(14.50 hodin)
(pokračuje Okamura)
Není tajemstvím, že naše hnutí SPD žádá ukončení jakéhokoli veřejného financování neziskových organizací s politických programem. V období mezi lety 2007 až 2015 z Ministerstva práce a sociálních věcí, bohužel aktuální čísla nemáme přes veškerou snahu k dispozici, odešlo na různé projekty takzvaných neziskových organizací v oblasti podpory integrace přistěhovalců téměř 100 milionů korun. V roce 2015 odsálo z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí přibližně 30 neziskovek s politickým programem více než 19 milionů korun. Například Centru pro integraci cizinců se daří tak dobře, že si platilo i reklamu na Googlu, a po celé České republice existuje sedm poboček, kde pracuje cca 50 zaměstnanců, a samozřejmě drtivá většina veřejných dotací jde na mzdy a honoráře.
Nemá smyslu tady vše vyjmenovávat. Samozřejmě desítky milionů takzvaným neziskovkám na migranty dává i Ministerstvo vnitra. Dalším zdrojem penězovodů je i Ministerstvo kultury. Tato ministerstva spadala v posledním období pod ČSSD a KDU-ČSL. Pokud tady tedy někdo neustále argumentuje, že tu prý máme pouze 12 uprchlíků, což je samozřejmě nesmysl, tak mi hlava nebere, kam a proč mizí stamiliony na jejich podporu pro desítky neziskových organizací.
A rád bych slyšel od zde přítomných poslanců z bývalé vlády hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, a vyzývám je tady k odpovědi v této diskusi, jelikož je to ještě jimi sestavený rozpočet, kolik přesně půjde z rozpočtu dle jejich návrhu - vážený pane ministře, kdybyste nám mohl odpovědět, kolik přesně půjde z rozpočtu dle jejich návrhu například na podporu migrace a v jakých kolonkách se ty peníze skrývají. Protože my se jich tam nemůžeme dohledat z důvodů, které jsem tady uvedl. A kdo má být tedy jejich konečným příjemcem? Protože my už víme, že žádní uprchlíci ty peníze nedostanou, ale parazitují na nich minimálně desítky ziskovek a stovky ziskovkářů. To je ten správný název pro takzvané neziskovky. Z toho, co už teď vidíme, je například jasné, že v boji o migranty nejde vůbec o žádné uprchlíky, ale o pohodlný příjem spřízněných skupin z veřejného penězovodu.
A abych tohle téma uzavřel, z rozpočtu samozřejmě ukrajují další tisíce v uvozovkách chytráků, ať už předraženými nákupy techniky nebo služeb, nebo financováním zbytečných aktivit, které si vymýšlejí pro obce nebo instituce nejrůznější agentury žijící z dotací.
Dámy a pánové, obecně nás těší, že rozpočet zvyšuje příjmy státních zaměstnanců, přidává důchodcům a dalším. To vše je fajn a má to naši podporu. My v našem hnutí SPD vždy budeme podporovat slušné a řádné občany, budeme chtít přidávat důchodcům, učitelům, záchranářům, zdravotně postiženým spoluobčanům, pracujícím rodinám, živnostníkům a dalším potřebným, kteří si pomoc zaslouží, a vždy budeme odpůrci - zásadní odpůrci - podpory parazitujícím, to znamená těm, kteří jsou práceschopní, avšak dlouhodobě odmítají pracovat.
Při debatě o rozpočtu opět připomínám, že debata se musí vést nejen o tom kolik, ale také jak. Těch peněz pro babičky nebo chudé rodiny s dětmi mohlo být na sto procent daleko více, kdyby se nehorázně neplýtvalo, nekradlo a nerozdávalo spřízněným partám nebo parazitujícím takzvaným neziskovkám s politickým programem.
Schodek rozpočtu mohl být daleko nižší, kdybychom si dali tu práci a začali auditovat výdaje jednotlivých ministerstev, jednotlivých státních institucí všech organizací, které dostávají peníze ze státního rozpočtu. Samotný schodek z ekonomického hlediska nemusí být vždy jako negativum. Například v případě, že peníze, které si vláda vypůjčuje, použije jako investici, která se zemi a státní kase vrátí. Taková vize je ale dosavadním vládám cizí. Bohužel státní rozpočet na rok 2018 nevykazuje nějaké výrazné známky investice do něčeho, co by zemi přineslo zisk. Naopak investice jsou potlačeny. I kauza lithium nám ukázala, že tu běžel opačný trend - zemi zase ochudit a okrást. Doufám, že se kauze lithium budeme tady v Poslanecké sněmovně dále věnovat a samozřejmě naše hnutí SPD toto téma v žádném případě nenechá zapadnout.
