Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

18.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014
/sněmovní tisk 6/ - druhé čtení

Z pověření vlády tisk uvede místopředseda vlády a ministr financí Jan Fischer. Předtím než mu předám slovo, tak abychom udělali pořádek v přihláškách, protože jsem viděl, že někteří z vás správně odevzdávají přihlášky tam u stolku vlevo, někteří, jak bylo dobrým zvykem v minulém období, je nosí sem ke mně, tak bych poprosil, aby do seznamu byli zařazeni poslanci a poslankyně Stanjura, Černochová, Zahradník a Fiala, všichni čtyři v obecné rozpravě. Tak to je tato věc.

A nyní nic nebrání panu ministrovi financí, aby se ujal slova a uvedl tento tisk ve druhém čtení. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na příští rok schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvém čtení. Minulý týden byl návrh státního rozpočtu projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval všem gesčním výborům za rychlé projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Vím, že to v tom tempu jednoduché určitě nebylo, a přestože rozpočtovému výboru jsem v pátek už poděkoval, rád to učiním znova. Jemu děkuji za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 140 mld. korun obsažených v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoli pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný. Čili identifikaci položek, kterých by se ten pozměňovací návrh týkal.

Druhá poznámka či upozornění. Zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje minimální výši, zákonnou minimální výši, rozpočtové rezervy, a to ve výši 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Mou povinností bude při hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích minimální výši vládní rozpočtové rezervy pečlivě hlídat. Pozměňovací návrhy, které by znamenaly snížení vládní rozpočtové rezervy pod její zákonnou minimální výši, jsou proto nehlasovatelné.

Svoje stanovisko k navrženým pozměňovacím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení, tak jak je všeobecná praxe.

Paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Svým rozhodnutím jsem tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 6/2. Prosím zpravodaje tohoto výboru, pana poslance a předsedu rozpočtového výboru Václava Votavu, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vládo, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru, které bylo přijato na 4. schůzi dne 13. prosince 2013 k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2014.

Po úvodním slově ministra financí a zpravodajské zprávě předsedy výboru a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

1. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014, jak jim přikázala Poslanecká sněmovna svým usnesením číslo 29 ze dne 6. prosince tohoto roku, a přijaly k nim svá usnesení, s výjimkou ústavněprávního výboru, který projednal kapitolu 355 Ústav pro studium totalitních režimů a usnesení k této kapitole nepřijal.

2. Rozpočtový výbor bere na vědomí následující návrhy na doprovodná usnesení z výborů, kterými se výbory obracejí na vládu. - Určitě mi prominete, když je nebudu předčítat, máte je v usnesení, které jste jistě všichni včas dostali.

3. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014, sněmovní tisk 6, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2014 přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2014 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky podle sněmovního tisku 6, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy 1 a 2 tohoto usnesení.

4. Zmocňuje předsedu, zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Což jsem také právě učinil.

Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní tedy otevřu k předloženému návrhu zákona podrobnou rozpravu. Přihlášky na tabuli již odpovídají přihláškám odevzdaným na různá místa v této sněmovně. Takže poprosím pana předsedu klubu ODS, který má přednostní právo, aby se ujal slova, po něm s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, a pokud nebudou další přednostní práva, tak potom by rozprava pokračovala tak, jak je na tabuli.

Pane předsedo Stanjuro, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, vládo v demisi, položil jsem tady před sebe - abychom si všichni připomněli, jak vypadá návrh státního rozpočtu, ten zhuštěný, 936 stran. Já tomu říkám, protože dneska to budeme debatovat, ve čtvrtek to určitě hlasy vládní koalice včetně komunistů schválíte, to je rozpočet naslepo.

My jsme se poctivě snažili přečíst co nejvíce, a to nemáme s sebou ty kapitolní sešity, což ta hromada by byla určitě vyšší, ale to už bych tady asi neunesl.

Takže chci jenom připomenout ty základní věci i z prvého čtení. Navržený deficit ve výši 112 mld. úplně otáčí trend, přestože se prognózuje hospodářský růst, bude vyšší deficit než v dobách recese či stagnace. Rekordní výdaje České republiky jsou naplánovány, přestože jsme v předvolebních kampaních slyšeli mnoho slov o šetření.

Ten čas na projednání byl opravdu nedůstojný nás všech. Já mám zkušenost z rozpočtového výboru, když jsme chtěli podrobnější informace, tak logicky jsme dostali odpověď: nezlobte se, já podrobnější informace nemám, musím se zeptat náměstka, ředitele odboru, vedoucího oddělení, my vám to písemně pošleme. No jo, to je sice hezké, že nám to písemně pošlou, nicméně výbory to musely projednat do minulé středy do 16. hodiny.

Takže výbory se s tím nějak vyrovnaly. Podle zpráv mých kolegyň a kolegů to probíhalo velmi stejně v mnoha výborech, aby na rozpočtový výbor přinesla vládní koalice pozměňující návrh, který sahal do všech usnesení, která jednotlivé výbory projednávaly, to znamená, ty výbory v zásadě jednaly zcela zbytečně, protože vládní většina na rozpočtovém výboru v zásadě změnila všechny kapitoly, to znamená to, že ty výbory schvalovaly nějaké výdaje, nějaké příjmy, tak minimálně na straně výdajů dneska je všechno jinak, dočtete se to v tisku 6/2.

Takže vám to možná nevadí, nám to vadí hlasovat naslepo o nejdůležitějším zákoně v roce, to se nám prostě nechce a nelíbí.

O tom, jaký důraz tomu kladou lidé, kteří dneska nebo příště budou vést Českou republiku, se podívejte z té účasti. Premiér chybí, budoucí premiér taky chybí. Ministr financí tady je, v prvém čtení na rozpočtovém výboru nebyl, budoucí ministr financí chybí. A to se říkalo, že rozpočet je vrchol sezóny v Parlamentu a nejdůležitější zákon roku. No tak vidíme, jak se kdo k tomuto hlásí, jak je to důležité, či není.

Teď mi dovolte krátce okomentovat to, co vám předkládá rozpočtový výbor v tom tisku 6/2. Musím říci, že propagace jde docela dobře, a prezentace, protože já i občané jsme se dočetli, že rozpočtový výbor našel úspory ve výši 5 mld. Kč. Tak z těch 5 mld. ta úspora 1,5 mld. je za Kongresové centrum, které si stát kupuje, resp. kupuje si tam akciový podíl, to znamená, bude mít státní Kongresové centrum, a ta úspora je v tom, že jsme to zaplatili letos, a ne příští rok. Znamená to, že vláda už když připravovala rozpočet, tak si tam dala vatu 1,5 mld., že to není žádná úspora - včera jsem to zaplatil, a tudíž dneska to nezaplatím, takže dneska jsem to uspořil. Tak to je 1,5 mld. z těch pěti, které takzvaně ušetřil rozpočtový výbor.

A pak je tam úspora, a skutečná úspora, resp. přesun, ne úspora, protože celkové výdaje nesmíme změnit, které tam zůstaly, je to ve výši 3,5 mld. Kč. Tři roky jsem od tehdejší opozice velmi často slyšel tady tvrdá slova o tupých škrtech, plošných škrtech, úplně pitomých škrtech, že škrtáme všude stejně, aby vznikající koalice převedla 3,5 mld. do státního rozpočtu, a to tak, že všem vzala stejně - resp. všem ne. Rozdělila to na malé a velké rozpočtové kapitoly, malé rozpočtové kapitole, pokud mě paměť neklame, vzala 3 %, ve velké asi 6,5 %. Výrazný rozdíl proti tupým plošným škrtům z minulého volebního období. Budiž.

To, že se uspoří 3,5 mld. z provozních výdajů, určitě podporujeme, aby bylo jasno. Jenom k tomu vysvětlení jsem musel dát ten komentář. Takže spíš nám to připadá jako příliš málo ambiciózní cíl - 3,5 mld. v provozních výdajích. Slyšeli jsme v předvolební kampani, ale i po volbách, slova o desítkách ušetřených miliard. Pokud skutečně bude vládní koalice šetřit provozní výdaje, bude mít naši podporu v tomhle tom směru.

Další pozměňovací návrh, který prošel, je pozměňovací návrh, který podal pan poslanec Novotný, kde bych chtěl zkritizovat zejména tu výdajovou stránku, ne tu přímo, tam, kde snižuje výdaje. Dočetl jsem se z tisku i z vyjádření vládní koalice, že ještě v průběhu roku 2014 dojde ke zvýšení důchodů. Přesto vládní koalice na rozpočtovém výboru hlasuje o snížení částky na důchody zhruba o 700 mil. Kč. To znamená, aby nám to vyšlo, tak jeden den budeme snižovat, abychom pak mohli veřejnosti oznámit: my jsme ti, kteří jsme to zvýšili.

Vzhledem k omezenému času, který měla i opozice k dispozici - a my na rozdíl od jiných si to čteme sami, neříkáme, že to číst nebudeme, že na to máme lidi -, tak jsme připravili, náš klub společně, čtyři pozměňující návrhy, o kterých si myslíme, že by mohly najít podporu napříč Poslaneckou sněmovnou a napříč politickým spektrem.

Nejprve formalita. Je to sněmovní dokument číslo 151. A já zkusím jenom krátký komentář a mí kolegové, kteří jednotlivé oblasti připravovali, pak v diskusi poskytnou podrobnější vysvětlení a zdůvodnění a požádáme společně o podporu těchto návrhů.

V zásadě ty čtyři věci můžu nazvat výdaje pro vědu a výzkum, platy učitelů, peníze na opravy silnic a peníze do sociální oblasti pro sociální služby a aktivní politiku zaměstnanosti.

Navrhujeme posílit celkové výdaje pro vědu a výzkum tak, aby částka odpovídala částce, o které rozhodla a kterou navrhla minulá vláda. Je to zhruba 1,3 mld. ve třech položkách pro účelové dotace Ministerstva školství, pro Grantovou agenturu a Technologickou agenturu.

Za druhé, navrhujeme navýšit položku platy učitelů o 1,5 mld., zejména z toho důvodu, že se zvyšuje výkon pedagogů, protože přichází zejména do základních škol více dětí než v minulých letech.

Za třetí, navrhujeme zvýšit dotaci z národních zdrojů do Státního fondu dopravní infrastruktury o 2 mld. Každý z nás, kdo jezdí někdy po silnici 1. třídy, protože jsou regiony, kde nejsou žádné dálnice, nebo omezený počet kilometrů dálnice, ví, v jakém stavu jsou silnice 1. třídy, a to jsou silnice, které patří státu. Dvě miliardy je požadavek na samé dolní hranici toho, co silnice potřebují.

Poslední je podpora sociálních služeb, aktivní politiky zaměstnanosti a podpora zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají lidi se zdravotním postižením. U sociálních služeb navrhujeme zvýšit částku o necelou miliardu na 7,2 mld. korun.

U aktivní politiky zaměstnanosti - to je takové kouzelné. Ještě jsme nestačili úplně detailně analyzovat koaliční smlouvu, nicméně píše se tam: zvýšíme prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. My s tím souhlasíme. Vládní návrh který máte před sebou, snižuje proti roku 2013 částku na aktivní politiku zaměstnanosti. Věříme, že ten návrh pak podpoříte, protože ho zvyšujeme, tak aby bylo více peněz na rekvalifikaci a veřejně prospěšné práce.

A třetí položka v této oblasti je, že zvyšujeme podporu zaměstnavatelům, pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnají lidi se zdravotním postižením či znevýhodněním, a vlastně na úroveň z roku 2013. Tam ten škrt nepovažujeme za správný.

Výdaje v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí navrhujeme přesunout v rámci kapitoly, ostatní bereme z vládní rozpočtové rezervy. Technicky navrhuji, aby se o tom hlasovalo až poté, co se bude hlasovat o návrhu rozpočtového výboru, protože ten přesouvá 5 mld. do vládní rozpočtové rezervy, tak aby dopředu nebylo rozhodnuto, že o tom nelze hlasovat, protože bychom se dostali na 0,3 % výdajů.

Nepochybuji, že minimálně 1,5 mld. za výdaje, které se ustavily loni, podpoří celá Poslanecká sněmovna, a nepochybuji, že většina poslanců podpoří i druhou část návrhu rozpočtového výboru.

A ještě jedna věc. Už jsem to říkal v prvém čtení. Máme na stole návrh zákona z dílny paní poslankyně Jourové, který říká, že mezi druhým a třetím čtením bude minimálně deset dnů. Jsem zvědav na dnešní hlasování o zkrácení lhůty na 48 hodin, jak to dopadne.

Současně je v tom návrhu zákaz přílepků. Podle mě se nám to už docela dařilo. Je to docela iluzorní, zákonem říct, že nesmí být přílepky, když pak je vždycky pře o to, co přílepek je a co přílepek není. Nicméně nic proti tomu.

Rozpočtový výbor propašoval přílepek do tohoto návrhu zákona. Představte si, my máme 19. prosince letošního roku v zákonu o státním rozpočtu na rok 2014 hlasovat o změně zákona, který se jmenoval státní rozpočet na rok 2013. Není to nic jiného než přílepek. Zase jsem zvědavý na to, jak se kdo k tomu hlasování postaví a jak nás pak bude přesvědčovat o tom, že jejich návrh poslanecký je velmi dobře a měli bychom to podpořit všichni.

Ještě jednou chci ukázat zhuštěnou verzi rozpočtu ČR, kterou máme k dispozici od 27. listopadu. Ve výborech to měli, myslím, tři dny. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda klubu ODS. Jenom aby bylo úplně jasno, vy jste mluvil o zkracování lhůt na 48 hodin. Paragraf 106 - Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním odstavci se jasně říká: Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, tudíž hlasovat nemusíme, obsahuje to přímo jednací řád.

Prosím, pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové.

Téma státního rozpočtu samozřejmě nabízí poměrně široké možnosti k diskusím, nicméně budeme-li disciplinovaní, budeme se držet témat prvního, druhého, třetího čtení, to znamená, v rámci prvního čtení diskutujeme makroekonomické prostředí a základní parametry, které pak se již nemohou měnit, v rámci druhého čtení diskutujeme priority, v rámci třetího čtení hlasujeme o jednotlivých pozměňujících návrzích, které byly předloženy v rámci druhého čtení, pokud jsme chtěli pozměnit priority. Chci vás tedy uklidnit, že se budu držet opravdu důsledně pouze toho tématu druhého čtení.

Myslím si, že odbornou diskusi, protože odborná diskuse, to je druhé čtení, tu odbornou diskusi naprosto bezprecedentně předznamenaly a definovaly dva výroky jednoho mého vzácného kolegy z jiné parlamentní frakce.

První výrok, dovolíte-li mi drobnou parafrázi, zní: "Chci být ministr financí, tak mě ani nenapadne, abych rozpočet četl, má to 900 stran, proč bych to četl." Myslím si, že to je výrok, který dostatečně jasně definuje, jak odpovědně a s jakou odbornou péčí chceme jako ti, kteří za to vrcholně odpovídají svým voličům, přistupovat k této předloze, jak ji chceme projednávat, jak ji chceme schvalovat.

Druhý výrok by možná nejvíc ze všech potěšil buď nedaleko pohřbeného Franze Kafku, anebo Cimrmanovo divadlo, a ten zněl celou první diskusí, a ten zní: "My chceme šetřit. My jsme slíbili svým voličům, že budeme šetřit, a proto schválíme vyšší výdaje." Přiznám se, že to jsem nikdy nepochopil. Doufal jsem, že během druhého čtení zjistím, jak se dají na jednu stranu schválit o 24 mld. vyšší než nezbytné výdaje a současně věrohodně tvrdit, že budu šetřit. Říkal jsem si, teď mě překvapí, schválili o 24 mld. vyšší výdaje, ale v druhém čtení někde ušetří 34, 42, 57.

Byl jsem konfrontován s pozměňujícím návrhem, nad kterým nejenom starý rutinér se směje, ale myslím si, že i elév. Že vůči výdajům přefouknutým o 24 mld. je navrženo, že 5 - 24 a 5 jsou jiná čísla, 5 je mnohem méně než 24, - že 5 mld. bude staženo plošným tupým škrtem - na termín tupé škrty jsem zvyklý, slýchával jsem to nejenom z opozice, ale i od svého premiéra, bývalého předsedy ODS - bude staženo, ale že to nebude ušetřeno. Že to bude převedeno do vládní rozpočtové rezervy. To znamená, to není žádná úspora. Pokud by takový pozměňující návrh, který by rozpočtový výbor přijal a předložil Poslanecké sněmovně, byl skutečně přijat - já pevně doufám -, že ne, tak Poslanecká sněmovna neříká: My těchto 5 mld. chceme ušetřit. Poslanecká sněmovna říká: My těchto 5 mld. chceme dát vládě jako bianco šek, protože o nich už nikdy nechceme slyšet. My o nich už nikdy, jako ten suverén, který má rozhodovat o každé koruně, my o nich už rozhodovat nechceme. Neboť vládní rozpočtová rezerva je částka, o které vláda může rozhodovat, aniž by do toho Poslanecké sněmovně cokoliv bylo.

Proto také rozpočtová pravidla říkají, že vládní rozpočtová rezerva smí být v minimální výši 0,3 celkových výdajů, což je zhruba 3,5 mld. korun, a žádná příčetná Sněmovna - opakuji žádná - vědomá si svých ústavních povinností nedovolí samozřejmě žádné vládě tu vládní rozpočtovou rezervu nafouknout, byť jenom o 100 milionů, naopak v násobcích, protože v takovém případě neříká nic jiného, než: My s tím nechceme mít nic společného, my o tom nechceme rozhodovat, my ty úkoly, které na nás vložili voliči, nechcem plnit. My chceme, aby o tom rozhodla moudře ta vláda, a my o tom vůbec nechceme slyšet. My jim nafoukneme tu vládní rozpočtovou rezervu, a ať si s ní dělají, co chtějí. To je pravý význam, to je ta zpráva pozměňovacího návrhu vládní rozpočtové rezervy.

Není to úspora. Jednak to není úspora ve výši 5 mld., to ani náhodou. Protože 1,5 mld. dopadu garancí státu za Kongresové centrum uhradí vláda - a to je samostatná diskuse, nechci se bavit o tom, jestli je to dobře, nebo špatně - uhradí vláda ještě v tomto roce. Když to uhradí vláda ještě v tomto roce a přitom to bylo rozpočtováno na příští rok, tak měl být logicky o to snížen deficit. Říkat tomu úspora je výsměch jakékoliv bytosti, která je schopna přemýšlet. Takže 1,5 mld. si škrtněte. Veřejně chcete demonstrovat, že tedy spoříte 3,5 mld. Víc nespoříte. Vůči těm 24 je to opravdu legrační v porovnání s těmi ohnivými větami, jak jste přišli do této Sněmovny proto, abyste spořili. Když jste se nedokázali vypořádat s nafouknutými 24 miliardami a snižujete jakoby o 3,5 mld. a říkáte tomu, že spoříte, tak nemůžeme úplně chtít, aby to lidé brali úplně vážně. Ale pokud budete chtít, aby brali vážně alespoň těch 3,5 mld., každá koruna dobrá, já to nezlehčuji, každá koruna úspory dobrá. Pokud chcete, aby brali vážně alespoň těch 3,5 mld., tak to přece nemůžete udělat tak, že o to zvýšíte vládní rozpočtovou rezervu. A vy jako poslanci nadaní tím úkolem a tou pravomocí řeknete: Tak my tyto peníze dáme vládě a pak už o tom nebudeme přemýšlet a vláda si s tím nějak poradí. Ta vláda si s tím nějak poradí, ona to nějak utratí. Já jsem na to téma již uzavřel v této Sněmovně dokonce sázku

A to my přece nemůžeme připustit. My jsme Poslanecká sněmovna, která říká vládě, co smí, nebo co nesmí utratit. Takže pokud myslíme vážně alespoň tu desetinu toho, co někteří z vás vykřikovali před volbami, že tedy alespoň těch 3,5 mld., a to nejsou malé peníze, těm daňovým poplatníkům utratíme, tak to nemůžeme dát vládě do vládní rozpočtové rezervy, ať si s tím dělá, co chce, ale musíme s tím v rámci zákona č. 218/2000 Sb., v rámci zákona o rozpočtových pravidlech republiky, naložit jinak a učinit z toho jinou položku státního rozpočtu, která neumožní vládě bez našeho souhlasu, bez našeho uvážení a bez diskuse ve Sněmovně naložit si s tím libovolně, nejlépe ve prospěch dotací agropotravinářskému komplexu.

To je první poznámka a předznamenání prvního důležitého pozměňovacího návrhu.

Kvituji, že poslanci rodící se vládní koalice prosadili pozměňovací návrh, který se domnívá, že v některých kapitolách je možné ušetřit a že tu částku je možné někam převést. Na druhou stranu upozorňuji, že ten nejhorší nápad je převést ji do vládní rozpočtové rezervy. Protože tímto krokem vůči této částce všichni poslanci ztrácejí jakýkoliv kontakt a ponechávají pouze a jedině na vládě, co s touto částkou udělá. To znamená, vzdávají se své ústavní povinnosti a vzdávají se své ústavní pravomoci suveréna, který jediný o takové to částce má rozhodovat.

Dovolím si předložit návrh, který umožní tuto částku přejmenovat a převézt jinam tak, aby se Poslanecká sněmovna své pozice suveréna nad těmito, byť skromnými, penězi nevzdala a aby ji nepředala vládě jako bianco šek. Tolik první poznámka, myslím, velmi důležitá.

