(18.10 hodin)
Poslanec Martin Kupka: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já v té věci nabídnu také pohled komunálního politika, starosty malé obce. Sám na úvod říkám, že budu rovněž hlasovat proti vydání pana poslance Růžičky, a to z toho důvodu, že jsem přesvědčený, že je špatně, že se v České republice tady rozmohl takový nešvar v podobě laviny trestněprávních stíhání samosprávních rozhodnutí. Proč je to špatně? No protože je opravdu ve hře smysl a role samosprávy jako takové.
Jeden konkrétní praktický příklad. Statutární město Kladno před lety prodalo za jednu symbolickou korunu objekt kasáren. Nepochybně by to bylo možné kriminalizovat tak jako ten dnešní příklad, nebo dnešní příklady, ale z hlediska rozhodnutí samosprávy to bylo naprosto namístě, protože ten objekt prodali Českému vysokému učení technickému a učinili ze statutárního města Kladna univerzitní město a ten objekt velmi dobře slouží. To samosprávné rozhodnutí v tomhle směru nesmí být dotknutelné, to je přece smysl samosprávy a smysl demokracie. A pokud dopustíme, že proběhne eroze tou cestou laviny trestněprávních stíhání, pak opravdu přispíváme k tomu a může se snadno stát, že jeden z dalších důležitých pilířů demokracie bude rozviklán a zpochybněn. Tak to je také jeden z podstatných důvodů, proč budu hlasovat, jak budu hlasovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. V tuhle chvíli opět nemám žádné faktické poznámky, ani nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ještě jednou zkontroluji sál, ale nevidím, že by se mi někdo hlásil, tedy všeobecnou rozpravu končím a chtěl bych se zeptat zpravodaje a navrhovatele, jestli mají zájem o závěrečné slovo. Ne. Žádné návrhy předneseny nebyly, takže přistoupíme k rozpravě podobné, do které nemám žádné přihlášky, ani se mi... Ano, hlásí se pan zpravodaj. Takže prosím pana poslance Bendu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jak již ve svém úvodním vystoupení uvedl předseda mandátového a imunitního výboru, na závěr projednávání návrhu Městského soudu v Chomutově o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance... Obvodního soudu v Chomutově o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Pavla Růžičky mandátový a imunitní výbor přijal usnesení číslo 45, které nám bylo rozdáno do lavic. Doufám, že ho všichni máte před sebou.
Hlasováním budeme nyní rozhodovat o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Pavla Růžičky. Já bych k tomu rád uvedl, protože se tato debata dlouze vedla i na mandátovém a imunitním výboru - vždy hlasujeme jen o souhlasu, aby bylo jasné, jak hlasování Poslanecké sněmovny dopadlo. Stanovisko mandátového a imunitního výboru je vám sdělováno v tom, jakým způsobem se k tomu souhlasu postavil. Pokud souhlas není dán, je splněn příslušný článek Ústavy České republiky a souhlas Poslanecké sněmovny nebyl vysloven.
Čili nyní bychom měli hlasovat o návrhu: "Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 zákona číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 12 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance Ing. Pavla Růžičky, narozeného 3. dubna 1970."
Zbytek návrhu máte v usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 45, který vám byl rozdán na lavice. Domnívám se, že tento text není potřeba číst, protože ho všichni znáte.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Znovu se podívám, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tedy podrobnou rozpravu končím. Zeptám se navrhovatele a zpravodaje, jestli mají zájem znovu o závěrečná slova. Nemají, takže budeme hlasovat. Já svolám kolegy do sálu. Když vidím prořídlé lavice, tak navrhnu, že se odhlásíme, takže prosím všechny, aby se znovu přihlásili. Hlasovat budeme, až se počet přihlášených ustálí.
Pro později příchozí opakuji, že nyní tedy hlasujeme o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Růžičky. Tak, vypadá to, že už se počet ustálil.
Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Zdrželi se hlasování? Děkuji.
Hlasování skončilo. V hlasování číslo 62 bylo přihlášeno 143 poslanců, pro bylo 18, proti 98. Usnesení bylo zamítnuto.
Děkuji a tím projednávání tohoto bodu končím. Tím jsme skončili předřazené body a vrátíme se k pořadu ostatních bodů. Takže tady mám bod číslo
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně
zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona
č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 51/ - prvé čtení
Tento bod byl již dnes otevřen a byl přerušen po vystoupení zpravodajky. Rozprava nebyla otevřena. Takže já nyní při této příležitosti otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. V tuhle chvíli nemám žádné přihlášky. (Hluk v sále.) Prosím o klid v sále.
Vidím, že se hlásí pan kolega Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo, dámy a pánové, máme před sebou zákon provozu na pozemních komunikacích, jehož valná většina textu se týká problematiky, která v této Sněmovně v minulosti již byla obsažena. Slovy volně parafrázuji pana ministra: je to problém, je to problém, je to problém, ale nejsme ho schopni v nějaké rozumné době řešit. Vracíme se zpět ke stanicím technické kontroly a snahám regulovat, popř. uvolňovat problémy, které způsobují tyto stanice, popř. jejich vazby a rozdělení mezi stanice technické kontroly a emisní stanice, které jsou v této novele navrženy.
V rámci seznámení se s prvním návrhem, který jste dostali na stůl, jsem se rozhodl připravit některé pozměňovací návrhy, které budou samozřejmě potom projednávány v rámci výborů a ve druhém čtení je budu načítat, ale chtěl bych vám aspoň v základu říci, čeho se budou týkat, a přivítám samozřejmě potom i podněty, které by byly z praxe. Co mě k tomu vedlo, ač nejsem příliš odborník a stejně jako vy všichni přicházím do styku s STK jednou za dva roky, když mi končí TK, a vnímám zvýšenou kvalitu těchto stanic ať technickým vybavením, tak přístupem. Přesto jsem narazil na problém, který se ukázal jako stávajícím systémem neřešitelný. Připadalo mi to jako paradox. Předpokládal jsem, že je to už tak v praxi zaběhlé a přesunuté v rámci zodpovědnosti na kraje, že i kraje jsou si schopny v tom systému STK prosadit a najít si své místo.
Narazil jsem na problémy, kdy se na mě obrátili podnikatelé, kteří mají zájem budovat, vznešeně to nazvu a přiznám se, nevím, jak bych to technicky přesně nazval, ale něco jako zkušební stanice nebo výzkumné centrum týkající se automobilové dopravy. Je to pojem od autonomních vozidel, který se dneska hodně skloňuje, až po řekněme běžné technické záležitosti týkající se běžného provozu vozů a zjišťování dat z těchto vozů v rámci možností vývoje a výzkumu v oblasti automobilové dopravy.***