(10.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
První taková část je: Mohla být společnost IMOBA úřadem OLAF vyšetřována? Společnost IMOBA se předně podivuje nad tím a žádá o vysvětlení pana šéfa OLAFu v kopii na Komisi, jak mohla být v rámci vyšetřování vůbec vyšetřována ze spáchání podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, když v době údajného spáchání těchto trestných činů nebyla v České republice ještě zavedena trestní odpovědnost právnických osob - například. A tak dále.
Byl úřad OLAF k vyšetřování kompetentní? - Druhá část. - Další zcela klíčovou otázkou je, z čeho OLAF dovodil svou pravomoc (kompetenci) k zahájení vyšetřování. Podle tzv. principu subsidiarity zakotveného v primárním právu EU mohou evropské instituce konat pouze tehdy, pokud zamýšleného výsledku nemůže být lépe dosaženo na úrovni členského státu. Je však všeobecně známo, že totožnou věc aktivně vyšetřuje i Policie ČR. Úřad OLAF nedisponuje žádnými pravomocemi, které by překračovaly ve vztahu k dané věci možnosti Policie ČR. Nevěděli snad vyšetřovatelé OLAFu, že se tato pseudokauza týká pouze území České republiky a nezahrnuje jurisdikci žádného jiného členského státu? Nebyl si úřad OLAF vědom toho, že Policie ČR disponuje mnohem širšími pravomocemi na území České republiky než on sám a že je to pouze Policie ČR, která může výsledky svého vyšetřování zhmotnit v trestním stíhání jednotlivých pachatelů?
Další část. Proč se úřad OLAF nechal - teď dobře poslouchejte - při vyšetřování ovlivňovat třetími osobami? Mimořádné pochybnosti vyvolává i skutečnost, že se úřad OLAF ve své právní kvalifikaci zřejmě nechal ovlivnit auditní zprávou vypracovanou na objednávku časopisu Reportér společností Good Governance založené (založenou) Ing. Lukášem Wagenknechtem - to je taky součást mafie s jednou bývalou zhrzenou novinářkou, teď tam nastoupil -, který se v českém veřejném prostoru dlouhodobě a neoprávněně snaží očerňovat projekt, a to pravděpodobně na politickou objednávku. Podle našeho názoru jde s největší pravděpodobností o stejnou osobu, která podala na úřad OLAF anonymní oznámení, na základě kterého bylo zahájeno vyšetřování.
Společnosti IMOBA je známo, že úřad OLAF z této auditní zprávy - a teď dobře poslouchejte - ještě před jejím uveřejněním časopisem Reportér čerpal a téměř půl roku před uzavřením vyšetřování slovo od slova zkopíroval část jejího obsahu do dokumentu pro Policii ČR, ve kterém uvedl, a to ještě před dokončením dokazování, své předčasné závěry z vyšetřování!
Proč úřad OLAF v rámci vyšetřování spolupracoval s osobami, které s vyšetřováním neměly nic společného, snad s výjimkou úmyslu poškodit v českém mediálním prostoru projekt a pana Andreje Babiše? Jak mohl úřad OLAF vést vyšetřování objektivně, nestranně a v souladu s ústavním principem presumpce neviny, pokud si svůj názor na věc utvořil ještě před skončením dokazování?
No ta vyšetřovatelka, která tady byla, ta v tom měla jasno. Tu zajímal akorát koncert Stinga, pospíchala - teď už nemám čas, jdu na Stinga. Jo? Jak to mohl vědět?
Je zjevné, že pokud úřad OLAF vyvodil konečné závěry z vyšetřování zanedlouho po jeho zahájení, jakékoliv další tvrzení či důkazy předkládané společností IMOBA či jinými dotčenými osobami mohly mít jen stěží jakýkoliv vliv na závěry úřadu OLAF, neboť s nimi bylo nutně zacházeno tak, aby zapadly do předčasně učiněných závěrů vyšetřovatelů OLAF. - Takže stručně řečeno, pan bývalý náměstek Wagenknecht, který chodil udávat Českou republiku do Bruselu, když byl ještě na ministerstvu, a potom udával mě, tak to napsal a asi ta policie i ten OLAF to hezky opsaly. Ale hlavně že vystupuje jako expert tady ve veřejném prostoru.