Druhá poznámka se pak týká priorit, které proběhly na jednotlivých výborech a vyústily v hlasování rozpočtového výboru. Proběhly skutečně škrty - ne škrty, ony neproběhly škrty, protože se nic neškrtlo, ono se to dalo vládě jako bianco šek. Škrty proběhnou, pokud se s tím udělá něco jiného, než když se to dá do vládní rozpočtové rezervy. Ale proběhla jistá snaha o jisté, alespoň kosmetické úspory v provozních výdajích. Nicméně snaha o ty zásadní priority v rámci toho relativně malého prostoru, které má každá vláda v oblasti fakultativních výdajů, ty opravdu neproběhly. Já velmi prosím, abyste se podívali, jsou to otevřené zdroje, na limity, které schválila vláda České republiky v červnu 2013, a na limity jednotlivých kapitol, které schvalujete. Tam je rozdíl 24 mld. Znovu opakuji, že ty limity, které schvalovala vláda v červnu 2013, schvalovala s vědomím, že se jedná o rok volební, a pro žádnou kapitolu tam nebyl extra nedostatek. Přesto to, co teď leží před vámi, je na výdajích, to znamená na budoucím dluhu, protože si na to půjčujeme, o 24 mld. více. A vy pro to jste připraveni zvednout ruku. Tak vás alespoň velmi prosím, abyste se podívali na to, jaké především priority tam reflektujete.

Přestože to bude o 24 mld. více, než je podle mého hlubokého názoru nezbytné, tak se tam téměř 2 mld., zhruba 1,6 mld., odebralo vědě a výzkumu - a to logicky není ta priorita, jak by měla být, že? A téměř stejná částka se přidala na provozu Policii České republiky. A dvakrát větší částka se přidala na národní dotace agrpotravinářskému komplexu v kapitole Ministerstva zemědělství. Takže kdybyste to měli přeložit, jaké jsou naše hlavní politické, tedy rozpočtové priority, tak to vypadá, že jsme vyhladovělá, zaostalá země, kde se vraždíme na ulici a kde to nejdůležitější ze všeho je poslat peníze agropotravinářskému komplexu, pak ještě policistům, a protože jsme tady přebití badatelskými vědomostmi, tak těm vědcům je třeba ubrat. To je to, co se odehrálo od června 2013 do okamžiku, kdy vy budete připraveni schvalovat. Že se odebralo vědě a výzkumu a přidalo se Agrofertu a že je zajímavé, že ve všech kapitolách se našly úspory v provozních výdajích, v malých alespoň 2 %, ve velkých 5 %, ale v té obrovské nabubřelé částce národních dotací agropotravinářskému komplexu, tam nebyla rezerva ani korunu. Proč? Protože to jsou všechno peníze pro Agrofert. Vy si neuvědomujete ten konflikt zájmů, v kterém se pohybujete? Pro mě je do značné míry lidské zklamání.

Já jsem se asi osmnáct let pohyboval ve finančních transferech státní rozpočet - věda a výzkum. Rektoři. A pamatuji si na pana profesora Raise, pamatuji si na pana profesora Zlatušku. Pamatuji si na lidi, kteří skutečně bojovali za každou korunu pro českou vědu a výzkum na vysokých školách. Pro mě je fantastické sledovat, jak dneska titíž vzácní kolegové, dnes kolegové v této Sněmovně, jsou ochotni v tričkách Agrofertu zvedat ruku pro peníze agropotravinářskému komplexu. Ale že by něco potřebovala věda výzkum, o tom není sebemenší zmínky.

Tady velmi prosím, abychom si uvědomili pojmy, jaké jsou rozpočtové priority, tedy politické priority České republiky pro její budoucí konkurenceschopnost, a co je to konflikt zájmů. A co je to konflikt zájmů trvale přítomný v této Sněmovně, který bude trvale přítomný v této vládě. A to je druhá část mé připomínky v rámci obecné rozpravy a to je druhá předzvěst pozměňujících návrhů, které předložíme. Rusnokova vláda, byť nafoukla rozpočet o 24 mld., sebrala vědě a výzkumu. To pokládám za mimořádně špatný přístup k rozpočtovým prioritám, k budoucnosti vlády.

To, že v rámci snahy o šetření poslanci budoucí vládní koalice byli ochotni kosmeticky převést do vládní rozpočtové rezervy provozní výdaje, to znamená, řekli vládě "tak si to utrať na něco jiného, na jakékoliv jiné dotace, pro jakýkoliv jiný konflikt zájmů", to pokládám za velmi špatné. A to, že nespořili na těch místech, kde evidentně ten konflikt zájmů byl již přítomen, pokládám dokonce za nebezpečné.

Mám-li to uzavřít, předložíme několik málo pozměňujících návrhů. Úspora, kterou vydáváte za úsporu, která schválením pozměňujícího návrhu rozpočtového výboru úsporou nebude, tu se pokusíme přejmenovat tak, aby úsporou byla. Jinak úsporou nebude.

A druhá poznámka je apel na vaši odpovědnost vůči rozpočtovým, tedy politickým prioritám konkurenceschopnosti. Věda, výzkum, inovace je možná něco, kde za rok za dva nepoznáte, že bylo dáno méně, než bylo potřeba. Ale poznáme to za deset let, a pak už bude pozdě. A to jste ochotni obětovat nenažranosti jednomu obrovskému agropotravinářskému konglomerátu, za který jste kandidovali? To nemá ten význam. Já vás prosím, abyste upřeli svoji pozornost na konkurenceschopnosti České republiky nikoliv na bilanci Agrofertu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Jenom upozorňuji, že se nacházíme v podrobné rozpravě. Samozřejmě respektuji právo vystoupit s přednostním právem a hovořit obecně, nicméně pokud ve své rozpravě odkazujete na případné pozměňující návrhy, tak jenom upozorňuji na to, že je potřeba návrhy zformulovat, podat a v podrobné rozpravě se na ně odkázat. A současně upozorňuji, že kromě řečníků s přednostním právem všichni řádně přihlášení do podrobné rozpravy by se měli v podrobné rozpravě buď odkázat na pozměňující návrh, nebo ten návrh přednést.

Pokud je to faktická poznámka, tak zařadím do pořadí, protože jich je tady více. Vy jste svým vystoupením evidentně vzbudil velký ohlas, pane poslanče. Pan poslanec Volný s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Komárek s faktickou poznámkou. Poté pan předseda klubu Kalousek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedající, vládo, vážení kolegové, já jsem opět dneska s hrůzou zjistil, jak se u pana poslance Kalouska drasticky snižuje a zužuje pohled na šetření, na to, aby se během 14 dnů ořízl státní rozpočet navrhovaný touto vládou o 24 mld. My jsme přišli spořit a šetřit. Rok má 365 dnů a šetření znamená, že každý den z tohoto roku je potřeba s náklady a s penězi, které svěřujeme na jednotlivá ministerstva, pracovat hospodárně a vynakládat je tam, kam se mají, a nemají se rozkrádat. Jestli tady bylo zvykem schválit rozpočet a potom zavírat oči nad tím, jak se ty peníze utrácejí a jak se rozkrádají, pak je nám to líto. My budeme šetřit celý rok, 365 dní. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická, pan poslanec Komárek.

 

Poslanec Martin Komárek: Tak já nejsem tak velikej.

Dámy a pánové, já mám jinou prosbu. Rád bych, aby další řečníci více ctili inteligenci a pozornost nás ostatních poslanců a neopakovali některé teze pětkrát, šestkrát i sedmkrát jako pan Kalousek například tezi o bianco šeku nebo o tom strašlivém molochu Agrofertu. Děkuji, ušetříme si čas.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická, pan předseda klubu TOP 09. Poté s faktickou pan předseda klubu ANO.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně s faktickou poznámkou. Myslím si, že na hloupý výstup pana poslance Komárka netřeba reagovat. Prostě každý z nás má právo promluvit na takové téma, jaké uznává za vhodné.

Panu poslanci Volnému rozumím. Řekneme si to za rok, pane poslanče, kolik jste opravdu během toho roku ušetřili. Já vás ujišťuji, že když jste schválil jeden bilion...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, mým prostřednictvím si to řeknete, pokud dovolíte.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jeho prostřednictvím. (Výbuch smíchu v sále) Uvidíte, že když jste schválil jeden bilion 211 miliard, že to ta vláda také ušetří, že neušetříte vůbec nic.

A vám všem se chci omluvit. Když jsem se hlásil do diskuse, byl jsem skutečně přesvědčen, že se hlásím do obecné rozpravy, takže jsem mluvil v rámci obecné rozpravy. Promiňte prosím, nevšiml jsem si, že jsem v podrobné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Máte na to právo s přednostním hlasem.

Pan poslanec Faltýnek také faktická.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážení kolegové, strašně se omlouvám, ale chtěl bych prostřednictvím pana předsedy Sněmovny poprosit pana poslance Kalouska, kterého stále ještě považuji za velmi úspěšného rétora, inteligentního člověka, bývalého a je otázka do jaké míry úspěšného ministra financí. Jenom jednu prosbu mám: aby nelhal, nefabuloval, nevymýšlel si.

Předpokládám, že jsme všichni z nás, co jsme tady, dneska četli zprávu NKÚ. A doufám, že tu zprávu četl i pan bývalý premiér naší země, neformální, který řídil všechna ministerstva. Vždyť to všichni víme, přátelé, jak to bylo! Vždyť to všichni víme! A že i on četl tuto zprávu NKÚ, která říká, že ty resorty prostě nedělaly výběrová řízení na IT zakázky. Dokonce Evropská komise nám říká: Prosím vás, šetřete, prosím vás, chovejte se jako správní hospodáři.

Takže bych chtěl poprosit, abychom byli v té diskusi věcní a pokud možno nefabulovali. Děkuju, děkuju moc.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě faktická pan... Pokud je to přednostní právo (k poslanci Kalouskovi), tak na to je taky fronta. Tak máte šanci s faktickou, jinak... Dobrá, dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedy, pane předsedo Faltýnku - nefabuluji. Já jsem přece neříkal nic jiného. Já jsem říkal: "Ano, mělo se, my jsme chtěli utratit o 24 mld. méně." Vy jste říkali: "My budeme šetřit, a proto utratíme o 24 mld. více." Ta čísla mluví naprosto jasně. Vůči číslům se nedá lhát. Vy utrácíte o 24 mld. více, než jsme chtěli my. Tak my prostě nelžeme!

A jestli upozorňuji v rámci těch mantinelů příjmů a výdajů na jasné priority, jestli se tady budeme bavit o tom, co má větší prioritu, jestli věda a výzkum, anebo bilance Agrofertu, je to fér, ale říkejme to otevřeně. Prostě pro nás má větší prioritu věda a výzkum.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Je to faktická, pane předsedo? Tak prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se strašně omlouvám. Nejsem zvyklý mluvit veřejně. Omlouvám se i panu poslanci Kalouskovi, ale já jsem nemyslel odbornou část, o které jste hovořil. Já jsem myslel tu druhou část, kde jste fabuloval a vymýšlel si nesmysly. O to jde.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také faktická. Prosím. Pan místopředseda Filip musí počkat. Je na jiném seznamu. Mám tady aktuálně tři. Jeden seznam faktických, jeden s přednostním právem a jeden řádný. Nějak se s tím postupně vypořádáme. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já bych chtěl složit poklonu svému vzácnému kolegovi, předsedovi klubu ANO, že mi v odborné části dal za pravdu. Mám pocit, že o ničem jiném jsem nemluvil. Jestli jsem v nějaké neodborné části, kterou si v tuhle chvíli neuvědomuji, říkal nesmysly, tak si to pak někdy rád nechám vysvětlit. Ale tvrdím, že všechno to, co jsem tady řekl, byly věci odborné. Utrácíme o 24 mld. více, než musíme. To za prvé. A v rámci 24 mld., o které utrácíme víc, dáváme jednoznačnou přednost bilanci Agrofertu a okamžitému projedení před konkurenceschopností České republiky a před vědou a výzkumem. Je-li to neodborný výrok, omlouvám se.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jeden seznam uzavírám. To je ten seznam faktických poznámek. A otevírám druhý, to je seznam přednostních práv. Aktuálně je na něm pan místopředseda Filip a poté pan ministr obrany Picek. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Členové vlády, paní a pánové, já jsem nevěděl, jestli mi to vyjde na dvě minuty, tak jsem se radši přihlásil s přednostním právem.

Vyslechli jsme si tady krásnou přednášku o rozpočtové suverenitě. Já bych to nazval přednáškou z demagogiky. Protože profesoři demagogiky se tady přímo rodí, v této Sněmovně. Já tomu nevěřím, co říkal kolega Kalousek. Říkám to vám všem, neříkám to jemu. Protože když jsme se bavili o rozpočtové suverenitě, to bychom si museli vzpomenout na dobu, kdy tento parlament opravdu nenechával na úřednících a vládě úplně celý rozpočet a alespoň část si ponechával k rozhodnutí buď pozdějšímu, nebo v samotném státním rozpočtu. Pak se tomu začalo říkat medvěd, začalo se to zpochybňovat, protože pan kolega Kalousek se z předsedy rozpočtového výboru stal ministrem financí a potřeboval celou tu rezervu, kterou si Poslanecká sněmovna nechávala na své vlastní rozhodnutí, rozhodnout sám uvnitř vládní koalice. Tak se vytratilo jakékoliv rozhodování v Poslanecké sněmovně, protože se to nazvalo pejorativně. Já jsem neviděl žádného úředníka Ministerstva financí, žádného úředníka Ministerstva pro místní rozvoj, žádného úředníka Ministerstva školství, že by se přijel podívat na jednu jedinou akci do dejme tomu Nových Hradů v Jihočeském kraji nebo do jiné vesnice či města v jiné části republiky, aby se vůbec podíval, jestli to, co tady poslanci navrhovali, má, nebo nemá smysl. Nikdo potom nezpochybňoval právo Ministerstva financí, že případná položka státního rozpočtu nebyla vyplacena, protože se později zjistilo, že to, co tady bylo odhlasováno, nemá ty parametry. Ale to přece tenkrát o žádné suverenitě parlamentu nebylo! Jakmile se stal pan Miroslav Kalousek ministrem financí, všechno zrušil a stáhl si to ke svému rozhodování.

A teď, když se máme vrátit k rozpočtové suverenitě parlamentu, já jsem pro! Tak se braňme a nedávejme to do vládní rozpočtové rezervy a řekněme, že vytvoříme rezervu na řešení zásadních věcí, které tady dnes ještě nejsou jasné. Proč klub KSČM hlasoval v prvním čtení o zásadních podmínkách rozpočtu, to znamená o příjmech, výdajích, deficitu a příjmech obcí a krajů? Protože jsme si byli vědomi, že tady jsou nastaveny zákony, které rozhodují o tom, jaké příjmy budeme mít v tuto chvíli přijatých zákonech o daních, ať už jsou to příjmové (přímé) daně, nebo jsou to nepřímé daně, daně spotřební nebo daň z přidané hodnoty. A také bylo jasné, jaké budou výdaje tohoto státu. A celý rozdíl, o kterém se tady bavíme, a demagogicky si vyčítáme, jestli to půjde tam, nebo onam, přece je o tom, jestli odhad bývalé vlády byl takový, odhad současné vlády je o něco, řekl bych, optimističtější. A jaký bude odhad příští vlády, na to jsem vážně zvědav. Zejména ve chvíli, kdy nevíme, co učiní nebo neučiní Česká národní banka. A ona politická nestabilita, kterou si tady novými kroky tvoříme, může také znamenat, že odhad bude ještě pesimističtější a budeme muset v nějakém momentě sáhnout ke změně státního rozpočtu.

Chtěl bych jenom říct, že jsem také pro to, že se má šetřit 365 dní v roce, jak řekl jeden z kolegů ve faktické poznámce. Ale víte, já jsem přesvědčen, že státní rozpočet není o tom, jak se šetří. To je konkrétní exekutivní práce jednotlivých ministrů a také konkrétní kontrolní práce jednotlivých výborů. Ale státní rozpočet není o šetření. Nezlobte se na mě! Státní rozpočet je o tom, jestli vytváříme podmínky, že se tady něco vyrobí, že tady vznikne nějaký ekonomický výsledek, a na tom teprve můžeme něco ušetřit. Bez ekonomického výsledku, bez růstu hospodářství, bez růstu ekonomiky českého státu nemáme na čem šetřit.

Nezlobte se na mě. Musel jsem to říct, protože ty demagogické řeči, které tady byly řečeny ústy Miroslava Kalouska, mi opravdu po těch letech ale opravdu vadí, protože já bych se rád vrátil k rozpočtové suverenitě tohoto shromáždění. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM a části poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr obrany s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Vlastimil Picek Dobrý den, dámy a pánové.

Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok jsem původně neměl v úmyslu vůbec vystupovat, ale s ohledem na vývoj posledních let, kdy rozpočet Ministerstva obrany dramaticky poklesl, bych si samozřejmě dovedl představit, že kompenzace těchto škrtů bude v nadcházejících letech o něco vyšší, nicméně v rámci projednávání rozpočtu na vládní úrovni se nám podařilo najít relativně uspokojivé řešení, které pro armádu znamenalo alespoň částečnou míru stability v nadcházejícím roce a udržení jejích schopností ve stávajícím rozsahu. Pozměňovací návrh pro kapitolu Ministerstva obrany, který vzešel z jednání rozpočtového výboru, mě však nutí k tomu, abych reagoval a uvedl několik základních faktů.

Chci především připomenout, že mezi roky 2009 až 2013 došlo k propadu rozpočtu výdajů Ministerstva obrany v kumulaci o cca 13,9 mld., což představuje snížení o 22 %. Takové restrikci nemusel čelit žádný z resortů v České republice ani jiný resort obrany v rámci zemí NATO. Přestože v těchto letech nedošlo k propadu hrubého domácího produktu, podíl obranných výdajů na HDP i nadále klesal, a stále se tak vzdaloval spojeneckému závazku, který říká, že výdaje na obranu státu by měly tvořit alespoň 2 % HDP. Ministerstvo obrany se s tímto trendem doposud umělo vyrovnat tak, aby nedošlo k výpadku v naplňování jeho úkolů a spojeneckých závazků České republiky. Zároveň došlo k řadě úsporných opatření a dá se říci, že v současné chvíli jsme na minimální úrovni životaschopnosti armády a udržitelnosti jejich schopností, které vymezuje platná legislativa a naše spojenecké závazky.

Ministerstvo obrany v uplynulých letech v důsledku omezení rozpočtového rámce přistoupilo k zásadní reorganizaci a snížení stavu personálu z 34 600 zaměstnanců k plánovaným 29 300 k 1. 1. 2014.

O více než polovinu z 12,5 mld. v roce 2009 na 5 mld. v roce 2014 byly sníženy výdaje na investice a úspory se dotkly rovněž běžných výdajů, a to o čtvrtinu. Přesto se podařilo resort alespoň částečně stabilizovat, přizpůsobit se období recese tak, aby jím prošel s minimální újmou. Podařilo se to i díky hledání alternativních zdrojů financí, jako např. odprodej nepotřebného nemovitého majetku, který za poslední čtyři roky představuje výnosy ve výši cca 4,3 mld. korun.

Další pokles rozpočtového rámce je však již velmi problémový. Celkový limit výdajů státního rozpočtu v kapitole Ministerstva obrany na rok 2014 je vládou navrhován ve výši 42,7 mld., což odpovídá podílu výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP ve výši 1,11. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 předpokládá v oblasti výdajů státního rozpočtu pro kapitolu Ministerstva obrany částku 43,5 mld., resp. 45,2 mld., které odpovídá 1,09 podíl rozpočtu Ministerstva obrany na HDP v obou letech. Tento nárůst by umožnil sice pouze částečnou, avšak alespoň nějakou sanaci deficitu nakumulovaného v předchozích letech.

Návrh rozpočtu na rok 2014 dával Armádě České republiky jistou naději, že dochází k obratu smutného trendu posledních let. Rozpočtový výbor však přichází s návrhem, jenž dostává Ministerstvo obrany do ještě horší situace než té, které Ministerstvo obrany muselo čelit v letošním roce. Návrh na snížení výdajů kapitoly Ministerstva obrany je o 731 mil. nižší. Chci a musím na tento krok upozornit, protože z vlastní zkušenosti velmi dobře vím, že to pro jakékoli vedení resortu Ministerstva obrany i pro armádu jako takovou bude složitá situace mající negativní dopad i na obraz České republiky jakožto spolehlivého partnera v rámci spojeneckých organizací.

Vedle samotného návrhu rozpočtového výboru musím zmínit rovněž negativní dopad nedávné devalvace měny ze strany České národní banky, která bude pro Ministerstvo obrany znamenat v příštím roce další náklady, a to je u stávajících závazků, ve výši cca 300 mil. korun.

Vedle samotného faktu, že je zde snaha o další snížení obranného rozpočtu, je ještě horší skutečností, že v těchto úsporách nemůže Ministerstvo obrany rozhodnout samo, a to s ohledem na oblasti, v nichž již k úsporám došlo. Zmíněná restrikce by se měla týkat výhradně vybraných běžných výdajů, což by mělo konkrétní dopady na ryze základní funkce, které armáda plní. Z celkové výše běžných výdajů plánovaných na rok 2014 tvoří navržené snížení údajů 7 % z cca 10 mld.

Uvedu jen několik případů. Právě na příští rok jsou plánovány generální opravy a nákupy náhradních dílů pro vrtulníky V3A Sokol, bez nichž by nebylo nadále možné zajistit leteckou záchrannou službu ze strany Armády České republiky. V důsledku toho, že by nemohly být provedeny předepsané práce např. na malých dopravních letounech, muselo by dojít ke snížení počtu výcvikových hodin na kritický stav a byl by tak ohrožen výcvik a příprava pilotů. Armáda by nebyla schopna zajistit také dostatečné množství výstrojních součástek pro své příslušníky, přičemž výstroje by se nedostávalo nejenom pro nové rekruty, ale ani pro ty, kteří jsou v činné službě a připravují se pro službu v zahraničí.

