Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 270/ - druhé čtení

Z pověření vlády tento návrh zákona uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. (Stálý hluk v sále.) Pane ministře, prosím, máte slovo. (Předsedající i ministr vyčkávají, až se sál uklidní. Bez výsledku.)

Já prosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Jedná se o velmi závažný a sledovaný sněmovní tisk, tak prosím věnujte pozornost argumentaci pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám ve stručnosti připomněl obsah předkládaného návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s tím souvisejících zákonů. Návrh představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke změnám v právním řádu v posledních letech a též k některým požadavkům aplikační praxe. Jedním z hlavních cílů novely je tak uvedení zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu se správním řádem a dalšími právními předpisy, zejména zákonem o chemických látkách a chemických směsích, živnostenským a školským zákonem, zákonem o sociálních službách a zákonem o zdravotních službách. Především s naplněním tohoto cíle souvisí poměrně značná rozsáhlost novely.

Dále se návrhem vymezují skutkové podstaty správních deliktů -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane ministře, ale moje slova nepadla na úrodnou půdu a hluk ve sněmovně je stále vysoký. Já prosím všechny, aby se usadili, aby nediskutovali s ministry v jednacím sále... Děkuji.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Dále se návrhem vymezují skutkové podstaty správních deliktů na úseku ochrany veřejného zdraví.

Dalším podstatným cílem návrhu je snížení byrokratické zátěže osob, zejména v oblasti ochrany zdraví při práci. Posilují se role ochrany veřejného zdraví na úseku podpory zdraví a doplňují se nové úkoly krajů v této oblasti. V žádné z navrhovaných oblastí se však nejedná o zásady koncepční změny, ale o změny vesměs technického rázu.

Navrhovaný zákon prošel prvním čtením a poté byl třikrát na programu schůze výboru pro zdravotnictví. V rámci jeho dosavadního projednávání na půdě Poslanecké sněmovny byla předmětem diskuse zejména problematika pravidelného očkování a ochrany před hlukem a vibracemi. Záměrem této novely však nebylo provést v těchto oblastech žádné podstatné věcné změny. Pokud jde o úpravu očkování, zde se pouze upřesňují některá ustanovení. Vkládá se definice pravidelného očkování, stanoví se stejná pravidla pro všechna kolektivní zařízení pečující o děti v předškolním věku a doplňuje se povinnost zařízení, kterým je na základě rozhodnutí soudy svěřena péče o osoby ve věku do dovršení 15 let, zajistit u nich provedení pravidelných očkování. (V sále je stále velmi rušno.)

Navrženou úpravou je sledování zachování vysoké proočkovanosti, která je předpokladem kolektivní imunity. Při jejím dosažení lze snížit cirkulaci původce nákazy v populaci, případně dojde až k jeho eliminaci... (Odmlka. )

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě jednou a doufám, že naposledy. Prosím o klid v jednacím sále!

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Smyslem pak nebylo právní regulaci v této oblasti zpřísnit, jak je někdy mylně vnímáno, ale naopak. Například výše některých pokut se oproti stávající úpravě snižují. V souvislosti se stanovením maximální výše pokut nemohu přijmout ani argumentaci, že v praxi bude docházet k ukládání likvidačních pokut. Pravidla pro stanovení výše pokuty obsahuje samotný návrh zákona a k jejich aplikaci nepochybně patří i z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu plynoucí zákaz likvidační výše pokuty. Pokuta má být podle této judikatury přiměřená, účinná a odrazující. Totéž plyne i z evropské legislativy. Proto tvrzení o likvidaci subjektu pokutami musím odmítnout.

Stejně tak musím odmítnout snahu o zrušení či relativizaci povinného pravidelného očkování. Ustanovení platného zákona byla několikrát podrobena testu ústavnosti ze strany Ústavního soudu a návrhy na zrušení příslušných ustanovení byly Ústavním soudem zamítnuty. Ústavní soud opakovaně uvedl, že povinné očkování proti infekčním nemocem je evidentně opatření v demokratické společnosti nezbytným pro ochranu bezpečnosti, zdraví, práv a svobod druhých.

Co se týče oblasti ochrany před hlukem a vibracemi, ani zde nebylo úmyslem měnit dosavadní pojetí, ale provést pouze dílčí věcné změny. Jedná se zejména o pravidlo, že pokud jde o pozemní komunikace a dráhy, splnění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru se považuje i za splnění hygienických limitů v chráněných vnitřních prostorách. Další změna spočívá ve vymezení chráněného venkovního prostoru staveb. Nadále bude měření hluku probíhat jen před těmi částmi obvodového pláště chráněných staveb, které jsou z hlediska pronikání hluku významné, tedy obytnými místnostmi, a nikoliv chodbami nebo hygienickým zázemím.

Ostatní změny jsou legislativně technické, a to ať už se jedná o vymezení, co se za hluk a vibrace nepovažuje, což je úprava přenesená z nařízení vlády do zákona, nebo o vymezení náležitosti žádosti o časově omezené povolení.

Výbor pro zdravotnictví přijal v návrhu usnesení, v němž navrhuje provést v předložené novele řadu úprav, a to i ve zmíněných dvou oblastech. Nicméně tyto změny nepředstavují zásadní koncepční posun, a mohu je proto za předkladatele podpořit.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Já jsem zaznamenal i těsně před začátkem této schůze velké množství dalších avizovaných pozměňujících návrhů týkajících se především ochrany před hlukem. Musím říct, že vnímám potřebu důkladného projednání těchto nových návrhů ve zdravotním výboru, a proto za předkladatele podpořím přerušení projednávání tohoto zákona ještě před skončením obecné rozpravy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jedná se tedy o vrácení zákona k opětovnému projednávání do výboru, což můžeme učinit za předpokladu, že to někdo navrhne v rozpravě a současně po skončení obecné rozpravy. Takže jenom avizuji všem těm, kteří chtějí vystoupit v rozpravě, že pan ministr toto zde avizoval. Registruji pana poslance Krákoru, ale je čtvrtý v obecné rozpravě za předpokladu, že někteří z kolegů, kteří jsou přihlášení, nestáhnou svoji přihlášku s ohledem na to, co pan ministr zde oznámil.

Nicméně 21. 10. 2014 na 19. schůzi Poslanecké sněmovny byl tisk přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V tomto případě byl návrh zákona přikázán pouze výboru pro zdravotnictví jako jedinému výboru, a tedy je zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat.

Iniciativně tento návrh projednal také hospodářský výbor. Usnesení výborů byla doručena jako tisky 270/1 a 270/4. Prosím pana zpravodaje výboru pro zdravotnictví, pana poslance Kasala, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, výbor pro zdravotnictví ve svém usnesení číslo 71 ze dne 16. a 29. ledna projednal jak návrh novely tohoto zákona, tak všechny pozměňující návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 270. Zdravotní výbor se po projednání všech pozměňujících návrhů přiklonil a doporučuje Sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, sněmovní tisk 270, ve znění přijatých pozměňujících návrhů.

Během rozpravy se hovořilo hlavně o pozměňujících návrzích, jak už tady říkal pan ministr, které se týkaly hlavně hluku a vibrací a samozřejmě i očkování, ať to byla otázka výše pokut, tak i otázka očkování samotného. Tak jak i pan ministr podotkl, tak se vynořilo další množství návrhů a informací, a za zpravodaje podpořím návrh na přerušení projednávání po obecné rozpravě a vrácení k projednávání do výboru pro zdravotnictví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím zpravodaje výboru hospodářského, pana poslance Foldynu, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo. Vážení kolegové. Já tady mám usnesení hospodářského výboru číslo 111 ze dne 14. ledna 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších zákonů souvisejících.

