(18.00 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Tak já jsem si v tom prvním případě dovolil omezit se na procedurální návrh. Teď jenom velmi stručně ke stanovisku prezidenta republiky. Bývá komentováno jako stanovisko k důchodové reformě.
Já bych rád zdůraznil, že důchodová reforma byla schválena, je platnou součástí právního řádu a je účinná k 1. 1. 2013. Přiznám se, že bych tento razantní krok pana prezidenta pochopil v tom případě, když byla schvalována skutečná důchodová reforma. Tak se nestalo. Pan prezident tenkrát pouze nepřipojil podpis a uplynula marná lhůta. To, o čem dnes budeme hlasovat, je v zásadě technicko-prováděcí norma, která má zajistit, aby po dobu, než začne platit jednotné inkasní místo, kde už to bylo schváleno, tak díky odložení účinnosti po tu dobu, než začnou platit zákony schválené s jednotným inkasním místem, aby existoval bypass mezi občanem, který se rozhodne vstoupit do druhého pilíře, a pojišťovací společností, kterou si vybral k tomu, aby mu tyto prostředky ve druhém pilíři spravovala.
Za předpokladu, že by tyto zákony schváleny nebyly, pak bychom měli penzijní reformu účinnou k 1. 1. 2013. Právo občana neplatit již 28 % z ceny své práce do průběžného pilíře, ale pouze 25 a výměnou za to si ta zbylá 3 % spořit s dalšími dvěma, která si k tomu přidá, to právo by sice k 1. 1. 2013 existovalo, neexistoval by technický instrument, jak to zavést, a vznikl by značný nepopsatelný chaos a pochopitelně i riziko příslušných náhrad škod, které by nepochybně uplatňovali jak ti, kteří své právo spořit mají, nicméně stát by jim to nebyl schopen zajistit, tak ti, kteří investovali do nezbytné přípravy k tomu, aby se o ty prostředky mohli s řádnou odbornou péčí starat.
Naprosto chápu konzistentní stanovisko opozice, která prostě stála proti důchodové reformě od samého začátku, nemá tedy ani důvod, aby podporovala technicko-prováděcí normy. Nicméně vás všechny, kteří jste pro tyto předlohy hlasovali již osmkrát, již osmkrát jste s nimi vyjádřili souhlas, vás prosím, abyste s nimi vyjádřili souhlas i podeváté. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Zeptám se i nyní paní zpravodajky Heleny Langšádlové, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Není tomu tak. Otevírám tedy rozpravu. Je to sloučená rozprava k bodům 6 a 7.
Sloučená rozprava k bodům 6 a 7
Prvním přihlášeným do této rozpravy je pan poslanec Václav Votava. (V sále je hluk.)
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, samozřejmě že se budeme bavit o druhém pilíři, tedy o důchodové reformě, která byla koalicí přijata, ale tento zákon právě umožňuje spuštění druhého pilíře, se kterým nesouhlasíme.
Chci říci, že souhlasit s názorem pana prezidenta, k tomu mi on sám moc příležitostí nedává často, v tomto případě ale s jeho názorem mohu rád souhlasit a mohu mu dokonce i zatleskat.
Má smysl druhý pilíř takzvané důchodové reformy? Je třeba si položit tuto otázku znovu. Má smysl druhý pilíř, když o vstupu do něj vážně uvažuje pouze jeden z deseti občanů v produktivním věku? Asi nemá. Je třeba si položit otázku, proč je o druhý pilíř tak malý zájem občanů, lidí v produktivním věku. Jednak je to určitě tím, že toto spoření je výhodné pouze pro lidi s nadprůměrným příjmem, pro lidi s příjmy nad 40 tisíc korun, to už tady bylo několikrát řečeno i při projednávání základního zákona a to se týká právě asi možná 10 % ekonomicky aktivních občanů České republiky, takže se nemůžeme divit, že ten zájem je pouze u 10 % aktivních občanů. A ukazuje to koneckonců i průzkum zveřejněný v říjnu. 1,8 % občanů jsou rozhodnuti vstoupit do druhého pilíře, 7 % podle průzkumu je tomu možná nakloněno, ale nejsou si tak úplně jisti, 64 % je jasně proti vstupu do druhého pilíře. Myslím, že lidé nejsou hloupí a že si umějí spočítat, co jim reálně spoření na důchod ve druhém pilíři může přinést. Je tedy vidět, že předpoklad vlády o účasti 50, možná 60 % aktivní populace je pouze a jenom chiméra, nereálný předpoklad. 2,5 mil. lidí prostě zájem o vstup do druhého pilíře nemá.
Dalším důvodem malého zájmu je také určitě absence garance, a tedy nejistota, zda se lidé nakonec vůbec se svými penězi někdy potkají a zda si peníze také užijí. O tom se tady také vždy hovořilo. Co bude za 30, 35 let? Kdo to ví? Já myslím, že nikdo z nás neví, co za takovou dobu bude a co může nastat. A kde je záruka, že nedojde k reformě reformy, jako jsme to zažili v Maďarsku či na Slovensku? Dokonce z propočtu samotného Ministerstva práce a sociálních věcí na jeho webových stránkách vyplývá, že velkou část peněz naspořených v privátních fondech si průměrný účastník druhého pilíře, pilíře dobrovolně povinného, prostě v důchodu ani neužije. Dnes tady již přece funguje penzijní připojištění. Toto penzijní připojištění má uzavřeno více než 4 mil. lidí, a je tedy otázkou, kolik lidí je právě ještě schopno spořit ve druhém pilíři, a to samozřejmě s ohledem na příjmy, které 80 % lidí určitě má malé. A navíc toto penzijní připojištění by mělo být ještě více podporováno státní podporou, což je tak trochu paradoxní. Takže proč spořit ve druhém pilíři, když můžeme spořit v pilíři třetím, kde budeme mít ještě lepší podmínky v tom smyslu, že bude vyšší státní podpora? Trošku to nechápu, hlava mi to nebere. (V sále je neklid.)
A tak bych mohl ve výčtu důvodů, proč lidé nemají zájem vstupovat do spoření ve druhém pilíře, určitě pokračovat. Ukazuje se tedy, že většina lidí pochopila, že druhý pilíř je pro ně naprosto, naprosto nevýhodný. Je třeba říci, že ochladl i zájem finančních skupin penzijních fondů vstoupit do druhého pilíře, že přehodnocují svůj postoj. Již se účast a spojení s druhým pilířem pro ně nejeví jako prestižní záležitost a i ony mají obavy z možných rizik nenaplnění byznys plánů. Ono prodat rychle několik desítek tisíc spoření, aby se to penzijním fondům vyplatilo, se tedy dnes jeví jako málo reálné. A koresponduje to koneckonců i s průzkumem, na který jsem se odvolával.
Jako první oznámil, že se nezúčastní druhého pilíře, penzijní fond ING. Dovolím si ocitovat vyjádření předsedy představenstva fondu Jiřího Rusnoka, který mimochodem, jak jsem se dnes dočetl, opustil funkci prezidenta Asociace penzijních fondů právě z toho důvodu, že zpochybňuje důchodovou reformu a penzijní fond, který řídí, se do ní nezapojí. Cituji - věřím, že mi pan Rusnok promine, že to budu citovat. Věřím ale, že i ta slova, která budu citovat, byla takto řečena. Přečetl jsem si je tedy ve veřejných zdrojích. Cituji: "Pokud bychom se zapojili do druhého pilíři, vystavili bychom se příliš velkému riziku ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING a takové riziko nejsme schopni a ochotni podstoupit." Tolik tedy citace.***