Velmi složitá by byla i situace v oblasti pohonných hmot, neboť armáda se v současné chvíli nachází na minimu požadavků PHM pro výcvik zejména letectva. Pokud by došlo ke krácení běžných výdajů, znamenalo by to rovněž negativní dopad na nákup dalších položek, např. munice, což by ohrozilo rovněž náš závazek vůči alianci při účasti na výstavbě bojového úkolového uskupení, což je zcela bazální úkol České republiky jakožto spojence.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jen stručně jsem se snažil nastínit stav, v jakém se naše armáda nachází, a důsledky, jaké bude mít další omezování finančního rámce Ministerstva obrany. Představitelé resortu dlouhodobě upozorňují, že nejhorší pro naši armádu je nejistota, v níž se v posledních letech pohybuje. V současné době na Ministerstvu obrany probíhají finální práce na střednědobém výhledu resortu, který je realistický a nabízí udržitelný stav schopností Armády České republiky v dalších letech. Podmínkou jeho úspěchu je však alespoň částečná předvídatelnost vývoje v oblasti financí. Tato předvídatelnost však není možná, pokud bude docházet k podobným skokům, jaký by znamenalo přijetí návrhu rozpočtového výboru. S podobnými skoky nedojde ke stabilizaci resortu Ministerstva obrany. Nejistota, do níž by byla armáda uvržena, by de facto znamenala krok zpět o pět let v jejím vývoji. Byla by narušena naše důvěryhodnost ve vztahu k Alianci a spojencům, neboť by tím došlo k dalšímu podkopávání principu solidarity, jehož posilování je zdůvodňováno v současné době zejména zvýšením podílu Evropy na obranných výdajích.

Děkuji, pane předsedo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji panu ministru obrany. A pokud zde nejsou další přihlášky s přednostním právem, tak prosím kolegy řádně přihlášené do podrobné rozpravy. Prvním bude pan poslanec René Číp, připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Vážený pane předsedo, vážená vládo v demisi, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přihlásit se k pozměňujícímu návrhu č. 114 ke sněmovnímu tisku č. 6 kolegyně Konečné ze dne 12. prosince 2013, který je v elektronické evidenci uveden jako dokument 05575-06084 tak, abychom o něm mohli hlasovat ve třetím čtení.

Zdůvodnění tohoto pozměňujícího návrhu je prosté. Vzhledem k rozhodnutí České národní banky změnit kurz koruny a vzhledem k tomu, že dvě třetiny rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí jsou účtovány v devizových platbách, je pro řádný chod ministerstva nutné navýšit položku ministerstva na krytí kurzových ztrát tak, abychom ministerstvo kvůli rozhodnutí České národní banky nepřivedli do problémů. Jen upozorňuji, že kurz koruny je v rozpočtu kalkulován ve výši 26 korun za euro a dnes již víme, že se hodnota eura pohybuje kolem 28 korun.

Děkuji vám. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, připraví se paní poslankyně Putnová.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, velmi stručně. Probíhá teď druhé čtení debaty o rozpočtu, ke kterému se pravděpodobně v příštím roce nikdo nebude oficiálně hlásit. Prostě proto, že rodící se koalice ho nechala schválit v neuvěřitelném termínu, kdy se rozpočet řádně projednat nedal. Nechci opakovat debatu o tom, kdo šetří, nebo nešetří. Já bych se zaměřil na trošku vysvětlení pozměňovacího návrhu, který v tom balíčku přednesl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, a sice to opatření, které se týká Ministerstva práce a sociálních věcí.

První věc. Dovolujeme si navrhnout navýšení pro organizace, které poskytují sociální služby, o 900 mil. korun.

Krátké vysvětlení. Tato oblast je dlouhodobě poddimenzovaná. V minulém rozpočtovém roce v průběhu roku vláda pana premiéra Nečase musela do tohoto sektoru přidat 500 mil. korun, aby sociální služby prostě neklekly.

Druhá věc, kterou si dovolím připomínat a požádat vás o podporu, je příspěvek a navýšení prostředků pro aktivní politiku zaměstnanosti zhruba o 300 mil. korun. Říkám to i při vědomí toho, že k původně navržené částce, kterou máte v návrhu rozpočtu, 4,6 mld. korun, je uvažováno, že z rozpočtu Evropské unie, z evropských peněz, by tam mohly dotéct dotace ve výši 3,5 mil. korun, ale protože každá dotace je s otazníkem, já bych nerad, aby tato oblast zůstala poddimenzovaná prostě proto, že rodící se koalice má také ambici zvyšovat minimální mzdu z 8,5 tis. někam k hranici 10 tis. korun.

Co to bude znamenat? Zcela jistě dojde k tomu, že celá řada lidí přijde o práci. Prostě vyženete je na úřady práce. A právě aktivní politika zaměstnanosti je jeden z faktorů, který může pomoci při hledání zaměstnání. Dlouhodobě na to upozorňoval pan předseda Sobotka, dlouhodobě kritizoval vládu Petra Nečase, že je tato část prostředků podfinancována, a já musím říci, že věřím, že tentokrát tento návrh navýšení o 300 mil. korun podpoří.

Třetí návrh, který se týká této oblasti, je návrh, abychom o 113 mil. korun zvýšili prostředky pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zdravotně postižené, z navržených 6,6 mld. na 6,713 mld. Je to prosté dorovnání peněz ve stejné výši, jako byly schváleny v rozpočtu pro rok 2013. V rámci této kapitoly samozřejmě dochází, a navrhujeme i úspory - 500 mil. korun bychom vzali z nemocenského pojištění, protože v návrhu rozpočtu je suma zhruba 22,4 mld. korun; ta částka je zhruba o 2,5 mld. vyšší než v minulém roce a já tomu rozumím, že dojde k úpravě z tří týdnů na dva - vy víte, o čem mluvím -, takže určitě to nějaký náraz na prostředky mít bude, ale přesto si dovolím tvrdit, že půl miliardy se tam ušetřit nebo využít dá. A zbývajících zhruba 800 mil. korun bychom potom použili z kapitoly nebo z položky, která řeší sociální politiku a politiku zaměstnanosti. Když to vezmu globálně, tak zhruba 1,3 mld. dochází k přesunu, nicméně rozpočtově je tento návrh, aspoň v této části, neutrální, protože to řešení zůstává v rámci kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže já bych se velmi přimlouval za tuto vaši podporu.

A ještě mi dovolte jedno krátké připomenutí druhé části toho návrhu, která se týká navýšení platů, resp. prostředků na platy v kapitole Ministerstva školství. Dlouhodobě probíhá diskuse o českém školství, o jeho jednotlivých stupních a já se na to dívám tak, že máme v podstatě vyřešeno, že si každý z nás může najít individuální vzdělávací cestu, každý z nás si může vybrat, v jakém stupni a jakou cestou vzdělávání půjde - ale školu odjakživa dělal kantor. Sebelepší pomůcky, sebelepší vzdělávací programy bez dobrého kantora neznamenají nic. Velmi se přimlouvám, abychom částku 1,5 mld. pro kantory v základním stupni vzdělávání a středním stupni vzdělávání podpořili. Oni si to bezesporu zaslouží. Děkuji

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Putnová je další přihlášenou do rozpravy. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo v demisi, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřila k plánovaným výdajům na vědu a výzkum v následujícím roce. Toto moje entrée vyústí potom ve čtyři konkrétní pozměňovací návrhy.

Věda a výzkum se v posledních letech staly velkým politikem, které bylo ze všech politických stran v době předvolební kampaně chápáno jako velké volební téma. Jednotlivé strany napříč politickým spektrem se předháněly v nápadech, jak přidat v této kapitole, předháněly se v nápadech, jak posílit tuto oblast, která nepochybně přispívá ke konkurenceschopnosti země. Během doby, kdy vládla Nečasova vláda, se dařilo zvyšovat investice do vědy a výzkumu v meziročním srovnání nejvíce za poslední dekádu. V červenci letošního roku Nečasova vláda přijala rozhodnutí, ve kterém navyšuje investice do vědy a výzkumu o 1,5 mld. V září tohoto roku Rusnokova vláda provedla změnu v rozpočtu a seškrtala toto navýšení. Kdyby vláda premiéra Rusnoka prošla řádnými volbami, zvítězila a kdyby zvítězila s programem mírná podpora vědy a výzkumu, masivní podpora agropotravinářskému komplexu a Ministerstvu vnitra, byla by tato diskuse marná a zbytečná. Protože tomu tak není a protože má Sněmovna možnost - nejenom možnost, ale také sílu změnit toto rozhodnutí, dovolím si zdůvodnit jednotlivé návrhy, které předkládáme.

Investice, které měly podle Nečasovy vlády směřovat do vědy a výzkumu, byly především určeny na podporu excelentních center, na podporu toho nejlepšího, co česká věda může nabídnout. Návrhy, které jsem předložila školskému výboru, respektují tuto prioritu a nejsou to návrhy, které by přicházely a podporovaly vědu a výzkum plošně, ale přicházejí na konkrétní kapitoly, které mají umožnit, aby to nejlepší životaschopné bylo podpořeno. Bude to vyžadovat jednu podmínku: bude to vyžadovat vaši odvahu, abyste ve třetím čtení dokázali pro tyto pozměňovací návrhy zvednout ruku. Předkládám je jako čtyři samostatné návrhy, protože bych byla velmi ráda, kdybychom o nich ve třetím čtení mohli také hlasovat samostatně.

Pozměňovací návrh, který máte pod sněmovním dokumentem 146, směřuje k navýšení financí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro institucionální podporu výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků. Znamená to v praxi, že nejlepší univerzity dostanou nejvíc, a budeme tak podporovat diferenciaci vysokých škol, o které se už drahná léta mluví. Toto zvýšení jde na vrub kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu, v tom výdaje ostatní, o částku 950 mil. Toto je pozměňovací návrh, který bohužel neprošel při projednávání ve školském výboru.

Tři následující pozměňovací návrhy, které máte uvedeny pod sněmovním dokumentem 143, 144 a 145, školský výbor podpořil. Znovu podotýkám, že se jedná o podporu účelovou, která má umožnit, aby excelentní centra, doktorské a postdoktorské projekty například v Grantové agentuře mohly úspěšně, alespoň tak úspěšně jako dosud, fungovat. Jedná se celkově o podporu, která čítá v kapitole Grantová agentura 400 mil., v Technologické agentuře 200 mil. a pro Akademii věd 350 mil. To všechno jde na vrub kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra o částku 350 mil. u Akademie věd, 200 mil. u Technologické agentury a 400 mil. u Grantové agentury.

Dámy a pánové, pokud máte zájem podpořit životaschopné projekty české vědy, připojte se k tomu, abyste dokázali pro tyto pozměňovací návrhy zvednout ruku. Věřím, že v této Sněmovně je řada odborníků, akademických pracovníků, těch, kteří v minulosti slibovali svým voličům, že budou investice na vědu a výzkum podporovat. Věřím, že si na svoje předvolební sliby ještě dokážete vzpomenout.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Další je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, vážená vládo v demisi, dámy a pánové, nastavení mandatorních výdajů kapitoly 313 - Ministerstva práce a sociálních věcí v návrhu rozpočtu pro rok 2014 vykazuje navýšení podpory v nezaměstnanosti na úkor aktivní politiky zaměstnanosti o cca 90 mil. To odráží jednu věc - nedůvěru této vlády ve vlastní schopnost provádět efektivní politiku zaměstnanosti. Proto se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 153 a který vrací přesunuté položky směrem od pasivního řešení k řešení aktivnímu, který vrací důvěru v efektivní aktivní politiku zaměstnanosti.

Kdo poslouchal projev pana předsedy Sobotky ke koaliční smlouvě, slyšel i od něj, že aktivní politika zaměstnanosti je jasnou prioritou. Nezaměstnanost se podařilo v roce 2013 snížit na 7,7 %, což je páté nejpříznivější číslo v Evropské unii, ale dále se ji snižovat už jaksi nedaří. Na trhu práce je volných něco málo pod 40 tisíc pracovních míst. Ta se ovšem zaplňují jen velmi obtížně, protože je trvale veliký rozdíl mezi tím, co zaměstnavatelé poptávají, a tím, co uchazeči nabízejí. Některé profese potom chybí téměř úplně. Proto musí nastoupit efektivní, spolehlivě fungující aktivní politika zaměstnanosti. Jestliže budeme finanční prostředky do ní vložené omezovat, budeme stále honit courákem rychlík. A my potřebujeme z aktivní politiky zaměstnanosti udělat šinkanzen. To je totiž jediný způsob, jak dlouhodobě nezaměstnanost snižovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gabriele Peckové. Slova se ujme paní poslankyně Marta Semelová v podrobné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům pod číslem 49.

První se týká návrhu na snížení kapitoly 398 - Všeobecní pokladní správa v položce vládní rozpočtová rezerva o částku 1 mld. korun a o tuto částku, tedy o tu 1 mld., navýšit kapitolu 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s určením výdajový blok regionální školství na mzdové prostředky a zákonné odvody.

Proč toto navrhuji? Zabezpečení kvalitního vzdělání by mělo být prioritou každé vlády. Jedním z významných předpokladů tohoto vzdělání, a dnes už to tady opakovaně zaznělo, je kvalifikovaný učitel, který má vytvořeny podmínky pro výkon svého povolání včetně podmínek platových. Platy učitelů jsou však dlouhodobě podhodnocené. V České republice patří učitelé k nejhůře placeným profesím s vysokoškolským vzděláním. Ze srovnání 29 zemí OECD vyplývá, že si čeští učitelé ve věku 25 až 64 let vydělají jen polovinu toho, co ostatní vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Nízké finanční ohodnocení se projevuje v tom, že mnozí kvalifikovaní pedagogové ze škol odcházejí. Řada absolventů pedagogických fakult do škol nenastupuje a velká část studentů učitelských oborů, týká se to 26 %, po prvním roce studia hledá možnost přestoupit na jiný obor.

Myslím, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že žádná prosperující země se neobejde bez kvalitních učitelů, neboť úroveň vzdělání je podmínkou pro zvyšování ekonomické úrovně. Finance ve školství chybí pochopitelně i jinde. Nejde jenom o platy, chybí na ostatní neinvestiční výdaje, z nichž se stále vyplácí nemocenská, a to na úkor učebních pomůcek, učebnic, dalšího vzdělávání učitelů či kursů pro žáky.

Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, zde navrhuji snížit výdaje kapitoly 396 - Státní dluh na ukazateli obsluha státního dluhu o částku 2,3 mld. korun a dále snížit kapitolu 355 - Ústav pro studium totalitních režimů, snížit o částku 100 mil. korun a o tyto prostředky, tedy 2,4 mld. korun celkově navýšit kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí za účelem navýšení objemu financí na zabezpečení sociálních služeb.

Objem financí určený na poskytování sociálních služeb v roce 2014 v celkové výši 6,1 mld. korun je totiž naprosto nedostačující. Částka se od roku 2008, kdy dosahovala výše 8,2 mld., snížila o více jak 2 mld. korun. Každý rok je přitom nutné dodatečně poskytovat další finance, protože v opačném případě by hrozil mnohým poskytovatelům sociálních služeb zánik. Pokud nebude navýšen rozpočet o zmíněný objem financí, zhorší se nejen dostupnost, kvalita a rozsah sociálních služeb, ale někteří poskytovatelé budou muset ukončit svoji činnost. Tím dojde k eskalaci sociálních problémů a do budoucna se řešení výrazně prodraží. Minimální částka, která je potřebná, aby se alespoň udržela stávající péče, je pro příští rok zmíněných 8,5 mld. korun, což ostatně uznává i samo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Další, k čemu bych se chtěla vyjádřit. Plošné krácení financí pro všechny resorty bez diferenciace bude mít negativní dopady na ty oblasti, které bychom naopak měli posílit. Jedná se například o prostředky na výstavbu jeslí, na rozšiřování kapacit mateřských škol, na prostředky pro střední školství, aby přežily v současné době nižší počet středoškoláků. Chybí řemeslníci, chybí techničtí pracovníci. Je potřeba podpořit učňovské a technické obory, pochopitelně s ohledem a ve sladění s pracovním trhem. Týká se toto snížení v jednotlivých resortech pochopitelně i zaměstnanců. Mluvím za resort školství a sociální politiky v tuto chvíli. Nechci hodnotit výši platů například v Senátu či v Kanceláři prezidenta republiky, tedy tam, kde se má podle vládou předloženého návrhu státního rozpočtu přidat. Připomínám však, že například právě učitelé či nepedagogičtí pracovníci škol mají platy, jak už jsem uvedla, značně podhodnocené. A co se týká zaměstnanců v sociálních službách, jejich průměrný čistý plat se pohybuje v rozmezí 10 až 11 tisíc korun. Mnozí tito zaměstnanci jsou nuceni pobírat sociální dávky například na bydlení, či dokonce dávku v hmotné nouzi. Pokud by byl přijat mnou předložený návrh, mohly by si tyto pracovnice a pracovníci polepšit zhruba o 830 korun měsíčně. Jen připomínám, že poskytovatelé sociálních služeb si s vládou snaží dohodnout zvýšení platů už od roku 2010. Najde se konečně někdo, kdo vyslyší jejich požadavek?

O podfinancování sociálních služeb svědčí i skutečnost, že se musí každý rok dodatečně zafinancovat, aby některé z nich nezanikly. V roce 2013 v rozpočtu na sociální služby bylo 6,06 mld. Nestačilo to. Od dubna muselo dojít k dodatečnému rozdělování peněz z rezervy ve výši 100 mil. Ve druhém pololetí musela o dalších dotacích ve výši 500 mil. korun rozhodovat bývalá ministryně Müllerová. Přitom sociální oblast nabývá na významu se zhoršující se ekonomickou situací občanů.

Zvyšující se chudoba. Pod hranicí chudoby je v České republice 1,6 mil. lidí, je to o 600 tisíc víc než v loňském roce. Roste nezaměstnanost, a byla tady řeč o aktivní politice zaměstnanosti. Během listopadu tohoto roku stoupl počet registrovaných nezaměstnaných o 8 632 na víc než 565 tisíc. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to bylo o téměř 57 tisíc víc osob. Nově zaregistrováno 50 835, z evidence vyřazeno 42 203 osob, ale do práce jich nastoupilo pouze 16 598. To znamená, že dalších víc než 25 tisíc lidí bylo vyřazeno bez umístění. Bez práce je tak v tuto dobu v České republice de facto víc než 750 tisíc občanů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsem řekla, sociální dopady na lidi, problémy v sociální oblasti, problémy u sociálních služeb, problémy v oblasti výchovy a vzdělávání jsou ty, které by každá vláda měla prioritně řešit. Z těchto důvodů vás žádám o přidání financí na tyto oblasti podle mnou uvedených návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Ještě než dám slovo řádně přihlášenému poslanci Josefu Novotnému, s přednostním právem se přihlásila paní ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, dámy a pánové, obdržela jsem jako dosluhující ministryně spravedlnosti nový rozpočet, kde je snížení ve výdajové části ve výši 292 mil. korun. S uvedeným návrhem se nemohu ztotožnit, byť se snažím a chápu potřebu budoucí koalice šetřit, ale musím také varovat budoucího ministra spravedlnosti, které vzejde právě z této koalice, před jednoznačnými úskalími, která se tady budu snažit stručně interpretovat.

Tak předně rozpočet kapitoly na rok 2014 je souvztažně navýšen o příjmy a výdaje ve výši 900 mil. korun. Zapojení těchto výdajů je podmíněno splněním příjmů za soudní poplatky ve výši 700 mil. korun a za odprodej nepotřebného majetku ve výši 200 mil. korun. To znamená, že s uvedenými výdaji nemohu v průběhu roku kalkulovat a může se stát, že je nebudu moci ani čerpat. Odprodej majetku je velmi komplikovaný a velmi obtížné je i plánovat z něj získané příjmy. Problém s vázáním výdajů na příjmy ze soudních poplatků nastává již v letošním roce, patrně vlivem přechodu na nový občanský zákoník. Může tak nastat reálně situace jako v minulosti, zejména v roce 2009, kdy rozpočet pokrýval provozní výdaje jen na devět měsíců roku a soudy nebyly schopny ve lhůtách splatnosti dostát svým závazkům, zejména uhradit náklady nutné obhajoby.

Za druhé je nutné upozornit, že resort Ministerstva spravedlnosti spravuje nejvíce organizačních složek státu, celkem 115. Jenom Vězeňská služba jako jedna organizační složka zajišťuje provoz 35 věznic umístěných v rámci celé České republiky. Z uvedeného je zřejmé, že pokrytí veškeré činnosti těchto složek samozřejmě vyžaduje k tomu adekvátní výdaje na provoz, a nelze je tak snížit, aniž by byly zváženy veškeré dopady. Provozní výdaje byly minimalizovány už dříve nákupem energií na komoditní burze i centralizovanými nákupy nejpodstatnějších komodit. Už v minulosti došlo ke zkrácení provozních výdajů cca o 60 mil. korun. I s touto proběhlou úpravou se budou zejména justiční složky obtížně vyrovnávat.Bylo znemožněno také předzásobení materiálem a surovinami převodem z nevyčerpaných sociálních dávek v letošním roce. Dvě rozpočtová opatření nebyla v minulých dnech výborem schválena, ač jiná obdobná schválena byla od mých kolegů. Považuji to za poněkud nesystémové.

