(12.00 hodin)
(pokračuje Paggio)
Já jsem se dočetl v mnoha poplašných emailech, dokumentech a zprávách, které určitě také máte ve svých schránkách, že pokud nyní ratifikujeme úpravu článku 136 Lisabonské smlouvy, tak zítra ČR zaplatí 350 miliard korun. To je lež! My schvalujeme jedinou větu do článku 136 Lisabonu, kterou zde odcitovala kolegyně Váhalová, toť vše. My nejsme členy eurozóny, smlouva se nás tedy bude týkat až při případném vstupu. A já si dovedu představit, a myslím, že je to velmi pravděpodobné, že až za nějakých šest osm let budeme, pokud jestli, vstupovat do eurozóny, tak bude evropský stabilizační mechanismus vypadat úplně jinak.
Věcně. Evropské centrální bance nyní zapovídá odkup dluhů národních států Lisabonská smlouva, proto se tak děje pokoutně na sekundárních trzích. A já si myslím, že evropský stabilizační mechanismus je správná věc. Je to systémově čisté řešení, přestože, a o tom jsem hluboce přesvědčen, nějaké masivnější monetizaci dluhů se eurozóna nevyhne, a je to koneckonců historií ověřené řešení. Sice nespravedlivé vůči drobným střadatelům, ale jediné možné. Když dluhy narostou do nesplatitelných rozměrů, tak znehodnotíme peníze. Bolí to koneckonců méně než snižování platů. Kroky snižování platů a jim podobné - vidíme jejich efekty v Řecku.
Pokud jde o čísla. Pokud bychom zítra přijali euro, a teď jsem v těžké hypotéze, tak bychom museli během pěti let splatit zhruba 32 miliard korun a dodat závazky za zhruba 250 miliard korun. Podle vládní analýzy bychom po zhruba dvanácti letech splatili 40 miliard a měli povinnost v případě nutnosti dodat dalších 310 miliard. Tedy oněch 350 miliard, se kterými pracují odpůrci ratifikace, to je číslo, které míchá splacené prostředky a závazky. Je to také číslo, které by platilo až dvanáct let po vstupu do eurozóny, ve které ještě ani nejsme, a můžeme si interně říct, že ještě chvíli nebudeme. A koluje i argument, že nás do eurozóny naši evropští přátelé natlačí proti naší vůli hlasováním na Evropské radě. To já považuji za velmi přitažené za vlasy. Přestože nemáme stálou výjimku z eura a čistě technicky to Lisabonská smlouva umožňuje, tak se tak nestane. Já jsem o tom bytostně přesvědčen.
Co mi na té smlouvě vadí? Je tam několik věcí - například trestní imunita představitelů a členů ESM, i když omezená pouze na výkon jejich funkce. Ale znovu: My nejsme v eurozóně. Až budeme jednou vstupovat, bude už možná ESM vypadat úplně jinak. Procesně, a to zde řekl pan předseda Bauer, na potřebě stálého krizového mechanismu se evropští lídři shodli už v říjnu 2010. Souhlasné stanovisko vydal jak výbor pro evropské záležitosti Sněmovny, tak výbor pro záležitosti EU Senátu, ratifikace prošla Senátem.
Takže já po důkladném zvážení prosím Sněmovnu, aby vydala souhlas s ratifikací změny čl. 136 Lisabonské smlouvy prostě a jednoduše proto, abychom našim partnerům v rámci EU skutečně neházeli klacky pod nohy. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane poslanče. Prosím nyní v pořadí další přihlášené: pan kolega Jan Bauer, pan kolega Michal Babák. (O slovo se hlásí i posl. Klasnová.) Pan kolega Bauer říkal, že po přihlášených. V tu dobu byli dva přihlášení. Mezitím se přihlásila ještě paní kolegyně Klasnová a pan kolega Babák. Prosím, využívejte přihlášení přes počítačovou síť, aby bylo jasné, kdo v kterou chvíli se hlásil. Pan kolega Bauer, poté pan kolega Babák, poté paní kolegyně Klasnová. (K posl. Klasnové:) S přednostním právem chcete vystoupit? V tom případě samozřejmě... (Poslanec Bauer a posl. Klasnová si dávají vzájemně přednost.) Vyřešte to mezi sebou a oznamte mi, jak jste se domluvili. Pan kolega Bauer.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji moc, že jsem se po krátké diskusi dostal opětovně ke slovu. Nebojte se, nebudu vás dlouze zdržovat, nicméně vzhledem k tomu, že za malý okamžik - nevím, jak dlouho se diskuse bude extendovat - budeme rozhodovat hlasováním, mj. relativně významným hlasováním, protože se jedná o ústavní většinu. Z toho důvodu mi připadá slušné a seriózní, abych svoji zpravodajskou zprávu doplnil možná některými důležitějšími prohlášeními.
