(15.30 hodin)
(pokračuje Pelikán)
My se dlouhodobě potýkáme s tím, že právě pod tlakem podobných snah se rozpadá evidence obyvatel ve smyslu bydliště obyvatel, potýkáme se s tím, že státní správa, soudy mají problém dohledat naše občany, když s nimi potřebují komunikovat ve věci jejich práv a povinností. Máme asi milion lidí, kteří bydlí někde jinde, než si stát myslí, že ti lidé bydlí, a tímto návrhem bychom jaksi tento problém dále zostřovali a ne naopak.
Ta evidence má být skutečně evidencí, to znamená, nemá se tam rozhodovat a není to jejím smyslem - to, že je někde zapsána u nějakého člověka nějaká adresa, neznamená, že ten člověk má jakékoliv právo k tomu místu, a mělo by to být naopak. A takto je ten zákon stavěn. Aby si člověk mohl zapsat nějakou adresu, měl by prokázat nebo musí prokázat, že má nějaké právo to místo užívat. A pokud to právo má, tak už by zase nemělo být na tom, kdo mu to právo dal, aby rozhodoval o tom, zda on to tedy tomu státu nahlásí, nebo nenahlásí. Koneckonců ono by to ani nijak zvlášť nepomohlo, protože exekutor může vstoupit do jakéhokoliv bytu nebo místnosti, kde se tedy dlužník buďto nachází, nebo tam má svoje věci, a to bez ohledu na to, zda tam ten dlužník má, nebo nemá nahlášen trvalý pobyt. A například banky požadují po svých dlužnících, aby jim hlásili místo, kde se skutečně zdržují, a když tedy takto je nahlášeno nějaké místo bance, tak tam ten exekutor přijde a je mu úplně jedno, jestli to je zároveň místo, které je v té policejní evidenci, nebo není.
A otázka toho, koho si případný nájemce třeba může takhle pustit do toho bytu a nechat ho tam bydlet, to je otázka, kterou má řešit a řeší občanský zákoník a ne úprava evidence obyvatel. A jestli to občanský zákoník řeší špatně, tak to je občanský zákoník, který tady připravila ODS a další strany tehdejší koalice. Takže já jsem jaksi otevřen k debatě na téma toho, co je v občanském zákoníku, ale to je úplně jiná debata než debata o evidenci. Takže bych byl rád, aby tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nevím, jestli to mám brát jako návrh na zamítnutí v prvním čtení? (Ministr Pelikán: Zní to tak!) Dobře. A mám tady tedy dvě faktické poznámky v tuhle chvíli. Nejdřív prosím pana poslance Munzara.
Poslanec Vojtěch Munzar: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, dobrý den. Já bych chtěl zareagovat tady na pana ministra Pelikána.
Pane ministře, zeptat se vlastníka na to, komu půjčí svoji nemovitost a co tam ten nájemník může dělat, to by mělo být základní pravidlo a základní slušnost. Vy jste se tady věnoval velmi technicistní záležitosti, ale vláda by měla hájit také nějaké hodnoty, a jednou z těch hodnot je úcta k vlastnímu majetku nebo k osobnímu vlastnictví těch druhých. A pokud vy tady předkládáte, že vlastně nájemník se nemusí vlastníka ptát a ten vlastník si potom může dojít na úřad a vymazat si toho člověka, kterému nedal souhlas, tak je to docela problém. Já si myslím, že bychom tady měli ctít v této slovutné Sněmovně jeden základní princip a tím je hájit osobní vlastnictví a hájit práva vlastníků. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Teď tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Kupku. Dvě minuty, prosím.