Ve mzdové oblasti jsem ráda alespoň za 2 % navýšení platů, neboť uvedená oblast je dlouhodobě celkově finančně podhodnocena. Nepřichází zde v úvahu jakékoli snížení. Naopak, pokud se podařilo zajistit nějaké úspory v ostatních výdajích, byla tato oblast vždy posilována. Jako příklad zde mohu uvést zapisovatelky na soudech, které berou např. 11 tisíc korun po zaučení a s takovýmto platem hned odcházejí do soukromé sféry. Průměrný plat v justiční části je oproti průměru v nepodnikatelské sféře nižší téměř o 5 tisíc korun. Obdobně zaostávají platy příslušníků Vězeňské služby za platy v ostatních bezpečnostních sborech, zejména pak ve srovnání s celníky.

Jako čtvrtý bod upozorňuji, že v oblasti programového financování se podařilo získat finanční prostředky na novou výstavbu Krajského soudu v Ústí nad Labem, kde budou umístěny další organizační složky zde tedy sídlící justice. Nelze tyto výdaje krátit. Upozorňuji, že tento krajský soud byl třikrát vytopen a jeho stav je dezolátní.

Závěrem upozorňuji, že při projednání návrhu rozpočtu na rok 2014 ve výborech Poslanecké sněmovny, konkrétně v ústavněprávním a ve výboru pro bezpečnost, bylo konstatováno, že stávající rozpočet by měl zajistit financování resortu do konce roku. Neumožňuje však jeho rozvoj, případné reformy. Takže souhrnem lituji budoucího ministra spravedlnosti, který tento rozpočet zdědí, pokud jej takto pokrátíte, a žádám, aby byly ponechány tyto finanční prostředky, které chcete pokrátit v uvedené části v kapitole. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Marii Benešové a nyní řádně v pořadí pan poslanec Josef Novotný v podrobné rozpravě o státním rozpočtu ve druhém čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vládo v demisi, dámy a pánové, dovolte, abych vás požádal o podporu dvou pozměňovacích návrhů.

Za prvé se jedná o pozměňovací návrh číslo 139, kdy se jedná o zvýšení výdajů kapitoly č. 334 - Ministerstvo kultury, a to v oblasti podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení. V současné době je tam 19 mil., já žádám o zvýšení o 350 mil. na celkovou částku 369 mil. Toto zvýšení by šlo na vrub - za prvé - Ministerstva zemědělství, kde je v původním návrhu 52 mld. 373 mil. 198 tis. 114 korun, snížení o 250 mil. na 52 mld. 123 mil. 198 tis. korun. A dále na vrub státního dluhu, kde z 66 mld. se ubírá 100 mil. na 65 mld. 900 mil. korun.

Dovolte, abych krátce zdůvodnil tento svůj pozměňovací návrh. Je jasné, že oblast péče o kulturní památky je dlouhodobě podfinancována. Přestože je kapitola Ministerstva kultury v návrhu státního rozpočtu na příští rok posílena, jde hlavně o navýšení v souvislosti s přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Toto navýšení navíc zcela nepokrývá částku, která je na základě zákona Česká republika povinna církvím a náboženským společnostem v příštím roce vyplatit, a tak bude muset Ministerstvo kultury šetřit jinde.

V sešitě C tabulkové části návrhu státního rozpočtu je v tabulce č. 2 vidět položka 332 - ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí. Je proti minulému roku krácena o 64 % objemu finančních prostředků, to znamená z 3 mld. 444 mil. na 2 mld. 206 mil. Do této položky spadá velké množství dalších položek, včetně mnou navrhované k posílení.

Péče o historické památky je důležitou součástí zachování našeho historického povědomí a obecně znakem kulturnosti národa. Nejde však jen o památky, které mají statut národních kulturních památek, na které se občas dostane. Jde i o krajské regionální kulturní památky a zařízení, které Ministerstvo kultury dříve podporovalo, ale v současné době je i z výše uvedených důvodů podporovat nemůže. Jestliže má na celou Českou republiku 19 mil., tak si asi umíte představit, jaká je tam podpora. Dalším důvodem myslím je to, že právě navýšení této kapitoly přinese i práci pro lidi, protože pokud se budou opravovat památky, tak to samozřejmě přináší práci pro lidi.

Navrhované řešení je řešeno převodem z kapitol 396 - Státní dluh, jak jsem již uvedl, a 329 - Ministerstvo zemědělství. V objemu těchto kapitol jde o marginální objem prostředků v řádu promile. U státního dluhu je to 3,8 promile, u Ministerstva zemědělství 4,7 promile. Vzhledem k tomu, že výdaje v položkách obou kapitol, ze kterých je navrhován přesun prostředků, jsou spíše kvalifikovaným odhadem, který se dopředu odhaduje těžko, a skutečnost stejně poznáme až na konci daného roku, jde dle mého názoru o přesun opodstatněný, potřebný, který je v celkovém měřítku zanedbatelný. Tento pozměňovací návrh podporuje i Ministerstvo kultury.

Dále bych chtěl upozornit na druhý pozměňovací návrh, který byl schválen rozpočtovým výborem. Jedná se o návrh v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já ho tady nebudu celý číst, protože prošel rozpočtovým výborem. Chci pouze upozornit na to, že se jedná o zvýšení kapitoly pro sociální služby, kde je v současné době navrhována částka zhruba 6 mld. korun, a v mém návrhu, který prošel rozpočtovým výborem, je zhruba částka 7,2 mld., to znamená zvýšení o 1,2 mld., a je to v rámci dané kapitoly, to znamená v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Důvodů je samozřejmě spousta. Já řeknu pouze jeden. Vždycky v minulých letech rozpočet začínal na částce zhruba 6 mld. a nakonec tam postupně, ať už to byl pan ministr Drábek, nebo další, přidávali další a další stamiliony korun, protože těch 6 mld. zkrátka nemohlo stačit. To je jeden z hlavních důvodů. Bylo z toho potom hodně nervozity, kdy služby sociální péče nevěděly, jestli zaniknou, nezaniknou, jestli budou moci přežít rok. Takže je tady návrh, aby už od začátku tady byla jistota pro poskytovatele těchto sociálních služeb.

Já vám děkuji za pozornost a doufám, že tyto pozměňovací návrhy podpoříte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Novotnému. Slova se ujme pan poslanec Josef Nekl v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 114 ke sněmovnímu tisku číslo 6 kolegyně Kateřiny Konečné, který podala 12. 12. letošního roku a který je v elektronické evidenci uveden jako dokument 055075-06083, tak, abychom o něm mohli ve třetím čtení hlasovat. Zároveň mi dovolte, abych alespoň velmi stručně zdůvodnil návrh navýšení rozpočtu programu 115160 podpora obnovy přirozených funkcí krajiny o 70 mil. korun, ke kterému jsem se právě přihlásil.

Program obnovy přirozených funkcí krajiny má za úkol podporovat aktivity, které nelze financovat z operačního programu Životní prostředí. Mimo jiné lze v rámci tohoto programu podporovat opatření ovlivňující odtokové poměry a vodní režim v krajině a s tím související a prakticky neřešený problém vodní eroze na zemědělské i lesní půdě. Jako konkrétní příklad bych chtěl uvést, že díky této erozi se zhoršují podmínky vsaku dešťové vody, zanášejí se toky, a proto jsme často svědky bleskových povodní v naší zemi, které se opakují čím dále tím častěji. Jedná se také o národní dotační program, prostřednictvím kterého lze podpořit zabezpečení povinností orgánů ochrany přírody, související s managementem chráněných území, jehož financování je pro orgány ochrany přírody dlouhodobým problémem, byť se jedná velmi často o mezinárodní závazky České republiky.

Z uvedených důvodů považujeme navrhovanou částku 30 mil. korun za zcela neadekvátní z hlediska obsahu programu a navrhujeme její zvýšení o již zmíněných 70 mil. korun. Jako protiváhu uvádím, že finanční prostředky, to znamená částka 70 mil. korun, by mohly být získány z kapitoly 397 - Operace státních finančních aktivit.

Závěrem mi dovolte požádat vás o podporu pozměňujícího návrhu, který jsem právě přednesl. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Neklovi za předložený návrh. Slova se ujme paní poslankyně Jana Černochová svým příspěvkem do podrobné rozpravy, připraví se pan kolega Jan Zahradník. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, když jsem se 4. 12. v 17 hodin na organizačním výboru dozvěděla, že vznikající vládní koalice hodlá jeden z nejdůležitějších zákonů země, zákon o státním rozpočtu, projednávat v rámci prvního čtení v pátek 6. 12., přemýšlela jsem o tom, jestli je to mikulášský žert, nebo je to míněno opravdu vážně. Poskytnout opozici i koaličním poslancům dlouhých 40 hodin na četbu více než tisícovky stran je nedůstojné této Sněmovny. Budoucí vládní koalice tak prokázala totální neúctu vůči snaze těch z nás, kteří opravdu chceme v PS pracovat a nehlasovat jako loutky o věcech, které si nemůžeme nastudovat.

Přestože nám bylo znemožněno delší studium rozpočtu, já jsem se opravdu poctivě snažila s tímto termínem vypořádat a důkladně nastudovat alespoň kapitolní sešity resortů Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Další moje vystoupení se tedy bude zabývat podrobnějším rozborem rozpočtu kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra na rok 2014 a roky další.

Omlouvám se těm z vás, kteří se mnou zasedáte ve výboru pro bezpečnost, že už jste některé moje připomínky slyšeli, ale právě vy také víte, jakým způsobem jsem byla v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny umlčena a nedostala jsem na svoje otázky od ministra vnitra vlády bez důvěry v demisi, pana Peciny, jedinou odpověď. Místo odpovědi jsem se dočkala zcela bezprecedentního hlasování o ukončení rozpravy. Doufám, že tento nezákonný postup byl zcela ojedinělým a politováníhodným excesem pramenícím spíše z neznalosti jednacího řádu a už se nikdy nebude na žádném výboru opakovat.

Ale zpátky k rozpočtu Ministerstva vnitra. Jednoduše by se o něm dalo říci, že se jedná o populistický předvolební nezodpovědný nerealistický rozpočet SPOZ, neboť vyvolává očekávání, které nemůže být vzhledem k zároveň schvalovanému výhledu na roky 2015 a 2016 v žádném ohledu naplněno.

Odmítám věty o tom, že rozpočet na jaře 2013 začala připravovat Nečasova vláda a démon Kalousek a že čísla sedí. Čísla nesedí ani omylem. Už půl roku nám vládne Rusnokova vláda, která měla dostatek času na to, aby čísla odpovídala reálnému výhledu pro další období. Vnitřní struktura nenapovídá žádné snaze o jakoukoli racionalizaci či dlouhodobou udržitelnost.

Z tohoto pohledu je velmi patrné, že vláda, která s tímto rozpočtem a střednědobým výhledem předstupuje, si ani nepřipouští myšlenku, že by v tomto horizontu měl být dodržen a že by za něj nesla jakoukoli odpovědnost. Budoucí vládní koalice si tento fakt musí uvědomit. A je mi velmi líto, že žádný z jejich poslanců a poslankyň neměl odvahu na to, tento problém přiznat a žádat vládu o přepracování takto amatérsky připraveného rozpočtu.

Nemám nic proti systémovému navyšování počtu policistů a hasičů, ale odmítám prohlubování vnitřního dluhu u obou těchto složek, který je zřejmý zejména v letech 2015 a 2016. Poměrně razantní růst výdajů v roce 2014 plus více než dva miliardy oproti schválenému rozpočtu na rok 2013 je směřován výhradně do mandatorních výdajů, které budou v následujících letech neredukovatelné, a to přesto, že v některých následujících letech je předkládán plán daleko razantnějšího poklesu celkových výdajů kapitoly 314, a to konkrétně v roce 2015 je předpokládán pokles celkových výdajů o minus více než 3 mld., a v roce 2016 dokonce o více než 4 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že v oblasti vlastních příjmů nelze očekávat žádný dramatický růst, v optimistickém případě maximálně v řádech jednotek, kdyby se podařilo realizovat nějaký prodej majetku, a u vědomí toho, že mandatorní výdaje jsou z větší části neredukovatelné, sociální dávky vůbec a prostředky na platy zaměstnanců velmi obtížně, má-li být tento návrh rozpočtu a výhledu na roky 2015 a 2016 brán vážně, je třeba počítat s tím, že veškeré plánované úspory budou muset být realizovány v provozních výdajích zejména u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru jako největších položek rozpočtu. Ovšem pozor! Například celkové ostatní provozní výdaje PČR jsou na rok 2014 plánovány ve výši 4,185 mld., takže propad v roce 2016 by bylo možné řešit celkovým zastavením provozu Policie ČR, protože průměrné roční výdaje Policie ČR na provoz jsou právě 4 mld. To snad autoři nemohou myslet vážně!

Opět se dožijeme doby, kdy nebudou mít policisté a hasiči na benzin, na topení, na svícení? O alespoň částečné obnově vozového parku, kterou jim sliboval pan ministr v demisi Pecina, si mohou nechat pouze zdát. To vše kvůli předvolebnímu populistickém tlachání ministra vnitra vlády bez důvěry v demisi, pana Peciny, který slíbil navýšení počtu hasičů a policistů, ale jaksi opomněl navýšit finance v rámci rozpočtového výhledu na rok 2015 a 2016. Zřejmě pan ministr počítá s tím, že tito nově přijatí příslušníci budou pro stát pracovat zadarmo.

Kvalita předloženého materiálu je tristní, nesedí čísla, nesedí tabulky, některé stránky jsou v něm dvakrát a některé nám naopak raději úplně předkladatelé zamlčují. Nesedí počty zaměstnanců, jiné údaje se dozvíte z prezentace a jiné z kapitolního sešitu.V prezentaci na straně 17 nevyčerpané nároky na programy spolufinancované z Evropské unie v celkové výši více než 4 mld., o této skutečnosti např. vlastní materiál, tedy kapitolní sešit, cudně vůbec nehovoří.

Přitom některé projekty, např. Operační středisko Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, záchranné služby, což byl klíčový projekt pro fungování IZS za 2 mld. a je zcela nenahraditelný, mělo v něm dojít k novým funkcionalitám, výraznému urychlování vyřizování tísňových volání, rychlejšímu řešení jakýchkoli mimořádných událostí a krizových situací, byla pod ním linka 112 - bohužel z tohoto projektu nebude nic, jenom neuznatelné náklady a nesplněné parametry projektu.

Strana 23 prezentace je totožná se stranou 25. Strana 24 je totožná se stranou 26. Strana 26. Pan ministr by nám měl laskavě popsat všechny rezervy této kapitoly, včetně všeobecné pokladní správy v rozpočtu Ministerstva vnitra, neboť tyto jsou postupně přesouvány na jiné účely, než byly plánovány, tak jako tomu je např. na straně 11 kapitolního sešitu, druhý a čtvrtý puntík, kde se odehrává zcela iracionální přesun finančních prostředků ve výši 400 mil. korun ze sociálních dávek do mezd. Co je to za skrytou rezervu?

A nyní se dostávám k samotnému kapitolnímu sešitu. Vaši pozornost si rozhodně zaslouží tabulka na straně 25, druhý řádek odspodu. Průměrný plat příslušníků bezpečnostního sboru je 66 115 korun. Slyšeli jste správně: 66 115 korun průměrný plat příslušníků bezpečnostního sboru. Opravdu bezva, moc bych takový plat policistům přála, zejména těm ze specializovaných útvarů, ale je to bohužel trošku jinak. Takový plat chce dát pan ministr Pecina svým deseti v uvozovkách zkušeným policejním odborníkům, které si posadí do své kanceláře na Ministerstvo vnitra. Uvnitř Ministerstva vnitra nám, kolegové a kolegyně, tedy vzniká takové menší ministerstvo policie.

Strana 26, druhý odstavec. 7,9 mil. na platy odborných poradců ministra a prvního náměstka ministra vnitra! To, že to hraničí se zákonem v mnoha ohledech, je úplně zřejmé. Až do prvního nástupu ministra Peciny tam nikdy žádní poradci, resp. příslušníci bezpečnostních sborů v činné službě, nebyli. Nikdo neví o jejich pracovní náplni a jejich souladu s katalogem prací u bezpečnostních sborů s odůvodněním, proč jsou vlastně ve služebním poměru u Ministerstva vnitra, jestli s jejich účinkováním na základě případného rozhodnutí o povolání do činné zálohy souhlasí ředitel hasičů nebo policejní prezident. V čem spočívá jejich kvalifikace, zkušenost, výsledky? Jak se dostali do nejvyšších policejních tříd, které jim umožňují v podstatě zastávat jakékoli uvolněné místo u Policie ČR i jiných sborů. Jaký je jejich skutečný plat? Je to těch 66 115? Nebo je to víc, když je to průměrný plat? Kdo na ně píše služební hodnocení v současnosti, kdo na ně psal služební hodnocení v minulosti a zdalipak prošli výběrovým řízením?

Je naprosto nepřijatelné, aby příslušníci Policie ČR v aktivním služebním poměru vykonávali jakoukoli činnost u ústředního správního úřadu, nejedná-li se o školy. Dochází zde k totálnímu pošlapání služebního zákona. Nejenže činnost jakýchkoli úředníků Ministerstva vnitra nevyžaduje ani uniformu, ani zbraň, ani zvláštní kompetence, ale vždy jsou to pouze účelově zřízená místa, která slouží, domnívám se, nestandardním zájmům těch, kteří je zřídili. V rozporu s kariérními principy a se zákonem o služebním poměru dostanou tito příslušníci vysokou třídu na účelově zřízeném místě a v případě potřeby jsou vysláni, ať se přihlásí na uvolněné místo, navíc v jakémkoli bezpečnostním sboru. Neexistuje žádné jiné vysvětlení, než že jde o účelové zneužívání kompetence ministra, která má sloužit pouze k povolávání příslušníků do škol. Zároveň umožňuje takto uniformovaným příslušníkům naskočit do předem připravených funkcí tzv. bočním vstupem do struktur a útvarů Policie ČR, kde jako úředníci Ministerstva vnitra nemají co dělat.

Strana 59, strukturální fondy, třetí odstavec. Na nové programovací období 2014 až 2020 je požadavek v návrhu rozpočtu nulový. To v kombinaci s informací o nevyčerpaných nárocích v řádu 4,4 mld., mj. mnou zmiňovaná linka 112, kterou ovšem obsahuje pouze prezentace, ne kapitolní sešit, dává velmi zajímavou, leč zarážející informaci.

Nic se v rozpočtu 2014 ani ve výhledu nedočteme o projektech datové stránky, eSbírka, eLegislativa, a to přesto, že ve článku 12.2 koaliční smlouvy, která, doufejme, v dohledné době bude podepsaná, s názvem odstavce "Kvalitní legislativa" stojí - cituji přesně: podpoříme projekt elektronické Sbírky zákonů dostupné každému občanu na internetu. Nic proti tomu, ale kde je tento závazek v rámci rodící se vládní koalice v návrhu státního rozpočtu? Kde je aspoň ve výhledu pro rok 2015 a 2016? Pokud se k nějakému takovému závazku zavazujete v koaliční smlouvě, tak předpokládám, že na to budete mít v rozpočtu odpovídající finanční prostředky. Vy je tam nemáte, protože požadavek na období 2014 až 2020 v návrhu rozpočtu je nula.

Oč v tuto chvíli žádám?

Mimo jiné, na 11. řádku odspodu na stránce 74 se hovoří o počtu 16 992 občanských zaměstnanců. Na jiném místě rozpočtu se však hovoří o počtu pouze 16 000 občanských zaměstnanců. Co je tedy správný údaj?

Žádám ministra vnitra vlády bez důvěry v demisi o vysvětlení těchto zjevných nesmyslů a zároveň žádám o detailní odpovědi na všechny mé otázky, které se týkají angažmá deseti policistů v ústředním orgánu státní správy, na Ministerstvu vnitra, tedy policistů s průměrným měsíčním platem 66 115 korun ve službách pana Peciny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové a nyní ještě mimo pořadí s faktickou poznámkou nejdříve pan kolega Kolovratník jako předseda volební komise. Bude to spíš organizační věc. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den. Já moc děkuji. Mimo debatu o rozpočtu konstatuji, že v 16 hodin uplynula lhůta pro podávání návrhů na předsedy komisí stálých delegací a také na změny v orgánech Sněmovny. Svolávám teď volební komisi na 16.30 hodin. V 16 hodin volební komise ve Státních aktech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní ještě s přednostním právem pan ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Martin Pecina Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem osloven, takže se pokusím odpovědět. Obávám se, že nebudu schopen odpovědět na veškeré detaily.

Možná bych přiblížil tu diskusi na výboru pro bezpečnost pro poslance a poslankyně, kteří tam nebyli. Paní poslankyně tam byla. Diskuse trvala zhruba dvě hodiny a bohužel já ani moji podřízení jsme v zásadě nedostali slovo, takže to je důvod, proč jsme nemohli vysvětlit řadu otázek, které jsem regulérně dostal. Slovo jsme nedostali proto, protože si slovo brali jednotliví poslanci a na nás prostě nevyšlo. A protože další čekali za dveřmi, tak diskuse byla k mé velké lítosti ukončena. Samozřejmě uvítám, pokud bude někdy zopakována a budu moci já včetně mých podřízených se k tomu vyjádřit. Já se omlouvám. Skutečně neumím odpovědět na všechny otázky, proč na straně 68 je číslo o pět lidí jiné než na straně 75. Na to dneska neumím zareagovat. To jsme slíbili, že na všechny tyto otázky odpovíme písemně předsedovi výboru, a tu odpověď samozřejmě připravujeme a bude hotova.