Určitě - za prvé - platí, že ačkoliv poslanecký klub Občanské demokratické strany v minulosti projevoval pochybnosti o způsobu řešení měnové krize v EU, nechceme členské státy platící eurem blokovat. To je první důležitá informace. Změnou článku nedojde k převodu pravomocí na unijní instituce, pouze se umožní, aby si členové eurozóny mezivládní dohodou domluvili postup při finanční pomoci státům v potížích. Také platí, že to doposud Lisabonská smlouva neumožňovala. A také platí, že pokud má EU nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak já osobně preferuji ty stálé s jasnými pravidly, s jasnými sankcemi a s tvrdou parlamentní kontrolou.
Za druhé si také myslím, že hlasování o ESM, resp. o změně čl. 136 Smlouvy o fungování EU, je pro nás pro všechny relativně dobrá příležitost, abychom si připomněli, jak vlastně funguje, nebo spíše nefunguje eurozóna, a taktéž platí, že se osobně domnívám, že fungování eurozóny se v posledních letech a měsících dramaticky zhoršilo. Proto si osobně neumím představit, že by do této eurozóny jakákoliv zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku, aniž by se zeptala na názor svých občanů. V tomto případě stále platí, že ODS i nadále požaduje před přijetím eura vyhlášení referenda.
A v neposlední řadě, to je spíše otázka k zamyšlení, určitě platí, že dnešní diskuse nejenom tady na půdě dolní komory, ale i před 14 dny na půdě Senátu by mohla teoreticky odstartovat diskusi o tom, jak do budoucna upravit kontrolní nástroje Parlamentu vůči vládě i pro případ, že by ČR se podílela na finanční pomoci jiným státům. Platí, že tato diskuse probíhá v podstatě ve všech členských státech EU, a i když v ČR sice ještě dlouho eurem platit nebudeme, přesto je třeba začít zvažovat, jak v takových případech sladit práci Parlamentu a exekutivy a zajistit parlamentní kontrolu vlády, která by o případných finančních injekcích jiným státům neměla rozhodovat automaticky. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Paní předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová má slovo. Prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hned úvodem připomínám, že postoj k evropskému stabilizačnímu mechanismu neříká vůbec nic o postoji k samotné EU. Lze ESM odmítnout a být přitom proevropský? Dilema dnešního rozhodování nezní být pro Evropu, nebo proti Evropě, tak jak jsme tady slyšeli z úst mých předřečníků. Týká se jen a pouze evropského stabilizačního mechanismu, který v sobě nese pro ČR určité rizikové faktory, a domnívám se, že by bylo také farizejské se tvářit, že ESM klidně můžeme schválit, protože zatím ještě nejsme členy eurozóny. K přijetí společné měny jsme se zavázali při vstupu ČR do EU.
Jednáme zde dnes o evropské smlouvě, kterou už přijal Senát, a podle sdělovacích prostředků - nevím, nakolik jim lze věřit - senátoři obecně příliš nevěděli, o čem vlastně hlasují. Evropský stabilizační mechanismus přitom není jen nějaká obecná smlouva, ale jde v ní o stovky miliard korun, potažmo eur. Schválením ESM by se ČR zavázala platit dluhy jiných zemí, i kdyby to převyšovalo její vlastní finanční možnosti. Zatím se hovoří o českém příspěvku zhruba ve výši 40 miliard korun - tento příspěvek samozřejmě není v tuto chvíli stanoven, protože nejsme členy eurozóny, ale lze ho takto odhadovat - a povinnosti dodat dalších zhruba 310 miliard korun v případě potřeby. Příspěvek ale může rada guvernérů kdykoliv zvýšit podle potřeby.
V tuto chvíli je nutno citovat ESM doslovně. Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku. Horní mez závazků přitom není stanovena.
Navíc hrozí sankce komukoliv, kdo ESM přijme, ale jeho požadavky nesplní. Co se stane, když nezaplatíme? Cituji opět ze smlouvy: ESM má plnou právní kompetenci zahájit právní řízení. ESM, jeho majetek, financování a aktiva požívají imunity vůči všem formám soudního procesu, majetek, financování a aktiva ESM požívají imunity vůči prohlídce, záběru, konfiskaci, vyvlastnění nebo jiné formě exekuce, odebrání nebo zabavení exekutivním soudním, správním nebo legislativním aktem.
Senátoři, kteří nedávno zamítli omezení imunity českých zákonodárců, paradoxně hlasovali pro mezinárodní smlouvu, která je plně imunní vůči veškerým kontrolám a legislativním procesům. V Evropě tak vzniká organizace, která má vůči zemím eurozóny podobné pravomoci, jako má soukromý exekutor. Podepsal by se pod takovou smlouvu kdokoliv z vás, kdyby se týkala vaší vlastní peněženky? Měla by se pod ní podepsat Česká republika? ***