Usnesení hospodářského výboru z 15. schůze ze 14. ledna k vládnímu návrhu:

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny doporučuje výboru pro zdravotnictví projednat a schválit pozměňovací návrh předložený poslancem Jaroslavem Foldynou, který zní: v § 30 se na konci odstavce 1 doplní věta: "Toto neplatí pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb, u nichž se po jejich povolení k užívání podle zvláštního právního předpisu prokáže překročení hygienických limitů hluku nebo vibrací působených stávajícím zdrojem hluku nebo vibrací z pozemních komunikací nebo železničních drah prokazatelně uvedených do provozu před právní mocí stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášení stavby dle zvláštního právního předpisu." Potud ta citace.

V bodě 2 v § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec -"

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane zpravodaji, já si nemyslím, že jste povinen v této fázi číst celý pozměňovací návrh. Stačí pouze upozornit na to, že výbor přijal pozměňovací návrh.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobře. Takže jsou to dva pozměňovací návrhy. Děkuji za upozornění.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl tedy pan zpravodaj Foldyna. Otevírám obecnou rozpravu, mám zatím šest přihlášek. Paní poslankyně Nováková, potom pan poslanec Farský.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já se v podrobné rozpravě, až k tomu bude příležitost, přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který se týká povinného očkování dětí, a velmi kvituji, že se touto záležitostí bude zdravotní výbor ještě zabývat. Ale vzhledem k tomu, že vy nebudete mít možnost na tom zdravotním výboru, nebo pravděpodobně mít možnost na tom zdravotním výboru vyslechnout debatu, dovolila bych si se vší pokorou vám vysvětlit, co nás s panem poslancem Farským vede k podání našeho pozměňovacího návrhu.

Především bych chtěla říci, že přistupujeme s úctou a respektem ke všem zúčastněným, jichž se povinné očkování dětí týká. Já tady nechci, nejsem lékař, jsem středoškolský učitel latiny, základů společenských věd, takže nechci tady posuzovat hexavalentní očkovací látku, nechci tady mluvit o tom, i když o tom debaty jsou, zda je skutečně nezbytně nutné, aby naše děti byly očkovány proti deseti infekčním chorobám. Vedle té hexavalentní očkovací látky se ještě jedná o očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a pneumokokové nákaze.

Vraťme se k tomu respektu a úctě ke všem zúčastněným, kteří se tohoto procesu nevyhnutelně musí účastnit. Máme tady děti, které jsou očkovány, a jejich rodiče, kteří za ně zodpovídají. Máme lékaře, kteří se snaží, a my tomu věříme, naplňovat svou odbornou kvalifikaci a nedávat všanc svůj morální kredit, neboli naplňovat Hippokratovu přísahu. Máme tady nás, legislativce a exekutivu, která bude bez možnosti našeho ovlivnění potom k tomu dávat nějaké vyhlášky, a máme tady farmaceutický průmysl, který já v žádném případě nechci nijak démonizovat.

V žádném případě ani nechci říct, že se máme postavit proti povinnosti očkovat. Vynález očkovacích látek byl bezesporu obrovským vzepětím lidského rozumu, umu a ducha a jistě byla veškerá snaha vedena k pomoci těm druhým. Ale kromě jednotlivých rodičů dětí, lékařů, exekutivy a legislativy a farmacie máme také určitá dvě společenství a ta se právě v této diskusi o povinném očkování dětí tak trošku staví proti sobě. To jedno společenství tvoří rodina, rodiče a děti - jsou tam vztahy, které jsou určeny zákonem, ale jsou tam vztahy, které nic nemůže nahradit, a to je vztah emocionální, velice silná emocionální vazba. To nás vede k tomu, že naprosto nemůžeme přijmout zacházení s rodiči v tom smyslu: vy ničemu nerozumíte, dejte sem dítě, my ho oočkujeme a pak vám ho vrátíme oočkované. Další námitka, která je proti logice věci, je: vy nebudete své neočkované dítě dávat do dětských kolektivů, protože byste je ohrozili. Dámy a pánové, který zodpovědný rodič by nevyužil pomoci vědy a nesnažil se dítě ochránit před infekčními chorobami? Který zodpovědný rodič by byl lhostejný k tomu, že ohrožuje dětskou skupinu, do které dítě sám posílá? To vůbec nemá logiku. Tím dalším společenstvím je stát, kde rodič plní roli občana a kde se rodič musí řídit právními normami.

Co je ve hře v debatě o povinném očkování dětí? Především důvěra k lékařům. Dámy a pánové, já jsem si dovolila, možná to byla ode mě drzost, na zdravotním výboru říci: Vy v dobré víře, abyste zabezpečili možná opravdu dobrý průběh a brilantní průběh očkování, vlastně hazardujete s tím, že rodiče, zákonní zástupci, nebudou mít důvěru k lékařům. Protože oni budou vidět, že lékaři konají pod hrozbou až milionových pokut.

Další je určité nebezpečí vyloučení dětí, jejichž rodiče nepatří k těm, kteří je zanedbávají. Ti rodiče, kteří přemýšlejí o očkování a zvažují, diskutují, to jsou právě rodiče vesměs velice vzdělaní a skutečně velice zodpovědní. A právě děti těchto rodičů se chystáme touto novelou vylučovat například z nějakých volnočasových aktivit, pobytových táborů a tak dále.

Sankce v podobě pokut hrozí rodičům, kteří se rozhodnou i přesto, že existuje povinnost nechat děti očkovat, děti očkovat nenechat. Dámy a pánové, my tuto sankci ve svém pozměňovacím návrhu rozhodně nerušíme. Za to musí nést odpovědnost rodiče. Nesouhlasíme ale, jak už jsem zmínila, s nepřiměřenými pokutami vůči lékařům, protože lékaři vlastně díky tlaku, který je na ně shora, díky určitým obavám, že kdyby opravdu zplna nahlásili rodiči zmíněné nežádoucí účinky očkovacích látek, že na ně hned přijde kontrola, tak řada lékařů skutečně díky tomuto, a víme to přímo od nich, prostě napíše do dokumentace dítěte nějaký záznam. Dámy a pánové, my v současné době ani nemůžeme s plnou odpovědností říct, kolik dětí je u nás očkováno. Můžeme říct, kolik dětí to má zaneseno do své zdravotní dokumentace.

Další, komu hrozí pokuty, jsou organizace. Tam to trošku vnímáme jako absurdní. Pan ministr tady mluvil o likvidačních či nelikvidačních. Dámy a pánové, například na okrese Praha-východ jsou teď jarní prázdniny. Děti, které byly do minulého pátku spolu ve škole, tytéž děti jedou na nějakou pobytovou akci a na základě tohoto zákona by tytéž děti měly být lustrovány a prověřovány, zda jsou očkovány, a organizace, která by je vzala třeba na nějaký lyžařský kurz, tak by jí hrozila půlmilionová pokuta. Přitom ty samé děti minulý týden byly spolu ve škole. To vůbec nemá logiku.

Mluvili jsme o důvěře, o určité hrozbě vyloučení. A teď se dostáváme k právům a povinnostem. Stát ukládá povinnost. Náš pozměňovací návrh tuto povinnost nechce rušit, přijímá ji. Ano, ať zůstane očkování povinné. Stát však, když tuto povinnost ukládá, musí také nést odpovědnost. To dosud, ačkoliv v jiných zemích to tak je, i tam, kde je dokonce očkování dobrovolné, například v Německu, tak tam stát nese odpovědnost za negativní, nežádoucí účinky, které mohou být v pravděpodobné - ne v prokázané - souvislosti s očkováním. Náš stát tuto odpovědnost zatím nést nechce. A tady velmi věřím tomu, že na zdravotním výboru se o tom bude mluvit, a věřím, že tady dojde k posunu. Náš stát ani nepřijal nějakou povinnost, aby pomocí kampaní podrobně vysvětloval, proč proti deseti chorobám musíme očkovat, proč používáme právě ty a ty očkovací látky. Dámy a pánové, nepodceňujme lidi, kteří jsou povinností vázáni. A vůbec už nijak nezdůvodňuje to, co tedy nařizuje - stát.

Lékař musí plnit své povinnosti vůči státu - ano. Ale znovu říkám, má především plnit povinnosti vůči svému povolání. Stvrdil svá velice těžká, v podstatě nejnáročnější studia, Hippokratovou přísahou nebo variantou Hippokratovy přísahy a tam říká, že vždycky každému bude chtít pomáhat a nikdy nebude chtít škodit. Lékař ale má povinnosti také vůči rodičům, vůči zákonným zástupcům dětí a všem, kteří jsou v podobném postavení, to znamená třeba i pečovatelé a tak dále, pěstouni. Lékař musí skutečně vysvětlovat rodičům, proč právě tuto látku má sledovat velice citlivě, jestli skutečně nedošlo k nějakým nežádoucím účinkům, a ihned operativně jednat. A proto právě tu operativnost přináší náš pozměňovací návrh. Rodič, jak už jsem říkala, nese odpovědnost za své děti, nese odpovědnost za to, že se třeba vzepře očkovací povinnosti, tam k tomu nemáme žádné debaty, vůči sankcím, ale on je musí, protože miluje své děti, chránit. A on by měl mít pocit, že stojí na stejné straně jako lékař a že oba dva chtějí pro dítě to nejlepší. Ne že on chrání dítě pře svým lékařem.

Dámy a pánové, náš pozměňovací návrh tedy nenavrhuje rušení povinného očkování. Domníváme se, že budeme-li dostatečně vysvětlovat, nastolíme-li znovu diskusi o tom, zda je nevyhnutelný počet infekčních onemocnění, proti kterým očkujeme, zda je nevyhnutelný očkovací kalendář, jak je předepsán v rámci pravidelného očkování, tato diskuse, pan ministr to slíbil, věříme, že snad nastane. Přesto navrhujeme v kategorii povinného očkování vedle pravidelného očkování individuální očkovací plán. V rámci tohoto individuálního očkovacího plánu, tedy je to v rámci nadřazené kategorie povinného očkování, by skutečně došlo k pohotové interakci mezi lékařem a zákonným zástupcem, byla by možnost určitého uvolnění, ale odpovědného se souhlasem lékaře, případného rozvolnění či posunu v termínech očkování, a především by nastala diskuse o možnosti volby alternativní očkovací látky.

Další věc, kterou tedy navrhujeme, je převzetí odpovědnosti státu za nežádoucí účinky spojené pravděpodobně s očkováním a zrušení všech sankcí.

A ta poslední věc, to je jen tak zmínka. Dámy a pánové, takový ten největší očkovací, řekněme, běh, který absolvují naše děti v rámci povinného očkování, končí pátým až šestým rokem, potom jsou ještě asi dvě takové očkovací etapy, a my teď máme v podstatě už téměř na stole návrh Ministerstva školství, který počítá s tím, že bude povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před základní školou. Já se tedy ptám, jestliže nedojde skutečně k nějaké smysluplné diskusi a třeba k přijetí toho našeho návrhu na individuální očkovací plán, tak budeme mít logicky řadu dětí, které budou muset nastoupit povinně do povinného předškolního roku někam - do mateřské školky či někam, a zároveň pokud u nich neproběhne podle pravidelného očkovacího plánu celý ten cyklus, tak tam vlastně nebudou smět být přijaty protože tyto děti nebudou proočkovány. To je další argument, proč bychom se k tomu opravdu znovu měli vrátit.

Dámy a pánové, prosím o zvážení. Věřím, že zdravotní výbor nám ještě také popřeje sluchu. Tam ovšem přece jenom je to v takové té atmosféře: my lékaři a vy nelékaři. Já mám velkou úctu k lékařům, ale oni přísahali, že budou sloužit, že budou stát po boku těm, kteří jejich pomoc potřebují, a že v žádném případě nedopustí ani pod hrozbou sankcí, aby riskovali, že někomu uškodí.

Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský. Připraví se pan poslanec Kolovratník, který stahuje, takže potom pan poslanec Štětina. (Gestikulace a upozornění z několika stran, že ještě faktické poznámky.) Omlouvám se, velmi se omlouvám, pane poslanče. Pan poslanec Adamec s technickou, pan poslanec Koskuba s technickou, paní poslankyně Putnová s technickou a pan poslanec Plzák. Takže čtyři technické. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já budu velmi stručný. Nechci tady posuzovat povinnost očkování, na to jsou tu jiní, ale trošku mě vyděsila tady ta konstrukce, že stát si převezme odpovědnost za povinné očkování se vším všudy. Tak to vám tedy, dámy a pánové, řeknu, že mě to docela vyděsilo, protože teď si mohu představovat, že to očkování, které je povinné, není stoprocentně jasné. Já jsem tedy viděl některé případy dětí, které údajně byly oočkovány nějakou trojkombinací, nebo co to bylo, nebo hexavakcínou, a ty následky.

Já to vnímám jinak. Myslím si prostě, že tahle konstrukce nejde dohromady. Buď je něco povinné, a pak je to stoprocentní a nemusí se ujišťovat zákonem, že ten stát za to ručí, protože mě to fakt děsí jako rodiče, případného prarodiče, mě toto děsí, aby stát přebíral už dopředu odpovědnost za to, že se to nepovede, a přitom je to povinnost nařízená státem.

Já vám děkuju za pozornost a toto bych prosil, kdyby se nad tím předkladatelé zamysleli.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koskuba, připraví se paní poslankyně Putnová s faktickými poznámkami.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Pane předsedo, vládo, dámy a pánové, přeji hezký dobrý den. Vystupuji s faktickou, protože jako lékař do této diskuse ani zasahovat nechci, a chápu asi pocity kolegyně, která zde vystoupila, ve vší úctě k ní, jako laik.

Dámy a pánové, několik upozornění. Tak za prvé lékaři neskládají Hippokratovu přísahu a já bych moc žádal (důrazně), aby alespoň nejvyšší ústavní orgány toto věděly. Lékaři přísahají věrnost své fakultě, a že se postarají o své učitele. Stále se to omílá. My s Hippokratovou přísahou v dnešní době nemáme nic společného. To za prvé.

Za druhé, ani každý lékař nerozumí všemu, dámy a pánové. Proto se nebudu vyjadřovat k očkování. Jsem pyšný, že Česká republika očkování zavedla, zvládla a že máme proočkovanost nejvyšší na světě a přineslo to svůj přínos. Od toho jsou odborníci a do toho jim já jako poslanec i jako internista kecat nebudu. Ano, chápu jistý odpor proti sankcím vůči lékařům. Na druhé straně, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, vy netušíte, kolik dalších povinností na nás navalila nedávno vládnoucí pravice. Rád bych vás o tom informoval. A svazuje mi to ruce, abych se věnoval svým pacientům.

A poslední dodatek. Zrovna z této strany, která vyznává svobodu jedince, bych nečekal, že budeme vázat stát zodpovědností za to, co se stane po očkování, protože stejně bychom mohli uvažovat, že když je povinná školní docházka a něco se dítěti stane při cestě do školy, vinu za to nese stát.