Pokud se týká některých konkrétních otázek, ke kterým bych se vyjádřit chtěl, tak financování operačních středisek, eSbírka, eLegislativa a strukturální fondy jako celek. Ano, eSbírka, eLegislativa není hotová a já skutečně nevím, proč tomu tak je. Když jsem byl v roce 2009 ministrem, tak ještě ty projekty byly vymyšleny ještě za Ivana Langera. My jsme na ně tenkrát udělali výzvy, začaly se procesovat. Proč byly vysoutěženy, nebo zadány in-housem přes Českou poštu až těsně před mým nástupem, to já skutečně nevím. To je potřeba se ptát na eSbírku a eLegislativu těch, co za to byli zodpovědni. Dneska se ty projekty připravují. Připravují se na České poště a já jsem je nijak neovlivňoval, ani ovlivňovat nemohu. Pokud bych se o to pokusil a ovlivnil je, tak bychom bezpochyby nestihli lhůty pro evropské fondy. Tolik k eLegislativě, eSbírce.

Operační střediska - úplně stejná situace. Jedna část zadána policii ve výběrovém řízení, hasiči a nadstavba zadána in-housovým zadáváním před mým příchodem, in-housovým zadáváním prostřednictvím odštěpného závodu České pošty, který se nějakou dobu připravoval. S tím projektem se začalo předtím, než jsem tentokrát přišel na ministerstvo, těsně, a já už do něho nemohu jinak zasahovat. To je k tomu.

To, co jsem tady slyšel, že je špatně v rozpočtu 2015 a 2016, o tom není pochyb. To asi všichni v tom rozpočtu vidí. A ten důvod je jasný. Myslím, že to tady pan místopředseda vlády, ministr financí říkal. My jsme se necítili kompetentní k tomu, nebo necítili jsme mandát k tomu, abychom měnili střednědobý výhled rozpočtu. To je na politickou reprezentaci s mandátem. My jsme, jak známo, v demisi a bez mandátu a nikdo nás nechce, jak říkal posledně jeden poslanec. Takže ten důvod je jasný.

Já myslím, že rozpočet na příští rok byl připravený zodpovědně a dobře. Mrzí mě, že je teď navrženo snížení o 634 milionů. Tu snahu šetřit chápu, ale jenom upozorňuji, že to je snížení zase z provozních výdajů. Chápu šetření na různých právních službách, na různých resortech. U policie právní služby jsou zejména posudky, které si policisté musí nechat dělat v průběhu trestního řízení, čili trošičku bych varoval před tím, ať to šetření 634 milionů nevede k tomu, o čem se tady zmiňovala paní poslankyně Černochová, to znamená, ať se nestane, že by policisté neměli na benzin a hasiči na hasicí nebo hasební prostředky.

Poslední věc, kterou bych řekl, jsou moji poradci. Proč vzniklo deset služebních míst. Já jsem o vzniku služebních míst na ministerstvu rozhodl v roce 2009. Těch míst tenkrát mělo být mnohem více. Ten důvod byl zákonný. Tenkrát se změnila legislativa. Díky dramatickým škrtům nedošlo k tomu, že ta místa na vnitru vznikla. Já jsem přesvědčen, že tím je porušován minimálně jeden zákon. A pokud to budou chtít poslanci bezpečnostního výboru slyšet, tak velice rád přijdu i s bezpečnostním ředitelem a vysvětlíme ten důvod. Je to důvod velmi závažný, a prosím tedy, aby byl svolán v případě, že to bude chtít někdo vysvětlit, výbor pro bezpečnost ve stupni tajné. Ten pokyn je ve stupni tajné. Čili já bych potřeboval, abych to mohl vysvětlit, ať je na této úrovni utajen.

Pokud se týká těch deseti míst, která jsem dneska vytvořil, samozřejmě nejsou obsazena. Mám dneska dva poradce, které jsem nechal uvolnit z policie na toto místo a ti se samozřejmě do policie kdykoliv - nikoliv na jakékoliv místo, ale patrně tam, odkud přišli - zase mohou vrátit. A místa, která jsou na Ministerstvu vnitra vytvořena, trvám na tom, že mají zákonný důvod, a ještě jednou opakuji, že ho rád vysvětlím, pokud uděláme jednání bezpečnostního výboru, které bude splňovat požadavky zákona o utajovaných skutečnostech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Martinu Pecinovi a ještě s přednostním právem před kolegou Zahradníkem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Skoro by mi toho ministra bylo líto, jak říkal: nikdo nás nechce. Všimněte si té skromnosti. Když byly velmi skromné výdaje na rok 2015 a 2016, velmi nereálné, proti tomu samozřejmě v tom volebním rozpočtu, tak říká: my jsme neměli mandát. Kdyby se tak zdrženlivě chovali i v jiných oblastech, např. v personáliích k výrobě druhého policejního prezidenta apod., tak bych ten argument uznal. To se používá jenom někdy, kdy dělají personální změny a nejsou zdrženliví.

Když my jsme odcházeli, tak měli potřebu - a podle mě zbytečnou - nám říkat, abychom nic nedělali v demisi. Myslím, že je to správné, že vláda v demisi má jenom administrovat normální chod, že je to normální, není to nic mimořádného. Nicméně tato vláda, která nikdy neměla důvěru, což je velmi výjimečný stav, není normální stav po volbách, kdy přichází nová politická reprezentace, dosluhuje stará, která někdy tu důvěru měla, ať už voličů, nebo Poslanecké sněmovny. A já bych doporučil, abychom to trápení ukončili. To je výzva k vládní koalici, aby co nejrychleji ukončila jednání. Myslím, že i pro opozici bude dobře, když tam bude vláda s mandátem, která bude jasně říkat, co jsou pro ni priority nejenom 2014, ale v celém volebním období, a nebudeme slyšet tyto výmluvy.

A díky tomu, jaký jste zvolili harmonogram, tak možná že nám písemně odpovíte na ty dotazy z výboru. Ale to už bude rozpočet schválený. To už si tak můžeme jedině strčit do šanonu, i kdybychom na to chtěli reagovat nějakou změnou, pozitivní nebo negativní. A tak je to ve všech kapitolách. A nevím úplně přesně, ale nápad zřídit si územní odbor policie přímo na Ministerstvu vnitra, anebo spíš by to asi byla policejní složka s celostátní působností, možná že jste ho už měl v roce 2009, a je dobře, že jste to nestihl. A je dobře, že to nestihnete ani letos, a doufám, že příští ministr vnitra nic takového neudělá, že jedna věc je policie, druhá je Ministerstvo vnitra, a na vnitru žádnou policii nepotřebujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník se svým návrhem do podrobné rozpravy ve druhém čtení. Připraví se pan kolega Petr Fiala. Pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se nejprve taky vyjádřit k tlaku, pod kterým se sněmovní koalice rozhodla projednávat návrh státního rozpočtu. Po pravdě řečeno si neumím představit, že by se v tomto spěchu projednávaly tak významné dokumenty, jako jsou rozpočty na regionální nebo komunální úrovni.

A nyní k tomu, s čím jsem se rozhodl vystoupit. Jednak se to týká tematiky, která patří do výboru pro evropské záležitosti, jehož jsem členem, a zejména přípravy operačních programů na nové programovací období 2014 až 2020.

Jednou z příčin problémů, které naše republika má při čerpání evropských peněz, je velký počet operačních programů. Já myslím, že ten počet bude snížen, mimo jiné také proto, že namísto stávajících sedmi regionálních operačních programů bude připravován jeden integrovaný regionální operační program, jehož řídicím orgánem a jediným poskytovatelem bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Na jednání výboru pro evropské záležitosti jsem dostal informaci, že je zřízení tohoto programu projednáváno s Asociací krajů České republiky, a tedy kraje zřejmě s touto změnou souhlasí.

Jako pamětník bych si chtěl připomenout a nám všem také, že v počátcích našeho členství v Evropské unii byl realizován tzv. společný regionální operační program, tzv. SROP, který se neosvědčil, a Ministerstvo pro místní rozvoj jako jeho řídicí orgán prokázalo neschopnost porozumět potřebám regionů a jejich plánům a projektům. I samotný tehdejší název programu v sobě skrývá a obsahuje vnitřní logický rozpor, který se ani novým názvem nepodařilo odstranit. I proto je nezbytné se poučit a nezavádět nový SROP.

Ještě bych se chtěl také vyjádřit k tomu, že navzdory tomu, že se v některých ropech a v jejich čerpání objevily problémy s jejich administrací, které nakonec v některých případech vyústily ve stanovení korekcí, je třeba přiznat, že jak regionální rady, tak úřady těchto regionálních rad a monitorovací výbory daly vzniknout významné skupině odborníků, kteří se naučili orientovat v této složité problematice. A byla by škoda, kdyby tato skupina vzdělaných mladých lidí odešla do nějaké jiné sféry naší ekonomiky.

V návrhu koaliční smlouvy, který jsem se v pátek dozvěděl spolu se všemi občany, se píše, že bude zajištěno uplatnění územní dimenze v programovacím období 2014 až 2020 a bude definována role krajů. Já si tedy po pravdě neumím představit, jak to bude učiněno, když role krajů je definována zákonem o krajích a územní dimenze je definována zákonem o regionálním rozvoji 248.

Dalším významným typem programů jsou operační programy přeshraniční spolupráce. Ty v končícím období prokázaly schopnost a velkou účinnost postihnout celou řadu zájmů subjektů v daných příhraničních regionech a navíc skutečně podporují navazování kontaktů mezi lidmi na obou stranách hranice. Zpracování žádostí v těchto programech nebylo složité, nebyla složitá ani administrace projektů. Takže myslím, že i kontrolní orgány obvykle hodnotily vynakládání prostředků v těchto programech kladně, nebyly s nimi spojeny žádné problémy ani žádné trestní nebo mediální kauzy. Proto bych si chtěl dovolit apelovat na orgány, které budou připravovat programy na příští období, aby zachovaly systém podávání žádostí, systém administrování projektů i kontroly v tomto programu i nadále.

Co se týká financí, tak na období 2014 až 2020 je do programu přeshraniční spolupráce alokováno na české straně celkem 303 mil. eur, což je o 50 mil. eur méně, než tomu bylo v minulém období. A v našem rozpočtu na příští rok je alokováno 2,8 mil. korun. Tomu je možné rozumět. Přisuzuji to tomu, že se jedná o technickou pomoc při přípravě nového období, protože zatím neproběhla všechna jednání s našimi zahraničními partnery. Nicméně mám z příhraničních regionů informace, že o programy přeshraniční spolupráce bude v nadcházejícím období velký zájem, a proto je třeba, aby na rok 2015, kdy již se projekty začnou naplno rozbíhat, byla této položce v rozpočtu věnována patřičná dimenze.

Ještě chci tady zdůraznit, že je nutné, aby pro předkladatele, kteří přicházejí se svými projekty, byla zachována určitá míra předvídatelnosti, že budou po letech realizace projektů, až budou kontrolováni, tak aby tak bylo činěno za stejných kritérií, za jakých jim byly tyto dotace přiděleny.

Na závěr bych se chtěl vyjádřit ke kapitole životního prostředí. Tam je tedy trvale konstantní pokles výdajů. Kyby to mělo znamenat, že naše životní prostředí se úměrně tomu trvale zlepšuje, tak je to v pořádku. A já si myslím, že tomu tak je. Když porovnáme životní prostředí a jeho kvalitu před 23 lety s dnešní dobou, tak musíme konstatovat, že se životní prostředí významně zlepšilo. Nicméně nároky lidí jsou stále vyšší, a proto si myslím, že by měla být příjmům i výdajům v této části rozpočtu věnována patřičná pozornost. Rozpočet je po pravdě řečeno sestaven poměrně úsporně v kapitole Životní prostředí. Myslím si, že kdyby tak byly sestaveny rozpočty i dalších kapitol, tak by k takovému velkému deficitu v našem rozpočtu docházet nemuselo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi za jeho vystoupení. Ještě než dám slovo dalšímu v pořadí, tak přečtu omluvu paní poslankyně Markéty Adamové od 17 do 18.30 hodin.

Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Fiala k svému vystoupení a připraví se pan kolega Andrle. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážená pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám řekl několik slov ke sněmovnímu dokumentu 151, což je pozměňovací návrh klubu Občanské demokratické strany, a to k těm částem, které se týkají výzkumu, vývoje a vzdělávání. Tím vám chci dát šanci, abyste tento náš návrh podpořili a napravili tak některé problémy, které v předloženém návrhu státního rozpočtu nyní jsou.

Pokud jde o část, která se týká výzkumu a vývoje, tam navrhujeme zvýšení účelových výdajů na rok 2014, ale chtěl bych zdůraznit, že to vlastně není navýšení výdajů na výzkum a vývoj, ale je to vrácení bezdůvodně kráceného rozpočtu. Dovolte mi připomenout, že předcházející vláda svým usnesením ze dne 3. července 2013 schválila návrh výdajů na výzkum ve výši 27,6 mld. korun na rok 2014 a výhled na roky 2015 a 2016 ve výši 27,8, respektive 28 mld. korun. Nicméně vláda pana premiéra Rusnoka dne 4. září toto usnesení zrušila a připravila návrh výdajů na výzkum a vývoj ve výši pouhých 25,9 mld. korun, respektive po určité optické úpravě ve výši 26,2 mld. korun. Toto snížení rozpočtu na výzkum se odehrálo bez souhlasu a bez doporučení vládního poradního a odborného orgánu, tedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Proti rozpočtu schválenému předcházející vládou tedy vláda pana premiéra Rusnoka předložila rozpočet pro výzkum, který je krácen o 1,3 mld. korun.

Protože vzhledem ke krátkosti času neměli členové nové formující se vládní koalice možnost se s rozpočtem důkladně seznámit, a nemohli tedy tento omyl napravit, tak jim zde dáváme šanci, aby tato situace byla spravena. Náš pozměňovací návrh vychází z návrhů výdajů, které byly doporučeny Radou pro výzkum, vývoj a inovace a které byly odsouhlaseny vládou dne 3. července. V předkládaném pozměňovacím návrhu jde oproti stávajícímu návrhu o zvýšení celkových výdajů na výzkum na rok 2014 o 1,3 mld. korun a toto navýšení se týká především kapitol Grantová agentura o 300 mil. korun, Ministerstvo školství o 800 mil. korun a Technologická agentura České republiky o 200 mil. korun.

Dámy a pánové, hlavním cílem předkládaného pozměňovacího návrhu je navrátit výši podpory výzkumu, vývoje a inovací na realistickou a nutnou částku, která odpovídá rozvoji našich výzkumných organizací, odpovídá závazkům, které Česká republika v této oblasti přijala, a odpovídá také dynamice rozvoje výzkumu v České republice. Věřím, že tento návrh podpoříte, a zabráníte tak neodůvodněnému krácení finančních prostředků na výzkum, které z nepochopitelných důvodů a proti doporučení vládního odborného a poradního orgánu směřuje proti rozvoji České republiky v příštích letech.

Dámy a pánové, pokud jde o další část našeho návrhu, ta se týká navýšení kapitoly Ministerstva školství, výdajový blok regionální školství, o 1,5 mld. korun. Já věřím, že toto navýšení, které bude směřovat ke zvýšení mzdových prostředků učitelů, nemusím před touto Sněmovnou obhajovat. Přesto bych řekl, že navýšení je nutné proto, aby se zvýšila úroveň odměňování, která zohlední zvýšené výkony mateřských a základních škol a také zajistí platy na asistentky pedagogů, což je jeden z předpokladů pro úspěšnou realizaci politiky inkluze a rovných šancí. Věřím, že také tento návrh získá vaši podporu mimo jiné i proto, že navýšení mzdových prostředků učitelů a podpora inkluze ve vzdělávání je prakticky ve všech programech politických stran, které jsou v této Sněmovně zastoupeny.

Dámy a pánové, teď můžete díky pozměňovacímu návrhu Občanské demokratické strany prokázat, že jste to s těmito proklamacemi mysleli vážně. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Mám tady dvě faktické poznámky. Kolega Bendl byl ke mně shovívavý a odhlásil se, takže faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Velmi krátká. Jenom abychom splnili formální náležitosti, že my všichni z našeho klubu se odkazujeme k jednomu a témuž dokumentu. Takže se k němu formálně přihlašuji, sněmovní dokument 151. Jsou tam čtyři části. Poprosím pana zpravodaje, až bude chystat systém hlasování, aby se o každé z těch čtyř částí hlasovalo zvlášť. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi za upřesnění. A nyní tedy podle pořadí. Pan kolega poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na mě jako nového poslance Pardubického kraje se obrátili jak mí voliči, tak i některé organizace a především vedení města Vysokého Mýta, kde se už dvacet let řeší situace s obchvatem na R35, to je rychlostní komunikace, a za dvacet let se prostě nevyřešilo vůbec nic. Já jsem se tou problematikou v poslední době zabýval a zjistil jsem, že na obchvatu nejsou ještě vůbec vykoupeny pozemky, není ani projektová dokumentace, není prostě nic. Proto jsme se rozhodli přihlásit k pozměňovacímu návrhu týkajícímu se rychlostní komunikace R35, která řeší dopravní situaci, která panuje ve Vysokém Mýtě, a najít průchodné a rychlé řešení. Jistě mi kolegové z Pardubického kraje napříč spektrem dají za pravdu. Stavba rychlostní silnice R35 a obchvat města Vysokého Mýta, které by v podstatě celému kraji ulevily, jsou ale bohužel prozatím v nedohlednu. Jak jsem říkal, pozemky na obchvat města nejsou vykoupeny a projektová dokumentace není hotová. Tuto špatnou dopravní situaci je nutno řešit už dnes, protože zbytečně umírají lidé. Průtah silnice R35 Vysokým Mýtem je vyhodnocen jako jedno z nejnebezpečnějších míst v rámci silniční sítě. Dle statistiky Policie České republiky z programu Lotus Notes přímo ve městě Vysokém Mýtě bylo v průměru evidováno 25 těžkých dopravních nehod. Z toho si pamatuji, že za poslední dva roky tam zemřela dvě děvčata do čtrnácti let.

Protože není v dohlednu, aby někdo obchvat postavil, nebo aby se s tím vůbec začalo, tak je potřeba situaci řešit hned. Proto navrhuji navýšení kapitoly 327 - Ministerstvo dopravy na výstavbu podjezdu a podchodu R35, podjezd ve Vysokém Mýtě, propojení ulice Generála Svatoně a ulice Jeronýmova, čímž by došlo nejen ke zlepšení bezpečnostní situace u přilehlých škol Základní škola Jiráskova a Základní umělecká škola, ale i k celkovému zlepšení dopravní situace a životního prostředí tamních obyvatel. Navrhovaných 50 mil. je myslím relativně úsporné řešení a rozpočtová kapitola 396 - Státní dluh by tuto sumu ani nezaznamenala, jelikož je nadhodnocena.

Zvažte prosím, zda svým hlasem nemůžete pro obyvatele Pardubického kraje udělat něco konkrétního. Nemusíme stavět vzdušné zámky, nám by postačil jeden podjezd. To je z mé strany všechno a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Augustinovi Karlovi Andrle Sylorovi, abych řekl celé jméno, musel jsem si to napsat. Děkuji.

A nyní se slova ujme paní poslankyně Jana Hnyková. Záměrně neříkám, kdo se připraví, abych nepřivolal další faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, podávám a přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku číslo 6, Návrh státního rozpočtu na rok 2014, v kapitole č. 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí, podanému do systému pod číslem sněmovního dokumentu 141.

Navrhuji navýšení kapitoly č. 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí v položce 435 služby sociální péče z částky 6,1 mld. na celkovou částku 8,5 mld. Toto navýšení o 2,4 mld. korun navrhuji přesunout z kapitoly 396 - Státní dluh na ukazateli obsluha státního dluhu.

Odůvodňuji tento svůj návrh. Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2014 je pro poskytovatele sociálních služeb prostřednictvím dotačního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí vyčleněna pouze částka 6,1 mld. korun, která je naprosto nepřijatelná a nereflektuje výdaje letošního roku. Kvůli reálnému ohrožení stovek poskytovatelů sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí v letošním roce původní částku 6,05 mld. zvýšilo o další 0,5 mld. na celkovou částku 6,55 mld. Je tedy naprosto nesmyslné, aby vláda České republiky pro příští rok navrhla na dotace pro poskytovatele částku ještě nižší, když letos muselo ministerstvo řešit kritický stav mnoha poskytovatelů.

Znovu připomínám, že v roce 2008 měl stát pro poskytovatele 8,2 mld., o rok později pouze 7,4 mld. a tato částka se postupně přes zvyšující se náklady poskytovatelů, a to zejména díky zvýšenému DPH a rozšiřujícímu se počtu poskytovatelů sociálních služeb tak potřebných pro občany, snižovala až na částku 6,05 mld., která byla v rozpočtu na rok 2013.

Návrh na zvýšení částky v položce 435 služby sociální péče na 8,5 mld. je tedy v souladu se sumou, kterou považuje samo Ministerstvo práce a sociálních věcí za optimální. Tato částka opakovaně zaznívala na jednání dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí a samo ministerstvo tuto částku opakovaně přiznalo i na jednáních se sociálními partnery, jak zaměstnavateli, tak odbory. Částka 8,5 mld. je objektivní, vychází z dat a údajů, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici z dotačního řízení, a mj. zaručí i dlouho nesplněný příslib bývalých premiérů a ministrů práce a sociálních věcí, že zvýší platy zaměstnanců v sociálních službách.

Připomínám, že platy pracovníků v sociálních službách jsou podhodnocené a ostudné. Jsou nejhůře odměňovanou skupinou pracovníků ve veřejném sektoru, přitom se po nich vyžaduje vysoce odborný přístup, péče o uživatele, trestní bezúhonnost a povinné vzdělávání. Odměnou jsou jim platy, které se pohybují hluboko pod národním průměrem. Je to ostudné! Vždyť tito pracovníci žijí na hranici chudoby a velmi často žádají o další dávky ze sociálního systému, a přitom společnost od nich vyžaduje velmi kvalitní práci.

