(9.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla tedy reakce pana ministra na interpelaci pana poslance Břetislava Petra, nebo spíš výklad jeho nespokojenosti s odpovědí. Dívám se, kdo další se hlásí. Pan poslanec Břetislav Petr bude nyní ještě reagovat na vystoupení pana ministra. Prosím.
Poslanec Břetislav Petr: Pane ministře, já vám děkuji za odpověď a taky za příslib, že mi odpovíte na ty otázky, které se mi nezdály být dokonale zpracovány. (V sále je neklid.)
Nechtěl jsem, abychom se tady zabývali momentální energetickou koncepcí, ale jednalo se mi o to, zdali není třeba změnit nějak zásadním způsobem legislativní principy, na kterých je koncepce nějakým způsobem postavena.
Ale když už jsme přišli a víceméně jste tady argumentoval celou řadou svých názorů, se kterými já souhlasím, tak bych se chtěl zmínit o jedné věci a to je cena elektrické energie. Jsem z regionu, který spotřebovává energie nejvíc, a sešli se tam šéfové podniků, kteří konstatovali, že pokud nebude příspěvek na obnovitelné zdroje aspoň ve výši 11 mld., tak některé podniky hrozí tím, že se přestěhují, jako ArcelorMittal do Polska, že například válcovna tlustých plechů přeruší svou činnost a podobně.
Chtěl bych otázku upřesnit asi takto.
Pane předsedající, zleva je takový kravál.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové vlevo, pan poslanec Břetislav Petr si zřejmě oprávněně stěžuje na to, že právě na levé straně spektra se o energetickou koncepci nejeví odpovídající zájem, což je tedy udivující. Já ho v tom tedy podporuji. Rád bych, aby bohužel tedy levá strana byla v klidu, proto se připojuji k panu poslanci, že to za pozornost stojí. Děkuji za pochopení.
Prosím, pane poslanče, můžete.
Poslanec Břetislav Petr: Děkuji, pane předsedající.
Čili výsledek je, že pokud nebude v dostatečné výši příspěvek ze státního rozpočtu na vyrovnávání cen fotovoltaiky, tak některé podniky skončí. Jistě víme oba dva, že do roku 2020 máme dosáhnout podílu výroby z obnovitelných zdrojů ve výši 13 %. V současné době se pohybujeme něco přes 10 %. Je tady nějaký nástin něčeho, co vytvořil Energetický regulační úřad, že v případě dosažení čísla 13 % zastavíme až do roku 2020 jakoukoliv výstavbu nových obnovitelných zdrojů se státní intervencí. Domnívám se, že přijetí tohoto rozhodnutí by výrazným způsobem bylo schopno pomoci podnikům, které spotřebovávají veliká kvanta elektřiny, aby se poněkud vzpamatovaly a aby elektřina nečinila tak vysoký podíl nákladů na jejich výrobě.
Čili moje poslední otázka je, jaký je váš názor na tuto záležitost, kterou nějakým způsobem mírně už rozpracoval Energetický regulační úřad. Myslím si, že by to byla nesmírná a veliká podpora podnikům i lidem, kteří dneska platí 420 korun za megawatt, a když nebude státní podpora, bylo by to 690.
A ještě jedna poznámka. Do konce letošního roku máme dva zdroje, ze kterých bylo možno čerpat, a to je zdanění povolenek a druhou záležitostí je 26procentní daň těch, kteří vyrábějí fotovoltaickou elektřinu. Čili ten přísun činil kolem 12 mld. do státního rozpočtu. Ale zdanění povolenek letošním rokem končí. Chápu, že je těžko hledat peníze, ale myslím si, že Česká republika nestojí ani na bankovním sektoru ani na jiných sektorech, které energii skoro nepotřebují, ale že musíme podpořit to, co prozatím vytváří přísun do státního rozpočtu ve formě daní a poplatků. Čili, pane ministře, kdybyste byl tak laskav a odpověděl na tuto otázku. Děkuji vám. (V sále je stále hluk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou bych požádal pana ministra Kubu, kdyby ještě jednou reagoval. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, musím říci, že jsem za otázky rád, protože jsem rád, že toto téma si uvědomujeme na obou stranách politického spektra. Já jsem na tom jednání s průmyslníky byl. Sešli jsme se hned v pondělí u nás na ministerstvu. V téhle chvíli jsme vytvořili pracovní skupinu, kde se snažíme definovat, co bychom byli schopni udělat. Na rovinu říkáme: neumíme to pro rok 2013, jsme schopni hledat model pro rok 2014, to znamená pro příští rok.