Omlouvám se, toto je odborná věc a já bych žádal laiky, aby do toho příliš moc nehovořili. (Upozornění na čas.) Myslím to dobře. Děkuju. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Putnová.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Je těžké vyslyšet přání pana poslance, který na nás apeloval, aby do toho neodborníci nemluvili, protože se nás to samozřejmě také týká. Myslím si, že to, co tady bylo řečeno, bylo ukázkou toho, proč nebylo možné se v posledních týdnech před očkováním nikde schovat. Byli jsme zahrnováni řadou mailů, žádostí o setkání, z nichž jsem také několik absolvovala. Vlastně celá ta generace a část rodičovské populace žádá diskusi, která by byla nezaujatá a která by jejich názory nebrala na lehkou váhu. Myslím si, že to je to, co tady chybělo po celá léta a o co ta laická veřejnost vlastně ty odborníky žádá. Za to bych se také chtěla přimluvit, a proto jsem ráda, že paní kolegyně, paní poslankyně Nováková, přišla s variantou, která by umožnila tuto diskusi v rámci zdravotního výboru dále posílit a podpořit. Chceme-li, aby byla spokojena veřejnost odborná i laická, myslím si, že je třeba k sobě hledat cestu. Vítám také možnost vrátit tuto novelu znovu do projednání, protože tam je prostor, aby ta diskuse byla skutečně erudovaná. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Dolejš.

 

Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já mám asi tři věci. Jak říkal kolega Adamec, byl jsem vyděšený formulací, že stát by převzal zodpovědnost za nežádoucí účinky spojené - a teď pozor - (s důrazem) pravděpodobně s očkováním. Totiž při každých zdravotních sporech, pokud je lékař postaven před soud, tak odborný posudek musí prokázat, že pokud došlo k nějakému poškození na zdraví, že by k němu nedošlo, pokud by nenastal ten léčebný úkon nebo to před tím. Tady se to obrací úplně naruby. Takhle to prostě v těch sporech vůbec nemůže být, že pravděpodobně. Já chápu, proč to je. Protože zatím nebyly prokázány přímé - přímé (s důrazem) - souvislosti s očkováním, to znamená, je to spojováno, že k tomu došlo pravděpodobně. A tímhle bychom stát vystavili neuvěřitelným žalobám. Já si to vůbec nedovedu představit.

Když tedy má někdo přebírat zodpovědnost, chtěl bych se zeptat, jakou zodpovědnost potom dáme těm rodičům za to, když tedy děti nenechali očkovat. Řeknu příklad - tetanus. My jako chirurgové bychom vůbec nesměli zahradničit, protože tam je velké riziko onemocnění tetanem. My jsme tedy očkováni. Děti se nám hrabou v hlíně pořád. Takže já si to nedovedu představit, že děti, které si hrají na pískovišti, by nebyly očkovány proti tetanu. A navíc tetanus je onemocnění smrtelné, jak všichni víme.

Tu Hippokratovu přísahu - to tady za mě řekl už kolega Koskuba. Tam se o takových věcech vůbec nemluví. Tam se mluví o tom, že nebudeme dělat potraty atd., atd. A to je asi všechno. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Nováková.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče lékaři, já jako učitel latiny Hippokratovu přísahu znám, my si ji prostě překládáme atd. Já jsem také řekla ve svém projevu, že to je jako varianta Hippokratovy přísahy. A to, co jsem z ní vybrala, bylo, že mám vždycky jako lékař pomáhat a nikdy nemám udělat nic, co by komukoli škodilo, kdo je pod vlivem mé péče. A jestli tedy, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vy k tomuhle, já jsem nic víc dál neřekla. Myslím, že Hippokrates vás nemusí urážet, vás všechny přítomné lékaře v sále. A jestli k tomuhle něco máte, a na to vaše replika byla, že naštěstí už se Hippokratovou přísahou neřídíte a že přísaháte fakultě, tak přesně tak, jak říkala paní kolegyně Putnová, to je přesně ten důvod, proč ta diskuse skutečně vázne.

Já respektuji, že tedy neskládáte, lékaři, Hippokratovu přísahu, ale prosím, nechte nás tedy alespoň při tom, že slibujete, že budete vždy pomáhat a nikdy neškodit. To alespoň učím já například farmaceuty a zdravotnické záchranáře v hodinách latiny. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09).

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koskuba. Po něm ještě faktická poznámka paní poslankyně Soni Markové.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, tedy podruhé, ač to nebývá mým zvykem. Prostřednictvím pana předsedy: Vážená kolegyně, to je právě důkaz, že je těžko od lékaře poučovat laika, protože vy jste vůbec teď nepochopila, o čem jsem hovořil. Ve vší úctě, vůbec jste to nepochopila! Mně akorát vadí, že všichni laici mluví o Hippokratově přísaze. Nic víc jsem neřekl. My skládáme opravdu slib fakultě a pak jsme vázáni odborností, kde máme lékařskou etiku. Bohužel nás často omezují věci, které přinesl tento stát, a proto z nás jsou čím dál víc úředníci než lékaři. To vás musím upozornit.

Další věc. Prosím vás, správně zde poznamenáváte možná: veďte s námi diskusi. Ve vší úctě - kdo? Parlament? Ministr? Často se odvoláváme na odborné společnosti. Doteď to nebylo třeba. Tento národ se svým způsobem ke svému štěstí s očkováním smířil. Je mi líto pana ministra, když bude muset vyzvat šéfa vakcinologické společnosti, aby s vámi vedl diskusi. Já toho nejsem schopen! Mluvím za sebe. I kdybyste ke mně přišli do ordinace, já toho schopen nejsem. Já nejsem schopen v dnešní době rozumět celé medicíně.

A jsem rád, že tady můj předřečník zmínil odpovědnost rodičů. Teď právě probíhají diskuse, co se děje v Berlíně. Jak je tam epidemie spalniček. Co se děje ve Spojených státech. Jestliže rodiče, kteří neoočkují své děti, stejně jako matka - já si jí vážím, je svoboda - chce rodit doma, ale ponese následky za to, že její rozhodnutí bylo chybné, a nebudeme to platit z veřejného zdravotního pojištění a státních peněz, pak mějte svobodu. (Upozornění na čas.) K tomu vám ale já moc neradím. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Soňa Marková. A posledním s faktickou poznámkou je pan poslanec Nykl.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi jenom tři poznámky.

Za prvé, novela zákona, kterou tady dneska projednáváme, vůbec neřeší povinnost očkování. Tato diskuse se objevila během projednávání tohoto tisku na výboru.

Druhá věc je, že zdravotní výbor jasně deklaroval, že chce být tou platformou, na které by se měla vést tato diskuse, která tady teď nyní zaznívá, a kde by měli vystupovat jak odborníci, tak široká zainteresovaná veřejnost.

A třetí, že zdravotní výbor i mým prostřednictvím vlastně tento úkol již začal plnit, protože 3. března se tady ve Státních aktech uskutečnil seminář, který se touto problematikou zabýval. Další kulatý stůl k této věci se bude konat 14. dubna. Takže platforma pro setkání a pro diskusi tady je vytvořena a všichni, kteří se o tuto problematiku zajímají a chtějí něco na tom změnit, tak mají možnost se k tomu vyjadřovat. Ale tato novela řeší úplně jiné věci a těmi bychom se asi měli zabývat.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Nykl. Po něm pan poslanec Kasal.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Já bych navázal na pana doktora Koskubu. Skutečně, v podstatě, ač jsme tu někteří lékaři, mimo pana doktora Kasala, doktora Krákoru, dětských lékařů, my nejsme odborníci na očkování. A jsme lékaři, máme zkoušku z dětského lékařství, z problematiky, a přesto máme mít v sobě jakousi pokoru a nemluvit do této problematiky, respektovat autority v České republice, což jsou předseda vakcinologické společnosti, lidé věnující se imunizaci, alergologii. Tito lidé mají určitý názor, ten my respektujeme a v podstatě bychom měli mít v sobě, jak říkám, hlavně ti laici, jakousi sebereflexi a pokoru a nerozvádět tady témata do až už příliš odborných částí. Odvolávat se například na Německo taky není správné, protože v Německu, když se teď udělal průzkum právě v souvislosti s epidemiemi spalniček, tak až 76 % veřejnosti by chtělo v podstatě povinné očkování. Čili i tam se obrací ten názor. V podstatě mnoho zemí říká, že Česko může být pyšné na to, jak zde má rozvinutý systém povinného očkování. Takže buďme za něj rádi.

