(19.20 hodin)
(pokračuje Semelová)

Vládě nevadí, že většina obyvatel se nehlásí k žádné církvi a že na její nároky vyjadřují poněkud jiný názor. Tito demokraté mají z občanů takový strach, že pro jistotu ani nedovolí, aby se vyjádřili v referendu. Bojí se jejich odpovědi - a bojí se právem. Průzkumy totiž hovoří jasně. Sedmdesát procent občanů s obdarováním církví nesouhlasí. Dávno prokoukli, že současná vláda hájí všechno možné i nemožné, jen ne zájmy lidí. A obrovský dar ve formě lesů, pozemků a budov v hodnotě 75 mld. Kč a finanční ve výši 59 mld. Kč, který se vzhledem k inflaci vyšplhá až na 96 mld. Kč, budeme splácet nejen my, ale také naše děti a vnoučata. To nám tedy budou naši potomci vděční!

Aby se vládní koalice ospravedlnila v očích veřejnosti, neustále za pomoci médií omílá nesmysl o navracení majetku, prý ukradeného komunisty, a o nápravě křivd a nespravedlností. Je to lež. Církev zmíněný majetek nikdy nevlastnila. Na tom se shodují i renomovaní historici. Právě oni upozorňují na fakt, že majetek, který se má takzvaně vracet církvi, jí ve skutečnosti nikdy nepatřil, to znamená, nemohl jí být ani odebrán, a není tudíž co vracet. Měl totiž vždy veřejnoprávní povahu. Církev majetek pouze spravovala a měla k němu různá dispoziční práva. Nemovitosti jí tedy byly zabrány ze správy, jelikož v soukromém vlastnictví je nikdy neměla, a to pozemkovou reformou z roku 1919 a druhou pozemkovou reformou z roku 1947. Proto se také v žádném případě nemůže jednat o majetkové vyrovnání, natož o restituci, ale - jak už jsem uvedla - o dar. Ostatně to by prokázalo prošetření jedné položky po druhé ze seznamu uváděného majetku. Jenže vláda ani církev o utvoření soupisu majetku zájem nemá, takže žádný přesný výčet neexistuje. Obrovský dar tak vychází, jak konečně přiznal i bývalý ministr kultury Besser, z pouhého odhadu a politické dohody. Vláda rozdává desítky miliard korun bez jakéhokoliv podložení. Navíc je ocenění majetku výrazně nadhodnoceno, a to o desítky miliard, přičemž výsledná částka ani neodpovídá reálným cenám na trhu s pozemky. Tomu říkám vláda rozpočtové odpovědnosti!

Záměrně je veřejnosti také zamlčováno, že Československá republika registrované církve financovala, ať už se jedná o platy církevních hodnostářů, péči o církevní objekty, kdy stát víceméně stoprocentně dotoval opravy památkových objektů atd. O tom se nemluví. Zato o tom, co všechno by se přihodilo, pokud by předložený návrh neprošel, se mluví pořád dokola. Církev vyhrožuje, že pokud zákon nebude přijat, bude se soudit. Tak ať se soudí! Ať dokáže v každém tom kterém případě, že jí majetek opravdu patří. Ale to by asi dokazovala dost těžko.

Vládní dar má být splácen třicet let. V době, kdy státní dluh České republiky dosahuje výše 1 bilionu 500 miliard korun, v době, kdy mnozí lidé díky vládní koalici doslova živoří a ještě jsou vyzýváni, aby se dále uskromnili. Nemyslíte, že pokud se najdou v rozpočtu nějaké miliardy, měly by se dát na úplně jiné věci? Na tvorbu pracovních míst, do zdravotnictví, sociální oblasti, do školství, na kulturu? Na to všechno při projednávání státního rozpočtu peníze nebyly. Pro církve se najdou. S tímto obrovským majetkem se církvi, především římskokatolické, předává také velká moc a postavení, které od vzniku Československa u nás neměla.

Vláda Petra Nečase tak vládne ve stylu po nás potopa. Nezajímá ji zadlužení budoucích generací, nezajímá ji to, že zákon, vstoupí-li v platnost, způsobí České republice škodu velkého rozsahu. Nedivím se proto, že bylo některými občany podáno trestní oznámení na premiéra Nečase a celou vládu pro podezření z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, protože jednomyslně návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi odhlasovali, aniž by měli k dispozici soupis majetků, které církve údajně vlastnily.

Předložený návrh zákona by měl být proto zamítnut a za účasti odborníků by vláda měla připravit takový legislativní návrh, který byl umožnil odblokovat pozemky, jež si církev nárokuje a které mimochodem stále patří státu, a umožnil by obcím naložit s nimi podle jejich potřeb. Přidávám se proto k návrhu na zamítnutí předloženého zákona.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To bylo poslední vystoupení v obecné rozpravě. Hlásí se pan poslanec Koníček.

Prosím o klid! (V sále je velký hluk, mnozí poslanci stojí a hlasitě se baví.)

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, já bych chtěl jenom v rámci rozpravy navrhnout prodloužení lhůty k projednávání o 20 dní a přikázání výboru rozpočtovému, protože se jedná o nějaké drobné, 134 miliard, a také výboru pro školství atd., protože se domnívám, že tomu to gesčně patří.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, pane poslanče, abyste tento návrh vznesl, až k tomu procedurálně dojdeme. Kdo si dále ještě přeje vystoupit v obecné rozpravě? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky. Prosím, slovo má paní ministryně kultury.

 

Ministryně kultury ČR Alena Hanáková Vážená paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, milí kolegové a kolegyně, mnoho hodin jsme my tady v sále Poslanecké sněmovny, stejně jako s námi mnoho občanů, poslouchali řadu vyjádření k předkládanému návrhu zákona. Od těch, které byly podložené argumenty, přes ideologicky účelově zabarvené či různá politická klišé. Dovolte mi vyjádřit dík těm, kteří se snažili vystupovat věcně. Ačkoliv jsem to uvedla již ve svém úvodním slově, pokusím se alespoň částečně shrnout situaci, která tady v současné době je.

Jak už bylo zmiňováno, v roce 1991 byl přijat vládní návrh zákona o půdě. V tomto zákoně se vláda a Parlament zavázaly, že historický majetek církví bude rovněž vypořádán, a to jiným zákonem než zákonem o půdě. Dovolte, abych tady citovala slova tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského: "Zde máme zákon, který je jednoznačně formulovaný jako zákon, ve kterém jsou na jedné straně subjekty oprávněné, na druhé straně subjekty povinné, a v případě konfliktu je oprávněn nezávislý soud, který bude posuzovat a vykládat tento zákon. Vláda nechce, aby církve byly postaveny do tohoto postavení. Vláda nechce, aby byly navíc omezeny případnou lhůtou, ve které když neuplatní nárok, jejich nárok bezezbytku a jednou provždy zaniká." Tato slova byla vyřčena rok poté, co byl církevní majetek údajně definitivně vypořádán výčtovým zákonem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP