(12.10 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Ještě jednou zdůrazňuji: Stavět se za české zájmy neznamená být protievropský. Právě v rámci fungování Evropy, fungování nejen solidárního, ale také spravedlivého, je nutné se ESM podrobně zabývat a z jeho litery vyvodit důsledky, které budou dobré pro Evropu i pro Českou republiky.
Logickým argumentem pro ratifikaci této smlouvy kromě stabilizace trhů je, že pokud by se Česká republika ocitla v bankovní krizi podobně jako v roce 1997, ESM by jí pomohl. Dovolte mi v této souvislosti citovat z článku ekonoma Pavla Kohouta, člena Národní ekonomické rady: "Evropská unie nepomůže. Příkladem je Slovinsko. Tato země se po přijetí eura dostala do bankovní krize. A co nyní píše slovinský tisk? Slovinsko přispěje do ESM 342 miliony euro, z čehož 137 milionů bude splatných v roce 2012. Celkový příspěvek včetně záruk a schválených opci na navýšení kapitálu dosáhne téměř tří miliard eur. To vše v situaci, kdy slovinský daňový poplatník musel v březnu 2011 zachraňovat Novou ljubljanskou banku částkou 250 milionů eur. Pomohla Evropská unie? Jistě že ne. Pomáhá jen starým členům. Během roku 2012 budou Slovinci muset zachraňovat tuto banku částkou 250 až 400 milionů eur opět bez pomoci zvenčí. A to není ještě konec. Slovinsko je v Evropské unii dobré jako kompars, který kývne na pokyn režie. Agentury mezitím snižují slovinsky rating na běžícím pásu. Kdysi nejvyspělejší země východního bloku je dnes hodnocena hůře než Rumunsko, Maroko, Kazachstán, Indonésie nebo Peru."
Vážené dámy, vážení pánové, uvažte sami, zda chcete jen proto, abychom si to v Evropě nerozházeli, následovat osud Slovinska, země, která na tom po přijetí eura byla mnohem lépe než Česká republika. Jen připomínám, že do června 2013 je v platnosti evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace a ESM zatím ratifikovalo pouze sedm států.
Za Věci veřejné říkám, že hlasovat pro ESM v tomto znění považuji za nezodpovědné, a proto Věci veřejné evropský stabilizační mechanismus nepodpoří.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní se o slovo s přednostním právem hlásí ministr financí Miroslav Kalousek. (Hlásí se vzápětí i premiér.) Takže jak to tedy bude? (Oba si dávají vzájemně přednost.)
Pan ministr financí, poté předseda vlády Petr Nečas.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Pokládal jsem za povinnost dát premiérovi přednost.
Budu mluvit opravdu velmi krátce, protože bych strašně rád, aby bylo zřejmé, co vlastně schvalujeme nebo k čemu se vyjadřujeme. Opusťme termíny proevropský nebo protievropský, ale zase si nenalhávejme, že tímto schvalováním my přistupujeme k mechanismu. Nepřistupujeme.
Tak jako někomu z vás může vadit, že nám někdy naši partneři do něčeho mluví nebo něco přikazují, tak když my tohle dnes odmítneme prohlasovat, tak jim bráníme jednoznačně právně potvrdit smlouvu, kterou oni podepsali. O nic jiného tady nejde. Záchranný mechanismus nebo firewall, chcete-li, nevznikne prohlasováním této smlouvy. Ten vznikl podepsáním mezinárodní dohody, kterou všechny země eurozóny podepsaly 2. února 2012. To je akt, kterým je zakládán ESM. Neboť existují právní pochybnosti, a teď se bavme o tom, jestli spekulativní, nebo nespekulativní - tak prohlasování této změny primárního práva neříká nic jiného než "Ano, vy jste se nějak rozhodli, vy jste podepsali nějakou smlouvu a my vám to nechceme komplikovat a nade vši pochybnost vám potvrdíme, že vaše smlouva není v rozporu s primárním právem. Nic jiného neuděláme." Kdybychom to odmítli prohlasovat, tak se chováme opravdu tak, jak mnohým z vás nepředstavitelně vadí, když nám někdo do něčeho mluví, protože řekneme: "Vy jste se sice nějak rozhodli, vy jste si to všichni podepsali, že se tak chcete chovat, ale my vám chceme dělat potíže s tím, že se bude vždycky zpochybňovat, zda vaše smlouva je, či není v souladu s primárním právem." Fakt se tak chcete chovat? Vždyť o nic jiného nejde než o to, tolerovat rozhodnutí těch, kteří se rozhodli, a přispět k jejich právní jistotě, že jejich smlouva není v rozporu s primárním právem.
