(17.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Protokol vkládá do preambule úmluvy zmínku o tom, že primární odpovědnost za plnění úmluvy mají státy, které přitom požívají určitou volnost. Smyslem té změny je výslovně potvrdit soudem již používanou doktrínu, podle které může být úmluva v různých zemích interpretována různě, a podle této úmluvy jsou štrasburští soudci povinni brát v úvahu sociální a kulturní hodnoty jednotlivých zemí, které zákonodárce dotyčné země vedly k přijetí určité právní úpravy. Takže tato doktrína, tato úmluva, dává určitou volnost zemím právní řád přizpůsobovat svým specifikům kulturním a hodnotovým. To znamená, že úmluva vychází z předpokladu, že národní orgány mají přímou znalost své společnosti a jejích potřeb, a jsou proto v lepší pozici než mezinárodní soudce při rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu. Volnost uvážení, která je státům takto přiznávána, je větší zejména v otázkách, ve kterých mezi členskými státy Rady Evropy neexistuje konsensus. To je to nejpodstatnější, co je obsahem té úmluvy.
Jsou tam ještě některé další věci, které jsou procedurální povahy a cílem je určitý způsob, jak zjednodušit a zefektivnit řízení před soudem. Zabraňuje se třeba zbytečnému zkracování devítiletého mandátu seniorních soudců, zrychluje se procedura pro řešení základních výkladových otázek, zkracuje se například lhůta pro podávání stížností a podobně. To jsou spíše technické věci.
Pak bych řekl, že se protokol nijak netýká základního obsahu základních práv a svobod, které úmluva zakotvuje, a nemá tudíž dle mého žádný bezprostřední dopad na právní řád České republiky. Provádění protokolu by nám také nemělo přinést žádné zvláštní náklady a měl by být dle mého v souladu s našimi zahraničněpolitickými zájmy.
Česká republika podporuje myšlenku subsidiarity v tom základním, že se musíme snažit řešit věci na místě, kde je největší znalost problému, a já si myslím, že to je v souladu s touto naší dlouhodobou pozicí.
Připadá mi, že tato úmluva by odhadem neměla být předmětem politického zápasu, protože si myslím, že to je něco, na čem bychom se měli shodnout. Je to o posílení role národních institucí tam, kde národní instituce by měly mít nejvyšší kompetenci v tom, dokázat věci vyložit, brát v úvahu národní specifika a národní hodnoty. Myslím si, že to je smysl toho, proč tady tento návrh, tato změna, Protokol č. 15, měl být přijat. Myslím, že není důvod, aby tato změna nebyla podpořena v českém Parlamentě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Skutečně, co se tohoto aktu týče, je to jeden z těch případů, kdy samotné znění je výrazně kratší než velmi šroubovaná a složitá předkládací zpráva, nicméně i ve vystoupení pana ministra zaznělo to podstatné, že jde o domluvenou úpravu, o určité kroky k tomu, aby se zprůchodnil Evropský soud pro lidská práva. Je to do určité míry záležitost technická, řeší se také - o tom pan ministr nemluvil - například maximální věk, kdy se člověk může stát soudcem Evropského soudu pro lidská práva, protože nyní docházelo k tomu, že v době dosažení 70 let byli soudci odvoláváni, přestože nedokončili své funkční období. Nyní se to mění tak, že budou muset být kandidáti na soudce tohoto soudu mladší 65 let a potom budou moci dosloužit své funkční období zcela nerušeně.
Děkuji za pozornost a doporučuji postoupit tento návrh do zahraničního výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru v hlasování pořadové číslo 99, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 99, z přítomných 160 pro 132, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím tento bod.
Dále budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze bodem
30.
Návrh poslance Petra Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 146/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 146/1. Požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan Václav Votava, který je zpravodajem, a zástupce navrhovatelů pan Petr Fiala se ujme slova. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych rád obrátil vaši pozornost k dobrému návrhu Občanské demokratické strany, kterým chceme posílit nezávislost takzvané finanční rozvědky, tedy Finančního analytického útvaru na Ministerstvu financí. Formálně jde, jak vidíte na tabuli, o změnu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Větší nezávislost Finančního analytického útvaru, který legalizuje nebo monitoruje dění a peněžní toky v české ekonomice a politice, chceme dosáhnout tak, že mu vytvoříme lepší podmínky, a ty lepší podmínky mu vytvoříme konkrétně dvěma cestami. Za prvé navrhujeme, aby ředitele Finančního analytického útvaru jmenovala a odvolávala vláda jako kolektivní orgán na návrh Ministerstva financí. Dosud, jak asi víte, tohoto ředitele jmenuje sám ministr financí. Náš návrh jinak zachovává stávající uspořádání, kdy Finanční analytický útvar je odborem Ministerstva financí.
FAÚ, jak asi také dobře víte, prověřuje podezřelé finanční transakce a disponuje poměrně rozsáhlými pravomocemi a hlavně také disponuje velmi cennými informacemi. Útvar je také součástí mezinárodní sítě finančních zpravodajských jednotek, které mají bránit praní špinavých peněz nebo rozkrývat financování terorismu. Dále hraje také významnou roli, pokud jde o odhalování daňových úniků. Přístup k těmto informacím má samozřejmě ministr financí, pod jehož kontrolu útvar spadá. Pro to, aby nemohlo docházet k jednoznačnému zneužívání nebo jednostrannému využívání těchto informací, by za jmenování a odvolávání ředitele tohoto odboru měla odpovídat celá vláda.
Tím druhým konkrétním krokem, kterým chceme napomoci lepší činnosti Finančního analytického útvaru, je to, aby Poslanecká sněmovna zřídila samostatný kontrolní orgán pro dohled nad činností Finančního analytického útvaru, podobně jako je tomu při kontrole zpravodajských služeb, například Bezpečnostní informační služby nebo Vojenského zpravodajství. Tento kontrolní orgán by se podle našeho návrhu skládal ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu by mohl být pouze poslanec Poslanecké sněmovny, a jak asi tušíte, na to není potřeba měnit znění žádného z dalších zákonů.
Dovolte mi ještě připomenout, že obdobný návrh předkládala Občanská demokratická strana již v minulém období jako vládní návrh, ale vzhledem k pádu vlády a k rozpuštění Sněmovny už nebylo možné jej projednat. Tedy není to v žádném případě účelová změna, není to poprvé, kdy se tímto zabýváme, jde nám o systémovou změnu, nikoliv o jednorázové opatření. ***