A jak říkám, mějme v sobě jakousi sebereflexi, pokoru, nevyjadřujme se všichni ke všemu. Když se tady řešily Vrbětice, bylo tady přes 60 odborných komentářů. Taky to asi není správné, určitě tu není 60 odborníků na munici. A pak to vede k takovým debatám, které nemají úplně dobrý konec. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já, jak už můj předřečník řekl, se mohu trošku brát za odborníka, protože pediatrickou praxi provozuji 22 let. A i jsem si v zásadě vzal tento úkol na sebe s tím, že přece jenom něčemu rozumím.

Z hlediska věcí, které tady zazněly, jenom pár poznámek. Musím vám opravdu říct, že z hlediska toho, jakým způsobem jsou zodpovědni nebo nejsou zodpovědni rodiče, tak někdy jsou to opravdu neuvěřitelné zkazky a neuvěřitelné stavy, které zažíváme v nemocnici. Takže to jenom na okraj.

Druhá věc, možnost alternativního očkování. Do toho už se, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, vlamujete. Už v současné době toto je možné a je tam jediná povinnost, že ta látka musí být registrována v České republice. Takže to už v tuto chvíli lze.

Co se týká individuálního očkovacího plánu. Určitě je potřeba o tom diskutovat. Na druhou stranu rozhodně nemůže ten individuální očkovací plán být přijat během 14 dnů. To je dlouhodobá záležitost, na které je potřeba pracovat. A tak jak už navrhl na zdravotním výboru pan kolega Běhounek, my jsme to všichni podpořili, bude vytvořena pracovní skupina, ve které by měli být všichni, odborníci, ale i zástupci těch, kteří si stěžují na určité záležitosti. A vytvořit rozumnou věc, která podpoří očkování, které u nás máme. Protože u nás jsme v tuto chvíli v situaci - co bylo dřív? Jestli vejce, nebo slepice. Díky účinnému očkování tady nemáme řadu chorob a já jako pediatr jsem prakticky některé choroby jako záškrt a další vůbec neviděl. A naopak, ty vakcíny, které se zavedly, tak jsem jednoznačně viděl jejich účinek. Ať je to hepatitida B, nebo ať je to hemofilus. (Upozornění na čas.)

Nechci jít do podrobností, ale opravdu očkování je účinné a není potřeba to zpochybňovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Další zde nevidím. Takže se vrátíme do rozpravy. Pan poslanec Farský a pan poslanec Kolovratník stahuje. Takže se připraví pan poslanec Štětina. Pane poslanče, já vás tady mám dvakrát. Ta druhá přihláška? (Poslanec Farský říká, že je do podrobné rozpravy.) Ta je do podrobné, ano, takže děkuji a opravíme. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené lékařky, vážení lékaři, já bych jenom krátce doplnil jako spolupředkladatel pozměňovacího návrhu, který tady byl debatován, jenom v několika odrážkách. My s kolegyní Novákovou nenavrhujeme rušení povinného očkování. To je důležité takto zmínit, protože i komentáře, které jsem tady slyšel, zaznívají, jako bychom v tomto směru postupovali. Není to tak.

Druhá věc je odpovědnost. Ve formě, ve které je navrhována, není ničím novým. Je to odpovědnost, jakou nese např. německý stát za negativní dopady očkování, ale ve státě, kde je očkování dobrovolné. Odůvodňovat, když stát dává povinnost a zároveň není ochoten nést odpovědnost za negativní následky, je argument dosti oslabený.

A ještě je důležité jednu věc k tomu uvést. Tu, která zatím v návrhu zákona není, ale debaty se k ní blíží i díky tomu, jak rozhodoval Ústavní soud v minulých dnech a týdnech, kdy v disentním stanovisku ústavní soudkyně paní Kateřiny Šimáčkové bylo celkem jasně odůvodněno a stanoveno, že tak jak je dnes očkovací plán, jak jsou dneska určeny vakcíny, jak je určena přesná značka, která je proplácena - protože alternativu je možno použít, ale musíte si ji zaplatit sami -, tak ta konstrukce, kdy je toto stanoveno vyhláškou, je podle jejího názoru - a je to názor ústavní soudkyně - protiústavní. To znamená, že my se očkování budeme muset věnovat. A pokud diskuse bude od začátku nalinkována způsobem, že lékaři, kteří sedí v Poslanecké sněmovně, řeknou, že všichni, kteří nemají před jménem MUDr., jsou laici a nesmějí se k tomu vyjadřovat, protože tomu nerozumějí, tak se nikdy žádnému závěru nedobereme. Tento přístup je přesně ten, který dovedl k tomu, že dneska jsou tady odpůrci očkování. Protože místo aby se s nimi komunikovalo, tak se sankcionují a ostrakizují. Dokud se tento způsob komunikace nezmění v partnerský, tak bohužel bude ten problém jen větší a větší. Náš pozměňovací návrh, který jsme s kolegyní Novákovou předložili, tento příkop, který je zde vykopán, měl alespoň nějaký způsobem - a má, pořád je to jeho úkol - zahladit, nebo alespoň už neprohlubovat. Bohužel přístup, který tady vidíme, je opačný.

Já bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil. V systému je pod číslem 1876 a netýká se očkování. Týká se § 9 odst. 1, kde se stanovuje, že v současné době, pokud nějaké dítě nastupuje na zotavovací akci, musí mít tzv. prohlášení o bezinfekčnosti. V tomto prohlášení rodič podepisuje - a teď vás poprosím o pozornost, jestli toto byste podepsali, jestli to tak skutečně každý dokážete - že dítě 14 dnů před odjezdem do školy v přírodě nebo na zotavovací akci nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy. Toto je dikce zákona, toto je dikce bezinfekčnosti, kterou každý rodič podepisuje. On ji podepíše, protože jinak by dítě na tu akci nevzali. Ale určitě to nepodepisuje jako něco, co může prohlásit a je určitě pravdou. Netuší, kde dítě se pohybovalo posledních 14 dní, kde ve škole se potkalo s kým infekčním. Takže my tady vlastně rodiče nutíme podepisovat zbytečný papír a ještě přitom lhát. Z toho důvodu navrhuji tuto formulaci vypustit. A myslím si, že pokud bude zachováno, že rodič podepíše, že dítě nejeví známky akutního onemocnění a není mu nařízeno karanténní opatření, že nebude v tu chvíli rodič nucen ke lži a přitom bude naplněna podstata návrhu. To je první část pozměňovacího návrhu.

V druhé popíšu, jak dnes probíhá situace. Dětí nám na tábory odjíždí ročně kolem 180 tisíc. Každé to dítě, pokud se chce zúčastnit takové zotavovací akce nebo tábora, musí od ošetřujícího lékaře mít vystaveno potvrzení o tom, že je zdravotně způsobilé se takové akce zúčastnit. To znamená 180tisíckrát musí být navštíven lékař, kterého to přirozeně zatěžuje, který vyplňuje mnohdy pouze formální - v případech, kde dítě je zdravé - lejstro, které potom slouží jako příloha ke kontrole od hygienické stanice. Můj návrh je ten, aby tam, kde organizátoři těchto akcí - a tady vystupuji i za organizátory těchto akcí - aby tam, kde je dlouhodobá spolupráce s rodiči a o rodičích se ví, jak za své děti nesou zodpovědnost, tak aby nebyli nuceni navštěvovat lékaře, utrácet peníze za tento posudek a strávit půl dne dovolené na doprovázení dítěte k lékaři. To je návrh, který ušetří práci jak lékařům, kteří tím pádem nebudou muset zbytečně administrovat a nebudou více úředníky než lékaři, a který také zjednoduší náš právní řád. A to je návrh, ke kterému bych rád, kdybyste upjali svou pozornost, protože je antibyrokratický, šetřivý a přitom naprosto logický.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Vyzulu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Nedá mi to, abych přece jenom krátce nereagoval, a to na vystoupení jednak pana poslance Farského a jednak na vystoupení paní poslankyně Novákové.

