(15.30 hodin)
(pokračuje Fiala)
A říkám to ještě z jednoho důvodu. Říkám to i proto, abych připomenul, že bez ohledu na můj názor nebo názor Občanské demokratické strany na tento konkrétní návrh rozpočtu, tak každý konkrétní návrh rozpočtu je výsledkem nějaké práce a má nějaké naprosto konkrétní parametry. A ty určují, co vláda může a bude v následujícím roce dělat, a všechno ostatní, co kdo chce dělat a jak to bude dělat a o čem sní, to všechno bude ze strany budoucí vlády a jejího premiéra, promiňte mi to, jeho vlastními slovy v podstatě jenom žvanění, protože tady máme návrh rozpočtu, návrh rozpočtu z dílny ANO, KDU-ČSL a ČSSD, podle kterého bude muset vláda ANO, zřejmě tedy vláda ANO, v příštím roce postupovat. To je prosím, dámy a pánové, politická realita a všechno ostatní je jenom nějaká mediální a politická mlha, jsou to jenom řeči, které mají tuto skutečnost zakrýt nebo alespoň zamlžit.
Tedy další kuriozitou, které tady budeme svědky, bude to, jakým způsobem se nám tady - nám tedy a občanům bude vysvětlovat, proč je tento rozpočet pro budoucí vládu, pro budoucí jednobarevnou vládu hnutí ANO, vlastně dobrý a vyhovující, když nechtějí pokračování toho projektu, té vlády, která připravila tento rozpočet, který je tu předkládán, ale když celou kampaň hnutí ANO založilo na tom, že to budou dělat jinak, protože dosud nemohli. Chci upozornit, když se podíváte na tento návrh rozpočtu, že tento návrh rozpočtu v žádné kapitole neobsahuje makroekonomické předpoklady a možnosti plnit sny o zásadně lepší infrastruktuře, o investicích, o zásadně vyšších platech, o podpoře vzdělávání a školství, o reformě důchodového systému. Nic takového v tomto návrhu nenajdete, nic pozitivního v tomto směru se z tohoto návrhu nedá vyčíst. Naopak i v tomto návrhu vidíme otevřené dveře pro všechny negativní jevy, kterých jsme byli svědky v minulém volebním období. I v tomto návrhu najdeme další dotace pro ty největší, najdeme tu neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, které dokonce překročí 46 miliard korun. Budou také pokračovat dosavadní vládou schválené investiční pobídky velkým firmám. Když se tam podíváte, tak zjistíte i kterým. A samozřejmě do kuriozit nebo tady té zvláštní politické situace patří i základní makroekonomické rámce a deficit, který je nám tu předkládán, ve výši 50 miliard korun.
A já v této souvislosti, když se tady díváte na ten rozpočet, tak vyzývám všechny, aby si vzpomněli, kolikrát jsme slyšeli v době předvolební kampaně o odpovědném hospodaření. Vybízím všechny, aby si spočítali v této souvislosti, když se podívají na základní makroekonomické rámce, aby se podívali na to, kolik let máme za sebou nepřetržitý ekonomický růst, a vyzývám všechny, aby si tohle srovnali s návrhem státního rozpočtu, který tady máme předložen. Z tohoto hlediska tento rozpočet ODS považuje za makroekonomicky nezodpovědný a doslova absurdní. A za jiných okolností - za jiných okolností, ale ne dnes - bychom ho navrhli vrátit k přepracování. Ale protože nechceme, aby tady někdo mohl šířit mýty o tom, jak tu nedovolíme někomu pracovat, a protože je září - pardon, není září, ale je prosinec - a protože by ten rozpočet předělávali stejní lidé, kteří ho připravili, takže by to zase k ničemu nevedlo, tak ze všech těchto důvodů mi dovolte konstatovat, že ODS tentokrát nebude navrhovat vrátit rozpočet k přepracování. Nebudeme pomáhat nikomu dělat volební kampaň, my zde budeme pracovat. Proto poslanecký klub Občanské demokratické strany předloží ve druhém čtení baliček změn a umožníme i hnutí ANO tento rozpočet