(14.20 hodin)
(pokračuje Zeman)
A i když se možná v této Sněmovně opozice a koalice dohodne na vytvoření takové komise, jsem přesvědčen, že tým, který vám navrhuji, může být daleko účinnějším, nebo přinejmenším doplňujícím nástrojem, než je parlamentní vyšetřovací komise, která by postihla solární šílenství a solární barony.
S tím samozřejmě souvisí i otázka zákona, který je v této Sněmovně předmětem nekonečných diskusí, to jest zákona o prokázání původu příjmů a majetku. Všiml jsem si, že na zasedání této Sněmovny je v programu dokonce návrh dvou parlamentních klubů na tento zákon, a přiznávám se, že dost dobře nechápu, proč tyto kluby svoje úsilí nesjednotily a nepředložily návrh společný.
Chtěl bych - protože už jsem o tom mluvil ve svém inauguračním projevu - jenom připomenout, že si nemusíme vymýšlet nic nového. V Německu existuje obdobný zákon řadu let a jeho podstatou je, že důkazní břemeno přenáší z často málo kvalifikovaných finančních úřadů na toho, kdo má svůj majetek prokázat. A chtěl bych vám sdělit, že jenom v roce 2011 bylo v Německu zabaveno 2 120 nelegálně získaných majetků. Místo toho, abychom se rozohňovali v boji proti korupci, bychom měli hledat nástroj, který by tuto korupci výrazně omezil, a já vám tento nástroj i na základě zahraničních zkušeností nabízím.
Ať už projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně dopadne jakkoli, myslím si, že by měla existovat alespoň minimální shoda mezi vládní koalicí a opozicí na tom, že majetková přiznání by neměli podávat jenom politici, Viktor Kožený také nebyl politik, ale že by je měli podávat například vysocí policejní důstojníci, státní zástupci a soudci, a to ve zpřísněném režimu. Proč? Protože právě zde se nemůžeme vyhnout podezření, že tito lidé jsou jakýmisi filtry, jimiž prochází trestní oznámení, ať už podaná Nejvyšším kontrolním úřadem, nebo kýmkoli jiným, a že tito lidé mohou být náchylní k tomu, aby za úplatu, mnohdy převyšující 7 milionů korun v lahvi od vína, zastavili, nebo alespoň zpomalili trestní proces u těch, kdo ukradli miliardy. To je tedy první ze tří bodů, který vám, jak doufám, v naší přátelské diskusi předkládám k úvaze.
Jaký je bod druhý z těch tří zmíněných priorit? To, že u nás roste nezaměstnanost, je obecně známý fakt a bylo by nošením dříví do lesa, kdybych zde tento fakt opakoval. Důležité je zeptat se, proč u nás roste nezaměstnanost, a já vám nabízím jednu z mnoha možných interpretací, o které jsem přesvědčen, že je pravdivá, i když je málo častá.
Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná. Česká ekonomika žije na dluh. Česká ekonomika preferuje spotřebu ať už vládní, nebo spotřebu domácností na úkor investic. A toto tvrzení je zcela určitě velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo. A žádný politik dychtící po tom, aby se opět stal minimálně členem této Poslanecké sněmovny, nebude hlasovat za investice. Právě proto to je to, čemu Helmut Kohl říkal Chefsache, je to prezidentské téma, protože přímo zvolený prezident se nemusí ohlížet na mínění parlamentních stran a může preferovat investice i tehdy, když ví, že by bylo daleko snadnější rozdávat nalevo i napravo volební dárečky ať už v podobě snížení daní napravo, nebo v podobě zvýšení sociálních dávek nalevo.
Plně podporuji návrhy opozice týkající se zavedení progresivního zdanění i zvýšení korporátní daně. Mimochodem, v sousedním Rakousku je korporátní daň 25 %, v sousedním Slovensku je korporátní daň 23 %. V případě České republiky je složená daňová kvóta o 5 % nižší, než je průměr Evropské unie, a to už vůbec nemluvím o Švédsku a o dalších úspěšných zemích, které popírají Lafferovu křivku, jejíž definiční obor je mimochodem velice úzký, a které tvrdošíjně mají vysoké daně a přitom prosperující veřejný i soukromý sektor.
Nemám nic ani proti rozdělení daňových pásem na dvě skupiny, to znamená na energetické a bankovní společnosti na jedné straně a ostatní firmy na straně druhé. Na druhé straně odmítám návrhy opozice, aby se výnosy získané případným zvýšením daní přelily do spotřeby například zvýšením sociálních dávek. Už tady byla jedna odstrašující zkušenost se třináctými důchody a myslím si, že rozumní lidé na levici by tuto zkušenost nikdy neměli opakovat.
Co znamenají investice? Jsou to především investice do lidí, to znamená do zdravotnictví, do školství, do sportu, ale také investice do infrastruktury a bytové výstavby, tedy investice s nejvyšším multiplikačním efektem, investice, které jsou jako jediné schopny rozhýbat hospodářský růst. U nás se říká, že hospodářský růst je tažen spotřebou. Je to jeden z největších nesmyslů, který se vyskytuje. Když sníte dva hamburgry místo jednoho, zvýšíte hrubý domácí produkt a zvýšíte také podíl obézní populace, ale nezvýšíte ekonomickou výkonnost společnosti. Jediný skutečný motor pro hospodářský růst jsou právě investice jak do lidí, tak do betonu.
Při projednávání zákona o státním rozpočtu, což je zákon, který neprochází Senátem, před vámi několikrát budu vystupovat a budu se vás snažit přesvědčit, abyste výnos získaný jak případným zvýšením daní, tak rozumnými úsporami na výdajové stránce státního rozpočtu věnovali právě tímto směrem ve prospěch budoucího rozvoje České republiky, třebaže vám to nepřinese žádné nové hlasy. ***