Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

54.
Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny
pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů

Na lavice vám bylo k tomuto bodu rozdáno usnesení volební komise číslo 57 ze dne 28. února letošního roku. Prosím, aby se ujal slova předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník, a potom otevřu rozpravu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak už jsme tady znovu. Ještě jednou dobré dopoledne a děkuji za slovo i za to zařazení volebních bodů na příští týden, a to jménem volební komise.

Nyní tedy volební bod číslo 54, Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dnes provedeme první kolo druhé volby. V jedné větě připomenu, že ta první volba dvoukolová odstartovala v minulém roce v úterý 19. prosince. Nakonec po dohodě předsedů poslaneckých klubů předseda Sněmovny prohlásil kolo tajné volby za zmatečné. My jsme ho opakovali na lednové schůzi a předseda této stálé komise Poslanecké sněmovny nebyl zvolen. My ve volební komisi jsme tedy vyhlásili novou lhůtu poslaneckým klubům na doručení nominací na předsedu, to bylo předevčírem, do středy 28. února do 18 hodin.

Pan předseda už zmínil usnesení volební komise číslo 57, které vám bylo rozdáno. Pro stenozáznam ho v rychlosti a zkráceně přečtu. Volební komise pověřuje předsedu, aby seznámil Sněmovnu za prvé s návrhem poslaneckých klubů na volbu předsedy stálé komise GIBS, a to takto: první navržený v abecedním pořadí Mikuláš Ferjenčík, navrhují Piráti, druhá Zuzana Majerová Zahradníková, navrhuje ODS, a třetím navrženým kandidátem je Zdeněk Ondráček za KSČM s tím, že v souladu s volebním řádem se jedná o volbu tajnou. Nyní, pane předsedající, prosím o otevření rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi volební komise a otevírám rozpravu. Mám do ní přihlášeno nejdříve pana poslance Víta Rakušana a poté pan poslanec Ferjenčík. Pan poslanec Rakušan už kráčí. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji vám, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom zopakoval názor, který už tady zazněl opakovaně, a vlastně se za tu dobu nic nezměnilo. My se tady pokoušíme zvolit už nějakou dobu předsedu komise pro kontrolu práce GIBS a stále se objevuje jedno a to samé jméno a to je pan kolega Ondráček z klubu KSČM. My jsme několikrát vyzývali, zda by se pan kolega Ondráček byl alespoň schopen, ochoten, připraven vyjádřit sám, osobně tady u řečnického pultíku k tomu svému škraloupu z minulosti, který je prostě objektivní.

Je to situace, kdy on zasahoval jako aktivní člen Sboru národní bezpečnosti proti demonstrantům v roce 1989. My jsme tady chtěli několikrát od něj slyšet, zda nějaká sebereflexe toho mladického pochybení, nebo co to bylo, u něj proběhla. K ničemu takovému tady nedošlo, naopak sledujeme to, že KSČM se stále více a více hlásí k dědictví Vítězného února.

Připomínáme si 70 let toho komunistického puče v roce 1948. A vlastně jsme v situaci, kdy KSČM poprvé v historii dosáhla volebního výsledku pod 10 % - to by mohlo být vnímáno jako jeden z pozitivních aspektů parlamentních voleb, které proběhly v loňském roce. A my jsme svědky toho, že KSČM vůbec ne na základě svého volebního výsledku získává stále důležitější a důležitější posty i na půdě parlamentu.

Dovolte mi tedy říci, že situace se vůbec nezměnila. KSČM sveřepě trvá na svém kandidátovi a my jako klub Starostů a nezávislých rozhodně nemáme důvod cokoli měnit na svém dosavadním stanovisku. To znamená, že člověk, který má tento škraloup z totalitní doby a nebyl ochoten se k tomu ani mediálně, ani tady na plénu Sněmovny nějakým způsobem postavit, si prostě nezaslouží, aby byl předsedou takto důležité komise, a naše hlasy každopádně nepůjdou právě tomuto kandidátovi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Vít Rakušan. Ještě před panem poslancem Ferjenčíkem vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik jako předseda poslaneckého klubu KSČM. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, víte, když se tak po té Sněmovně rozhlédnu a vidím tváře, které oběhly několik politických stran, a nebudu jmenovat - co to je? No to je politická účelovost, nebo možná jenom ekonomická nebo jaká, a přesto ti lidé jsou voleni do nejrůznějších funkcí bez sebemenšího zaváhání vámi, kolegyně a kolegové. Komunistické klub je celá léta znám tím, že drží slovo, že nemluví do větru. Dovolte nám, abychom to učinili i teď. Tak jako vy si nenecháte mluvit do svých nominací, promiňte, ale mandát pana kolegy Ondráčka je úplně stejný jako mandát každého ostatního z nás, jako každého poslance a poslankyně každé politické strany.

A co se týká oné poznámky o výsledku a výsledcích dosavadního vyjednávání a tak podobně od pana předřečníka - pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, od vás ta poznámka o nízkých volebních výsledcích skutečně sedí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, předně bych vám chtěl všem moc poděkovat, že jste naprosto bez jakýchkoli obstrukcí umožnili, abych v této volbě mohl kandidovat, tím, že jste našemu klubu umožnili změnit obsazení v komisi GIBS. Vážím si toho a myslím, že to je známka, že ty intriky nejdou až za nějakou extrémní hranu. Myslím, že to je od vás čestné gesto.

Ke svému protikandidátovi panu Ondráčkovi bych se jen velmi stručně vyjádřil. I plnit rozkaz může být chyba a za chyby je namístě se omluvit.

Dále bych přešel k tomu, co považuji za podstatné, byť ne úplně nejpodstatnější. Pan předseda Faltýnek sliboval a v celé řadě případů to opakoval v médiích, že orgány ve Sněmovně mají být rozděleny poměrně. Tak se podívejme na ten výsledek. KSČM má dva předsedy výborů, Piráti mají také dva předsedy výborů, přestože máme asi o 4 % hlasů víc ve volbách než KSČM. KSČM má v tuto chvíli jednoho předsedu stálé komise, Piráti mají také jednoho předsedu stálé komise, přestože Piráti měli asi o 4 % hlasů více ve volbách. A ostatně v návrhu klubu ANO ta komise, kterou má KSČM, byla ta prioritní komise, o kterou usilovali Piráti, nedostali ji, přestože ještě deset minut před hlasováním pan předseda Faltýnek sliboval, že tomuto návrhu dostojí.

Já si vážím kolegyně Zahradníkové Majerové, ale upozornil bych na to, že ODS už má tři předsedy výborů, dva předsedy stálých komisí a myslím, že z hlediska poměrného zastoupení je namístě, aby tento post měli Piráti. Ale to se bavíme jenom o rozdělení pozic ve Sněmovně a nějaké kultuře tady.

Další podstatná věc ale je to, že ANO slibovalo, že stálé komise pro kontrolu policie, GIBS, odposlechů a dalších věcí budou dostávat opoziční strany. KSČM v tuto chvíli je jediná strana ve Sněmovně, která deklarovala, že bude podporovat druhou vládu Andreje Babiše. Já si dovolím velmi výrazně pochybovat o tom, že se dá říct, že přidělit tento post KSČM je přidělení toho postu opoziční straně, ve chvíli, když teď minimálně slovy pana Dolejše řekla, že se chystá podporovat vládu. Takže to mi přijde opět v nesouladu s těmi deklaracemi hnutí ANO o tom, jak se mají ty komise rozdělovat.

Teď bych se chvíli věnoval tomu, co podle mě je úkolem té komise. Komise pro kontrolu GIBS podle mě má dohlížet nad dvěma věcmi. Za prvé, že se nezametají pod koberec přešlapy policie, které se občas dějí. To je první věc - nezametat pod koberec občasné excesy policistů a dohlížet na to, že GIBS je bude řádně vyšetřovat. A druhý zásadní úkol je dohlížet na to, aby Generální inspekce nebyla zneužívána k šikaně policistů, kteří se nějakým způsobem znelíbili. Takže to jsou dvě oblasti, kterým já bych se chtěl jako předseda této komise věnovat. Je mi jasné, že není možné z této pozice zasahovat do vyšetřování, je mi jasné, že jsou tam nějaké zákonné mantinely. Ta nejsilnější pravomoc je "pozvat si ředitele GIBS na kobereček" a klást mu otázky. Tohle jsou tedy věci, se kterým já do té volby jdu.

Myslím si, že je naopak namístě, aby ta komise byla pod civilním dohledem spíše než pod dohledem bývalého policisty, který sice může mít profesní zkušenosti, ale hrozí tam profesní loajalita s policisty. Myslím si, že tady je spíš na místě řádná civilní kontrola.