Tady to vypadá tak, že lékaři se stavějí proti zbytku světa, že stavějí laiky do pozice ničemu nerozumíte, že s nimi nediskutujeme. Ale vždyť se podívejme na to, co se všechno stalo! Já osobně - a řada mých kolegů - jsme měli desítky individuálních pohovorů s rodiči. Proběhlo několik seminářů na téma očkování, a to přímo v Poslanecké sněmovně. My chceme diskutovat a chceme opravdu vysvětlit laické veřejnosti, jak to s očkováním je. Protože nejenom že jsme přísahali, ale v podstatě každý lékař to má v sobě: neublížit - primum non nocere. To máme prosím v sobě. A nechceme nikomu ubližovat. Proto se teď snažíme o to, aby celkově ta diskuse vyzněla jako konstruktivní diskuse. Ale tady se poslední dobou, poslední dny a týdny, vede hysterie, která je namířena proti očkování. A pak ta diskuse je těžká. Já jsem pro konstruktivní diskusi. Ale pokud se budeme zabývat hysterií, tak tady může být do nekonečna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já to mám na jednu stranu strašně jednoduché a na druhou stranu strašně složité. Ale mám jednu výhodu. Že vždycky, když přede mnou mluví kolega Koskuba, tak já s ním vždycky souhlasím. Nevím proč, on je z koalice, já z opozice.

Tady padlo tolik slov. Některá se mě i dokonce dotkla. To oslovení - lékaři. Já taky tady nebudu oslovovat - páni profesoři, promovaní inženýři, atd., jak se zpívá v písničce. Neříkejte to, prosím vás pěkně. Jsme tady úplně na jiné půdě. A bez ironie. Já budu taky bez ironie.

Slíbil jsem kolegům z koalice, že nebudu mluvit déle než tři minuty, takže ten slib dodržím. Když něco slíbím, tak to splním.

Dámy a pánové, máme před sebou apolitický zákon, který není ani pravicový, ani levicový. Je to zákon, který bude platit možná pět, možná deset let, bude se třeba částečně měnit. Ale ten zákon potřebujeme. On už je totiž nachystán minimálně rok a stále je odkládán, protože jsou tady různé aktivity - bojovnicím za domácí porody, bojovníkům proti hluku a teď tedy proti očkování.

Já jsem si velmi pečlivě poslechl projev pana ministra, pana zpravodaje a musím říct, že nemám k němu jedinou výhradu. Všechno, co řekli, podepíšu. Ne jako politik, ale jako lékař, který snad 51 let své povolání vykonával zodpovědně tak, že mě nemusí nikdo poučovat, jak mám jednat s pacienty. A já jsem těch pacientů uspal několik desítek tisíc a se všemi jsem musel mluvit. Takže taky dokonce rozumím panu ministrovi, i když se v současné době třeba tolik rádi nemáme. Ale já mu rozumím, že určitě to nemyslel tak, že za všechny komplikace bude zodpovědný stát. Tak jsem tomu já nerozuměl. Ale jsou přirozeně při každém lékařském výkonu, při každém ošetření, podání látky možné komplikace. A když srovnáme komplikace při očkování a srovnáme dejme tomu i kontraindikace a některé možné komplikace, ale prokázané, nikoli pravděpodobné, to tady nemá vůbec místo, tak to je skutečně minimum.

Takže na závěr chci říci, nevím, jestli jsem splnil tři minuty, že nemohu souhlasit s tím na jedné straně, že jsme pro povinné očkování, ale že bychom tam měli mít různé alternativy. Tak to takto, vážení, nejde. Buď bude očkování povinné, a zaplať pánbůh, že ho máme, anebo v tom budeme mít anarchii, jako máme v řadě jiných oborů, a pak to dopadne tak, jak to dopadlo všude jinde. Takže názor našeho klubu je ten - i když máme volné hlasování: jsme pro povinné očkování a jsme pro podporu tohoto zákona.

A kdybych ještě mohl jen 20 vteřin. Ještě bych chtěl jedno slovo k pozměňovacímu návrhu o hluku. To je věc, o které diskutuji, a snažil jsem se smířit dva tábory čtyři roky. Nepodařilo se mi to, takže už vůbec se nebudu hlukem zabývat, protože je to další aktivistická věc, která se mi nelíbí a která neprospívá tomuto zákonu.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Josefa Novotného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, budu velmi stručný, protože za prvé jsem byl o to požádán, za druhé mám informaci, že bude toto projednávání ještě přerušeno a vrátí se to do výboru.

Předložil jsem pozměňovací návrh pod číslem 2037, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Cíle tohoto mého pozměňovacího návrhu jsou podobné, které tu vznášel už přede mnou pan poslanec Farský, tzn. vyřešit, řekl bych technicky umožnit, zjednodušit celý systém toho, aby dítě mohlo odjet na školu v přírodě nebo na jakýkoli jiný pobyt v přírodě. Můj pozměňovací návrh racionalizuje zákonné závazky tak, aby byly reálně a efektivně splnitelné. Respektuje a posiluje přitom zodpovědnost a práva rodičů, zákonných zástupců, snižuje administrativní náročnost a dodržování zákonných požadavků a zohledňuje dlouhodobý pozitivní trend hygienické situace zotavovacích akcí, bere v úvahu různorodost jejich pořadatelů, které neohrožuje neodůvodněnými vysokými sankcemi. Zdůvodnění je potom dost obsáhlé, to bych nechal na příslušný výbor. Takže jen bych požádal o to, aby byl tento pozměňovací návrh řádně projednán ve výboru, a věřím tomu, že přispěje ke zjednodušení celé situace.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Ludvíka Hovorku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, možná bychom si všechny diskuse a emoce, které vyvolal jeden z návrhů, který se objevil v tomto návrhu zákona, a sice zvýšení sankce pro lékaře z dvou milionů na tři miliony, mohli ušetřit, protože to je vlastně v podstatě jediná věc, která se dotkla této oblasti očkování.

Očkování v naší zemi přineslo velmi dobré výsledky, vymýcení spousty nemocí. To, co je důležité: V současné době přibývá, bohužel, odmítačů očkování. Pokud se bavíte s dětskými lékaři, tak vám řeknou, že přibývá rodičů, kteří chtějí odsunout očkování dětí na nejzazší míru, případně vůbec neočkovat. To je samozřejmě špatná cesta, ale některé z úvah, které se objevují od lidí, které dostáváte denně na e-mailech, případně v osobním jednání, stojí samozřejmě za zvážení. Já jsem rád, že i zdravotní výbor doporučil ministerstvu odbornou diskusi, která by se zabývala řešením zejména nežádoucích účinků očkování, tzn. hlášení nežádoucích účinků, jejich řádného podchycení a řádné analýzy případně i systémem hlášení, jestli příliš nezatěžuje lékaře apod. Osobně si myslím, že na diskusi je i záležitost, která se týká samotné očkovací vyhlášky, nastavení očkovacích kalendářů, případně screeningu poruch specifické imunity, protože i tato metoda může významně zvýšit důvěru lidí v očkování.