Pochopitelně pro některé politiky je uplácení takzvaného neziskového sektoru výhodné. Je úzce propojen s médii i některými umělci a platit si vlastní PR ze státního je skutečně kauf za všechny, pardon, kauf za naše peníze. A když jsme u kaufu za velké peníze, připomeňme další vládní návrhy. Připomeňme vykoupení vepřína v Letech u Písku za více než půl miliardy korun, které má na svědomí vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, přičemž plány mají stát další stamiliony. A na co? To netuším, protože za více než 21 milionů korun v místě sběrného a pracovního tábora už památník stojí. Přitom na drtivé většině míst, kde byly nacistické koncentrační tábory, kterých bylo jen na našem území okolo 40, nestojí často ani pamětní destička za pětistovku, přičemž jediný stavebně dochovaný nacistický tábor v Brněnci u Svitav chátrá desítky let bez jakékoli pomoci.
Dámy a pánové, vážení hosté, je nám líto, že se vládě nepodařilo snížit razantněji schodek, přestože máme i čekáme vyšší příjmy. Je nám líto, že se exvládě v návrhu nepovedlo více zvýšit důchody. Výdaje na valorizaci budou v roce 2018 činit pouze 16,6 miliardy korun. To je bolestně málo, když vidíme, jak nám opravdu ve všech resortech utíkají stamiliony až miliardy, a konkrétní příklady jsem tady dal. Opakovaně tedy připomínáme, že i samotný princip valorizace důchodů o procenta je do nebe volající nespravedlnost, protože tomu, kdo má například 6 tisíc, se důchod zvedne o 240 korun, a tomu, kdo má 20 tisíc, se zvedne o 800 korun. Naše hnutí SPD proto prosazuje, a prosazujeme to od počátku a vytrvale, aby valorizace probíhala vždy všem stejnou částkou, nikoli stejným procentem. Jednal jsem o tom už před čtyřmi lety s premiérem Sobotkou a ten to odmítl, že je to nesmysl. Dámy a pánové, i ten největší ignorant snad vnímá, že peníze navíc potřebuje více ten, kdo musí vyžít s pár tisíci, než ten, kdo jich má dvacet.
Navzdory všem těmto našim výhradám, a mám jich ještě mnohem a mnohem více, budeme ale v prvním čtení hlasovat pro, jelikož nechceme rozpočtové provizorium. Budeme zároveň ve Sněmovně pracovat na tom, abychom prosadili změny. Jak se postavíme k závěrečnému hlasování o rozpočtu, tím mám na mysli třetí, závěrečné čtení, to bude v SPD ještě předmětem diskuse.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Tomiu Okamurovi. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek a po něm následuje s přednostním právem pan místopředseda Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi sdělit stručně pozici klubu TOP 09 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu.
Prosím, abychom návrh zákona o státním rozpočtu nikdy nevnímali jako jednoroční práci, jako statickou záležitost, která byla zpracována v jednom roce pro rok příští. Vždy je to nějaký výsledek dlouhodobé rozpočtové i hospodářské politiky vlády výrazně limitovaný závazky, které vláda uzavřela, ať již prosazením některých zákonů, které tedy uzákoní povinné výdaje, nebo uzavřením smluvních vztahů, ať již personálních, nebo obchodních. Proto je také vždycky důležité hledět na rozpočet z hlediska trendů, jak se vyvíjejí trendy jednotlivých položek, trendy jednotlivých priorit, trendy základních ukazatelů.
Chtěl bych konstatovat, že bohužel řada negativních trendů, které tato vláda vnesla do rozpočtové politiky, pokračuje. Dovolte, abych některé z nich pojmenoval.
Je to na prvním místě velmi neodpovědné meziroční zvyšování výdajů, mnohem vyšší, než by si provoz státu zasloužil. Dostaneme se ještě ke konkrétním číslům.
To, co je mnohem horší než samotné zvyšování výdajů, je skutečnost, že tyto výdaje jsou používány na aktuální spotřebu a přerozdělování na transfery a upozaďovány jsou investiční aktivity jak v oblasti infrastruktury, tak v oblasti vědy a výzkumu.
To, co se line všemi rozpočty této vlády, tedy i tímto návrhem, je ignorování výzev plynoucích ze stárnutí populace, tedy reforem penzí a zdravotního pojištění.
Jednou z nejrazantnějších změn, kterou můžeme vidět v rozpočtové politice vlády, je dramatické navýšení platů na státní zaměstnance ne proto, že dostali tolik přidáno, ale že o tolik byl zvýšen jejich počet. Také se dostaneme ke konkrétním číslům. ***