Zvýšení navrhuji i po zkušenostech s dopady snížení prostředků pro poskytovatele sociálních služeb v roce 2012 a 2013, které donutily mnohé z nich k omezení, či dokonce ukončení poskytování sociální služby a způsobily v těchto letech rušení pracovních míst a zánik některých sociálních služeb, což snižuje kvalitu těchto služeb. I v těchto souvislostech navrhuji posílit položku 435 služby sociální péče.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, při svém rozhodování si prosím uvědomte, že sociální služby jsou velmi důležité pro nás pro všechny a nikdo z nás nevíme, kdy a v jakém rozsahu je budeme potřebovat. Mysleme na jejich fungování a na rozvoj, ale také na pracovníky, kteří v nich odvádějí velmi kvalitní práci. Žádám o vaši podporu a navýšení financí na zabezpečení sociálních služeb na částku 8,5 mld.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové a slova se ujme paní kolegyně Olga Havlová se svým příspěvkem do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 147.

V rámci státního rozpočtu se očividně bohužel zapomíná na učitele. Mzdy kantorů i přes zvýšení o 2 % pro příští rok, tak jak navrhuje ministr financí Jan Fischer, dlouhodobě klesají, což je u tak důležitého oboru, který ovlivňuje budoucí konkurenceschopnost České republiky, opravdu na pováženou. Průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2008 činil 23 777 korun, v roce 2009 došlo k růstu na 25 053 korun, v roce 2010 došlo k poklesu na hranici 24 000 a po mírném růstu v následujících dvou letech až na sumu 25 833. Ale v roce 2013 došlo opět k poklesu mzdy kantorů na průměrných 24 970 korun. Stručně řečeno, mzdy pedagogů reálně klesly za posledních šest let o 4,4 %. Slíbené dorovnání během posledních let nebylo schopné pokrýt ani inflaci. Buďme rádi, že nejvyšší motivací našich vysokoškolských pracovníků a pedagogů je vzdělávat budoucí generaci, a ne touha odpovídajícímu ohodnocení. Jinak bychom totiž museli učitele dovážet. Případná druhá intervence České národní banky může způsobit další zvýšení inflace, a tudíž další pokles reálné mzdy učitelů.

Platy učitelů považuji za aktuální prioritu. Je to dlouhodobá investice do vzdělání a budoucnosti našich dětí. Pokud ji nezanedbáme, máme naději, že nová generace bude mít schopnost jednou splatit všechny dluhy, které jí bohužel odkážeme. Situace je taková, že vláda raději dnes vyplatí ve výši 180 mil. odměny úředníkům.

Nejnovější šetření kvality vzdělávání ve světě prokázalo, že kvalita našeho školství stagnuje, v lepším případě nesměle roste. Naproti tomu asijský vzdělávací systém výrazně roste, rostoucí trend hlásí i naši sousedé. Naše školství nenabízí dlouhodobou koncepci kvalitního vývoje a navíc neumí dodržet vlastní sliby vůči pedagogům, tedy těm, kteří jsou klíčovým prvkem vzdělávacího procesu. Prosím nedopusťme, aby se na pedagozích dělo bezpráví jenom proto, že peníze investované do školství dosáhnou svého efektu až po letech. Musíme tento trend zvrátit a zajistit pro naše budoucí generace kvalitní školský systém. Systém, který se už nepoměřuje s tradičními evropskými soupeři, systém, který bude muset obstát v konkurenci asijských zemí, které vědí, že vzdělání je klíčem k budoucnosti.

Proto chceme přidat do kapitoly 333 - Ministerstvo školství 2,43 mld. korun na platy učitelů, což činí asi tisíc korun na jednoho učitele. Tuto částku chceme pokrýt z kapitoly 396 - Obsluha státního dluhu. Občanská demokratická strana tady přede mnou už navrhla 1,5 mld. na platy učitelům, což by nedorovnalo ani inflaci, natož reálné mzdy, a ke zvýšení platů učitelů by v takovém případě vůbec nedošlo.

Vzhledem k tomu, že přidat učitelům je tady shoda napříč celým politickým spektrem, proto vás žádám, abyste všichni tento návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové a slova se ujme pan poslanec Simeon Karamazov, který je řádně přihlášen do podrobné rozpravy, a opět nebudu dalšího uvádět, abych... Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jen v krátkosti odkázat se na pozměňovací návrh předsedy klubu Občanské demokratické strany Zbyňka Stanjury a podpořit ho zejména v bodě pozměňujícího návrhu s navýšením rozpočtu na vědu a výzkum. Dovolte mi to udělat z pozice akademického pracovníka, z pozice vysokoškolského učitele, který se vědou zabývá, který ještě funguje v některých projektech a který tuto problematiku zná zevnitř. Jistě se shodneme, neboť věda a výzkum není ani pravicová, ani levicová, že je to právě klíčem k prosperitě naší země. Chceme-li tedy podpořit vědu a výzkum, udělejme to právě nyní. Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Simeonu Karamazovi a slova se ujme pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych hned v úvodu využil příležitosti, že je tady pan premiér, a prostřednictvím vás, pane předsedající, bych se ho zeptal, zda dokáže něco z materiálu, který jsme dostali, aspoň z jedné stránky přečíst. Když přečte dvě tři položky, dostane ode mě osobní dárek k Vánocům. (Předložil premiéru Rusnokovi materiál psaný velmi drobným písmem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To vyřešíme, pane poslanče, později.

 

Poslanec Petr Bendl: Ne, to jsou takové blechy, nebo možná když se to týká rozpočtu našeho výboru pro financování skupiny Agrofert, tak že možná budeme čekat, až něco vyroste, že jsou to možná semínka, ze kterých se možná jednou dozvíme, co tam vlastně bylo za čísla. Pokud bychom chtěli opravdu odpovědně rozpočet projednat, tak bychom ho museli znát a nemohli jsme s ním pátrat, tak jak jsme ta čísla dostali. Musím zodpovědně říct, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že 99,9 % poslanců ten materiál nemohlo celý vůbec přečíst, natož si ho dát do kontextu se všemi věcmi, které tam jsou. Je to opravdu cesta naslepo, jak to tady dnes říkal pan předseda našeho klubu, protože nikdo pořádně neví, co v tom rozpočtu vlastně je, kromě některých položek, které si tady dovolím odcitovat, a zároveň přečíst nebo se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který předkládám.

Kde by byl rozpočet, teď řeknu kapitoly Ministerstva zemědělství, ale možná i řeknu celého státního rozpočtu, kdybychom neměli poměrně značné, zhruba šestnáctimiliardové zdroje v Lesích ČR a kdybychom nesebrali 800 mil. korun národnímu podniku Budvar? Protože rozpočet kapitoly zemědělství je sanován právě tudy. Šest a půl miliardy z Lesů ČR a 800 mil. z Budvaru. To se nám to rozdává, když bereme z ušetřeného z minulosti! A pak už vůbec nevadí, že jdou desítky milionů na poradenské činnosti v zemědělství apod.

Všichni říkáme, jak budeme šetřit, ale čert tkví často v detailech a halíře dělají talíře. Podíváte-li se podrobně zejména do oblasti dotací, která se významně zvedá, což jsou řeknu téměř všechny ty dotační programy, kde někde s tím nemám problém, naopak jsem si jist, že to jde správným směrem; napříč nevládními organizacemi v minulosti se všichni přihlásili k programu nebo ke koncepci českého zemědělství a potravinářství, které říká, že naší prioritou má být podpora živočišné výroby, a ta v tom konceptu je, to je potřeba objektivně přiznat, ale je na to navěšena spousta věcí, které jakoby se s tím svezou. Já myslím, že nákazový fond v té úrovni, ve které tam je, je v pořádku, ale říkám za sebe, že zvedat náklady na poradenství a všechny tyhle aktivity je naprostý nesmysl. Divím se, že prošla téměř bez diskuse debata na téma dotace na investice soukromých subjektů v zemědělství a navyšování finančních prostředků do téhle oblasti. Nebo možná bych se divit neměl, ale já se tedy divím. Dodejte si sami k tomuto to podstatné.

Myslím, že na rozpočtu je vidět, že celkově už podle něj pojede jiná vláda. Je to nejvíce vidět na kapitole zdravotnictví, kde v podstatě předložený materiál neřeší téměř nic, s argumentem, že šest miliard v kapitole Ministerstva zdravotnictví je marginální výdaj ve zdravotnictví a v podstatě se s tím nedá nic dělat. A tak každá položka narostla, nikde se nesoustředí síly k tomu, aby se třeba řešila už v letošním roce situace nemocnic, které jsou v červených číslech. U zemědělství to tak není díky Lesům ČR a Budvaru, které se velmi podílejí na výdajích. Ač si obecně myslím, že dotace jsou jedem a jakýmsi otrokářským bičem na každého zemědělce obecně, přesto budou-li dotovány zemědělské produkce v zemích okolo nás, nezbývá, než abychom ten polštář ochrany konkurenceschopnosti našeho zemědělského sektoru vyráběli také, ale o to více se máme věnovat detailům, kam ty dotace jdou, komu jdou, jestli to náhodou už není řeknu bránění konkurenceschopnosti uvnitř českého trhu apod.

Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem, tuším, 155 a ten říká, že máme sebrat peníze z poradenství a podpory takzvaného vzdělávání. Ze 70 navrhovaných milionů tam nechat 10, 60 mil. vzít, stejně jako navrhuji vzít 10 mil. nevládním organizacím na podporu tzv. evropské integrace, a také navrhuji snížit podporu zpracovatelsko-zemědělské produkce a zvyšování konkurenceschopnosti českého tzv. potravinářského průmyslu ze 140 mil. na 90 a tyto prostředky rozdělit: podporu včelařství posílit o 10 mil., podporu vybudování kapkové závlahy posílit o 50 mil., protože v minulosti, víte, sociální demokraté mě zde kritizovali, že si nevšímáme faktu, že je sucho, že bychom měli vymýšlet programy a podpory zemědělcům, které sucho potkalo, přesto je tam pouze 20 mil. Já navrhuji, aby se tato částka zvýšila na celkových 70 s tím, aby Ministerstvo zemědělství do budoucna dělalo maximum pro to, aby tyto prostředky právě v podporách nově budovaných závlahových systémů a udržení vody v krajině byly využity.

A třetí, co navrhuji, je 60 mil. na podporu a posílení financí na podporu odbahňování rybníků, protože to je jedna z oblastí, která v České republice dlouhodobě chybí. Rybníky se nevyplatí vybagrovávat, ale součástí toho pak jsou fakty, že jsou i ty malé lokální povodně apod., protože nemáme systém, jak udržet vodu v krajině. Neuděláme-li něco konkrétního, tzn. nebudeme-li vytvářet programy pro to, aby takovýmto věcem bylo do budoucna bráněno, budou to všechno jenom plané sliby. Tady je máte černé na bílém.

Přál bych si, abyste tento z hlediska celku státního rozpočtu možná nevýznamný, ale dovnitř zemědělského sektoru významný pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Adolf Beznoska, který je dalším přihlášeným do podrobné rozpravy ve druhém čtení.

Pardon, omlouvám se kolegu Faltýnkovi. Zapíšu vás mezi faktické poznámky, ale už jsem udělil slovo.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jen technická připomínka. Ve svém vystoupení jsem se odkazoval na sněmovní dokument 135, byl to pozměňovací návrh v rámci kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento návrh se ale posléze stal návrhem tak, jak ho prezentoval předseda poslaneckého klubu ODS pan Zbyněk Stanjura. Čili přihlašuji se tímto ke sněmovnímu dokumentu - pozměňovací návrh číslo 151. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dámy a pánové, já jenom jednu větu k reakci na vystoupení pana kolegy Bendla. Chtěl bych říct, že zemědělský výbor samozřejmě projednal kapitolu rozpočtu Ministerstva zemědělství a tyto pozměňovací návrhy tam padly. Musím konstatovat, že pro tyto pozměňovací návrhy tam hlasoval pouze pan poslanec Bendl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek. Ten tu není. Tak dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Zahradníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, velice krátce. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj schválil na své schůzi předložený návrh rozpočtu kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra. Tímto nemohu souhlasit se snížením rozpočtu pro hasiče a příslušníky policie a trvám na původním návrhu rozpočtu kapitoly 314. Tento návrh také plně podporuje klub Komunistické strany Čech a Moravy.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Andrle.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážená paní předsedající, chtěl jsem se přihlásit tímto do podrobné rozpravy a přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 116. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Vácha.

 

Poslanec František Vácha: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, chtěl bych dát pozměňovací návrh, který byl načten do systému pod číslem 158. Jedná se o pozměňovací návrh k usnesení rozpočtového výboru ze dne 13. prosince 2013, kde rozpočtový výbor doporučuje Sněmovně, aby schválila pozměňovací návrhy podle přílohy jedna a dvě.

Příloha dvě v původním znění snižovala rozpočty jednotlivých kapitol přibližně o 5 %. Pak se ale zjistilo, že se těm jednotlivým kapitolám vezme moc peněz, takže se udělala revize a brala se jednotlivým kapitolám přibližně 2 % až 6 %, a to pouze z provozních výdajů. V jednom jediném případě došlo k chybě. Došlo k chybě u Grantové agentury, kapitola číslo 321, kde zůstala původní částka 57 337 336 Kč. Pokud vezmeme Grantové agentuře 57 mil. 337 tis., to už je jedno, jestli 336 korun ano, nebo ne, způsobíme to, že Grantová agentura nebude moci vyplácet nově schválené granty. Je zajímavé, že zrovna v tento den, 13. prosince, Grantová agentura vyhlásila úspěšné granty, standardní a postdoktorské granty. Pokud by jí bylo kráceno 57 mil., Grantová agentura nemůže dát, nemůže poskytnout postdoktorské granty. To znamená, že naši mladí vědci, kteří získali Phd., je to v podstatě elita národa, která zrovna skončila svoje studia, tito lidé, kteří za tyto granty jsou schopni vytvořit badatelské týmy, by ty peníze nedostali.

Proto vás žádám nebo prosím vás, abyste přijali tento pozměňovací návrh. Není to nic pravice - levice, TOP 09 - ODS, ANO - sociální demokracie nebo komunisté, je to pouze chyba, která byla tady v tom sněmovním tisku. Takže já bych vás opravdu poprosil, jestli byste tento sněmovní návrh číslo 158 přijali. A teď bych ho přečetl.

Pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku číslo 6/2. Usnesení rozpočtového výboru číslo 30 ze dne 13. 12. 2013 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014.

Za prvé. V příloze číslo 2 bloku 2 výdaje tohoto usnesení v bodě pořadové číslo 10 v kapitole 321 - Grantová agentura se nahrazuje číslo 57 337 336 Kč číslem 2 mil. 700 tis. V příloze číslo 2 bloku 2 výdaje tohoto usnesení v bodě pořadové číslo 10 v kapitole číslo 398 - VPS ukazatel kapitola VPS zvýšení VRR nahrazuje číslo 3 mld. 500 mil. číslem 3 445 362 664 Kč. Výše uvedené změny se promítnou do celkových součtů rekapitulace změn rozpočtu 2014.

Závěrem bych vás opravdu chtěl poprosit, jestli byste tady ten pozměňovací návrh přijali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou je přihlášen předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jenom k předřečníkovi, který je optimista a říká, že se stala chyba. No chyba se nestala. My jsme o tom už hlasovali na rozpočtovém výboru se stejnými argumenty. Vládní většina to odmítla, takže není to žádná ani chyba tisku, ani chyba úvahy. Speciálně jsem se na to ptal. Bylo mi odpovězeno ze strany Ministerstva financí, že to je velká rozpočtová kapitola, že připouští, že nerozdělené grantové prostředky připočetli k provozním výdajům, z toho dali 6,8 %, to bylo 57 mil. Já jsem pak na rozpočtovém výboru navrhoval, ať 50 mil. vrátíme zpátky a necháme tu úsporu jenom na 7 mil., nicméně naprostá většina rozpočtového výboru o tom vědomě hlasovala proti.

Možná pokud se do čtvrtka změní názor - já ten pozměňovací návrh určitě podpořím, protože započítávat grantové prostředky do provozních výdajů a říkat, že tím šetřím provozní výdaje, nebo zavazuji, je podle mě ne chyba materiálu, ale chybná úvaha těch, kteří to podporují a navrhují. (Potlesk z lavic napravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Vácha.

 

Poslanec František Vácha: Já bych chtěl trošku zklidnit ty vášně. Prosím vás, přijměte ten návrh i přesto, že to možná bylo míněno vážně - ono to asi bylo míněno vážně, ale já si přesto myslím, že to byla chyba, že prostě v tom rozpočtovém výboru všichni to víme. My jsme měli na projednávání kapitoly Ministerstva kultury půl hodiny a za tu dobu se prostě nedá nic projednat. A k takovým chybám dochází. To znamená, já se snažím tu chybu opravit. Neberte to nějak politicky, opravdu jde jenom o ty mladé vědce, prostě o tu elitu národa, které vezmete peníze tím, že byste tento návrh nepřijali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana poslance Kalouska, přihlášeného do rozpravy.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegové Vácho a Stanjuro, bylo teď velmi milé - prostřednictvím paní předsedající - sledovat vaši řeč, protože pan kolega Vácha byl nadšený nepoučený optimista, pan kolega Stanjura nadšený poučený pesimista a oba dva pojmenovávali to samé, oba dva dojdou ke stejnému výsledku. Prostě dotace agropotravinářskému komplexu, tedy Agrofertu, mají větší přednost než dotace vědě a výzkumu. K tomu dojde poučený pesimista i nepoučený optimista a to zjevně vychází z naší parlamentní debaty o prioritách státního rozpočtu. Je to i logické, přálo si to tak 19 % voličů. Já bych jenom chtěl podotknout, že i kdybych přijal tu teorii, i kdybych přijal ten eufemismus, že těch 19 % voličů vědělo, že si to přeje, tak pořád trvám na tom, že 81 % voličů si to nepřeje, a troufám si na základě toho protestovat proti rozpočtovým prioritám tohoto rozpočtu a tohoto bezprecedentního konfliktu zájmů.

Já jsem, kolegyně a kolegové, svoji řeč v obecné rozpravě uváděl dvěma větami, o kterých tvrdím, že zarámují historii diskusí o státním rozpočtu. Ta první věta zněla: Chci být ministrem financí a nikdy by mě nenapadlo číst státní rozpočet. Tu teď opustím. Ta druhá věta zněla: Chceme šetřit, a proto schválíme vyšší výdaje. Obdivuhodná věta. Já myslím, že Cimrmanovo divadlo ji vděčně přijme jako námět svých budoucích her. Chceme šetřit, a proto schválíme vyšší výdaje. Červnové limity státního rozpočtu byly o 24 mld. nižší než to, o čem vy jste tady hlasovali. A přitom jste říkali, že chcete šetřit. Chceme šetřit, ale chceme utratit o 24 mld. víc. Já pevně doufám, že v následujících měsících nás přesvědčíte, jak jste to mysleli, ale zatím nám nezbývá nic jiného, než pochopit, že prostě jste se rozhodli utratit o 24 mld. víc a nechcete šetřit.

Pak jste se rozhodli k jakési kosmetické operaci, že provozní výdaje, které byly velmi plošným, můj bývalý premiér by řekl tupým způsobem - já protestuji, já si myslím, že plošné škrty jsou velmi sofistikovanou disciplínou, pokud se nedělají tak, jak je provádíte vy - tak plošným způsobem že shromáždíte nějaké provozní prostředky, které převedete do vládní rozpočtové rezervy, čímž neřeknete nic jiného než: O těchto prostředcích my, Poslanecká sněmovna jako suverén, rozhodovat nechceme, my je převádíme vládě, ať si o nich vláda rozhodne, jak chce. Je to rozhodnutí, se kterým nelze souhlasit.

Takže kolegyně a kolegové, pokud to myslíte vážně, pokud i ten velmi malý a velmi kosmetický škrt v provozních výdajích vážně chcete ušetřit, pokud to nechcete jenom tvrdit na kamery a přitom utrácet ze všech sil ve prospěch svých konfliktů zájmů, tak to nemůžete převést vládní rozpočtové rezervě. Pak to musíte ukotvit v rozpočtové položce, která bude pod kontrolou parlamentu, a pak to musíte ukotvit v rozpočtové položce, u které bude jistota, že skutečně vede k šetření, ne utrácení ve prospěch někoho, jak se kdo vyspí.

To je předmět mého pozměňovacího návrhu, který je v systému uveden pod číslem 157 a který vychází z toho, že řada z vás, řada z nás bude přednášet pozměňovací návrhy, které budou bilancovány vůči vládní rozpočtové rezervě. Mnoho z nich bude přijato, mnoho z nich přijato nebude a na konci zbude nějaká částka ve vládní rozpočtové rezervě. Pokud by to dopadlo tak, jak si maluje rodící se koalice, tak ve vládní rozpočtové rezervě zbude minimálně o 3,5 mld. více prostředků, než je ze zákona povinné. To jsou prostředky, o kterých by rodící se vládní koalice říkala: Ty chceme ušetřit. To by říkala dnes a během roku by řekla: My jsme je utratili pro obecné blaho a co je to obecné blaho, do toho vám, Poslanecká sněmovno, nic není, protože vy jste nám to schválili do vládní rozpočtové rezervy.