Čili to je z mého pohledu. Já nenavrhuji žádný pozměňovací návrh, ale myslím si, že je třeba vést odbornou diskusi a že je třeba zvýšit důvěru lidí v naší republice v očkování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Věru Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, novela tohoto zákona je velice rozsáhlá, neupravuje však jen problematiku očkování, jak by se mohlo při pohledu do našich e-mailových schránek v posledních dnech a týdnech zdát. Dotýká se i problematiky pražského letiště Ruzyně, ale nepřímo a skrytě, když hlavním argumentem je dosažení souladu s novým právním řádem. Úprava spočívá v tom, že ochranné hlukové pásmo by neměl zřizovat Úřad civilního letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí, jak je tomu dosud, ale Úřad civilního letectví sám. Krajská hygienická stanice bude jen dotčeným orgánem, a tím se její postavení oslabí. Co hůř, v důsledku této změny může být končeným arbitrem, který rozhodne o zřízení a podobě ochranného hlukového pásma, vláda.

Oslabení postavení krajských hygienických stanic odmítáme, dotýká se totiž řady obyvatel dotčených obcí ve Středočeském kraji a řady městských pražských částí. Pokud jde vládě o problematiku rozšíření letiště Ruzyně, má to říci na rovinu a vést důkladnou diskusi, neřešit problém takto pokoutně. Proto jsem podala pozměňovací návrh pod číslem 2034 a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, a dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Krákoru, dovolte mi přečíst jednu omluvu, a to pana poslance Ivana Gabala, který se omlouvá z dnešního jednání do 16.30.

Teď prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, budu velice stručný. Z diskuse vyplynulo, že předložený návrh zákona je velice složitý zvláště v některých oblastech týkajících se hluku a hlukových opatření i sankčních opatření proti lékařům i sankčních opatření očkování. Proto mi dovolte, abych po dohodě s panem ministrem i s vládní koalicí dal návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji, eviduji váš návrh a budeme o něm hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jan Farský. Já ho zde nevidím, tudíž pozvu k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, nejsem lékař a nemohu posuzovat, zda využití té či oné vakcíny je dítěti prospěšné, či nikoliv. Ale jsem rodič a dovolte mi tedy pohled spíše člověka, který čte novelu zákona o ochraně veřejného zdraví jako člověk, který je a má být zodpovědný za výchovu dětí a který, protože chce být zodpovědný, dělá si sám názor na to, jak s dítětem naložit, či nikoliv.

Já si myslím, že tahle novela otevřela hluboké problémy toho, kdo je víc - jestli stát, anebo občan, a v tom se motá zájem dítěte, jestli rodina je víc nežli zájem státu, nebo která rodina nebo dítě, které je více důležité, jestli to, které je očkované, či nikoliv. Řada z vás tady dneska nastínila otázky, co s těmi dětmi, jejichž rodiče odmítnou - a prokazatelně budou, protože někteří lidé to vidí jako fatální záležitost zásahu do práv dítěte a odmítají po zkušenostech, které někteří s dětmi mají, negativních zkušenostech po očkování, odmítají tato očkování učinit - a teď stát, chce-li nařídit někomu povinnost, jak to vlastně udělá? A co potom dál? Bude děti odebírat rodičům a násilím je očkovat, nebo jim bude dávat pokuty, které jsou na hranici likvidace jejich existence, nebo bude separovat děti, které nejsou očkovány? Bude jim říkat: nesmíte do školky nebo nesmíte do školy, přestože je základní docházka povinná? Která povinnost tedy bude větší? Jestli toho dítěte, které není očkované a musí povinně do školy, a poškodím toho rodiče za to, že dítě do školy nedal, anebo za to, že ho neočkoval? Kam až zakážu tomu dítěti chodit? Nebude smět do divadla? Nebude smět jezdit autobusem? Nebo kam to vlastně spějeme s tímhle návrhem? Myslím, že se dostáváme do Absurdistánu, který téhle zemi vůbec nesluší. Podíváte-li se do některých zemí na západ od nás, jako je třeba Německo - dneska jsme vedli s kolegy debatu na toto téma, co budou dělat ti lidé, kteří prostě odmítnou nechat oočkovat děti. No odstěhují se do takové Tramtárie, jakou je třeba Německo. Spolková republika Německo něco takového nevyžaduje a nikdo o ní nemůže mluvit jako o banánové republice.

Myslím, že jsme se dostali do fáze, která ukazuje, že nejsme civilizovaně schopni si říci, že tady je odpovědnost rodičů a měli by oni nést odpovědnost za budoucnost svých dětí.

Já jsem spíše nepříznivcem povinného očkování, jakkoliv jsem vychoval více dětí, než jsem zplodil. Ale myslím si, že by ti rozumní z vás poslanců, pokud o to mají zájem, měli vyslechnout argumenty pro a proti. Souhlasím s návrhem pana ministra zdravotnictví a podpořím ho, aby se materiál vrátil do druhého čtení s tím, že je potřeba zvážit ještě jednu myšlenku, a to je odpovědnost státu. Jestliže stát někomu něco nařídí, musí nést zodpovědnost za své důsledky. Jestliže nařídím přes odpor rodičů očkování dítěte a pak se cokoliv stane, pak by prostě měl stát nést finanční odpovědnost - minimálně. Nejenom tu morální. Myslím, že na ní se shodneme, ta tam je prostě také a vyloučit ji nelze. Nebo pokud je zde někdo z lékařů a řekne, že to je absolutně všechno v pořádku a je to vše bez rizika, docela rád bych si to vyslechl, ale myslím si, že nic takového tady zaznít nemůže, protože to očkování zcela bez rizika není. Zcela bez rizika není! Někde prostě riskantní je a není možné, abychom, řeknu, absurdní věci po občanech naší země v téhle podobě chtěli. Stát zkrátka některé riziko bude muset vzít na sebe.

Já bych se moc přimlouval za to, aby očkování povinné nebylo, protože rozdělí děti na očkované a neočkované a v nějaké fázi bude muset stát říct: Tady už to nevadí, anebo tady už to vadí. Divadlo třeba vadit nebude, ale mateřská školka vadit bude. Třeba zakážeme dětem chodit do mateřské školky. To jsou přeci úplně absurdní otázky, na které není civilizované vůbec hledat odpověď.

Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců v pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, slibuji, že nebudu mluvit dlouze, protože jak bylo řečeno, myslím si, že diskusi ještě v některých oblastech bude vhodné vést na výboru, ale k některým věcem, které tady zazněly, cítím povinnost se vyjádřit.

V některých příspěvcích to, co tady zaznělo, tak tady vznáší filozofickou otázku, jestli stát vůbec může někoho k něčemu nutit, jestli může nařizovat povinné očkování. Protože nebylo tady zpochybněno to, že povinné očkování je jeden z největších benefitů moderní medicíny vůbec a zachránilo možná více životů než spousta drahých a nákladných lékařských technik. Pak bychom se mohli ptát, jestli stát má povinnost přikazovat povinné bezpečnostní pásy, jestli stát má povinnost nařizovat dodržování dopravních předpisů, jestli stát má právo určovat povinnost vzdělávání dětí, povinnou školní docházku, protože to jsou všechno povinnosti, které tady vnášíme. Máme tady systém povinného očkování, které zachraňuje zdraví a životy tisíce lidí.

Když tady padla slova o tom, že nechceme vést diskusi - já jsem včera měl před Ministerstvem zdravotnictví demonstraci zhruba 250 alternativních rodičů, kteří chtěli vést diskusi. Když jsem před nimi vystoupil a řekl jsem, že mám jiný názor, že si myslím, že očkování tady oproti minulosti zachránilo tisíce životů, tak mě vypískali. Takto zhruba byla přijata moje nabídka vést diskusi. Ale věřím, že to nejsou všichni, že s některými opravdu diskutovat budeme, a to, co tady zaznělo, i zaznělo ve zdravotním výboru, jsme k tomu připraveni.