vylepšit ve prospěch České republiky, ve prospěch jejích občanů a jejích nejlepších zájmů. Tak budeme postupovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi Fialovi a s přednostním právem nemáme... Máme, takže pan předseda Farský s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem klubu Starostové a nezávislí k návrhu vládního rozpočtu. Ten rozpočet, jak je předložen, je z našeho pohledu nejen neambiciózní, ale v podstatě bere další rok České republice. Je politický, jako byly všechny předchozí rozpočty vždycky, ale tento je ještě stižen tím, že je předvolební, a tak v době, kdy máme minimální nezaměstnanost a plánovanou v příštím roce ve výši 2,8 %, což je výjimečné číslo i v rámci celé EU, kdy máme 3,1 % plánovaný růst ekonomiky, což je také velice výjimečné postavení v rámci EU a jsem moc rád, že tomu tak je, tak si plánujeme zároveň zaseknout další sekeru ve výši 50 mld. korun, kterou do budoucna někdo bude muset splácet, a do té doby, než se bude splácet, tak na ni budeme platit minimálně úroky. A to si myslím, že promarňujeme příležitost, která tady je, protože aby ekonomika byla v takto výborném postavení, takto výborně fungovala, takové časy, se obávám, dlouho nebudou trvat a také dlouho nebudou opakovat. Proto tento rozpočet v prvním čtení nepodpoříme a naopak podpoříme ten minimální a řekl bych konstruktivní návrh na vrácení a snížení o 22,4 mld. výdajové stránky rozpočtu tak, aby to zadlužování alespoň nebylo tak vysoké.
To, jak je postavený tento rozpočet, stojí jeho návrh z mého pohledu na dvou pilířích, a to jednak na pilíři dobré nálady a optimismu, protože netáhnou ho státní investice. To vidíme. Skutečně když se podíváte na vyčíslení, aktuálně se investuje méně než v krizových letech, meziročně klesly kapitálové výdaje o 13,5 %, jsme někde kolem 90 mld. korun, ale táhne je optimismus domácností, útraty, zadlužování domácností také a také investice soukromých společností. Je dobře, že tomu tak je, ale stavět to jenom na optimismu a náladě v situaci, kdy se to samozřejmě může velice rychle v rámci týdnů, možná měsíců změnit, tak to není zrovna odpovědné.
Druhé, na čem je postavený, a to, že si můžeme dovolit takovýmto způsobem utrácení, je Evropská unie. Kdybychom se totiž podívali na to, jaký je skutečný schodek České republiky, kdybychom odečetli to, co k nám přichází každý rok z EU, tak ten rozpočet zdaleka nevypadá tak pozitivně, jako je předkládán, a ani v loňském roce, který byl zmiňován, jak byl úžasný, že byl přebytkový, tak pokud bychom nepřijímali finance z EU, tak i loňský rozpočet by byl schodkový. Taková je realita. A my dlouho nebudeme už jenom těmi čistými příjemci z EU. Blíží se rok 2020. Když připočteme dva roky v rámci toho účtování N+2, tak nejpozději v roce 2022 už naše pozice zdaleka nebude tak silná a příjmy od EU, které jsou ve stamiliardách, vyschnou. My bychom se na tu dobu měli zvláště ve chvílích, kdy takto rosteme, kdy ekonomika je v tak výborné kondici, připravovat, protože jestliže pak v dalších letech - řeknu v minulých letech přicházelo, jenom za roky, v roce 2013 84 mld. z EU, v roce 2014 75 mld., v roce 2015 150 mld., v roce 2016 necelých 80 mld. Když tyto peníze nepřijdou, tak o to hlubší bude náš schodek. My se na to vůbec nepřipravujeme! Je to takové to: dneska tančíme, dneska si užíváme. Ale my máme odpovědnost daleko delší než jenom odpovědnost od voleb k volbám. Máme odpovědnost k lidem, tak aby republika prosperovala nejenom za rok, dva, tři, čtyři, ale aby prosperovala i za dalších 20 let, a to tento rozpočet v sobě nemá. ***