli. (Potlesk poslanců ČSSD.) ***