Já bych tady chtěl říct k některým technickým věcem, které tady zazněly. Řekl jsem to na zdravotním výboru - podpořili jsme pozměňovací návrh, který výrazně snižuje pokuty, a jsme připraveni vést další diskusi o úměrné výši pokut. Myslím asi, že nějaká výše sankce zůstat musí, protože nařízením povinnosti bez sankcí se zákon stává bezzubým. A navíc připomenu, bylo tady rozhodování Ústavního soudu dvakrát o věcech, které s tím souvisí, jestli stát může povinné očkování nařizovat a jestli může vyžadovat k přijetí do předškolních zařízení očkování, a Ústavní soud, který vnímám jako nejvyššího arbitra a ochránce práv jednotlivců v této zemi, řekl, že je to v pořádku.

Znova opakuji, k diskusi jsme připraveni, nicméně chtěl bych vyzvat, abychom v rámci diskusí o bezbřehých svobodách nelikvidovali jeden z nejúspěšnějších systémů ochrany veřejného zdraví, které tady máme. Samozřejmě bude tady skupina těch alternativních lidí, kteří poučeni internetem mají pocit, že všechno bude zcela individuálně nastaveno, ale to možné není.

Na druhé straně ještě k tomu, co tady zaznělo a zaznělo to i při tom rozhodování Ústavního soudu, že chceme vést diskusi o nějaké formě odškodnění případných nežádoucích účinků, protože očkování prostě má jisté procento nežádoucích účinků. Každá léčba má nežádoucí účinky. Kdybychom chtěli říct, že tady nechceme vystavit lidi nežádoucím účinkům, tak bychom nemohli nikoho léčit. Ale chtěl bych, aby se diskuse vedla v rámci toho systému a abychom zachovali základní systém povinného očkování, protože je to systém, který nám spousta zemí závidí. A myslím si, nebourejme systém, který funguje. Vylepšeme ho, diskutujme o něm, ale nehledejme cesty, kde za 20 let budou někteří říkat: co jsme to udělali, že jsme poškodili systém, který tady byl? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kasala.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Část věcí mně pan ministr teď vzal. Já bych jenom zareagoval na pana Bendla, jinak diskusi si už potom necháme do výboru, prostřednictvím paní předsedající.

Jak to tady zaznělo, v zásadě v medicíně nemáte nikde to, že byste neměl riziko. Dokonce na dětských odděleních je riziko takové, kdy tam pro děti pořádáme nějaké akce a přišel mi tam převlečený čert, tak mi jedno jedenáctileté dítě málem vyskočilo z okna, protože se ho bálo. A dělali jsme to v dobré víře. Takže v zásadě bychom nemohli operovat, nemohli bychom podat žádný lék, protože každý lék má nějaký nežádoucí účinek. A z tohoto pohledu je vytrženo jakoby to očkování samostatně z kontextu. Je to samozřejmě složitá záležitost, ale slíbili jsme, budeme o tom diskutovat, a věřte, že se na tu diskusi těším.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě je tady přihláška do obecné rozpravy. Paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, člověk rozmýšlí, jestli vůbec může vystoupit v Poslanecké sněmovně a vést diskusi v případě, že není označen za toho pravého odborníka. Ale mám-li navázat na to, co zde říkal v posledním slově pan ministr, tak bych se možná zastavila u dvou věcí. Ta první je o tom, jak tu diskusi vedeme, tou druhou je samotné jednání Ústavního soudu.

Jak vedeme diskuse. Já rozumím tomu, že akt rodičů, které vy nazýváte alternativními rodiči, přijdou-li před ministerstvo, že tam opravdu žádná věcná diskuse se asi na té ulici vést nemůže. To všichni víme. Oni tam přijdou říct nějaký svůj protest. Jsou à priori proti tomu způsobu, který vy navrhujete, a přijdou vám to říci tou nejviditelnější podobou. Tam nějaké úsilí o to, dobrat se nějakého konsensu, nějakého kompromisu na té ulici, možné není. A kde to možné je, tak je to právě tady v Poslanecké sněmovně. Protože ti rodiče, ať už jim budeme říkat alternativní, nealternativní, jakkoliv, tak prostě mají své volené zástupce zde v Poslanecké sněmovně. A ti rodiče se na nás obracejí, a nejsou to jenom ti, které vy nazýváte alternativními. My jsme dnes na našem poslaneckém klubu debatu o zákonu a o tom, jak s ním naložit, vedli a netroufnu si říct, ale řekla bych, že většina, dvě třetiny poslanců našeho poslaneckého klubu byly přesvědčeny o tom, že zákon je potřeba změnit, že je dobře, že se vrátí do druhého čtení, že o něm ještě bude možno diskutovat. Protože tak jak navržen je, my si prostě myslíme, že v pořádku to není.

Ráda bych se vrátila ještě k tomu druhému, co bych tedy doporučila našemu odbornému výboru k projednání, až se o tom budete bavit. Je zde vedle toho rozhodnutí Ústavního soudu také odlišné stanovisko, které formulovala paní soudkyně Kateřina Šimáčková právě k tomuto výroku Ústavního soudu. Nevím, já to tady nemohu číst, protože určitě by se vám zdálo, že tím zbytečně prodlužuji debatu, má to asi 5 nebo 6 stránek. Ať už jste alternativními rodiči, nebo nealternativními rodiči, ať už jste odborníky, nebo laiky, ať už jste ve zdravotním výboru, nebo nejste, myslím si, že by vás toto vyjádření paní soudkyně mělo zajímat zejména z toho důvodu, že ona se tam snaží dobrat podstaty toho právního aktu, kterým je stanovení povinnosti očkování dětí. A zaráží ji zejména to, že to je povinnost uložená vyhláškou, tedy povinnost svěřená do rukou exekutivy, nikoliv do rukou zákonodárného sboru. Dává zde jako porovnání příklad toho, kdy jde lázeňskou péči, kdy Ústavní soud rozhodl v případě lázeňské péče o její možnosti dvou- nebo třítýdenním absolvování, tak rozhodl, že toto musí být uloženo zákonem. Takže dámy a pánové, my jako zákonodárkyně a zákonodárci musíme naplnit vůli Ústavního soudu a rozhodnout o lázeňské léčbě zákonem, ale o povinném očkování dětí, o jeho načasování a o jeho rozsahu rozhodne pouze vyhláška ministra zdravotnictví.

Mně se zdá, že kdyby nás nezajímaly odborné aspekty, a řeknete, že my laici do toho nemáme co mluvit, i když se cítíme být rodiči, zodpovědnými rodiči a bojíme se, aby naše děti nebyly nemocné buď proto, že absolvují očkování, nebo že je neabsolvují, tak jestli se máme něčím zabývat, tak tímto právním aspektem rozhodně ano. Paní doktorka. Šimáčková uvádí, že Rakousko, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Švédsko, Velká Británie a Kanada jsou zeměmi, kde není stanovena žádná zákonná očkovací povinnost a - teď z ní cituji - dostatečnou proočkovanost populace zajišťují na jedné straně kvalitní lékaři, schopní rodiče v dostatečném počtu přesvědčit o potřebě dětí očkovat, a na druhé straně odpovědní rodiče, kteří umějí svobodu využívat a pojí ji s odpovědností za zdraví svých a ostatních dětí. Jak jsem řekla, její stanovisko je asi pěti- nebo šesti stránkové. Prosím vás všechny, abyste se s ním seznámili, protože v té další diskusi by pro nás mělo být velmi významným vodítkem.

Děkuji vám všem za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím.

Nyní se budeme zabývat návrhem na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2 jednacího řádu. Svolám všechny kolegy z předsálí, také vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

 

Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu na navrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končí. Je to hlasování s pořadovým číslem 13, do kterého je přihlášeno 144 přítomných. Pro 113, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat, návrhem tohoto zákona se bude znovu zabývat garanční výbor.

 

Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu dnešního programu. Tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.