Tímto bych vás všechny napříč všemi kluby chtěl požádat o podporu do této volby. Děkuji za vaše hlasy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Máme před sebou dvě faktické poznámky - pan poslanec Václav Klaus a paní poslankyně Majerová, poté s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL Bartošek. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobré ráno všem. Už je pátek. Já chci poprosit, ukončeme ty kandidátské projevy a tady ty různé útoky a pojďme volit. Všichni víme, o co se jedná, všichni známe kandidáty - komunistu Ondráčka, vlasatou šedesátikilovou máničku a naši zrzavou paní poslankyni Majerovou. Takže všichni víme, oč jde, všichni známe kandidáty a pojďme volit a volte zrzku. Děkuji. (Pobavení a potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klausovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. (Hluk v sále.) Prosím o klid! Máte slovo k faktické poznámce, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: To se těžko navazuje na kolegu. Já jsem chtěla jenom reagovat ve faktické na kolegu Ferjenčíka, když mluvil o té vyváženosti komisí. Tam jsem chtěla zmínit, když tedy by to mělo být vyvážené, že si myslím, že není v souladu, abyste, když máte už jednoho šéfa komise pro kontrolu použití odposlechů, měli i dalšího šéfa komise, který vlastně řeší velice podobnou agendu. Myslím si, že není v pořádku, když jedna strana se zabývá v rámci odposlechů tímtéž. To je vše, co jsem k tomu chtěla říci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Majerové. Nyní tedy ještě před přednostními právy pana kolegy Bartoška a Faltýnka paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Paní poslankyně Němcová řádně? Dobře, děkuji, poznamenám si.

Paní poslankyně Langšádlová, máte slovo k faktické poznámce. Hned vám to změřím. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla říct, že po vystoupení pana kolegy Klause jsem se rozhodla volit pana kolegu Ferjenčíka a přeji mu hodně úspěchů. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Bartošek, poté pan předseda Faltýnek, potom paní poslankyně Němcová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. K určité kultuře vyjadřování v Poslanecké sněmovně bych chtěl podotknout, že by bylo vhodné, abychom se neoslovovali ani kluci, ani vlasaté máničky, že by bylo dobré si zachovávat vzájemný respekt, vážené poslankyně a poslanci.

A druhá věc. Komise pro kontrolu generální inspekce sborů je poměrně zásadní orgán a měla by ho kontrolovat opozice. Opakovaně zde sledujeme, jak komunistická strana je součástí nepsané koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že není možné, aby zástupce KSČM byl v čele této komise. Není možné, aby koalice kontrolovala činnost policie.

Vážené kolegové, odhlédněte od politického soupeření. Zde se jedná o mnohem víc než o soupeření mezi ODS a Piráty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě před přednostním právem pana poslance Faltýnka faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Když odhlédnu - směrem k panu kolegovi Bartoškovi, pane předsedající, prosím, vyřiďte mu to - když odhlédnu od takového toho škatulkování toho, kam kdo patří do koalice nekoalice a tak podobně, zatím nepatří nikdo nikam, protože vyjednávání zdaleka nebyla ukončena, a i když budou ukončena, tak KSČM nebude součástí vládní koalice. Kdybychom se náhodou rozhodli tolerovat vládu, tak připomenu časy, kdy KDU-ČSL byla ve vládě, a přesto měla docela zásadní posty i v rámci parlamentní kontroly.

Prosím pěkně, tyto argumenty jsou poněkud liché. A já vím, že jde o součást politického boje, že se sází na kratší paměť a tak podobně. Ale domnívám se, že argument o tom, že jestli je KSČM možnou uvažovanou budoucí součástí nějakého souručenství, tak že ji to diskvalifikuje v účasti na parlamentní kontrole silových rezortů, zkráceno. Zatím KSČM nemá žádnou účast na parlamentní kontrole jakéhokoliv silového rezortu, a to ani takového, jako je policajt nad policajty. Zatím do ní pouze kandidujeme na základě vyjednávání na začátku o složení orgánů Poslanecké sněmovny. To je všechno od začátku až po tento zatímní konec, který to dnes má. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám tady tři další faktické poznámky, takže řádně přihlášené kolegy ještě zklamu, nebo požádám o trpělivost. Nejdříve pan poslanec Jan Zahradník, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura a pan poslanec Karel Krejza. Nyní tedy pan kolega Jan Zahradník s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo a předsedo KSČM. Jak už jsem tady několikrát řekl, dosáhl jsem určitého věku. A kdyby mi před 40 lety někdo řekl, že se dožiji toho, že tedy bude nějaká komise na kontrolu policajtů a že na jejího předsedu bude kandidovat bývalý esenbák a taky mladý muž, kterého by tenkrát ti esenbáci neustále honili s pendrekem a kontrolovali, jestli má v občance razítko, tak bych si myslel, že jsem se zbláznil. A dožil jsem se toho a jsem tomu moc rád. Fandím naší kandidátce samozřejmě. Ale tenhle ten fakt jsem si dovolil tady zmínit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jenom k tomu, jak pan předseda Kováčik si tady postěžoval, jak nemají významné parlamentní funkce pro kontrolu. Tak se vzdejte vedení rozpočtového výboru, my si ho rádi vezmeme, my to považujeme za významnou funkci kontroly vlády. Tak se vzdejte předsedy mandátového a imunitního výboru, my si ho rádi vezmeme, také to považujeme za významnou funkci kontroly vlády. Tak jenom pro pořádek. Jsou to velmi důležité funkce. Já nevolám, abychom v této chvíli měnili personální obsazení, ale pokud to někomu připadá jako bezvýznamná funkce, tak se jich vzdejte, my to rádi budeme vést místo vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Krejza s faktickou poznámkou, pan předseda Faltýnek se přidá také k faktické poznámce, potom pan poslanec Pavel Kováčik, pak řádně přihlášená paní poslankyně Němcová. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení poslanci, možná vypadám prý relativně mladě, ale ještě si to pamatuji. Plán se plnil na 110 %, a nikde nic nebylo. Já bych poprosil, neříkejte, že neexistuje nějaká dohoda koaliční či podobná. Existuje, vždyť je to vidět. Prosím vás, važme si sami sebe, naší inteligence. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka předsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Pane předsedo, máte slovo také k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Já tedy na vystoupení pana kolegy Ferjenčíka reagovat nebudu. Víte proč, kolegyně, kolegové? Zkusme si napříště udělat nějakou statistiku volebního výsledku hnutí ANO 2011 a tomu odpovídající zastoupení ve Sněmovně. Moc o to prosím, abychom o tom mohli mluvit férově k této věci.

A ke kolegovi Bartoškovi prostřednictvím pana předsedajícího. Zkusme se fakt držet faktů, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vždyť vy přece dobře musíte vědět, že v minulé vládní koalici byla i sociální demokracie, která měla předsedu pro kontrolu GIBS pana Klučku. Tak informujme prosím objektivně naše nové kolegyně a kolegy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Teď faktická poznámka Pavla Kováčika, poté pana poslance Jana Bartoška a řádně přihlášená paní poslankyně Němcová. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové směrem doprava, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tedy doprava po mé pravici. Jistě, pan kolega Stanjura má pravdu. Nicméně já jsem mluvil o parlamentní kontrole silových rezortů. Pravda, finance a mandáty, to jsou skutečně silové rezorty, takže v tom smyslu ano, pane kolego, máte pravdu. Jinak pokud jde o to, že byste to rádi za nás vzali, ono to bylo vždycky typické pro ODS a do dneška sklízíme ty plody dlouholeté vlády ODS. Mnozí z nás ještě pamatujeme, jak to vlastně bylo.

A co se týká toho názvosloví, kolegyně a kolegové, když vám tak vadí mánička, no já si dovolím poznamenat, že mě zase vadí mlátička. Tak všem stejně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Bartoška. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pouze upřesním. Budu reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Faltýnka. Máte pravdu, v roce 2011 jste neměli žádného předsedu výboru a bylo tomu tak správně, protože jste prostě v Poslanecké sněmovně nebyli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní tedy faktická poznámka poslance Ferjenčíka. (Šum v sále.) Požádám za prvé o klid a paní poslankyni Němcovou o trpělivost. (Poslanec Ferjenčík začíná hovořit, ale šum v sále trvá.) Pane poslanče, ještě jsem vám nedal slovo. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, pokud diskutujete něco jiného, než je předmět jednání, prosím v předsálí. Děkuji vám. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Mně mánička nevadí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím o klid. Slovo má paní poslankyně Miroslava Němcová.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já sem přicházím pouze připomenout zákon 198 z roku 1993, který je zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, v němž se říká, že komunistický režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. A tomuto režimu pan kolega Ondráček sloužil, vědomě, hlásí se k tomu, obhajuje tuto svoji životní etapu a já si myslím, že to je přesně ten důvod, pro který nemůže zastávat funkci, na kterou ho opakovaně KSČM navrhuje. Že ho navrhuje bez ohledu na to, co historicky znamenalo působení těchto složek pro zabití demokracie v tehdejším Československu. (Důrazně pronášený projev provází šum a neklid v levé části sálu.) To je prostě jejich setrvalý postoj, který uplatnili ostatně už v tom roce 1993, kdy se skupina 41 poslanců, tehdejších poslanců KSČM, odvolala k Ústavnímu soudu a Ústavní soud zamítl jejich žádost na to, aby tento zákon, který jsem citovala, nebyl platný a nebyl uveden v provoz.

