(12.40 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Jinak chci říci závěrem svého krátkého vystoupení jako drobný povzdech: Možná kdybychom státních podniků či národních podniků tady dnes měli více, tak i prostředků, které by vznikaly a byly by k přerozdělení, by bylo podstatně více a měli bychom na zdravotnictví, na platy učitelů a na další nutné výdaje přeci jenom více prostředků. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vláda nám předložila k projednání a schválení návrh zákona, který má umožnit využít volné finanční prostředky státních podniků tak, aby mohlo dojít k posílení příjmů státního rozpočtu. Tady ta novela je předkládána téměř jako technicistní záležitost, ale přeci tak tomu úplně není, protože to má jistý význam národohospodářský a já o tom budu hovořit, protože se jedná o miliardy korun.
Princip spočívá v tom, že zákon umožní příslušnému ministerstvu zřídit fond, do kterého bude státní podnik povinen převést ministerstvem určenou část nerozděleného zisku. Myslím, že obava mého předřečníka pana poslance Kováčika o tom, že to nebude třeba tak v úplně celospolečenském zájmu nebo v zájmu státu, je oprávněná, protože tady jde o to, aby ty prostředky nebyly použity jenom v rámci jednoho resortu. Samozřejmě že určitě v rámci zemědělství budou mít sto nápadů, jak ty peníze použít, ale myslím, že tady jde o to, aby vláda o těch věcech věděla, aby o tom věděla asi i Poslanecká sněmovna, protože se tady nejedná o nějakých 10 milionů korun, ale jedná se o mnohamiliardové částky.
Finanční prostředky z tohoto fondu bude možné použít sice pouze se souhlasem vlády, a to buď ve prospěch státního rozpočtu, nebo pro účely odůvodněných potřeb státních podniků. Teď jde o to, aby se ty věci skutečně ve vládě projednávaly a aby to nebylo v rámci nějakého rychlého projednávání jaksi mezi řečí.
Účelem zákona je v následujících dvou letech odčerpat celkem 8 miliard korun ze státního podniku Lesy ČR, ale státních podniků je víc, kterých se to bude týkat, byť nejsou v resortu Ministerstva zemědělství. Proto bychom neměli mít také resortní pohled na to - Státní tiskárna cenin, Česká pošta, Řízení letového provozu, Vojenské lesy a statky ČR a už zmíněný Budějovický Budvar. Zajímalo by mě, jaké jsou zůstatky finančních prostředků, volné peníze zkrátka na účtech těchto státních podniků. Myslím, že bychom to měli slyšet. Byť předkladatelem je ministr zemědělství, tak to je záležitost, která se bude nakonec týkat celé vlády.
Musím říct, že celou záležitost považuji, tento krok vlády považuji za pozitivní a je to jeden z kroků, které mohou do ekonomiky napumpovat peníze, byť ne možná nějaké grandiózní částky, ale i těch 12 až 15 miliard korun podle mého odhadu na účtech státních podniků může být a to je docela slušná částka, pokud se rozumným způsobem použije ne k zalátání děr v rozpočtu ministerstev nebo obecně rozpočtu státu, ale na investice. Myslím si, že možností použití na oživení investiční výstavby je tady celá řada. Vláda o nich ke škodě republiky vůbec neuvažuje - mám na mysli například bytovou výstavbu, která potřebuje nové podněty. Stavebnictví je v obrovském propadu a ještě tenhle propad není zdaleka ukončen, nejsme na dně, takže vláda by měla uvažovat například o takových institutech, jako je asociace pro bydlení po vzoru Velké Británie, nebo spíše Anglie, o tom, jak oživit komunální bytovou výstavbu nejen sociálního charakteru, ale také sociálního charakteru. Já jsem zaznamenal zatím jediný podnětný a podle mě trošku bludný návrh jednoho z ministrů vlády, konkrétně ministra financí, nechci se ho nějak dotknout, nemyslím to osobně, který navrhoval, který se zmínil, že by českým lesům nabídl speciální dluhopisový program. Tohle je protismyslné! Pokud by vláda uvažovala takovýmto způsobem, tak to samozřejmě nedává žádný ekonomický smysl, žádný národohospodářský smysl, protože ty prostředky samozřejmě budou nějaký účel plnit, budou plnit účel, že de facto pokryjí nějakou díru ve státních financích, ale národohospodářský účel, který mohou plnit investice s multiplikačním efektem, tak to si myslím, že v takovémto případě se nemůže podařit naplnit. Takže prosím vládu také, aby uvažovala, jak tyto prostředky využít k oživení národního hospodářství.
Další projednávání vládního návrhu novely zákona, mám-li to shrnout, podpořím, ale chtěl jsem upozornit na tyto záležitosti a prosím, aby mi pan ministr odpověděl když ne při tomto čtení, tak při tom příštím čtení, o kolik se vlastně jedná u jednotlivých státních podniků peněz - a podle jednotlivých podniků. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším vystoupením bude pan kolega Doktor. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Já již uvedu jenom krátký dovětek, protože podle mého soudu je pan ministr zemědělství tak trochu potrestán resortní optikou, která se teď dotýká toho návrhu, který on tady přednesl Poslanecké sněmovně, neb by bylo jistě správné, aby se tímto návrhem vedle zemědělského výboru zabýval také výbor hospodářský.
Správně zaznělo ve slově předřečníka pana poslance Paroubka, že není možné pohlížet pouze na portfolio, které má ve své správě pan ministr zemědělství, ale že je třeba vidět i jiné státní podniky, a jinde bych zase poopravil projev nebo část projevu pana poslance Paroubka, že se jeho otázka a to případné naměření kapacit, o kterých budeme rozhodovat nebo o kterých je uvažováno, nemůže týkat pouze hotových peněz na zůstatcích podniků. Nepochybně se máme ptát na výši aktiv a máme se dívat na vlastní zdroje a ty mohou mít různou strukturu. Já to říkám proto, že vím, že například v případě národního podniku Budějovický Budvar struktura vlastních aktiv bude rozlišena minimálně v položce finančních zdrojů vázaných na účtech v komerčních bankách, v komerčních bankovních ústavech, ale také v jiné podobě úložek, a to jsou nepochybně zdroje, které by měly být zohledněny a na něž tato ambice míří. Říkám to proto, abychom si uvědomili, že budeme rozhodovat o nemalé ambici a nemalé schopnosti vlády agregovat zdroje, s nimiž může disponovat jako se zdroji nahodilými a doplňovat zdroje státních rozpočtů v budoucnosti.
A připojím svou výtku, resp. určitý osten směřující k tomu, že bych se opravdu nerad dožil toho, aby byly takto těžce generované zdroje, protože to je pravý zdaněný čistý zisk ve firmách, použity v soustavě veřejných rozpočtů, ve státních rozpočtech budoucích let, na krytí mandatorních výdajů. Sám budu tedy přemýšlet a nabízím panu ministru debatu o tom, zda by nemělo být vázáno využití takovýchto, tak drahých peněz, to jsou drahé peníze, čistý zisk po zdanění, takto drahých peněz výhradně na krytí investičních výdajů, případně tak jednoznačně respektuhodného výdaje státu, jako je třeba stabilizace důchodového účtu. To je jistě investice. Takto na to dokážu pohlížet. Ale ostatní mandatorní výdaje, prosté mandatorní výdaje kapitol státního rozpočtu, a teď prosím nechci vybírat, co je mi bližší a co je mi vzdálenější, bych považoval za projídání naprosto trestuhodné. Děkuji. ***