Zdroje, o kterých mluvíte, ať už jsou to zdroje z emisních povolenek, já s tím částečně souhlasím. Myslím, že debatu vést můžeme. Na druhou stranu je třeba říct, že i v průmyslu jsou segmenty, které jsou postiženy více, a pro jejich konkurenceschopnost je to složitější, potom segmenty, které jsou postiženě méně. Kolegové z průmyslu částečně přicházeli s určitým návrhem německého modelu, kde vlastně tu zátěž za průmysl nesou občané. Já jsem přesvědčen, že pro Českou republiku to není cesta a není dobrá varianta. Naladěnost německého obyvatelstva je poměrně jiná než českého. Myslím si, že to takto řešit nemůžeme. Musíme hledat nějaké cesty, abychom právě těm specifickým segmentům průmyslu, u kterých už je to skutečně staví do pozice problému s konkurenceschopností, dokázali pomoct. Jednal jsem o tom i s vedením společnosti ArcelorMittal. Potkali jsme se ve Varšavě. Mluvili jsme o tom opakovaně před pár měsíci v Londýně. Můj apel je na to, aby i tyto společnosti na úrovni Evropské komise dokázaly prostě apelovat na to, že přece není v téhle chvíli problémem Evropy ještě další snížení emisí, ale problémem Evropy je udržení své konkurenceschopnosti průmyslu a pracovních míst pro evropské občany. To považuji za trochu rozdíl v pohledu.
Co se týče vaší otázky na to, jak můžeme omezit finance. Ano, my v téhle chvíli můžeme omezit další podporu. Jsme v tom s energetickým úřadem naprosto ve shodě. My jsme v této chvíli v situaci, kdy upravujeme národní akční plán, kde už definujeme omezení a zastropování kapacit, které budou dotovány v jednotlivých oblastech, čili vlastně zastavujeme podporu pro další období. Jediná specifická diskuse, kterou ještě vedeme a chceme vést s Agrární komorou, je otázka bioplynových stanic. Tam musím říct, pokud si dovolím říct svůj názor, že nejsem příznivcem toho, aby byla odsud vykupována elektrická energie. Chápu, že bioplynové stanice mají smysl, pokud jsou vázány na živočišnou výrobu. Pokud si dokážou uvnitř nějakého uzavřeného systému využít elektrickou energii a využít teplo a dokážou na ně navázat i vytvoření pracovních míst, pak jsem přesvědčen, že právě v některých oblastech venkova to může mít svůj smysl, ale já bych tam v té chvíli nevolil podporu výkupem energie, ale spíše investiční. A o tom chceme jednat s Ministerstvem zemědělství a s Agrární komorou. Jinak bychom v národním akčním plánu už vlastně zastropovávali pro období, o kterých vy jste mluvil, veškerou podporu, protože to vnímáme jako velký problém. Bohužel neumíme nic zkrátit.
Co se týče solární daně, platí pro rok 2013. Pro období 2014 musíme najít nějaký nový model. Já říkám, že jsem zastáncem toho, aby byla zachována. Dostáváme se už ale do časového období, kdy velmi pravděpodobně nebude moci být zachována paušálně pro všechny. Tam právě budeme v situaci, kdy některé zdroje byly uváděny v jiných měsících, významně se tam měnily ceny panelů, takže máme s panem ministrem financí úkol připravit model, pro jaké zdroje, tak abychom nenarušili státem garantovanou návratnost investorům a abychom nebyli vystaveni arbitrážím. Ale můj názor je, že u zdrojů, kde je to možné, má být i pro další období zachována. ***