(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Teď mám dvě faktické poznámky - pana poslance Karla Schwarzenberga a pana poslance Pavla Juříčka. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v předcházejícím projevu pan poslanec Okamura zkritizoval výdaje 400 mil. na odkup vepřína v Letech a poznamenal, že po České republice bylo více než 40 obdobných táborů, jako byly Lety.
Nejsem odborník na ocenění vepřínů, ale vím jednu věc, že jenom dva koncentráky, ten v Letech a na Moravě, sloužily k vyhubení Romů u nás. A že to nebylo v německé režii, nýbrž to bylo v české režii. Lety byly zřízeny protektorátní vládou a hlídány českými četníky, kteří bohužel se tam vyrovnali ve výkonu své služby německým koncentračním strážcům. To je naše ostuda, pokud mluvíme o Letech! To není německá, to je naše ostuda. A neměli bychom škudlit, když jde o to naši ostudu odstranit. To hyzdilo obraz českého národa a českou zemi dlouhá léta, i po sametové revoluci. Je nejvyšší čas, aby se tento vepřín odstranil. A bohudíky se to stane. Ale především, pamatuji se na rozdíl od různých poboček německých koncentráků u nás, tento a v Hodoníně byl jediný, který byl opravdu český koncentrák, což je naše ostuda.
Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktickou poznámku pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, musím říct, že pan Kalousek prostřednictvím předsedajícího má v mnoha věcech pravdu. Já jsem vždycky kritizoval státní rozpočet a velké výdajové stránky. Ale kritizoval jsem i metodiku rozpočtu, která je nadále stále stejná, jako byla historicky těch 27 let.
Myslím si, že než rozebírat jednotlivé položky, tak pusťme tento rozpočet tak, abychom i ta rizika, která tady popsal pan Kalousek, nepodstoupili. Abychom udělali to, co pravděpodobně všichni od nás očekávají, abychom státní rozpočet schválili. Byť s těmi připomínkami, s řadou připomínek já samozřejmě souhlasím. Já budu první za ANO, který se bude snažit jednotlivé provozní výdaje škrtat. Musím říct, že když jsem si přečetl těch 480 stránek, tak často jsem bil hlavou o stůl. A samozřejmě, mám, jak už jsem říkal, k tomu řadu připomínek, ale přesto, myslím si, že je potřeba, abychom se zachovali státotvorně a ten rozpočet schválili už v té podobě, jak je. Dneska se píše 5. 12. a určitě v průběhu toho následujícího roku máme šanci jednotlivé škrty a jednotlivá přemístění mezi jednotlivými kapitolami udělat.
Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juříčkovi za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Poté s přednostním právem pan poslanec Petr Fiala. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Respektuji tu pozici, která tu zazněla od pana poslance Juříčka. Jenom chci upozornit na určitý detail. Máme samozřejmě jak ve druhém čtení, tak potom během roku pomocí rozpočtových opatření možnost přesunout prostředky z některých položek do jiných, ale už nemáme možnost ušetřit. Prostě ty výdaje budou schválené a budou utracené. Můžeme jenom přemisťovat, šetřit nebudeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. S přednostním právem pan místopředseda Petr Fiala a pak by se připravil pan poslanec Jiří Dolejš. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den, dámy a pánové. Já vás teď seznámím s postojem Občanské demokratické strany k předloženému návrhu státního rozpočtu. A protože první čtení se týká základních parametrů státního rozpočtu, tak budu hovořit jenom o základních parametrech tohoto návrhu a v rámci toho taky o základních parametrech politických okolností, v jejichž rámci o rozpočtu začínáme v Poslanecké sněmovně jednat. A pokládám to za hodně důležité i z hlediska té krátké debaty, která tady teď proběhla.
Na tomto návrhu rozpočtu je na první pohled kuriózní to, co už tu zmínil pan ministr financí. To, že ho vlastně v prvním čtení bude předkládat jedna vláda a ve druhém čtení ho bude obhajovat a žádat o podporu jiná vláda. Ale vlastně ono je to kuriózní jenom na první pohled. Ve skutečnosti to zas tak v našich podmínkách kuriózní není. Protože obě vlády, oba premiéři vlastně, ten současný i ten budoucí, resp. tedy jejich politické strany, abych byl přesný, na tomto rozpočtu spolupracovali. Je to jejich společné dílo a z tohoto hlediska je vlastně tak trochu jedno, kdo ten rozpočet předkládá, neboť toto je společný návrh premiéra v demisi Bohuslava Sobotky a premiéra téměř ve funkci Andreje Babiše. Z každého jiného pohledu je však tento rozpočet, tento návrh a související politické okolnosti galérií kuriozit a do jisté míry i absurdit. Na některé z nich tady v této chvíli poukážu.
Vycházejme z toho, že státní rozpočet je možná nejdůležitější, určitě jeden z nejdůležitějších zákonů každého roku. Vymezuje základní parametry hospodaření vlády, ale i parametry strategického úsilí každé vlády. V tomto smyslu jde samozřejmě také o silný politický dokument. A když se na ten rozpočet podíváme, tak si musíme položit otázku: Jak je to tedy s tímto návrhem? Co politicky tento návrh vyjadřuje? Co politicky představuje?
V první řadě bylo už v médiích řečeno, že bude mít podporu ve Sněmovně minimálně od poslaneckých klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, už se k tomu přidaly další strany. Tyto tři strany, které se podílely na přípravě tohoto rozpočtu, řekly, že ten návrh podpoří. V pořádku, my v ODS to bereme na vědomí. Jen se ptám v této souvislosti, proč ty věci nefungují normálně a standardně, proč vlastně hnutí ANO nesestavuje koalici v této době s těmito stranami. Proč ani neprojevilo zájem o takovou koalici? A to by bylo přece logické, když společně tady předkládají rozpočet a schválí rozpočet. Rozpočet, podle kterého celý příští rok bude vláda jednat. Mluvím o tom mimo jiné i proto, že hnutí ANO si tady občas stěžuje, a jeho pan předseda Babiš, že s ním nikdo nechce jít do vlády. Občas k tomu někoho vyzvou, na Twitteru, v Poslanecké sněmovně. Přitom tady je jasná hlasovací koalice s SPD a komunisty. A základní rámec pro své fungování, základní rámec pro své fungování na nejbližší rok a s výhledem na ten další bude hnutí ANO prosazovat ve spolupráci s ČSSD a KDU-ČSL.
Ještě jednou, dámy a pánové, opakuji, ještě jednou opakuji, z mé strany to není žádná výčitka. Naopak, já to chci jenom jasně pojmenovat. A rozumím ČSSD i KDU-ČSL, dosavadním koaličním partnerům, že se hlásí ke své práci. My v ODS s tímto návrhem nesouhlasíme, nesouhlasíme s tímto návrhem rozpočtu, ale politicky to chápeme. A je to pro nás srozumitelné. Pokud jde o hnutí ANO, tak někdo to může nazvat i politickou šikovností, že nechce žádného řádného partnera, že si dokáže vytvářet ad hoc koalice podle své momentální potřeby. Já tady konstatuji pouze fakta. Fakta, která jsou zvláštní, ale která nějakým způsobem bereme na vědomí. ***