Čili ten postup je zřejmý a je stálý a myslím si, že dnes má ještě dvojí symboliku. Tu první směrem k vyjednávání o budoucí koalici, to je úplně zřejmé. Teď se musí odehrát nějaký mezikrok, jsme ve chvíli, kdy není nic, ale aby něco mohlo být, tak musí někdo něčím zaplatit. Teď bude muset platit hnutí ANO, aby si mohlo zajistit příštího nějakého spojence, ať už pro tichou podporu, nebo jakoukoli jinou podporu, ale teď je na řadě, aby zaplatilo. Což se ukáže v té volbě. Já jsem přesvědčena, že první volba hned dnes nám to potvrdí, že tahle ta dohoda se odehrává a součástí je tahle ta platba. Že to je hanba pro Českou republiku! Že to je hanba pro ty aktéry, kteří takhle postupují.

Mě to nesmírně trápí, jsem z toho zoufalá, že se tohle to může odehrávat. Dostávám denně dopisy od lidí, kteří se cítí být ohroženi, protože mi píšou, že rok 2018 jim připomíná rok 1948, že se bojí toho, jak se postupuje v tom ukrajování demokracie, ať už s tlakem na svobodná média, ať už tím, co se odehrává tady v Poslanecké sněmovně, ať už tím, že jsme v době, kdy si připomínáme 70. výročí toho, kdy KSČ převzala moc a způsobila převrat a uvrhla nás do té opravdové doby temna. Tak ti lidé jsou zoufalí a já chci, aby slyšeli, že v tom nejsou sami, že jsou tady ti, kteří se pokoušejí, byť svými nyní oslabenými silami, proti tomu něco dělat. Že se snažím apelovat i na vás ostatní, kteří jste se zavázali, že budete sloužit demokratické zemi, tu přísahu jste tady složili, tak abyste si dobře zvážili své kroky. Moc vás o to chci poprosit. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Miroslava Němcová. Nyní faktické poznámky, mám ještě tři přihlášky: pan poslanec Pavel Kováčik, Jiří Bláha a Josef Hájek. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. (Nesrozumitelné poznámky z pléna.) Faktické poznámky mají přednost, čili řádná přihláška... Rozumím tomu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, prosím pěkně vyřiďte mé předřečnici paní kolegyni Němcové a ostatně i těm ostatním, co jsou starší než třicet let, čtyřicet let, padesát let: Vy jste snad za toho minulého režimu nikdo nepracovali? (Mluví zvýšeným hlasem.) Neplnili úkoly socialistické výstavby například v dolech, Pepo Hájku? (Smích.) Nebo kdekoliv jinde na polích, v nemocnicích, za katedrami, profesoři vážení, anebo třeba také v armádě? Také je tady pár možná armádních důstojníků. Také je tady pár policistů, tedy příslušníků SNB, kteří možná třeba také v té době sloužili jako mladí kluci v pohotovostním pluku Sboru národní bezpečnosti, protože to byla tehdy zásadní podmínka, součást vzdělání, výcviku příslušníka Sboru národní bezpečnosti. A prosím vás, nehrejte tady na čistotu. Nehrejte tady na něco, co je něco jiného, než je řekněme politický boj nebo souboj, který tady teď probíhá. Já jsem nemluvil a nikdo z nás nemluvil o nějakém minulém režimu, co se týká jeho obhajoby a tak podobně. Já jenom říkám, že nikdo z nás, co tady jsme, s výjimkou oněch mladších, o kterých jsem tady mluvil, se nenarodil až v roce 1989. Jestliže jste nepracovali v té době, neživili se řádným způsobem, byli jste příživníky a byli jste také tak trestáni. To také pamatujeme. Škoda, že to dnes možná není. Děkuji. (Ojedinělý potlesk, nesrozumitelné výkřiky zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovu za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha, poté pan poslanec Josef Hájek a další. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, celý týden neděláme nic jiného, já už jsem to jednou říkal, než se hrabeme v minulosti. Voliči nás zvolili, abychom přišli s novými myšlenkami, s novými postupy, s novými názory a hlavně s novou chutí něco pro ně udělat. A my místo toho se tady dohadujeme. To, že máme každý v životě nějaký škraloup, tak se zamyslete nad tím, co jste dělali vy celý život. Já jsem třeba v době komunismu byl na vojně a dneska by mi mohl někdo vyčítat, že jsem sloužil lidu prostřednictvím vojenské základní služby. Byl jsem v Pionýru, mohlo by mi být vyčítáno, že jsem souhlasil s režimem? Byl jsem v SSM - to samé. Takže pojďme, pokud se chceme hodnotit, oprostit se od minulosti. (Nesrozumitelné výkřiky z pravé části sálu.) A to bychom také mohli dojít k názoru, že všichni pánové, kteří jsou tady dneska, vlastně by mohli být nařčeni ze sexuálního harašení, že osahávali v době, kdy byli v pubertě, své spolužačky. (Ojedinělý potlesk a hluk z levé části sálu.) A jako že mezi námi takových bude hromada. Takže přestaňme se hodnotit, co bylo, a pojďme dělat něco pro ty naše lidi. Já vám děkuji. (Zapískání vpravo, potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Josefa Hájka a dalších: dva, čtyři, sedm faktických poznámek. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. (Poslanec Hájek hlasitě: Ještě ne.) Tak, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, prosím o klid a debaty, které se netýkají předmětu jednání, prosím v předsálí. Pan poslanec Hájek má slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem tady druhé volební období a někdy tady nastala situace, když vstoupila do hry i KSČM, tak se tady začalo diskutovat o komunistech. Začalo to takhle nevinně, potom to gradovalo, padesátá léta, a končilo to střelbou do dělníků za první republiky. V Orlové máme mimo jiné památník. Já samozřejmě jsem generace, která vyrůstala za komunistů a pracovala za komunistů a určitě jsem patřil také k těm, kteří určitým způsobem kolaborovali. Chodil jsem na prvního máje, jak tady bylo řečeno, kopal jsem uhlí, bylo heslo: každá tuna uhlí navíc, tvrdá rána imperialistům do zad (výbuch smíchu a hluk v levé části sálu). Chodil jsem, pracoval jsem a nestydím se za to, protože jsem byl otec dvou dětí (nesrozumitelné výkřiky zleva) a mým úkolem bylo starat se o rodinu.

Vážím si těch, kteří skutečně bojovali a byli vězněni za komunistů. Ale nevážím si těch, kteří určitým způsobem dnes, v době tedy, kdy už žijeme v jiném společenském zřízení, kritizují tu dobu. A já se chci zeptat prostřednictvím pana předsedajícího: Paní kolegyně Němcová, v době, když jste byla knihovnice, vyřadila jste sovětskou literaturu a veškerou literaturu, která byla spojována s režimem, ze své knihovny? (Smích, potlesk z levé části sálu.) Pokud ano, tak se vám omluvím. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hájkovi za dodržení času k faktické poznámce. Další faktickou poznámku má pan poslanec Miroslav Kalousek. (Hluk v sále.) A znovu požádám Sněmovnu o klid. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se cítím povinen odpovědět panu předsedovi Kováčikovi, protože patřím k těm, kteří jsou starší než těch třicet, čtyřicet, bohužel už i padesát let. Ano, pracovali jsme v té době. Ano, báli jsme se a mlčeli jsme. Za své nestatečné mlčení se dodnes stydím. Ale báli jsme se těch represivních složek, které dokázaly zničit člověku život. To byl prostě rozdíl, jestli někdo pracoval, nebo jestli se aktivně účastnil v těch represivních složkách. V Německu po válce byl také rozdíl, jestli někdo chodil do práce a bál se promluvit, nebo jestli byl někdo aktivní esesák. Je prostě rozdíl mezi těmi, kdo se báli, a těmi, kteří ten strach vzbuzovali. A to bohužel byl pan kolega Ondráček v instituci, která byla od toho, aby mlátila lidi, a byl to i předseda vlády České republiky, který byl komunistický udavač Státní bezpečnosti. Mezi těmito typy lidí a těmi, kdo nestatečně mlčeli, je poměrně výrazný rozdíl.

Panu kolegovi Bláhovi si dovolím říct známou poučku, že kdo nemá odvahu se s vlastní minulostí vyrovnat, ten si ji pravděpodobně prožije podruhé. Někteří z vás na tom velmi intenzívně pracují, kolegové. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Kalousek. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím panu předsedovi Kováčikovi. No, to přece nejde srovnávat oběti a ty, kteří páchali to násilí. Ano, všichni jsme za minulého režimu chodili do práce, já do školy, do školky, ale hovořit o tom, že ten, který se podílel na represích, je na stejné úrovni jako profesoři nebo učitelé, to přece není možné. Přestaňme tady všichni relativizovat totalitní minulost, protože to je cesta, která vede k tomu, aby se ještě jednou opakovala. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Juránka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji za možnost, že tady mohu promluvit. Ještě jednu minutu a padesát sedm vteřin.

Chtěl bych vám říci, že jsem byl v situaci, že jsem sedmnáct roků pracoval v lese. To nebyla žádná populární práce, pro nás to byla výhoda, že na prvního máje jsme chodili dobrovolně. Byla tam velmi zajímavá práce. Práce byla zajímavá tím, že když jsme stavěli propusť v lese, nebo opravovali hájovnu, tak volal jeden na druhého: pane inženýre, prosím vás, přidejte mi tam trochu více cementu a nedávejte tam tolik písku, a on říkal: pane doktore, fajn, dáme to nějak dohromady.

