(19.40 hodin)
(pokračuje Bublan)
Potom ten sociální pastýřský list biskupů z Anglie a Walesu, který byl napsán v roce 1996, ten říká docela zajímavou myšlenku. Já si myslím, že tady by mělo zvláště zaznít, že každý člověk má povinnost podporovat obecné blaho společnosti a bojovat proti propasti mezi chudými a bohatými. Biskupové tam polemizují s tvrzením, že zvýšení bohatství bohatých povede ke zlepšení situace méně bohatých a chudých, a doslova uvádějí - doufám, že se to nikoho nedotkne -, že toto tvrzení, že zvýšení bohatství bohatých povede ke zvýšení bohatství chudých, odporuje zdravému rozumu a reálným zkušenostem. Společnost, která nemá ohled na obecné blaho, je nebezpečná a nespravedlivá k těm, co se dostanou na její okraj.
Závěrem bych chtěl vyvodit asi toto tvrzení. Sociálněpolitická úloha státu spočívá vedle svobodné soutěže v zabezpečování sociální spravedlnosti. K tomu je zapotřebí sociálních dávek, které zaručují důstojnou existenci těm, kdo se nemohou na tržním hospodářství podílet, tedy nemocným, nezaměstnaným, invalidům a starým lidem, ale také těm, kteří pečují a vychovávají své děti. Tyto úkoly může splnit jen výkonné hospodářství, ale platí to i obráceně. Jen hospodářství založené na sociálním vyrovnání a na sociálním smíru může být výkonné a může dosáhnout ekonomických úspěchů.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Doufám, že po 48hodinovém čekání se mi nebude moc klepat hlas.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych zde promluvil ke sněmovnímu tisku 411, bod schůze 97, zákoník práce. Rád bych vás na tomto místě seznámil s připomínkami, které mám zde k vládou předkládaným a Senátem vráceným změnám v zákoníku práce. Zákoník práce považuji za jeden z nejdůležitějších zákonů této země. Upravuje pracovněprávní vztahy, mezi které patří zejména pracovní poměr. Převážná většina lidí si svoji obživu zajišťuje právě v pracovním poměru jako zaměstnanci. A zákoník práce historicky vznikl právě proto, aby chránil zaměstnance, to znamená ty slabší subjekty pracovněprávního vztahu. Jsou to totiž zaměstnanci, kteří v pracovněprávním vztahu tahají za kratší konec provázku. Zaměstnavatel je vždy ten ekonomicky silnější, a tudíž je v pracovněprávním vztahu ve výhodnější pozici.
Rád bych zde promluvil zejména o třech oblastech, které mi na zde projednávané novele vadí nejvíce. Jednou z těchto oblastí je legislativní ukotvení nového zákonného důvodu zaměstnavatele k výpovědi z pracovního poměru při porušení režimu dočasně práce neschopného. Zjednodušeně. V případě, že zaměstnanec na nemocenské nebude během kontroly doma, tak by s ním zaměstnavatel v takovém případě rozvázat pracovní poměr. S takovouto úpravou zákona zásadně nesouhlasím. Takový vstup do zákoníku práce dle mého názoru je zcela nadbytečný, neboť případné porušení povinnosti zdržovat se v době pracovní neschopnosti na ohlášeném místě, zpravidla v domácnosti, je dostatečně sankcionováno již dnes předpisy sociálního zabezpečení. Připomínám, že v nejzazších případech může dojít až k úplnému odebrání náhrady mzdy či dávky nemocenského pojištění. Pokud bych věc posunul ad absurdum, hrozí, že zaměstnavatel bude moci kontrolovat svého zaměstnance například na dovolené pod záminkou, zda skutečně odpočívá. Velmi se tak obávám toho, že zde může začít ze strany zaměstnavatelů docházet ke zneužívání tohoto institutu, kdy by jej bylo možno použít ke zbavení se nepohodlného zaměstnance. Přijetí takové úpravy by dle mého znamenalo nekoncepční a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády i protiústavní prokřížení soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy.
Ono je to vůbec zajímavé téma. My jsme tady svědky, že vláda nerespektuje stanovisko Legislativní rady vlády. Já vím, že nemusí respektovat, ale přece jenom Legislativní rada vlády je orgán, kde jsou odborně nadaní, odborně uznávaní odborníci, a myslím si, že to není moc časté, spíše výjimečné, že vláda názor Legislativní rady vlády neposlouchá, nerespektuje. A tak tomu bylo v tomto případě a já se obávám, že možná můžu být rád, že až někdo napadne u Ústavního soudu tuto úpravu, kdy se zaměstnavatel může zbavit zaměstnance na základě porušení režimu dočasně práceneschopného, tak myslím, že Ústavní soud to velmi rád a oprávněně a v souladu s ústavou zruší.