Poslanec Martin Kupka: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já se také dovolím ohradit proti tvrzení, že by ten návrh mohl vést k tomu, že se rozvolní už tak komplikace související s evidencí obyvatel. Pokud ten zákon, resp. ta úprava povede naopak k tomu, že bude nezbytný souhlas vlastníka, tak to přece žádným způsobem nemůže ovlivnit kvalitu evidence obyvatel, větší chybovost nebo to, že by stát v tomhle směru víc tápal nebo měl větší nejistotu, kdo a kde bydlí, jak se zaregistruje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní pan ministr Pelikán s faktickou poznámkou.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem asi byl málo srozumitelný. Vlastník je přece zcela suverénní v tom, jestli někomu nájemní smlouvou umožní v tom bytě bydlet, nebo neumožní. A my jenom říkáme, že to rozhodující má být právě tohle, to znamená umožním-neumožním někomu bydlet, a když jsem mu tam umožnil bydlet, tak ale zase je logické, že ten, komu jsem umožnil bydlet, může ohlásit policii, že tam bydlí. Takhle jednoduché to je.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tady mám s faktickou poznámkou paní poslankyni Válkovou.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, teď uvedu takový příklad z praxe. Já bydlím v městské části Praha 2, jsem předsedkyní bytového družstva, prostřednictvím kterého jsme to v roce 1993 v druhé privatizační vlně zprivatizovali, a samozřejmě řeším velice často jako předsedkyně od té doby tuto problematiku. Ale tady musím pochválit tedy městskou část Prahu 2, že vždycky vzorně dostanu ohlášeno, že se nám někdo nový přihlásil, a mám možnost potom zjistit a případně jít za tím, když mám podezření, že ten někdo, kdo se přihlásil, je někdo, koho tam nechceme mít. Ale v nájemních smlouvách, které jsme si schválili, jak řekl před chvilkou pan ministr, máme možnost, aby vlastník nebo družstevník - je tam jak společenství, aby se to nepletlo, tak družstvo, ale to je jedno - tak samozřejmě i družstevník má výslovně v nájemní družstevní smlouvě možnost bez souhlasu družstva jako takového, jako majoritního vlastníka té budovy, si přihlásit koho chce. Kdybychom to nechtěli, tak to do té smlouvy nedáváme. Tady jsme informováni o tom, když se tam někdo nový přihlásí, máme možnost zasáhnout. A já si myslím také, že tady trošku, i když jsem rozpolcená právě jako někdo, kdo rád ví, jací lidé se v tom jeho domě pohybují, tak na druhé straně si myslím, že si tady trochu bereme z věcné působnosti občanského zákoníku, vytrháváme něco a přesunujeme to do oblasti správního práva, což se mi samozřejmě nelíbí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Stanjuru s faktickou. Dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já samozřejmě nevím, kolik nemovitostí vlastní pan ministr Pelikán, ale on tu debatu úplně otočil. Představme si, že jste vlastník, pronajmete nějakou bytovou jednotku a ten člověk si tam nahlásí 20 osob k trvalému pobytu. A vy říkáte, náš stát je tak vstřícný, že když na to přijdu, tak si můžu zajít na úřad a požádat, abychom to zrušili. Nemluvím o nájemní smlouvě, mluvíme o trvalém pobytu, ne o nájemní smlouvě. To je úplně něco jiného. Ten návrh nesměřuje k trvalému... Protože dneska stačí souhlas nájemníka a ne vlastníka. A mně připadá naprosto logické - čekal jsem, že to projde jako nůž máslem tady, protože to není politická úvaha, to je prostě jednoduché, vlastník má rozhodovat. Vy znáte vlastníka, který uzavře nájemní smlouvu a nepovolí tam trvalý pobyt po dobu... (Komentáře z poslaneckých lavic.) Buď na mě budou poslankyně pokřikovat, pane místopředsedo, nebo mi zjednejte pořádek!
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já prosím klid v sále.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pokud mi poslankyně chtějí něco říct vaším prostřednictvím, tak ať přijdou k mikrofonu a mohou. Mám hrozně rád, když tady někdo křičí a zlehčuje problém, který existuje. Prostě ten problém existuje, pan kolega Blažek ho popsal. Pokud říkáte, že se to nestane, že je někdo nahlášen, tak si vzpomeňte na debaty například o doplatku na bydlení, na to, jak nutíme, aby hygiena kontrolovala, kolik tam vlastně může být nahlášeno osob, kolik tam žije a kolik ne. Takže ten problém reálně existuje. Ten návrh je velmi jednoduchý. Směřuje ke zjednodušení problému, k posílení práv vlastníků. Pokud se to někomu nelíbí, prosím, můžete říct, že vlastník je ten poslední v řadě. My tento názor nemáme. To je celé! ***