Takže pokud vážně, pokud opravdu si myslíte, že tyto prostředky by se měly ušetřit, tak bych rád sdělil dvě zprávy. Za prvé myslím, že to je zoufale málo, že pokud jste slibovali svým voličům a celé veřejnosti, jak budete šetřit, tak ty umrněné 3,5 miliardy jsou opravdu velmi málo. Těším se, jak to bude vypadat během roku. Ale i kdybyste opravdu chtěli ušetřit ty umrněné 3,5 miliardy, tak já si toho vážím, já to podpořím. Ale pak bych si opravdu přál, abyste je ušetřili.

A pak si dovoluji přednést pozměňovací návrh, který by zněl: "Výdaje, které po kumulativním součtu veškerých schválených pozměňovacích návrhů budou přesahovat minimální zákonný objem vládní rozpočtové rezervy ve výši 3 633 922 527 korun, budou přesunuty do nově zřízené položky kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa - zmrazení výdajů k zajištění nižšího než rozpočtovaného schodku státního rozpočtu v roce 2014."

Vycházím z toho, že řada pozměňovacích návrhů, které tu padly a asi i padnou a budou hlasovány a budou sčítány kumulativně a budou bilancovány vůči vládní rozpočtové rezervě, na konci všech těchto pozměňovacích návrhů bude nějaká výše vládní rozpočtové rezervy. Pokud bude tak, jak bude chtít vláda, bude o 3,5 mld. vyšší, než je ze zákona povinné. A to je ten bianco šek. Bianco šek je dobrý termín, přestože pan poslanec Komárek na Kanárech konečně pochopil, co je to bianco, myslím, že je potřeba stále opakovat, že Poslanecká sněmovna nemůže dávat bianco šek vládě, nad kterou má kontrolu a nad kterou má veškeré pravomoci.

Takže bude-li to tak, jak si přeje vláda, na konci tohoto kumulativního součtu bude vládní rozpočtová rezerva o 3,5, o 4 mld. vyšší a to budou ty peníze, o kterých poslanci rodící se vládní koalice budou, bušíce se v prsa, tvrdit: To jsme ušetřili! No jestli máme věřit tomu, že jsme ušetřili, tak nemůžou jít do vládní rozpočtové rezervy. Pak musí jít do položky, kterou bude kontrolovat Poslanecká sněmovna, a nedovolí je utratit. A ta položka se v takovém případě bude jmenovat zmrazení výdajů k zajištění nižšího než rozpočtovaného schodku státního rozpočtu.

Kolegyně a kolegové, pokud si opravdu nepřejete, aby ten pozměňovací návrh, který schválil rozpočtový výbor, byl veškerou odbornou veřejností chápán jako naprosto plytký tyátr, pokud máte skutečně v úmyslu, že tyto peníze nebudou utraceny, že budou ušetřeny, pak si myslím, že byste měli podpořit můj pozměňovací návrh. Jinak budou utraceny. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: My též děkujeme. S faktickou poznámkou máme přihlášeného pana poslance Pilného.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já se omlouvám, já ještě neumím v této Sněmovně vypouštět popáté stejný ohřátý vzduch ani se opírat o řečnický pult, takže zkusím být faktický.

My jsme absolvovali minulý týden schůzi hospodářského výboru a chtěl bych se velmi ohradit proti tomu - projednávali jsme tam několik kapitol státního rozpočtu - a chtěl bych se velmi ohradit proti tomu, že jsme rezignovali na státní rozpočet, nebo že kdybychom měli další dva měsíce, tak bychom přečetli ty dokumenty a udělali zásadní změny. Zásadní změny leží někde jinde. Nevím, jak máme řešit problém, že Český telekomunikační úřad dostane 150 lidí, kteří budou řešit spory mezi operátory a klienty, a budeme se bavit o tom, jestli to má být soud nebo Český telekomunikační úřad. Problém je někde jinde - proč je těch sporů tolik. Máme přidávat regulační úřady, máme navršovat státní hmotné rezervy. Přestože energetická náročnost průmyslu klesá a šetří se v mnoha programech, tak máme toto udělat.

Ten problém leží někde jinde a my neseme jenom jeho následky. Já teď nechci ukazovat prstem, kdo to zavinil. To je úplně zbytečné, ale je potřeba z tohoto státu ne udělat stát efektivnější, protože ten řeší jenom následky, ale stát štíhlý, protože ten řeší problémy a nenosí nové. Dokud toho nedosáhneme, tak veškeré debaty o tom, jak máme kosmeticky upravit státní rozpočet, jsou naprosto zbytečné.

Já bych si dovolil apelovat nejen na těch 118 poslanců, kteří jsou tady noví, ale na všechny. Někdo kdysi řekl, že jsme byli stvořeni Bohem, nebo přírodou, s dvěma konci. Na jednom sedíme a druhým myslíme. Chtěl bych vážené kolegy a kolegyně požádat o to, abychom k tomu myšlení aspoň občas používali ten správný konec. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Bylo to moc hezké, takové adventní, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající. (Potlesk z pravé strany.) Ale jak si probůh máme myslet, že na to nerezignujete, když váš vlastní guru, váš lídr, říká "no, já to přece nebudu číst"? No, jestli to nechce číst, tak na to rezignuje. Je-li v tom nějaký jiný význam, prosím, tak mi to vysvětlete. Když něco nečtu, tak na to rezignuji, tak na to kašlu, je mi to jedno! Mám tam ošetřené dotace pro agropotravinářský komplex a víc toho číst nebudu.

Já jenom cituji otevřené zdroje, já teď vůbec nikoho nenapadám. (Smích v sále.) Jenom tvrdím, že pokud váš lídr, který aspiruje koneckonců na pozici, která se velmi blíží veřejným rozpočtům, tvrdí, že to prostě nebude číst, protože proč by to četl, protože je to 900 stránek, no tak na to prostě rezignujete. A neohrazujte se, prosím pěkně, prostřednictvím paní předsedající, že na to nerezignujete. Já neznám větší rezignaci, než když někdo řekne, že se tomu nebude věnovat! Větší rezignaci už si těžko umím představit.

A těžko si umím představit, že někdo bude šetřit v okamžiku, kdy současně tvrdí, že musíme utratit o 24 mld. víc. Tady byly limity, tady byly pozměňující návrhy, které Poslanecké sněmovně navrhovaly, abychom schválili nižší výdaje, abychom té vládě řekli, že nesmí utratit víc. Vy jste byli proti. Vy jste říkali: "No, my chceme té vládě povolit, aby utratila víc, ale pak budeme šetřit." To vám má někdo věřit? To vám má věřit někdo, kdo je vybaven ústavní pravomocí a povinností nařídit té vládě, kolik smí utratit? To jsme my, to jsem já, to jste vy. Vy na to rezignujete. Když váš předseda, pane poslanče Pilný prostřednictvím paní předsedající -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Žádné dvě minuty, měl jsem přednostní právo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ne, hlásil jste se s faktickou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Hlásil jsem se s přednostním právem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak mě vypněte a já se přihlásím s přednostním právem. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já vás vypínám. (Poslanec Kalousek se hlásí znovu, poslanci v sále se smějí.) Výborně, faktická pana poslance Kalouska. (Potlesk.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám za procesní preciznost, paní místopředsedkyně.

Takže pane poslanče Pilný prostřednictvím paní místopředsedkyně, když říkáte, že na to nerezignujete, a váš předseda současně říká, že to nebude číst, tak se vám divím, že se nestydíte. A když říkáte, že chcete šetřit, a přitom tvrdíte, že chcete povolit vládě utratit o 24 mld. víc, tak se taky divím, že se nestydíte.

A pak mě fascinuje, že se ohrazujete. Pojďte se ohradit ještě jednou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se strašně omlouvám, ale já bych chtěl prostřednictvím paní předsedající poprosit pana poslance Kalouska, aby nám příště řekl něco nového. Děkuji. (Hlásí se poslanec Kalousek. Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vaše přání je mi rozkazem. Dneska vypadáte mimořádně dobře, pane kolego. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: K další faktické poznámce je přihlášena paní poslankyně Jourová.

 

Poslankyně Věra Jourová: V souvislosti s podporou vědy a výzkumu tady zaznělo několik charakteristik. Někdo je optimista, někdo je pesimista, takto poučený. Já jsem se snažila vstoupit do politiky a býti poučenou realistkou. Nuže jsem se podívala do dat. Čerpání evropských fondů na vědu a výzkum. A já bych se chtěla zeptat stran bývalé koalice prostřednictvím paní předsedající, zda to skutečně myslí vážně, že tady dnes horují pro podporu vědy a výzkumu, když sami nechali ladem peníze z Evropské unie.

Abychom věděli čísla, máme k dispozici 54 mld. na tvrdé investice, na projekty vědy a výzkumu, k dnešnímu dni, kdy se chýlí ke konci programové období, takto sedmiletka, na kterou jsme měli tyto peníze, nám Brusel proplatil 25 %, tedy pouhou čtvrtinu. Takže já se tímto tážu, co dělala minulá vláda, myslím ta, která měla důvěru a měla plný mandát k tomu, aby využila evropské peníze na vědu a výzkum, co tedy dělala tehdy a zda i tehdy prokazovala tak dojemnou péči o vědu a výzkum, jak to předvádí dnes. Podotýkám za nás, že my samozřejmě máme v programu podporu vědy a výzkumu a budeme se snažit tomu dostát. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kalousek s přednostním právem. (Ze sálu se ozývá poslanec Stanjura, že se hlásil.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Je-li to tak, prosím pana poslance Stanjuru.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, ale vy jste byl dřív v tom případě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je vidět, že jste to viděla a dáváte Kalouskovi přednost. To mě tedy moc netěší.

Faktická připomínka k vystoupení pana předsedy hospodářského výboru. Já nevím, jak detailně jste to projednávali. Jsou to zrovna kapitoly, které trochu znám, takže si myslím, že - aspoň jsem byl informován přítomným členem hospodářského výboru, který byl na rozpočtovém výboru - a zase je to o výzkumných programech. Já nevím, jestli jste debatovali o částce 90 mil. korun, ke kterým se Česká republika zavázala jako k mezinárodní podpoře programu ESA, Evropské kosmické agentury. Nevím, kolik jste tomu věnovali času, nicméně hospodářský výbor k tomu mlčel, resp. nepřijal žádné usnesení.

Stejně tak když budeme debatovat o rozpočtu SFDI, který sice nepatří k bodu 6, ale následuje, ale v bodě 6 je v té kapitole 327, to znamená dotace SFDI, tak nepřijal žádné opatření, takže jste to vzali tak, jak je to připraveno. Tak neříkejte, jak jste to detailně - anebo s tím plně souhlasíte, a to je ta druhá varianta, pak se k tomu plně přihlaste a řekněte, to je náš rozpočet. Jinak to není možné.

Já si pamatuji - byl jsem v hospodářském výboru v minulém volebním období, byl jsem tady poprvé, tak jako vy jste tady poprvé, a pamatuji si, kolik hodin jsme věnovali jednotlivým kapitolám od Úřadu pro jadernou bezpečnost, Úřadu pro hospodářskou soutěž, kapitole Ministerstva dopravy, SFDI apod. V tomhle čase, který jste si vy sami určili, to prostě nešlo seriózně projednat. A můžete se tady zaklínat, že jste to projednali za dvě hodiny, že jste všemu rozuměli, za dvě hodiny jste řekli, že je to všechno dobře. To je sice možné, ale není to realistické. (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou je přihlášen pan poslanec Petr Fiala.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, odpověděl bych na otázku paní poslankyně Jourové. Chápu paní poslankyni Jourovou. Doufám, že chápat mohu i bez prostřednictví paní předsedající. Chápu paní poslankyni Jourovou v tom, že se ještě plně nevyzná v otázkách financování výzkumu a vývoje v evropských strukturálních fondech, což je opravdu složitá problematika. Ale až se s tím blíže seznámíte, tak zjistíte, že právě operační program Výzkum a vývoj pro inovace patří k těm, kde finanční prostředky byly vynaloženy nejefektivněji a kde také dojde k stoprocentnímu vyčerpání. Samozřejmě to, že v tuto chvíli není vše vyčerpáno, vyplývá mj. z toho, že programy jsou nastaveny tak, aby k čerpání docházelo i v dalších letech, a není v tom vůbec žádný problém.

Ale proč žádáme navýšení prostředků na výzkum, a nežádáme je tady proto, že nás to teď napadlo, ale vychází to z doporučení - a jednoznačného a jednomyslného doporučení - Rady pro výzkum, vývoj a inovace, je proto, že tyto prostředky jsou nezbytně nutné pro zachování dosavadní dynamiky rozvoje našeho výzkumu. A vyplývají i ze závazků, které přijala Česká republika. Jestliže jsme se zavázali, že na udržitelnost infrastruktur z evropských strukturálních fondů, výzkumných infrastruktur, vložíme v příštích letech každý rok 2,5 mld. korun, tak tento závazek prostě musíme splnit. To nejsou prostředky, kterými nahrazujeme neúspěšné čerpání evropských strukturálních fondů, ale jsou to prostředky, kterými zajišťujeme rozvoj infrastruktur, které jsme vybudovali díky těmto prostředkům.

Tady vůbec nejde o to, že bychom si, minulá vláda, nevěděli rady s tím, jak vynakládáme evropské prostředky, ale protože jsme je vynaložili dobře, tak se náš výzkum rozvíjí. Na to jsou jednoznačná čísla, která lze doložit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Na to jsou jednoznačná čísla, kterými to lze doložit, a tyto prostředky jsou prostě potřeba. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou, pokud nemáte faktickou, se hlásí vaše kolegyně poslankyně Putnová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na dotaz, který tady byl vznesen, zda tak vehementně jsme se ucházeli o navýšení prostředků na vědu a výzkum i v minulém období, mohu odpovědět ano. V roce 2010 jsme na základě požadavku akademické obce na školském výboru přijali usnesení, ve kterém jsme žádali příspěvek navýšit pro vysoké školy o 1 mld. Pan expremiér si tento návrh osvojil a v roce 2011 dostaly vysoké školy přidáno 1 mld. Obdobnou částku, jakou žádáme i letos. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou je přihlášen pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Paní předsedající, dámy a pánové, můžeme udělat jakýkoli přístup k rozpočtu, ale skutečně jestli cítím někde absolutně nebezpečný krok, tak je to právě u grantů u vědy a výzkumu. Vy máte šanci ještě tu situaci zvážit. Návrhy tady jsou načteny. Dával jsem také komplexní pozměňovací návrh, takový v balíku. Dneska je to tady trošku rozpitváno, co tady zaznělo, a opakoval bych se.

Nicméně prosím. Slyším od vás, zatímco se připravují nějaké vaše programové dokumenty jednání. Budování silnic, infrastruktura, prosím. Ale nic, žádné soběstačnosti potravinové. Vy skutečně dostáváte Českou republiku na cestu minulosti. Moc bych poprosil, abyste tohle ještě jednou zvážili do čtvrtka, které návrhy podpoříte, nebo nepodpoříte. Největší efektivita je v technologiích a naše země nemá žádnou budoucnost přes nějaké potraviny, samozřejmě pokud se nedostane Evropa a naše republika do nějaké fatální situace, a to nepředpokládám. Dálnice jsme hodně stavěli za velké peníze, nekvalitní, také to nepřinese tu efektivitu. My potřebujeme dávat do inovační technologie. A to, co říkal pan kolega Fiala, naopak, tam se nedostávalo peněz vedle evropských financí. Není to jenom o evropských financích. Skutečně nepodsekávejte takové instituce, jako je Grantová agentura, Akademie věd apod. Těžce se nám to vymstí. Český národ přestává být konkurenceschopný a bude to čím dál horší, pokud skutečně budete tyto politiky dělat. Jsou to politiky minulosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Kořenek.

 

Poslanec Petr Kořenek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jenom takovou jednu poznámku. Asi věda a výzkum určitě, to nikdo nezpochybňuje, ale pojďme se domluvit na tom, že budoucí vláda, která určitě brzy nastoupí, aby se taky zaměřila na existenci různých institucí, které tady vznikly v uplynulých letech a jejichž přínos pro tuto zemi je minimálně pochybný. Nebudu žádnou instituci jmenovat, nicméně byl jsem zděšen, když jsem viděl rozpočet jedné instituce, kde je 254 zaměstnanců a rozpočet 150 mil., to je skoro tolik jako Ústavní soud. A o výsledku práce této instituce si myslím své. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych se zeptat prostřednictvím paní předsedající svého předřečníka: Co jste s tím udělal? Nebo jste byl jenom zděšen, hlasoval jste pro a odešel jste v klidu domů?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou pan poslanec Kořenek.

 

Poslanec Petr Kořenek: Tento rozpočet jsem ve výboru nepodpořil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nikdo jiný s faktickou. Tak pane poslanče Kalousku, vaše přednostní právo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Musím, paní předsedající, říct, že mě dojal neplánovaně můj vlastní stranický kolega pan poslanec Laudát, když tady prosil o zvážení, abychom nešli cestou zpátky. Františku prostřednictvím paní předsedající, tobě ještě nedošlo, že jim o nic jiného nejde? To je skoro škoda o to prosit.

Ale teď k vyjádření paní poslankyně Jourové týkajícímu se vědy a výzkumu. Já jsem schopen, každý z nás koneckonců, protože je to z otevřených zdrojů, dát na stůl naprosto tvrdá čísla, že bývalá vláda přes svoji velmi důslednou šetřicí kritiku - opakuji, my jsme šetřili desítky miliard korun ročně. Já jsem skutečně zvědav na to, kolik ušetří rodící se vláda, která říká, že jsme nešetřili. My jsme šetřili desítky miliard korun ročně a umíme to prokázat. Tak přestože jsme šetřili desítky miliard korun ročně, tak jeden z mála výdajů, který nikdy neklesl, naopak každý rok stoupal, byla podpora vědy a výzkumu z národních zdrojů. Pravda, výdaj, který nestoupal, byly národní dotace agropotravinářskému komplexu, tedy skupině Agrofert. Ten nestoupal. To jsou dva výdaje, které proti sobě musíme porovnat, protože my jsme byli přesvědčeni a jsme stále přesvědčeni, že pro budoucí konkurenceschopnost jsou výdaje z národních zdrojů na vědu a výzkum klíčovou prioritou. A přes jakoukoli úspornou politiku stoupaly.

Rozpočet, který teď projednáváme, byť oproti našemu původnímu návrhu byl nafouknut o 24 mld., snížil výdaje na vědu a výzkum o 2 mld., zatímco výdaje Babišovi zvýšil o 3 mld. A já se ptám, jestli to opravdu je ta pravá priorita budoucí konkurenceschopnosti ČR a do jaké míry tady čelíme bezprecedentnímu konfliktu zájmu, přítomnému přímo v příslušné vládě. A to je prostě legitimní otázka, která patří - když už se bojí investigativci Mladé fronty, když mlčí občanské iniciativy, ať už se jmenují Protikorupční fond Karla Janečka, když mlčí Transparency International, když mlčí tyto subjekty, mají-li své důvody mlčet, pravděpodobně mají své důvody mlčet, tak o to větší povinnost opozice je nemlčet.

Proto se ptám: Proč si myslíte, že výdaje na vědu a výzkum jsou méně důležité než dotace skupině Agrofert? Ptám se zejména bývalých rektorů Zlatušky, Raise, ale i některých z vás, kteří jste možná o významu vědy a výzkumu mnohokrát mluvili. Bývalí ředitelé Microsoftu to mívali také ve zvyku. Zdá se, že na to někteří z nich už zapomněli. Už je to dlouho.

Tak my si pořád myslíme, že je to důležité a že zatímco za nás před jakoukoliv úspornou politikou tyto výdaje stoupaly, tak vy dnes souhlasíte s tím, že budou o 2 mld. poníženy, ale ani nemrknete, že o 3 mld. větší budou dotace z národních zdrojů! Prosím pěkně, společná zemědělská politika Evropské unie je podřízena nějakým pravidlům, drtivá většina těch prostředků z Evropské unie chodí automaticky. To není málo peněz. To je víc než 30 mld. korun, které chodí na přímých platbách, a já jsem rád, že tomu tak je. Jsme součástí Evropské unie a čeští zemědělci si to zcela jistě zaslouží. Do toho přišla intervence České národní banky, to znamená ty prostředky v eurech přepočítány přes jiný kurz jsou větší peníze a agropotravinářský komplex díky jinému kurzu dostal významnou konkurenční výhodu na vnitřním trhu. Dvě velké významné výhody agropotravinářskému komplexu na vnitřním trhu - a vy tady sedíte a říkáte: My mu musíme dát ještě jednu výhodu. My musíme sebrat ty dvě miliardy korun těm hloupým vědcům a badatelům, kteří stejně nic nevybádají, a musíme to dát tomu Babišovi, protože ten zajistí ten rozvoj České republiky.

Nezlobte se, kdo jiný než opozice vám tady má říct, že z našeho pohledu se chováte zcela nemravně, že se chováte zcela proti zájmům České republiky a že hájíte konflikt zájmů? Že hájíte model sám sobě kmotrem, sám sobě klientem? To vám prostě říct musíme a budeme vám to říkat vždycky a budeme vám to říkat pořád a budeme vám to říkat každý den, protože tak to je!