Já tady chci říct, že normálním lidským přístupem je, že jsme se snažili všichni, kteří jsme to mysleli i se sebou vážně, dělat svou práci dobře. A tak si neumím prostě představit, že bych dělal práci špatně jenom proto, že jsem patřil k diskriminované části, že moji rodiče byli pronásledováni, ale že bych tu práci nedělal. Já bych byl velmi rád, abychom si uvědomili, že teď se doba naštěstí změnila v tom, že represe už není. Já jsem mohl po roce 1990 konečně vycestovat do zahraničí, já jsem konečně mohl začít dělat práci, kterou jsem si dřív velice přál. Já bych byl velmi nerad, abychom se i symbolicky vraceli k něčemu, co v minulosti bylo. A to, o co dnes jde, je symbol. A já vás všechny prosím, abyste tento symbol nepodpořili, protože ten symbol je o návratu k něčemu, co si, myslím, naprostá většina z nás už nikdy nepřeje. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme ve faktických poznámkách. Na řadě je pan poslanec Munzar, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane předsedající, chtěl bych reagovat na pana poslance Kováčika prostřednictvím pana předsedajícího. Tohle, co jste tady předvedl, je skutečně hrozné. Mně je hrozně líto všech našich rodičů a prarodičů, kteří museli pracovat ve vaší socialistické vlasti. Nemohli cestovat, jak chtěli, mnohdy nemohli pracovat, kde chtěli, nemohli studovat, kde chtěli. A to, co tady předvádíte - mně se chce říct, že se nestydíte. Ale vy se nestydíte. Měla by spíš být hanba těm, kteří vás tady v tom podporují a zapomínají na to, že čtyřicet let se tady prožilo v nesvobodě kvůli vám. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vás jen seznámím s pořadím řečníků, kteří jsou přihlášeni s faktickými poznámkami. Pan předseda Stanjura, paní poslankyně Němcová, potom páni poslanci Bartoš, Svoboda, Bartošek, Farský, Bláha, Kováčik, Čižinský a pan místopředseda Filip. Prosím pana předsedu Stanjuru o jeho faktickou poznámku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli dneska máme seminář o rehabilitaci komunistického režimu, mám pocit, že ano. Já se nebudu přít s panem předsedou Kováčikem. Vím, jaké mají komunisté názory, a nebudu tím ztrácet čas.

Paní poslankyně Němcová citovala platný zákon České republiky, načež vystoupí dva poslanci hnutí ANO - pan poslanec Bláha a pan poslanec Hájek: je jedno, jestli jste měl v ruce pendrek a mlátil jste tu holku, anebo ta holka, která tím pendrekem dostala, to je přece stará věc, pojďme makat, pojďme pracovat, nové myšlenky. Přece jenom pan Kováčik říká, že to bylo součástí vzdělání. Mlátit holky na demonstracích bylo součástí vzdělání. To popisuje docela přesně komunistický režim.

Ale mě neděsí vystoupení komunistů a kandidatura Ondráčka, je to jejich volba, v pořádku, pana poslance Ondráčka, omlouvám se. Mě děsí vystoupení poslanců ANO a ještě víc mě děsí smích a potlesk dalších poslanců a poslankyň hnutí ANO. Hrozně legrační, co dělala paní poslankyně Němcová za komunismu: Ha, ha, ha, to jsme se nasmáli. Pojďme dál, pojďme makat. Ne že tady (nesrozumitelné) existuje otevřená nebo skrytá koalice mezi hnutím ANO a KSČM. Vaším smíchem, vaším vystoupením, vaším potleskem ukazujete, že existuje mentální koalice mezi vámi a komunisty! (Velmi důrazně. Potlesk poslanců ODS a Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Němcová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. To důležitější řekl teď pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který poukázal na tu mentální provázanost, a ta je tím největším nebezpečím budoucího vývoje České republiky.

Já chci jenom, byť jsem si říkala, že to nemá cenu, reagovat na pana poslance Hájka. Chci mu říci, že jsem byla majitelka knihkupectví, což když řeknu slovo majitelka knihkupectví, tak snad vám dojde, že to nemohlo být v době komunismu. To knihkupectví jsem si otevřela v roce 1992 a takový brak a hnus, který představují spisy komunistických pisatelů, jsem tam neměla ani jeden a nikdy bych nic takového neprodávala. (Velmi důrazně. Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartoš a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem snad rád, že mi je teprve třicet osm, když jsem tak poslouchal kolegy z komunistické strany. Jestli mi tedy něco vadí, co tady zaznívá, tak je to ta čirá demagogie toho sdělení. My se skutečně bavíme o tom, že člověk, který byl v zásahových jednotkách, který toho nelituje, kandiduje na tuto pozici. Já se tady nehrabu v historii poslanců, kteří třeba byli předtím v nějaké jiné straně nebo mezi těmi stranami fluktuují, to naštěstí není náš případ, ale tady se prostě srovnává nesrovnatelné. Ředí se ten fakt, že pan Ondráček kandiduje na předsedu této komise. Pokud se tady hovoří o jeho expertize, tu může samozřejmě dodávat jako řadový člen této komise, a my je dodáváme na výbory, které taky nevedeme.

Prosím vás, nelustrujte tady tento případ na tom, že někdo byl nějaký učitel, něco neschovával, nebo na tom, že tady jsou poslanci, kteří mají nějakou minulost v byznyse, nebo i třeba z doby komunismu v této straně. To je prostě demagogie, to ředí tu otázku toho problému. A ta otázka prostě zní: Má člověk, který v osmdesátém devátém zasahoval, vést komisi - zdůrazňuji vést - která má kontrolovat činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů? A odpověď je: Nemá. Jinak samozřejmě jste tady zvolení poslanci, lidé vás zvolili, můžete tady sedět. Bavíme se o vedoucí pozici v této komisi. A to je ten rozdíl. Jinak bych se v historii možná ani nebabral, na srdce by si tady mohlo sáhnout daleko více poslanců. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Svobody. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Pane předsedající, moje poznámka je určená celé řadě mých předřečníků, ale hlavně je určena těm, kteří sedí na galerii, té mladé generaci. Pamatujte si, prosím vás, že pokud se nebudete zajímat o naši minulost, o minulost této země, nemůžete ani pracovat na její budoucnosti. Jenom z minulosti a minulých chyb a minulých úspěchů se můžeme poučit. Můžeme pak postupovat lépe a rychleji. Pokud budeme říkat "zapomeňme na to, nepindejme tady o tom a budujme budoucnost", jsme zpátky v roce 1948. Odepsali jsme celou svou minulost a začali jsme psát novou. Prosím vás pěkně, pamatujte si to, budete jednou sedět tady v těchto lavicích, a pamatujte si, že bez dějinných souvislostí nelze dělat budoucnost! (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek, po něm pan předseda Farský. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji vaším prostřednictvím panu předsedovi Kováčikovi. Když tak vzpomínal na ty krásné časy za komunistů, tak je potřeba si připomenout, že to byl také současně režim, kdy se fízlovalo, udávalo, ničily se lidské životy, kdy nefungovala spravedlnost, kdy se na vás psaly složky, vy jste nemohli studovat a kdy jste v rodinách měli příběhy, že vaši blízcí příbuzní zemřeli v důsledku věznění v uranových dolech. Zjednodušeně řečeno, na rukou komunistické strany je krev. V současné době naše společnost prožívá velmi náročné období.

A k panu poslanci Bláhovi vaším prostřednictvím. Poslanecká sněmovna, to není pouze schvalování zákonů, to je také souboj idejí a vizí, kam tato republika půjde. Možná že v současné době máte pocit někteří z vás, že se vezete na té správné vlně, že jste na té správné straně. Ale jestliže nebudete ve svém rozhodování upřednostňovat hodnoty, jako je demokracie, svoboda člověka a respekt k lidským hodnotám, tak si uvědomte, že jakákoliv forma totality a útlaku je mlýnek na maso, který dřív či později semele i ty, kteří je prosazují. Nikdo z vás nebude chráněn, jestliže budete dopředu tohoto státu dávat lidi, kteří prosazují potlačování demokracie.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Farský a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Musím upřímně říct, že jsem zděšen z toho, jak se taky naprosto směšují pojmy, které snad ještě nedávno byly pochopitelné pro většinu této Poslanecké sněmovny. Je oběť a je pachatel, ale mezi tím není rovnítko.