Musím ještě dodat, že každý student prvního semestru pracovního práva se dočte v učebnicích pracovního práva, že v případě dočasné pracovní neschopnosti je na straně zaměstnance překážka v práci, a jeden ze základních principů právě zákoníku práce je, že když je překážka v práci na straně zaměstnance, tak není k jakékoliv dispozici zaměstnavatele tento zaměstnanec. Takže je to myslím prolomení tohoto principu. Nechápu, jak s tím tato vláda mohla přijít. Opakuji, že toto stanoviska dala Legislativní rada vlády, a nejenom Legislativní rada vlády, ale i odborníci na pracovní právo, a já se těším, až Ústavní soud tuto úpravu zruší, a budu tomu samozřejmě rád.
Druhá oblast, ke které bych se chtěl vyjádřit, je plánovaná změna, kterou je rozšíření dohody o provedení práce ze stávajících 150 hodin na 300 hodině ročně. V tomto případě vidím další snahu o výrazné oslabení principu pracovního práva, což odsuzuji a odmítám. Dle mého názoru by zde totiž došlo k další motivaci zaměstnavatelů, aby svoji činnost realizovali prostřednictvím dohod o provedení práce na úkor standardního pracovního poměru. Dohoda o provedení práce je totiž určena pro zcela jiné účely, kdy se například na určitou krátkodobou činnost nevyplatí přijímat zaměstnance na pracovní poměr. V praxi by tak podnikatelům bylo umožněno obcházet základní ochranné prvky institutu pracovního poměru. A opět navážu na svoji řeč, také v každé učebnici pracovního práva už na začátku se na prvních stránkách píše, že zaměstnavatelé by měli uskutečňovat svoji činnost právě a zejména prostřednictvím pracovních poměrů. Myslím, že navrhovaná úprava je jen dalším vybočením z dlouholetých zvyklostí a hlavních principů pracovního práva.
Další problém, který s touto novelou mám, je v bodech, kdy má přinést pravidlo, podle nějž bude odborová organizace působit u zaměstnavatele jen tehdy, pokud jsou alespoň tři zaměstnanci zaměstnavatele členy této odborové organizace. V této podobě by tato právní úprava dle mého způsobila vyloučení ústavně chráněného práva zaměstnanců na sdružování k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnavatele, který zaměstnává jen jednoho či dva zaměstnance. Zákon by bránil tomu, aby u takovéhoto zaměstnavatele působila odborová organizace, a tím by došlo dle mého k odepření ústavy chráněného a ratifikovanými mezinárodními smlouvami garantovaného práva jeho zaměstnanců na odborové sdružování. Za účelem odstranění tohoto zjevného rozporu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami navrhuji, nebo je to jeden z důvodů, proč nemohu podpořit tuto novelu zákoníku práce, a dovolím si navrhnout pro další úpravu budoucí, aby odborová organizace působila u zaměstnavatele tehdy, pokud je alespoň jeden zaměstnanec zaměstnavatele členem této odborové organizace.
Vážené kolegyně a kolegové, na závěr musím říci, že zásadně odmítám tyto útoky stávající koalice na práva zaměstnanců v naší zemi a principy sociálního státu jako takového. Myslím, že Senátem vrácená úprava je opět projevem toho, že cílem této vlády je neustálé oslabování práv zaměstnanců ve prospěch práv zaměstnavatelů, a myslím, že to je v každém slušném evropském státě nepřijatelné. Jak jsem již předestřel, myslím si, že velká část úprav v této navrhované novele je zralá k tomu, aby byla postoupena k projednání Ústavnímu soudu, a myslím si, že se to také stane, a velmi se těším, až tato úprava bude Ústavním soudem zrušena, a myslím si, že si to zaslouží.
Nemohu tedy pro antisociální úpravy v tomto návrhu novely zákoníku práce hlasovat a prosím všecky přítomné, aby pro tyto návrhy také nehlasovali. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Robin Böhnisch, kterému předávám slovo. Jenom bych ráda všechny přítomné a i v kuloárech a kancelářích informovala, že jestli se snad někdo radoval, že přihlášek už je méně, tak aktuální počet je 13, takže moje informace.
Prosím, pane poslanče. ***