(15.20 hodin)
(pokračuje Váhalová)
Obdobný charakter má i rušení či omezování sociálního příplatku. Sociálním příplatkem stát pomáhá rodinám s nejnižšími příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich nezaopatřených dětí. Účelem této dávky je zvýšení příjmu rodinám s dětmi, které se nacházejí v pásmu nad hranicí životního minima, a chrání tyto rodiny, aby se nepropadly pod hranici hmotné nouze. I díky tomuto příplatku patří Česká republika mezi země s nejnižší úrovní chudoby. Mimoto umožňuje sociální příplatek pomoci řešit některé sociální situace, které znamenají pro rodinu značnou finanční zátěž. Například zdravotní postižení dítěte či rodiče, děti studující na střední nebo vysoké škole, osamělost rodiče a podobně. Zrušením sociálního příplatku by tak stát vědomě tyto rodiny vystavil nebezpečí propadu do chudoby. K jakémukoliv zrušení, omezení sociálního příplatku by měla být současně doložena řádná analýza dokumentující dopady na nízkopříjmové rodiny s dětmi, či posouzení možných dopadů ohrožení chudobou.
Za obdobně necitlivé opatření stejně tak pokládají i návrh na změnu podmínek u porodného. Omezením této dávky na narození prvního dítěte a zavedením hranice pro nárok na dávku ve výši 2,4násobku životního minima se z jeho výplaty vyloučí značná část rodičů. Podle odhadů vznikne nárok pouze těm rodičům, jejichž hrubá mzda, pokud oba před narozením dítěte pracovali, nepřesáhla zhruba 9 500 korun měsíčně... (Premiér hovoří s předsedou klubu ODS.)
Mohu pokračovat?
Porodné se tak v podstatě stane chudinskou dávkou a zcela jednoznačně ztratí charakter podpory porodnosti, přičemž negativní dopady vzhledem k demografickému vývoji budou dlouhodobé. Navíc stát bude takto podporovat pouze narození prvního dítěte, což negativní populační vývoj může ještě prohloubit. Navržené testování příjmů pro vznik nároku na porodné si navíc vyžádá dodatečné administrativní náklady.
Vzhledem k apelům občanů, odmítavému stanovisku Českomoravského odborového svazu i Senátu tento zákon nemohu podpořit.
Děkuji všem, kteří zachovali aspoň trošku úcty a slušnosti a poslouchali projev. A na ty, kteří neposlouchali, tak bohužel na ty se bude muset obrátit paní předsedkyně Sněmovny. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Váhalové. Prosím nyní pana poslance Karla Černého, který je dalším přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte abych přednesl několik připomínek k návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, sněmovní tisk 315.
Návrh zákona byl předložen v návaznosti na nález Ústavního soudu z března tohoto roku vydaný na návrh skupiny poslanců České strany sociálně demokratické, kterým byl uplynutím dne 31. prosince 2011 zrušen zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a to z důvodu procedurálních pochybení při přijímání tohoto zákona, to znamená zneužití institutu stavu legislativní nouze. Podle nálezu Ústavního soudu, nebude-li do okamžiku nabytí vykonatelnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., to je úprava platná do konce roku 2010.
Podle vlády trvají nadále důvody, pro které byl zákon č. 347/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011 přijat, a opatření, která zákon přinesl, jsou nadále potřebná. Proto vláda navrhuje přijmout tato opatření znovu. V opatřeních původně obsažených v zákonu č. 347/2010 Sb. se přitom navrhuje nově jen několik nezbytných dílčích úprav vyplývajících zejména ze skutečnosti, že některé zákony, jejichž novely jsou obsaženy v zákoně č. 347/2010 Sb., byly v uplynulém období novelizovány jinými právními předpisy.
Návrh zákona obsahuje tato opatření:
V zákoně o nemocenském pojištění zachovat pro roky 2012 a 2013 poskytování nemocenského od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Trvale ponechat právní úpravu denní výše nemocenského na 60 % denního vyměřovacího základu. Ponechání opatření v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných, tedy vyloučení zpětné účasti na nemocenském pojištění a vyžadování čekací doby ve všech případech.
V zákoně o pojistném na sociální zabezpečení zachovat sazbu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele ve výši 25 %. Ponechat úpravu ve vztahu k možnosti odečtu poloviny náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény u zaměstnanců se zdravotním postižením. Zachovat, aby se do systému takzvaného pojištění mohli i nadále přihlásit zaměstnavatelé zaměstnávající nejvýše 25 zaměstnanců. Zachovat existenci maximálního vyměřovacího základu pro pojistné a sazbu pojistného na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců. Zachovat vazbu vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, na vyměřovací základ pro pojistné nebo nemocenské pojištění.
V zákoníku práce zachovat přechodné prodloužení období, v němž při dočasné pracovní neschopnosti či karanténě nejsou pojištěnci zabezpečeni nemocenským z nemocenského pojištění, ale formou náhrady mzdy, platu či odměny z dohody o pracovní činnosti, popřípadě sníženým platem nebo sníženou odměnou poskytovanou zaměstnavateli. Posílení a zvýšení účinnosti kontrolní činnosti zaměřené na zneužívání dohod o provedení práce. Zachování opatření v oblasti odměňování zaměstnanců.
V zákoně o státní sociální podpoře snížení celkové vyplacené částky u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku změnou termínu provedení volby. Zachování vypuštění úpravy sociálního příplatku. Zachování omezení nároku na porodné jen u prvorodičky s příjmem rodiny do 2,4násobku životního minima.
V zákoně o zaměstnanosti zachování právní úpravy ve smyslu větší regulace činnosti agentur práce, rozšíření důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, povinné pojištění agentur práce. Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání. Zachování snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Zachování podmínek poskytování podpory v nezaměstnanosti v tom smyslu, že se podpora poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného, které přísluší uchazeči o zaměstnání. Zachovává se překlenovací příspěvek, který může být na základě dohody poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, pokud přestane být uchazečem o zaměstnání.
V zákoně o sociálních službách zachování příspěvku na péči ve stupni 1 - lehká závislost u osob starších 18 let ve výši 800 korun měsíčně. Zachování zrušení způsobu výplaty příspěvku na péči zčásti nepeněžní formou. Zachování úpravy vztahu správního orgánu, který rozhoduje o příspěvku na péči a orgánu lékařské posudkové služby, který posuzuje stupeň závislosti.
V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zachovat reakci na prodloužení doby poskytování náhrady mzdy při pracovní neschopnosti. Zachovat povinnost orgánu sociálního zabezpečení, který posuzuje zdravotní stav účastníka řízení, zasílat správnímu orgánu, který vede řízení, komplexní posudek včetně údajů o zdravotním stavu.
V zákoně o důchodovém pojištění zachovat vazbu účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění z účasti na nemocenském pojištění. ***