Z těch vystoupení, která tady zazněla, prostřednictvím pana předsedajícího třeba pana kolegy Bláhy z Libereckého kraje, mě z toho mrazí. To chcete říkat, že stejnou roli tady sehrál v komunistickém režimu ten, který tloukl lidi na demonstracích, jako ten, který byl zavřený? Můj děda si užil komunistický kriminál. Ne za příživnictví. Dokonce za to dostal i odškodnění, protože to byla věc, která se tady děla v té republice. Tady se likvidovaly rodiny, tady se likvidovaly osudy mnoha lidí, tady se likvidovali lidi, kteří se dohnali k tomu, aby emigrovali z České republiky. Škody, které tady komunistická strana napáchala, z těch se budeme sbírat ještě desítky let. Ty hmotné, ty dokážeme napravit a už se to částečně podařilo. Ty v lidech tady evidentně ještě zůstávají. A mě děsí to, že v této době, v únoru, to vypadá, že v Poslanecké sněmovně ty škody na lidech převládly. A tady je většina mentálních komunistů. Pouštět do této role mlátičku Ondráčka, zároveň, nezlobte se, ale to musím říct, i když je to kolega z ODS, tady urážet piráta tím, že na něj bude útočit slovy, jako že to je šedesátikilová mánička - proboha, kde to jsme? Co tohle je za mentalitu? Řekněme si, že pokud budeme v tomhle ustupovat, tak každým dalším krokem, kterým ustoupíme, nám bude hůř a hůř!

A kdo tady vtáhl, prostřednictvím pana předsedajícího pane Bláho, kdo tady vtáhl minulost? Kdo z Poslanecké sněmovny? Byl to váš předseda, agent StB a komunista, pro kterého teď hledáte podporu u dalších komunistů! (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Bláha a jeho faktická poznámka, po něm pan předseda Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, těžko se mi navazuje na tisíce podnětů, byli bychom tady asi dlouho. Slyšeli jsme slova symbol, fízlovat, minulost, svoboda, demokracie, strach, nebo že nám bylo něco zakazováno. I dneska nám je něco zakazováno. Za komunismu nám určitě nebylo zakazováno, že nemůže nikdo kouřit. A přeli jsme se o to tady nedávno všichni a budeme se přít ještě hrozně dlouho. Všechny tyhle symboly se ale dají schovat do jednoho jasného bodu. Pokud chceme změnit myšlení, tak se musíme přestat chovat, jako právě se v té době, kterou já jsem žil, a nikdy jsem se oproti, prostřednictvím pana předsedajícího, pana Kalouska nebál. Nebál jsem se mluvit, nebál jsem se říkat své názory. A když končila komunistická doba, tak mi bylo dvacet devět. Měl jsem kapelu, byl jsem tzv. mánička a měl jsem i v těch textech, které jsme skládali, ty písničky, věci, které se věnovaly třeba náboženství. Nikdo mi je nezakazoval. Na vesnicích se ti lidé k sobě chovali otevřeně, nic jsme si před sebou nezatajovali, což se nedá říct o dnešní době. My dneska nejsme schopní si ty věci sdělovat a hlavně si nejsme schopní odpouštět. A to je první pravidlo, které prostě běží odjakživa. Měli bychom si umět odpustit a dát příležitost. Jestliže se nechceme chovat, jako se chovali ti komunisté v té době, tak přece nemůžeme někoho dneska napadat za to, co dělal před 30 lety. A jestliže chceme jít dopředu, tak musíme hodnotit lidi podle jejich dnešní práce, podle jejich dnešních myšlenek, podle jejich dnešního svědomí. Pokud se budeme vracet do minulosti (předsedající upozorňuje na čas), tak nebudeme nikdy nic moct.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kováčik, po něm pan poslanec Čižinský. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Těch podnětů tady bylo tolik, že jsem si udělal, ač to není mým zvykem, poznámku. No, směrem doprava prostřednictvím pana předsedajícího, můj děda poté, co skončilo francouzské hnutí odporu, jehož se účastnil, také byl docela dost dlouho v nacistickém koncentráku a nebyl to tam žádný med. Ostatně když jsme u té historie, k panu kolegovi Svobodovi prostřednictvím předsedajícího, bez roku 1938, který tady na můj vkus málo připomínáme, už jsem o tom tady na té schůzi hovořil, by nebylo roku 1948. Ty historické souvislosti je třeba pojímat v komplexu. Ale souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že historii je třeba si pamatovat, poučit se, vycházet z ní, abychom ji nemuseli prožívat znovu. Ale prožíváme dnešek a připravujeme zítřek. Pojďme se tomu také aspoň trochu věnovat.

Pane kolego Juránku prostřednictvím pana předsedajícího, začátkem 90. let mi moje kolegyně v kravíně, se kterými jsem pracoval, říkaly: Pane inženýre, držte pořádně ty vidle. Takže ty osoby jsou stejné, akorát v jiné době. Vážím si lidské práce rukou a každá práce je dobrá. Žádná práce není opovrženíhodná.

A co se týká onoho páně Kalouskova srovnávání obětí a viníků, a vícekrát připomenutého, víte, srovnání komunismus - fašismus. Komunisté byli první, kdo šli do koncentráků. Komunisté byli prvními oběťmi nacistických sekyráren, komunisté byli první, kdo na gestapu zařvali! Bylo nás, mých předchůdců, 25 tisíc, kteří to v druhé světové válce, kteří to za okupace odnesli. Dovolte, abych i jim věnoval tichou vzpomínku, když tady vzpomínáme.

Prosím, bylo nás, kteří jsme tady pracovali za socialismu, poněkud více, než je těch, kteří se narodili až po převratu, nebo přišli do aktivního života až po převratu. Prosím pěkně, jsme tady (předsedající upozorňuje na čas) všichni zodpovědní za to, jak to tady bude, nikoliv jak to tady bylo! Více, jak to tady bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Čižinský, po něm pan místopředseda Filip. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Myslím, že každá doba má své symboly. 17. listopadu na Národní třídě lidi jako pan Ondráček zmlátili moje tři sestry, tři starší sestry. Mně bylo jedenáct, povedlo se mi se s tátou dostat ven. Pan Ondráček ale není člověk, který by se omlouval, který by toho litoval. Nyní pan Ondráček kandiduje na velmi důležitou kontrolní funkci, takže prosím všechny kolegyně a kolegy, kteří ten symbol chápou, aby pana Ondráčka nevolili. (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana předsedy Filipa. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem se nechtěl do této debaty nijak zapojovat, ale přece jen k těm symbolům trochu musím. Víte, každá rodina má nějaký osud a já mám také v ruce rehabilitační rozsudek svého děda, který byl v politickém procesu odsouzen v roce 1950 a seděl v Leopoldově, a moje maminka se musela starat o celou rodinu. A nebudu radši říkat, kdo za jeho odsouzením stál, abych nenarušil své vztahy k některým věřícím lidem, kterých si vážím.

K těm symbolům bych připomněl jednu věc. V České republice platí, že promlčení přestupku je za rok, trestných činů za pět, za deset, za dvacet let. I u těch nejtěžších zločinů z privatizace se promlčí za dvacet let. I trestný čin vraždy nelze po dvaceti letech stíhat. Takže bych připomněl tu dvacetiletou lhůtu, kterou krásně pro křesťany sehrál v nádherném filmu Jean Gabin ve Svatém roku. Děkuju vám. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Jurečky. Potom bude následovat faktická poznámka paní poslankyně Němcové. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, zaznělo tady hodněkrát dneska, že některé věci jsou otázkou principu, hodnot a symbolů. A já se nyní obracím především k poslankyním a poslancům hnutí ANO, protože vaše hlasy především rozhodnou o tom, jak tato volba dopadne. A vzal jsem si tady článek z tohoto týdne. Nevzal jsem si žádný článek z České televize a podobně, vzal jsem si záměrně Parlamentní listy. A tady je krásný článek o vaší ministryni obrany. Ten nadpis začíná: "Žádná totalita nezlomí celý národ. Jste svědomím doby," ocenila Šlechtová odbojáře a jasné slovo přidal i kardinál Duka.

V tom článku je popis události, která se tento týden odehrála, kdy paní ministryně oceňovala hrdiny třetího odboje. A krásně tam popisuje, že minulost není uzavřenou záležitostí. To je trošku takový vzkaz prostřednictvím pana předsedajícího pro pana poslance Bláhu. Prosím, přečtěte si, co říká vaše ministryně. A pokud stojíte za tím, co ona říká, já vás pěkně prosím, abyste se dnes při té volbě podívali na symbol toho, že na jedné straně oceňujete lidi, kteří bojovali s komunismem, a na druhé straně chcete do čela komise pro kontrolu GIBS volit člověka - věřím, že ne všichni - který naopak tento režim na jeho konci hájil proti tomu, aby se ta doba změnila. Díky které té změně tady mnozí sedíme v těchto lavicích, jinak bychom tady určitě neseděli.

Takže chtěl bych vás poprosit, podívejte se na to, co říká vaše paní ministryně. A jestli z ní nechcete dělat nevěrohodnou ministryni, která těmto hrdinům toto říká při slavnostním ceremoniálu, tak dnes nevolte pana předsedu Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Němcová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Budu reagovat na slova pana místopředsedy Filipa. Chci se dotknout toho, co je a co není promlčitelné a nepromlčitelné. Československo postihla mezi lety 1939 a 1945 totalita. Totalita, která přišla z Německa, totalita nacistická, fašistická. Mezi lety 1948 a rokem 1989 ji postihla totalita pod vládou komunistické strany. A jestliže dnes Němci stíhají i toho posledního, koho se jim podaří dopadnout, jako toho válečného zločince, který je zodpovědný za zločiny totality ve své zemi, a Česká republika jako nástupník Československa bude těm, kteří se podíleli na zločinech totality v naší zemi, dávat vysoké ústavní nebo parlamentní funkce - vám se to nezdá opravdu divné? (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Luzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, zaznělo tady hodně slov o symbolech. Vlastně se to zvrhlo na symboly. A já bych tady rád řekl, že tady zazněla i slova o tom, že bychom si měli přečíst historii. Já bych tady doporučil své předřečnici vaším prostřednictvím, aby si tu historii stíhání válečných zločinců v Německu přečetla. Aby zjistila, jak to doopravdy v tom Německu bylo.