Pokládám za absurdní, abychom se vůči zemím eurozóny, které jsou našimi partnery, tímto způsobem chovali, a prosím o prohlasování.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní předseda vlády. (Nechce vystoupit.) Už bylo řečeno vše. Takže ještě pan ministr, pan místopředseda vlády Karel Schwarzenberg. Prosím. Poté je přihlášen pan poslanec Michal Babák.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Paní předsedkyně, jsou jenom dvě věci, které bych zde rád řekl. Navrhovaná změna je v souladu s ostatními ustanoveními zakládajících smluv Evropské unie a zejména s článkem 125 Smlouvy o Evropské unii, no bailout clause, neboť to bylo už přezkoušeno. Právní služba Rady ve svém stanovisku ze dne 23. února 2011 došla jednoznačně k závěru, že finanční pomoc dle podmínek evropského mechanismu stability je slučitelná s článkem 125 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť předpokládané formy nákupu dluhopisů, půjček či úvěrů nepředstavují převzetí závazků jiného členského státu. Jedná se o půjčky či úvěry, u nichž je a) požadováno jejich splácení, b) úrokové podmínky se podstatně neliší od podmínek na finančních trzích a c) jejich poskytnutí podléhá přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu, zejména snižování veřejného dluhu a deficitu rozpočtu atd. K stejnému závěru došlo Ministerstvo zahraničí jako předkladatel materiálu a Ministerstvo financí jako věcný gestor problematiky. Uvedený závěr lze rovněž podpořit řadou dalších expertních studií a analýz.
Dále jsem zaslechl, že prý bylo poprvé o tomto hlasováno bez dostatečných informací. Prosím paní předsedkyni, paní poslankyni, nebo můžu-li vás požádat, vaším prostřednictvím informovat o tom, že samozřejmě Ministerstvo zahraničí je vždy připraveno poslankyním či poslancům, kteří se cítí nedostatečně býti informováni nebo se včas nezajímali o tyto otázky, dodat všechny potřebné informace.
Děkuji mnohokrát.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní prosím o slovo pana poslance Michala Babáka. Dále je přihlášen pan poslanec Vít Bárta. Pan poslanec Babák má slovo.
Poslanec Michal Babák: Paní předsedkyně, dámy a pánové, předstupuji před vás se shrnutím politického postoje poslaneckého klubu Věcí veřejných k otázce zavedení evropského stabilizačního mechanismu, tzv. ESM, a rád bych vás seznámil s důvody, které vedou poslanecký klub Věcí veřejných k hlasování proti přijetí tohoto instrumentu eurozóny.
Mohli bychom alibisticky říci, že se nás tento mechanismus netýká, že se vztahuje pouze k zemím eurozóny, navíc že by byl závazkem pro budoucí vlády a roky až v momentě přijetí společné měny euro a začleněním České republiky do eurozóny. Já odmítám tvrzení, že se nás to netýká a že se to musí nějakým způsobem schválit kvůli našim partnerům. Toto hledisko nám však přijde licoměrné, nezodpovědné a zatěžující budoucí nástupce strukturálním závazkem, který nemá svou hraniční mez.
Prvním argumentem nespokojenosti se systémem ESM je, že jde de facto o akciovou společnost sídlící v Lucembursku, řídící se lucemburskou legislativou, požívající však pro sebe absolutní imunitu ve všech zemích Evropské unie.
Další výhradu máme k rozložení zodpovědnosti a možnosti ovlivňovat rozhodování v tomto mechanismu. Váha každé účastnické země bude odvozena od výše částky vložené do evropského stabilizačního mechanismu. Neboli řeknu to ještě jinak - o tom, do jakých postižených zemí a v jaké výši a za jakých podmínek, budou rozhodovat velké členské státy eurozóny s velkou ekonomikou. Pro ilustraci: Německo bude používat 27 % podílu, Francie 20 % podílu v rámci celé této akciové společnosti, a to v otázkách úvěrů, nákupu dluhopisů či nákupu primárních emisí problémových zemí. Státy typu Nizozemí, Dánsko, Rakousko, Slovensko či Slovinsko se ocitnou v situaci enormního tlaku plnit své závazky v podobě svých finančních záruk vůči ESM a přitom si udržet stabilitu vlastních rozpočtů, případně si zachovat schopnost poskytovat vlastní finanční injekce a podporovat domácí ekonomiku. ***