Další část. Proč bylo soustavně porušováno právo na obhajobu společnosti IMOBA? Znepokojující je i to, jakým způsobem úřad OLAF v průběhu celého vyšetřování flagrantně porušoval ústavně zakotvené právo společnosti IMOBA na obhajobu. Lze se ptát, proč společnosti IMOBA nikdy nebylo sděleno, ani jaký delikt (trestný čin) úřad OLAF vyšetřuje, ani jakým skutkem (jednáním) se ho měla společnost dopustit. Navíc, v příkrém rozporu s evropským právem se společnost IMOBA nikdy nemohla řádně vyjádřit ke všem skutečnostem, které se jí v rámci vyšetřování týkaly, neboť z některých dokumentů, např. znalecké posudky, jí byly poskytnuty pouze útržky či účelově vybrané fragmenty, které bez znalosti otázek, použitých podkladů a příslušného kontextu nebylo možno pochopit ani přezkoumat.
Další část. Proč si úřad OLAF ex post domýšlí pravidla o definici malého a středního podniku? I pokud odhlédneme od výše uvedených procesních pochybení úřadu OLAF, zcela nesprávné je i jeho hmotněprávní posouzení, a to především ohledně ústřední otázky celého vyšetřování, a to, zda byla Farma Čapí hnízdo, právní předchůdce společnosti IMOBA, v době podání žádosti o dotaci na projekt malým a středním podnikem, či nikoliv. Relevantním pramenem pro analýzu této věci mohou být pouze a jedině dotační podmínky a dotační smlouva, na jejichž základě byla dotace na projekt přiznána.
Oba dva tyto dokumenty svorně odkazují na doporučení Komise o definici mikropodniků a malých a středních podniků, podle jejíhož znění je absolutně vyloučeno, aby byla Farma Čapí hnízdo považována za velký podnik propojený se skupinou Agrofert. Úřad OLAF si však tato jasná a zřejmá pravidla svévolně dotvořil, a to za pomocí pozdější judikatury Soudního dvora EU a příručky Evropské komise z let 2014 až 2016, tedy dokumentů, které vznikly až několik let po přiznání dotace. Položil si úřad OLAF otázku, zda je retroaktivní aplikace těchto změn přípustná, vede-li ve svém důsledku k rozšiřování podmínek trestní odpovědnosti osob, které o dotaci žádaly a v dobré víře spoléhaly na tehdy platná pravidla? Jak měly tyto osoby předvídat, že později dojde k faktickému popření znění doporučení Komise, z něhož vycházela nejen žádost Farmy Čapí hnízdo, ale i řady jiných žadatelů o dotaci v tehdejší době? - Ano, vážení. V Čechách jsme měli 126 dotací s anonymními vlastníky za 3,6 mld. a v Evropě máme tisíce čapích hnízd - v Německu, ve Francii, všude!
Takže závěr. S ohledem na to, že závěrečná zpráva se s výše uvedenými otázkami zásadního významu věcně nijak nevypořádala, nezbývá společnosti IMOBA, než se obrátit s žádostí o jejich vysvětlení přímo na vás jako nejvyššího představitele úřadu OLAF. Pokud tyto otázky nebudou bez zbytečného odkladu vysvětleny, hrozí dle společnosti IMOBA paralyzování celého dotačního systému EU, neboť pokud se žadatelé o dotaci nemohou spolehnout na znění pravidel platných a účinných v době podání žádosti o dotaci, musí neustále počítat s jejich pozdějšími a nepředvídatelnými změnami a v návaznosti na jejichž nerespektování lze dovodit jejich trestní odpovědnost, nelze očekávat, že by tato enormní a ničím neodůvodněná rizika někdo nadále dobrovolně přejímal.
Takže to je k OLAF. Ještě k OLAF bych připomněl, že v roce 2009 se paní senátorka Dernerová obrátila na OLAF. Normálně to podepsala. Čapí hnízdo byl samozřejmě anonym. Proto když někdo poslal anonym do Bruselu, anonym, a mluví o podvodu, tak samozřejmě OLAF argumentoval, že prověřuje podvod. A samozřejmě to je ta sprosťárna, že někteří říkali, že zpráva OLAFu říká, že to byl podvod. No samozřejmě není! Když tam mají kolonku nahlášení systému fraud a irregularities, tak jasně že zase se to jenom zneužívá mediálně a stále lidem se říká: no ten Babiš udělal podvod. Samozřejmě je to lež.
A paní Dernerová napsala roku 2009 OLAFu, normálně to podepsala jako senátorka, že v Krajské zdravotní byly prodražené přístroje. Tam byly přístroje za 500 mil., prodražené o 200 mil., tak asi někdo ukradl 200 mil.. A koncem roku 2012, tři a půl roku později, zase píše tentokrát šéfovi OLAFu Kesslerovi, který byl v té aféře, co tedy s tím bude. A OLAF vůbec nereagoval. A OLAF tuhle kauzu nechal na řešení českými orgány. A proč Čapí hnízdo, které bylo na anonym, se tak zpolitizovalo? ***