A když jsme u těch symbolů, je tady 28 let a jsou tu nové symboly. A nebudu jmenovat ta jména, která jsou těmi symboly 28 let této historie. Já si myslím, že každého ta jména napadnou, kdo je tu novým symbolem. A tito lidé tady sedí, reprezentují a hájí, a přitom jsou symbolem, na kterém mimo tento sál lidé zvenku říkají: To je špatný symbol, neměli by tady být! A my je nevyháníme, protože byli zvoleni do tohoto sboru a mají plnit úkoly svých voličů. Dopřejte tedy i nám, abychom mohli plnit úkoly, které nám naši voliči dali, a dopřejte nám, abychom se mohli také podílet na budování této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Kupky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, je obecně známo, že nejlepší způsob, jak zabít jakoukoli diskusi, je smíchat dohromady všechny argumenty, relativizovat je, za chvíli z toho není jasné, kde je hlava a kde je pata.

Výzva doby, jak slyšíme opakovaně, je: Pojďme makat! Je ale jasné, že makání za každých okolností prostě nemusí být pozitivní. To nemusí být nutně cesta dopředu. To může být také docela dobře cesta v kruhu, anebo dokonce cesta zpět. V okamžiku, kdy se začnou zaměňovat pojmy, kdy se začne zaměňovat oběť a agresor, kdy se tak jednoduše smíchá zákaz kouření se zákazy z doby totality, tak jsme na nejlepší cestě k tomu začít se motat v kruhu anebo svým makáním směřovat zpět.

Nás za chvíli nepochybně v jistém slova smyslu symbolicky také čeká, že budeme makat, budeme volit. Myslím, že důležité je si uvědomit, že aby to opravdu byla cesta zpět do budoucnosti, jak tady zaznělo z úst pana poslance Bláhy, tak je potřeba se dívat do historie a nedopustit, abychom zaměňovali pojmy obětí a agresorů, abychom zaměňovali v našem uvažování a v našich krocích třeba také to, jaký je rozdíl mezi zákazy v demokratické době a v době totality.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní se dostáváme zpět k těm, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Jenom zrekapituluji, že písemně je přihlášen pan poslanec Ondráček. Z místa se přihlásil pan poslanec Žáček. Takže pan poslanec Ondráček má nyní slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych částečně reagoval na některá vaše vystoupení, ale zároveň abych vrátil diskusi tam, kde má být, a to je činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů a její kontrola. Protože od té jste poměrně rychle utekli k ideologii. Já samozřejmě chápu Demokratický blok a strany v něm zastoupené, snažím se pochopit kolegy a kolegyně z Pirátů, někdy se mi to nedaří, řekněme, víc než někdy skoro nikdy. Ale to se tak někdy stává. Já totiž jsem vždycky myslel, že informace je potřeba přijímat, nikoli je pouze vygooglit, ale dneska už je jiná doba.

Chtěl bych připomenout, že není to tak dávno, co zde za mnou seděl v premiérském křesle premiér, který v období tzv. totality vystudoval vojenské gymnázium. Už od 15 nebo od 14 let se připravoval na službu v Československé lidové armádě. Takových lidí je tady ale více, působili a působí dodnes v některých funkcích a třeba i (jako) předsedové některých vyšetřovacích komisí, výborů atd. Všichni tito lidé se připravovali na své budoucí povolání, tak jako jste se připravovali vy na lékařských fakultách.

Tak mi odpusťte, že mého otce v roce 1968 nepověsili, že jsem se v roce 1969 narodil, že jsem úspěšně na první pokus udělal maturitu a v 18 letech jsem šel splnit svoji vojenskou povinnost v rámci náhradní vojenské služby, protože jsem v 18 letech, kdy jsem já na to vojenské gymnázium z ideologických důvodů neprověřenosti mé rodiny přijat nebyl, vystudoval civilní gymnázium a pak už jsem k vojákům jít nechtěl. Bohužel každý máme svoje. Mně se líbily uniformy, líbí se mi dodnes, možná i disciplína s tím spojená, kterou také dodnes mám v sobě zakódovanou, a i tak dodnes pracuji a budu tak pracovat i nadále. Takže místo nabídky od armády jsem se rozhodl přijmout nabídku být policistou, tenkrát esenbákem. Chtěl jsem dělat psovoda, jsem kousek od státních hranic s Polskou republikou, a přišlo mně to tím, že jsem se o kynologii zajímal, jako spojení mého koníčka a práce pro moji vlast.

K vykonání náhradní vojenské služby jsem nastoupil do střední policejní školy, která se tehdy nazývala pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, stejně tak jako cca 550 mužů - tehdy ještě ženy nechodily, aspoň tímto směrem. Stejně jako 550 mužů každých šest měsíců. Pro vás na pravou stranu opakuji - každého půlroku 500 mužů se šlo připravovat na práci pro Sbor národní bezpečnosti. Stejně tak mnoho mužů se šlo připravovat na to, že budou sloužit v Armádě České republiky, a po vykonání třeba i základní vojenské služby podepsali úvazek a zůstali v Armádě České republiky, tenkrát v Československé lidové armádě. I takoví lidé zde mezi námi jsou a já si každého, kdo sloužil a ví, co to znamená sloužit vlasti, velmi vážím. A je úplně jedno, jestli vy budete zpochybňovat, jaké vlasti jsme my sloužili. My jsme sloužili vlasti, občanům této republiky.

Každý z nás, kteří jsme sloužili, jsme podepsali přísahu. Já podepsal čtyři přísahy. Naposledy myslím v roce 2010. Nevím, kdy byla poslední, ale rozhodně vím, že první byla až po roce 1990, protože do té doby jsem nebyl policistou, ale pouze frekventantem střední policejní školy a můj výstup z této školy byl k 28. únoru 1990. To, že tato škola plnila úkoly, které byly dány tehdejšími zákony, je pravda a je tomu nejinak v mnoha zemích na světě. Pokud byste se o tu historii chtěli zajímat, nebo o tu skutečnost, tak není problém to dohledat.

Tady je často zmiňováno - a nechci komentovat některé výlevy, které jsou až za hranicí, nebo by se spíš hodily na politické školení mužstva možná do některého politického klubu. Ale já jsem po roce 1990 byl prověřován mnohokrát, stejně tak jako stovky a stovky mých kolegů. Nikdy nikdo z vás, kteří jste byli tenkrát u moci, mě neshledal služby nezpůsobilým. Chtěl bych podotknout, že hned v 25 letech, což byly tenkrát zákony, hned v 25 letech mě ministr vnitra České republiky Jan Ruml, Občanská demokratická strana, jmenoval vyšetřovatelem Policie České republiky po prověrce, kterou jsem samozřejmě musel projít, a při splnění požadavků, které na výkon takové funkce byly. S každým mým povýšením - a teď nemyslím hodnostním, ale postupem do jiných složek - jsem byl vždy prověřován, jestli jsem způsobilý k výkonu služby pro tuto zemi. Naposledy to byl protikorupční útvar, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, kde pro plnění úkolů, které jsem tehdy měl, jsem musel podstoupit prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň utajení přísně tajné. Ta prověrka uplynula časem, nebyla mi odebrána nikým, tzn. já jsem neporušil do konce doby nic, co by zavdávalo Národnímu bezpečnostnímu úřadu to, aby mi prověrku odebral. Je pravda, že na některé z vás a vaše kolegy jsem právě na tomto útvaru koukal skrz jednostranné zrcadlo při vyšetřování kauz. A já si myslím, že neporuším zákon, protože ty kauzy jsou mediálně známé - Opencard, CASA, pandury, Mostecká uhelná, OKD a mohu jmenovat dále a dále. Proč ty kauzy dopadly tak, jak dopadly, už zmínit nemohu, protože bych porušil zákon o mlčenlivosti o informacích, které jsem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce.

Můžu se vám omluvit za to, že jsem po ukončení své aktivní služby pracoval pro tuto Poslaneckou sněmovnu jako poradce. Spolupracoval jsem s řadou poslanců napříč politickým spektrem, když jsem pracoval jako poradce pro kontrolní výbor a nějakým způsobem analyzoval zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a společně s pány a paními poslankyněmi jsme rozhodovali v rámci kontrolního procesu, co s nimi. Když jsem pak dostal nabídku kandidovat do Poslanecké sněmovny, tuto nabídku jsem od předsedy naší politické strany přijal a jsem zde druhé volební období.