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkujeme. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, s velkým zaujetím poslouchám, jak se tady hovoří o věcech, o kterých někteří z vás nevědí zřejmě vůbec nic. Já nejsem poslanec dlouho, ale poměrně dlouho jsem dělal vědu, dokonce jsem seděl v Radě vlády pro vědu a výzkum a vím, o čem se tady hovoří. Proto vím, že v uplynulých dvou letech a v posledním roce se prvně začala naše věda hýbat prostě proto, že tam byly prostředky navíc, které tam předtím nikdy nebyly, které se nám nikdy nepodařilo prosadit. Já jenom upozorňuji - a bez jakéhokoliv politického podtextu, berte to tak, že k vám teď hovoří někdo, kdo řídil vysokou školu, kdo celý život dělal vědu a ví, o čem mluví, co to stojí. Jestli se nepostaráme o to, aby naši mladí doktorandi, když obhájí tu práci za těch pár korun, protože ty prostředky se snížily, kolik oni berou měsíčně proti předcházejícím letům, jestli nedokážeme to, aby neodešli, tak nevyřešíme nikdy to, že tady máme nějakou ekonomickou krizi. Ekonomickou krizi nevyřeší politici ani finančníci. Pravděpodobně ten finanční systém je na konci svých sil a potřebuje něco, co změní strukturu, strukturu funkce státu, strukturu funkce průmyslu. A to je prosím všecko jenom na těch, kteří tu vědu budou dělat. Proto když my tady jim zaškrtíme i třeba sto korun, tak se to prostě projeví. Věřte mi, že vím, o čem mluvím. Dělal jsem to celý život.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Pilný.

 

Poslanec Ivan Pilný: Doufám, že to bude mé poslední dnešní vystoupení. Zaprvé bych se chtěl ohradit proti počtu minut nebo hodin, kterými hospodářský výbor něco projednával. Mimochodem, k fondu dopravní infrastruktury jsme přijali doprovodné usnesení, které se týká roků, které můžeme ovlivnit, to je 2015 a 2016.

Nebudu zacházet do podrobností, ale ještě poznámku k vědě a výzkumu v souvislosti s konkurenceschopností, protože to je to důležité. Zatím je velký problém dělat něco, čemu se říká odborně knowledge transfer, to znamená ty věci z vědy a výzkumu přesouvat do produktů a služeb, které jsou globálně uplatnitelné, které nám skutečně na světovém trhu pomohou převážně, pokud možno, s malými investicemi, protože na velké tahle země prostě nemá.

Já sice jsem v politice dva měsíce, ale této oblasti se věnuji už deset let a prostřednictvím paní místopředsedkyně vzkazuji panu poslanci Kalouskovi, že mu rád o tom udělám přednášku, protože on je, já nevím, kolik let politikem, ale domnívám se, že o této oblasti nic neví. Je určitě dobře do této oblasti dát peníze, ale nemůže to být tak, že lijeme peníze do hrnce, který má na dně díry a tím zase vytékají ven. Dokud nebudeme mít jasná pravidla a jasně definované to, o čem se tady mluví řadu let, a to je knowledge transfer, to znamená přenos věcí z vědy a výzkumu do produktů a služeb, tak nám opravdu ty peníze budou spíše odtékat. Jinak samozřejmě je důležité jich mít víc.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane Kalousku, já tady mám dvě faktické. Takže poprosím s další faktickou pana poslance Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem tentokrát chtěl mírně poopravit pana kolegu Kalouska, který tady říkal, že skupina Agrofert dostávala vždycky vyjma evropských dotací přibližně stejně. Ona to není pravda. Tak jak Agrofert postupně skupoval jednotlivé firmy, tak samozřejmě ty dotace, které dostával, se zvyšovaly. Problém je v tom, že Agrofert zřejmě dostával málo. Proto koneckonců stálo za to hlasovat ten rozpočet na výboru pro financování skupiny Agrofert, kde se zvedají výdaje pro podnikatelské subjekty, směřovány do neinvestičních prostředků na výši 1,9 mld. korun, přičemž v minulosti to bylo 450 milionů. A když půjdu do detailů, tak zkrátka tam někde bude pes zakopán. Doufám, že se k těm číslům někdy dostaneme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Paní předsedající, vážení kolegové, dovolím si poznámku, ač nejsem odborník na tuto disciplínu. Sledoval jsem velice brilantní vystoupení pana poslance Kalouska a docela mě to zaujalo. Zaujalo mě to především proto, že jsme tady poukazovali, že na vědu a výzkum budou chybět peníze. Poukazovali jsme na to v době, když se tady schvalovaly církevní restituce, a už je to tady. Peníze chybějí. Chybějí nám dvě miliardy. A prostřednictvím paní předsedající - kdybyste, pane exministře Kalousku, byl tak hodný a šel za tou církví a řekl, že to je taky humanitární záležitost, že by nám ty dvě miliardy mohli na vědu a výzkum dát, tak bychom se všichni spokojili a bylo by to vyřešené.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážené kolegyně, kolegové, opět se nám to nepodařilo. Ta moje prosba bohužel nepadla na úrodnou půdu. Nic nového, pane předsedo Kalousku prostřednictvím paní předsedající, jsme se opět nedozvěděli.

Ale k upřesnění těch čísel, která vám upřesnil bývalý ministr zemědělství pan Bendl. Tak ono to není tolik peněz. Je to zhruba miliarda korun oproti loňskému roku plus minus, zhruba miliarda korun. Ale já bych chtěl říct jenom jednu věc. Já jsem to tady říkal při prvním čtení rozpočtu. Pravá strana se vesele smála, což je v pořádku, na to má právo, ale my jsme od našeho vstupu do Unie téměř nekofinancovali z národních zdrojů rozpočet zemědělství na rozdíl od všech okolních států ze staré patnáctky. Takže toto je poprvé a nastartoval to bývalý ministr zemědělství Bendl, což je dobře a já mu za to děkuji, že aspoň do té živočišné výroby, která de facto téměř skončila v České republice, téměř skončila, já mu za to děkuji, že tento proces nastartoval a že stávající ministr Toman v něm pokračuje. V tomto trendu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Začal to Ivan Fuksa. To je první. Přišel s nákazovým fondem a začal otáčet režim podpory živočišné výroby. My jsme pokračovali. V tomto materiálu to je, je to správně a je tam řada, velká řada nesmyslů, pro které bohužel výbor, jak už jste říkal, nehlasoval. Ale miliarda - ten výrok by se dal tesat. Miliarda jsou velké peníze. Pro Agrofert možná ne, tedy. Ale pro zemědělský sektor, věřte mi, tohle když uslyší obyčejný sedlák, tak tomu se musí otočit kudla v kapse.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostní právem pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já prosím o pochopení pana poslance Faltýnka prostřednictvím paní předsedající. A jsem schopen pochopit jeho povzdech, že nic nového se nedozvěděl. Ale prosím, pochopte, dokud je zřejmé, že nic z toho starého nebylo vůbec vyslyšeno, natož aby tomu bylo porozuměno, natož aby se o tom přemýšlelo, tak nemá cenu říkat nic nového. To je zásadní pedagogická poučka. Nejdřív musíme pochopit to staré. A to staré je jednoduché a prostě leží to na stole. Co je větší rozpočtovou prioritou? Co je větší prioritou pro Českou republiku? Věda a výzkum, podpora vědy a výzkumu, nebo podpora bilance skupiny Agrofert? To tady logicky leží na pozměňujících návrzích, které přednesli mí kolegové. Prostě buď budeme podporovat aktuální spotřebu a cash flow skupiny Agrofert v roce 2014, anebo podpoříme vědu a výzkum. To jsou dvě možnosti, které máme. Žádné jiné nemáme. Nemůžeme podpořit obojí, chceme-li být rozpočtově odpovědní. A vy se musíte rozhodnout.

Chápu, že to není nic nového. Dokonce je to velmi staré. Konflikt zájmů je problém velmi starý. Dokonce se týkal i egyptských faraonů. Rozhodnout se musíte vy. (Z místa poslanec Faltýnek: Ale stačí to říct třikrát.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kalousek s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím. Já vám to přetlumočím. Protože pan poslanec Faltýnek rozhořčeně řekl ze své lavice, že to stačí říct třikrát.

Ne, prosím pěkně, já jsem ochoten říkat to třicetkrát. Jsem ochoten říkat to padesátkrát! Je to povinností opozičního politika v okamžiku, kdy z nějakého důvodu má dobrý důvod mlčet mediální scéna. Kdy z nějakého důvodu mají dobrý důvod mlčet některé občanské iniciativy, které dřív viděly korupci za každým rohem. Toto je jednání se zřejmými korupčními důsledky a je povinností opozičního politika na ně upozorňovat třikrát, pětkrát, stokrát! (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkujeme. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Já bych tady řekl pár věcí. Jednak v přímém televizním přenosu dneska už i současný poslanec ČSSD pan Zavadil předal myslím že Kalouskovi knihu Start-Up Nation. Mluví se o izraelském ekonomickém zázraku. Já bych vás moc poprosil, abyste si tuhle knihu sehnali, a pak byste možná pochopili, o čem mluvíme. Co akceleruje růst HDP, který v České republice po roce 2000 plus minus víceméně stagnuje. Jestli se domníváte, že to uděláte nějakou potravinovou soběstačností a podobnými věcmi, které patří do minulosti, jsem o tom přesvědčen, na dnešním globalizovaném trhu, tak nejhorší je, že nám může ujet a ujíždí nám vlak takovým fofrem, že pak už si na vás nikdo nic nevezme.

A když tady říkal pan kolega Pilný, že Kalousek neví, o čem mluví. Víte, tady v minulém období v té skoro poslední části se odehrávaly obrovské debaty s touto sněmovnou s výjimkou sociální demokracie, všechny ostatní strany a poslanci podpořili obrovskou novelu zákona o regulovaných fondech. A právě v téhle souvislosti byly obrovské debaty, proč tyto nové finanční nástroje v naší společnosti - mimochodem, nařizuje nám to Evropská unie, převzít tyto normy - proč jsou a od toho se dalo odvodit, v jakém jsme stavu. Že v přímých finančních nástrojích na inovace a tak jsme skoro po Albánii nejhorší v Evropě.

Takže jenom to zkrátím, protože těžko to tady vysvětlovat, je to obrovská, složitá problematika. Ale my víme moc dobře, co chceme. A mimochodem, když se podíváte do programových dokumentů 2. sněmu TOP 09, tak tam najdete konkurenceschopnost a najdete tam také úplně klíčovou tezi. My prosazujeme a myslíme si, že jediná naděje pro tuhle zemi z hlediska ekonomiky je technologicky orientovaná společnost s ekologicky šetrnou produkcí. Takže prosím, nenapadejte nás, že nevíme, o čem mluvíme. My víme, o čem mluvíme, vy nevíte, o čem mluvíte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou paní poslankyně Jourová.

 

Poslankyně Věra Jourová: To je právě bohužel ono, že my jenom mluvíme. Já jsem se setkala s promotéry právě myšlenky Start-Up Nation z Izraele, protože mě velmi zajímalo, jak vlastně vznikal izraelský hospodářský zázrak. Nebyla jsem to já, kdo vyvolal tu schůzku. Byli to - snad neudělám diplomatický problém - zástupci izraelské ambasády, kteří mi říkali: "My tomu nerozumíme, proč to v té České republice nejde. Češi, Česká republika jsou v TOP 5 hlavních našich zahraničních partnerů. My jsme ochotni přispěchat s dobrou radou a s naprosto jasnou instruktáží, jak zavést v České republice ideu Start-Up Nation. A proč to nejde." A ti lidé mi říkali: "My se těšíme na změnu politického kurzu, protože chceme, aby se nejenom mluvilo, ale i konalo." Takže to jenom v reminiscenci na tento rozhovor.

Krátkou poznámku k panu profesoru Fialovi. Buďte prosím ujištěn, že vím o evropských fondech hodně a zejména o těch, které proudí či neproudí přes Ministerstvo školství. Psala jsem sama řadu projektů a vím, jaké nášlapné miny tam jsou pro žadatele a jak jsou naši vědci nuceni psát tisícistránkové studie proveditelnosti v češtině i v angličtině, aby potom tyto byly dány pod stůl a nebyly financovány. Je to poměrně složitá materie, uznávám, ale skutečně čerpání ohroženo je.

A poslední poznámka k panu Kalouskovi prostřednictvím paní předsedající: Navrhuji zkratku s odkazem na římský senát. Možná by stačilo říkat: "Agrofert musí býti zničeno." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou mám přihlášeného pana poslance Gabala.

 

Poslanec Ivan Gabal: Já jsem chtěl jenom vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, na kolegu Laudáta. Pokud se nemýlím, tak jsme chronicky ve statistikách OECD zhruba dvě procenta HDP na školství pod průměrem OECD pátí od konce a dlouhodobě. Prostor k tomu strategickému obratu byl v uplynulé dekádě. Z jakéhosi důvodu jsme se k němu nerozhodli, neudělali jsme to, dokonce v minulém období. My jsme se o tom před volbami bavili s kolegou Fialou. Došlo k těžkým zásekům do školského rozpočtu, do mezd apod. To byla chvíle, kdy on nastupoval na ministerstvo. A nechci zkoumat motivy, ale jestliže jsme měli jít strategicky dopředu, přes školství z krize ven, tak ta doba byla prostě v uplynulých dvou obdobích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Petr Fiala.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové. Rád bych prostřednictvím paní předsedající sdělil paní poslankyni Jourové, že pokud zmiňovala nadstandardní spolupráci České republiky a Státu Izrael v oblasti výzkumu a vzdělávání, tak to bylo díky předcházející vládě. A mohu potvrdit, že tu nadstandardní spolupráci máme. Funguje například program GESHER/MOST. Funguje spolupráce v oblasti vzdělávání. Zřídili jsme Masaryk Chair, zřídili jsme Herzl Chair. Příkladů je celá řada. Opravdu si nedovedu představit, že by izraelští kolegové, kteří s námi tuto spolupráci rozvíjeli, měli pocit, že se za naší vlády v česko-izraelských vztazích v oblasti výzkumu a vzdělávání neudělalo dost. Takže doufám, že to je jenom z vaší strany nepochopení toho, co izraelští kolegové říkali.

Pokud jde o evropské strukturální fondy a jejich čerpání, mám zkušenosti ze všech rolí, a to z role řešitele, z role příjemce i z role řídícího orgánu. Samozřejmě že v některých aspektech je dosáhnout na ty prostředky složité a někdy ani čerpání není optimální, ale Ministerstvo školství udělalo zvlášť v posledním roce mnoho pro to, aby se prostředky vyčerpaly co nejlépe. Myslím, že se to začalo dařit, a v operačním programu, který jsme připravili pro příští programovací období, jsou věci nastaveny už ze zkušenosti s tímto programovacím obdobím, abychom je vyčerpali dobře. Takže si myslím, že ani v této věci nemáte pravdu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jenom k panu kolegovi Gabalovi, že jsem mluvil o něčem jiném. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou je přihlášen pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsme se dostali do podrobnější debaty o evropských fondech. Paní poslankyně Jourová říkala 2007, 2013. My to všichni používáme - 2007, 2013. Vzpomeňme si, kdy byly schváleny operační programy. Nemohli jsme začít čerpat 1. ledna 2007, tak jako že nezačneme čerpat 1. ledna 2014. To za prvé.

Za druhé. Nevyhovující strukturu, na které se dneska vlastně shodují všichni, 24 operačních programů dělaly jiné než pravicové vlády. Na to se také zapomíná ve svatém nadšení, kdo za to všechno může.

A samozřejmě můžeme šermovat čísly a říkat, jak je to špatně. Já jsem z česko-polského pohraničí. Vím, jakým způsobem čerpají polští kolegové, a svoje případné spory si řeší v Polsku. U nás se stalo národním sportem, že běháme jeden na druhého žalovat do Bruselu. Pak se hrozně divíme, že nečerpáme. Garantuji, že z programu, a to jsou malé věci, z česko-polského pohraničí polská strana schvalovala projekty, které by v České republice nikdy neprošly. Ne díky Bruselu, ale díky našim úředníkům, to znamená té střední úrovně, jako je Centrum regionálního rozvoje a podobně.

A nestrašme se čísly, že bylo proplaceno. Proplácet se bude do konce roku 2015, tak když tak to musíme říct celé. Kolik byla alokace, kolik bylo schváleno, kolik bylo zaplaceno z národních zdrojů, kolik bylo refundováno. Já to nechci podceňovat, ale zase tady poslední dva tři roky díky opozici tam z těch stran (ukazuje vlevo), abych byl spravedlivý a neříkal to těm, kteří tady nebyli, jakoby kdo řekne větší číslo, bude větší hrdina. Přijdeme o 20, 30, 40, 50 mld. O 100 mld. jsem slyšel, že přijdeme. Místo abychom se bavili: Máme efektivní programy? Jsou ty projekty efektivní? No nejsou! Obce a města dělají projekty na to, co mohou čerpat, ne na to, co by města a obce potřebovaly. A v tom jsme nebyli jako politická reprezentace zajedno -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se. Časový limit.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: - abychom si byli schopni vyjednat lepší podmínky. Zato jsme fascinováni dětskými plenami!

Poslední dvě věty, ať se nemusím hlásit znovu. Polská republika si vyjednala po vstupu odložení ekologických limitů na hutě - těžký průmysl. Jsem z Moravskoslezského kraje, my jsme si vyjednali slevu DPH na dětských plenách. Podívejte se na jedno a druhé, jaký to má dopad na zaměstnanost a počet pracovních míst. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Dovolíte-li, dvě poznámky k vystoupení paní poslankyně Jourové. Ponechávám stranou, že prostě ten poslanec nejde přes ústa. Prosím, tak jak jsem žádal paní místopředsedkyni Jermanovou, říkejte mi, paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, radši Mirku. Já vím, že vás to mrzí, že jsem ten poslanec. Ale voliči měli jiný názor, a to poměrně dramaticky.

Daleko důležitější poznámka tkví v tom, že snad říkám: ostatně se domnívám, že Agrofert by měl být zničen. Já jsem nikdy nic takového neřekl za celá ta léta, co tady Agrofert existoval. Já si pouze dovolím tvrdit, že - a ostatně se domnívám jako ústavní činitel odpovědný za veřejné prostředky - že veřejné prostředky nesmějí být přednostně věnovány Agrofertu na úkor někoho jiného. To je koneckonců moje práce a s tím jsem sem byl zvolen. Netýká se to jenom Agrofertu. Z určitého úhlu pohledu, zdůrazňuji, můžeme veřejné rozpočty vnímat jako věčnou bitvu dobře organizované menšiny, která si z koláče chce ukrojit víc, než jí příslušelo, přísluší a příslušeti bude, a neorganizované většiny, která ten koláč tvoří a které se říká daňoví poplatníci. Je pak věcí každého politika, na kterou straně barikády se chce postavit, zda chce stát na straně organizované menšiny, nebo neorganizované většiny. Organizovaná menšina je z dopuštění božího účastna v budoucí vládě. Neorganizovanou většinu musíme hájit my. A budeme to hájit velmi tvrdě, velmi razantně, velmi rozhodně bez ohledu na to, zda nám budete, nebo nebudete chtít říkat pane poslanče, a bez ohledu na to, zda se budete tvářit, že nemáte s Agrofertem nic společného.

Prostě je to zřejmé. Jestliže se sebere 5 % ze všech provozních prostředků a jediná částka, na kterou se nesáhne, jsou dotace agropotravinářskému komplexu, a na druhou stranu to, co se snižuje, jsou prostředky na vědu a výzkum, tak tady nemůže být nic křiklavějšího! A co můžete chtít od nás jako od budoucí opozice říkat: My se domníváme, že priority jsou jinde, že priority České republiky nejsou ve společnosti, která vás porodila, ale ve vědě a výzkumu České republiky. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Komárek.

 

Poslanec Martin Komárek: Nevím, asi to nemá cenu. Ale já bych chtěl jenom říci, že té organizované menšině, ve které byl pan Kalousek, než začal hájit zájmy neorganizované většiny, řekla ta neorganizovaná většina, že už ji nechce. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan Radim Fiala se řádnou.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem se hlásil už před tím velkým množstvím technických poznámek, ale nestihl jsem to s řádným pozměňovacím návrhem, nestihl jsem to včas. Takže mi dovolte ještě z jiného soudku, nebo spíše do jiné kapitoly, než je věda a výzkum a zemědělství.

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu k zákonu o státním rozpočtu České republiky za rok 2014 je poskytnout Ministerstvu práce a sociálních věcí prostředky k finančním pobídkám dlouhodobě nezaměstnaných osob k založení vlastní živnosti či podnikání. V podmínkách stoupajícího počtu nezaměstnaných, dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí jejich počet v listopadu 2013 překročil 565 tis., a klesajícího počtu volných pracovních míst, o která by se tyto osoby mohly ucházet, opět dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí počet volných pracovních míst v listopadu 2013 klesl zhruba na 37 tis., nevyhnutelně roste jev nazývaný dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší nejenom negativní ekonomické důsledky, ale může být také zdrojem sociálních problémů a zvyšovat riziko kriminálních deliktů. Dlouhodobě nezaměstnané osoby přicházejí o pracovní návyky a profesionální kvalifikaci. Souběžně s tím klesá jejich šance uspět v pracovním pohovoru.

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je poskytnout dlouhodobě nezaměstnaným osobám prostor pro zahájení živnosti, popřípadě pro zahájení vlastního podnikání. Ministerstvo práce a sociálních věcí by za tímto účelem mělo vydat jednorázovou finanční podporu, která pomůže daným osobám pokrýt nezbytné počáteční náklady a odpoutat se ze systému sociální podpory. Efektem tohoto opatření by měl být pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob a růst počtu osob samostatně výdělečně činných, stejně jako růst počtu malých a středních podnikatelů. Tedy dlouhodobě má poklesnout počet osob závislých na sociálním systému a naopak vzrůst počet daňových poplatníků.

Já se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 142, kde je 500 mil. korun z kapitoly 396 - Obsluha státního dluhu do kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí na aktivní politiku zaměstnanosti. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: My též děkujeme. Vzhledem k tomu, že se již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu tímto končím. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Uzavírám projednávání bodu 18.

 

Dalším bodem, který máme k projednání, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.