V minulém volebním období nikomu z vás zásadně nevadilo, že sedím v komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, že se seznamuji s utajovanými informacemi ve stupni utajení tajné - což jsou zprávy - že přístup k těmto informacím mám. Také nikomu nevadilo, naopak, dovolím si říct, že to bylo vítáno, že jsem byl členem dvou vyšetřovacích komisí, dvou ze čtyř, které v minulém funkčním období byly. A chci podotknout, že to jsou jediné dvě vyšetřovací komise, které se dopracovaly k nějakým závěrům, nějakým usnesením, nějakým výstupům a měly nějakou validitu.

Dovolím si jenom malou poznámku k panu poslanci Čižinskému prostřednictvím pana předsedajícího. Pane poslanče, pokud o mně chcete hovořit, přečtěte si alespoň můj životopis. Na Národní třídě v listopadu 1989 jsem nezasahoval. Škoda, že vám to je úplně jedno, protože kdo by se trápil tím aspoň si přečíst životopis někoho, do koho chci kopat. (Nesrozumitelné volání zprava.) Přečtěte si to. Měl tam tři sestry a na Národní třídě. (Opět hlas zprava.) Prosím vás, přestaňte na mě pokřikovat. Zkuste dodržet aspoň základní pravidlo slušného chování. Děkuji.

Paní Němcová v podstatě zde zmínila, že Němci stíhají své zločince dodnes. Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, jestliže mě chcete srovnávat se zločincem, běžte a podejte na mě trestní oznámení. Učiňte tak, budu velmi rád. Já se nechám prověřovat, nechám se vydat Poslaneckou sněmovnou v tomto případě bez jediného problému. Ale také vám říkám, že v případě, že to neprokážete, podám na vás trestní oznámení pro křivé obvinění.

A teď se vraťme k tomu, co nebo jak by měla dělat komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sboru. On to v podstatě trochu přednesl pan kolega. Ale pane kolego Ferjenčíku prostřednictvím pana předsedajícího, jste trochu mimo. Nezametat pod koberec excesy Policie ČR anebo dohlížet nad zneužíváním GIBSu k likvidaci PČR, to jsou sice krásné věci, ale doporučím přečíst si § 57 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, kde je jasně vyspecifikováno, co komise dělá: kontrola činnosti inspekce, kontrola odposlechů a záznamů odposlechů a kontrola používání sledování osob a věcí. To jsou mantinely vymezené této komisi, a pokud kontrolu chcete zahájit, musíte to oznámit předsedovi vlády.

To, že jsou problémy v Generální inspekci bezpečnostních sborů, je dlouhodobý fakt. Ať chceme, nebo nechceme, bylo to za prvního ředitele, je to dnes, a pokud se to nenapraví, bude to pokračovat dále. Chtěl bych zde připomenout kulatý stůl, který pořádala naše kolegyně paní senátorka Eliška Wagnerová již v prosinci 2013, který se nazýval (ne)vyšetřování trestných činů policistů. A tam byla řada občanů, kteří cítí problémy v tom, jak se k nim GIBS chová - buď jak likviduje, anebo naopak nekoná.

Takže to jsou oblasti, které má komise na kontrolu generální inspekce prověřovat, a ty mantinely jsou jasně dány zákonem.

Já nebudu likvidovat Generální inspekci bezpečnostních sborů, protože ta byla zřízena zákonem a zákonodárci jste vy i já. Takže já nejsem od toho, abych likvidoval, tak jak se už dočítám, že jsem k tomu nastrčen. Já pouze říkám, že kontrola může být odborná, anebo formální. Pokud chceme formální kontrolu, a pane kolego, v úctě k vám i k paní kolegyni (obrací se vpravo), vy v podstatě jste řekl, že vám jde o to, aby se srovnal počet výborů a komisí. Vám ani nejde tak o tu komisi, o to pracovat v té komisi, jako o to, aby se srovnal počet výborů, protože tady zmiňujete statistiky. Tak já říkám, mně zase nejde o počet výborů a komisí, mně jde o ten obsah. A formální kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů se dá provádět třeba na Barrandově. A Barrandov - teď nemyslím sídliště nebo městskou část zde v Praze, ale kdo je trochu znalý Generální inspekce bezpečnostních sborů, rozhodně ví. S dostatečným množstvím dobrého moku se dá udělat jakákoliv kontrola.

Já naopak říkám, že chci dělat kontrolu, a to po boku s vámi, i když neznám, jakou máte odbornou erudici k tomu, abychom takovou kontrolu mohli dělat, ale věřím, že ano, abychom dělali kontrolu, která je naplněním zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Je na vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste rozhodli, zda se budeme stále vracet do minulosti a vyčítat mně stále dokola, že jsem sloužil rok před rokem 1989 ve Sboru národní bezpečnosti a dalších 22 u policie, i když policie vznikla později, u Policie ČR a získal jsem tam mnoho odborných zkušeností, které při kontrole Generální inspekce bezpečnostních sborů mohu využít.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, vy, kdož jste bez viny, hoďte po mně kamenem! Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM a některých poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní vás seznámím s tím, že z jednání dnešní schůze Poslanecké sněmovny se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Radek Holomčík.

Máme zde dvě faktické poznámky - pan poslanec Výborný, pane poslanec Jurečka. Pan poslanec Výborný má slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi Ondráčkovi. Já jsem velmi pečlivě poslouchal vaše slova, která tady zazněla, a musím bohužel konstatovat, že se opět posouváme někam jinam. Nikdo, pane kolego, nezpochybňuje vaši odbornou erudici, nikdo vás tady, jak tady také zaznělo tuším od pana předsedy Kováčika, nikdo vás přece nevyhání z Poslanecké sněmovny, nikdo vás tady nenutí k tomu, abyste nepracovali, ale ta věc je přece někde úplně jinde. Kolega Ondráček tady zcela pominul to, oč běží. Vůbec se nevyjádřil k tomu, co je meritem věci, a sice že by předsedou komise pro kontrolu bezpečnosti měl být člověk, který tady před rokem 1989 aktivně působil coby člen jednotek, které zasahovaly proti demonstrantům. To je prostě nemožné!

A jenom prostřednictvím pana předsedajícího, přečtěte si dobře stenozáznam, protože kolega Čižinský nic takového neřekl. Ta slova byla jasná. Hovořil o lidech jako vy, nikoliv o tom, že vy byste byl v roce 1989 na Národní třídě. Takže to je potřeba si správně přečíst. A jak říkám, vaši práci, vaši odbornost tady nikdo nezpochybňuje, ale ten symbol, že vy byste měl stát v čele této komise, je tak závažný a tak důležitý, že věřím, že pro něj se tady nenajde v této Sněmovně většina! Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Jurečky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem pozorně poslouchal celý ten dlouhý projev pana poslance Ondráčka a přiznám se, že zaznělo tam hodně o tom, jak práce pana poslance Ondráčka, tehdy nebyl poslancem, byla vázána přísahami. Ale mrzelo mě, a čekal jsem to možná naivně, že tam možná zazní něco v duchu: dnes zpětně hodnotím, že to, co bylo v listopadu 1989, z pohledu mého svědomí nebylo správné, a omlouvám se těm, kterých se to tehdy fyzicky a osobně dotýkalo, to, co jsem dělal. Nic takového nezaznělo! A myslím si, že známe mnoho příběhů, kdy člověk se nemůže zaklínat slibem a tím, že v daný okamžik slouží vlasti, ale člověk se má řídit svým osobním svědomím, jestli to, co dělá, je opravdu správné. A já si nejsem jist - ne nejsem jist, já si jsem jist, že vaše konání v tu dobu nebylo službou vlasti. Ti, kteří v tu dobu sloužili vlasti, byli na druhé straně barikády a vy jste proti nim tehdy zasahovali.

A s dovolením ještě jednou si tady dovolím odcitovat asi tři věty: "Minulost není uzavřenou kapitolou. Stále je v ní skryto mnoho zla, které občas zatouží po své reinkarnaci. Právě vy, účastníci třetího odboje, jste svědomím doby." A ještě jednu citaci: "Třetí odboj je svědomím našeho národa a jeho příslušníky navždy spojuje vůle ke svobodě a pevnost charakteru." To se zjevně bije s tím, co tady obhajoval pan poslanec Ondráček a co řekl v těch dvou citacích tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický vloni, když předával ocenění účastníkům třetího odboje, a co říkala ministryně obrany za hnutí ANO paní ministryně Šlechtová tento týden. Tak si to prosím pěkně dejte do souvislostí a zvažte, koho budete v tajné volbě volit!

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky v pořadí pan předseda Kováčik, pan předseda Filip, pan ministr Stropnický. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, evidentně se tady točíme v kruhu a občas ten kruh je takový trošku ještě zamotanější než kruh sám o sobě a předhazujeme si tady věci, které nikdo neřekl, jako například, pane předsedající, k panu poslanci Výbornému. Já jsem přece neřekl, že někdo někoho vyhání z Poslanecké sněmovny. To nemyslíte vážně! Takže pojďme se z toho kruhu vymanit. Jsou tady jasné strany sporu, jsou tady jasné a nesmiřitelné tábory, jsou tady jasné a nesmiřitelné, řekněme, souboje symbolů, akorát že ta historie je zamotanější. A znovu se vracím k tomu, že bez roku 1938, o kterém se málo mluví, a mělo by se o něm mluvit více, o příčinách a důsledcích, by nebylo těch dalších let. Takže dobře, ale tu diskuzi můžeme vést donekonečna.

Já bych poprosil, abychom se pomalu sebrali k volební urně a rozhodli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Filip stáhl svou faktickou poznámku. Takže je na řadě se svou faktickou poznámkou pan ministr Stropnický. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mě ten příběh pana kolegy poslance přišel také možná zbytečně dlouhý včetně lásky k psům. Otázka, k čemu ti psi sloužili tehdy. Zároveň se trochu opomíjí, že šlo o službu k represivní složce policejního státu, což určitě není běžné zaměstnání, byť třeba v totalitním režimu. Trošku mě i zarážejí třeba biblické citáty, které úplně nepatří myslím do portfolia příslušné strany, ale někdy se hodí, to je pravda.

Ale já si myslím, že stačí poměrně jedna krátká věta. Tedy aspoň mně. Všichni jsme se v životě někdy sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku, a stačí tohle přiznat a říct: Promiňte, já jsem se tehdy spletl. Mně by to stačilo. Mně by to stačilo speciálně proto, že tahle debata je docela frustrující, speciálně v roce stého výročí Československa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Majerové Zahradníkové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážené dámy a pánové, já bych chtěla jenom reagovat v krátkosti na kolegu Ondráčka a chtěla bych to vrátit zpátky k tomu - protože se tady mluví o té odbornosti a erudovanosti - zpátky k tomu vlastně, k čemu ta stálá komise slouží. A je to úplně stejné, jako proč vznikla Generální inspekce bezpečnostních složek. Důvod toho vzniku byla nezaujatost. Bylo to proto, aby kontrola nad prací policie nebyla v rukou těch, kdo ji řídí, a to Ministerstvo vnitra. A stejně tak i my tady máme stálou komisi, která kontroluje činnost GIBSu. Tato komise má být nezaujatá, nezávislá. A přece není možné, aby v čele této komise byl člověk, který bude kontrolovat činnost GIBSu, který zasahuje nebo koná ať už v zájmu, nebo nezájmu jeho bývalých kolegů. Já si myslím, že je to úplně stejný střet. To je vše.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Pan předseda Kováčik a jeho faktická poznámka - stahuje ji. Takže na řadě je s přednostním právem pan předseda Bělobrádek, který se přihlásil před chvílí. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně kolegové. Já také chci se přidat k tomu, že nikdo nezpochybňuje odbornost pana kolegy. Myslím si, že odvedl určitě spoustu dobré práce. Nicméně to, co tady zaznělo v tom projevu, klíčové je, že zaměňuje legalitu a legitimitu. To, že něco bylo dáno předpisy, zákony, že něčemu přísahal, to je sice možné, ale to, že tehdejší legislativa byla nelegitimní, že věci, které byly možné dělat legálně, tak ještě nebyly legitimní. A to já myslím, že je to klíčové. A také si myslím, že samozřejmě nikdo jsme v té situaci nebyli, a také se nám to těžko může soudit. Na druhou stranu přiznat chybu, požádat o odpuštění je právě ten nezbytný předpoklad právě pro odpuštění. A myslím si, že se nesmí zapomínat. Musí se odpouštět, ale zároveň je také potřeba potom přiznat vinu nebo chybu. A to k tomu bezpochyby patří. Takže já bych skutečně jako klíčové v tom proslovu viděl to, že odvolávat se na legalitu tehdejších předpisů a činů ještě neznamená, že byl legitimní, a v tom je ta klíčová otázka. Myslím si, že stejně tak by mohli hovořit o tom, že tehdy bylo něco legální, i lidé v dalších totalitních režimech, a také to tak dělali a odvolávali se na to. To, že to bylo legální, nebylo legitimní. Například legální byly i norimberské zákony, ale nebyly legitimní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jsou zde dvě faktické poznámky. Pan poslanec Dolejš, pan předseda Filip. Pan poslanec Dolejš má slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné dopoledne. No, nevím, jak příjemné. Ta debata skutečně poněkud extenduje do poloh, které jsou už poněkud neadekvátní problému, který tady řešíme. Já jsem pár vystoupení v podstatě kvitoval, budete se možná divit, ale i z protilehlých lavic, a to zejména ta, která upozornila na to, že reakce na tuto událost by měla vést k tomu, že si uvědomíme, že to, co se odehrávalo na demonstracích v roce 1989, bylo prostě v plné nahotě potlačování svobody shromažďování a svobody slova. A to, že se nové časy s tímto, s touto praxí rozešly, je pravda. A také součástí té pravdy je, že jsme se s ním rozešli i my, tedy KSČM. Protože pokud jsme odmítli zneužívání moci, tak se to vztahuje i na tento problematický princip, to znamená, když lidé přijdou na náměstí něco hlásat, tak je sejmu. To platí pro celou KSČM. Je to součástí naší programové identity a platí to. To, jak to každý zastává, je samozřejmě jeho individuální záležitost. Ale pokud máte nějaké pochybnosti o tom či onom, rozhodněme to hlasováním. Neextendujme už tuto debatu, protože já si myslím, že pro každého, kdo si dá tu práci a zamyslí se nad podstatou, tak je to jasné. Odbornost byla naplněna. Slova o službě a naplnění práva, pokud jde o schopnost vykonávat tuto funkci, byla vyřčena.

A pokud jde o to, co si myslíme o takových zásazích, tak je to jasné. Já to neříkám jenom proto, že sám jsem při takovém zásahu byl, jak se říká lidově, sejmut, a odseděl jsem si dokonce 48 hodin v cele předběžného zadržení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Filip a jeho faktická poznámka. Prosím, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, já budu velmi stručný. Já vzpomenu jednoho citátu Henryho Kissingera, bývalého ministra zahraničních věcí Spojených států amerických, který prohlásil po jednání s představiteli Československa: "Nikdy jsem nejednal s nelegitimním režimem. Ten režim byl legitimní." Jaký byl, to je druhá věc. To je otázka historického hodnocení. Takže prosím pana předsedu Bělobrádka prostřednictvím pana předsedajícího, aby v otázce legitimity a legality se nechal inspirovat i tímto velkým mužem mezinárodní politiky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Do obecné rozpravy se z místa přihlásil pan poslanec Žáček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se hlásil v době, kdy jsem chtěl bez jakékoliv jmenné konotace říct něco o historii pohotovostního pluku, abychom si uvědomili, o čem mluvíme a v čem pan kolega Ondráček před rokem 1989 sloužil. Ta diskuse se rozvinula. Svým způsobem jsem rád, že mohu reagovat i na některé další reakce.

Začnu tím pohotovostním plukem. Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti byl zřízen primárně nikoliv jako výukové pracoviště, jak tady bylo řečeno, ale jako represivní složka po srpnu 1968. A je nutné těch několik předchůdců bezprostředně toho pohotovostního pluku spojit se srpnem 1969, kdy spolu s jednotkami Lidových milicí a také zásahových jednotek Československé lidové armády zasahovaly proti lidem natolik, že zde máme v Praze a Brně několik mrtvých. Dodneška bohužel orgány československého a českého státu nebyly schopny identifikovat ty, kdo způsobili tyto ztráty na životech, ale nemůžeme vyloučit, že to bylo i z těchto předchůdců těchto zásahových jednotek.

Tyto jednotky se vytvářely i podle vzoru z celého sovětského bloku. Mohu odkázat, abych nezdržoval na Centrum pro dokumentaci totalitních zločinů, které na svém portálu minulost cz. má stručně historii tohoto pluku včetně rozkazu o jeho zřízení včetně personálního vybavení uvedeno, a můžete se na něj podívat, abyste věděli, že šlo o zcela zásadní oporu komunistického režimu, která byla zřízena k tomu, aby režim nepadl a aby zůstal intaktní. Jsou tam i údaje o tom, jak byli příslušníci vybírání, jak byli školeni, pod jakou politickou indoktrinací v rámci marxisticko-leninské výuky a jak byli připravováni na tyto zásahy atd. atd.

V této souvislosti je nutné říci, že to období, o kterém se zde bavíme, to znamená léta 1988/1989, kdy již napětí v československé společnosti bylo takové, že bylo nutné nasazovat proti demonstrantům, zejména v Praze, pohotovostní pluk a další oddíly, jako školní pohotovostní oddíl městské správy Veřejné bezpečnosti atd., tak z té doby máme několik stovek osob, demonstrantů, kteří se podíleli na tom, že my zde takhle svobodně sedíme. Já jsem pyšný na to, že jsem byl mezi těmito demonstranty jako student, 1988/1989, na těch několika demonstracích, které natolik rozkolísaly totalitní režim, že padl, a v jeho důsledku tady všichni jsme. Je několik set zraněných, a to zraněných doživotně, kteří měli problémy od československého či českého státu získat nějakou finanční satisfakci, byť jejich jména byla uvedena v těch komisích včetně komise zdravotnické, které zasedaly po roce 1989 a snažily se dobrat výsledku. A těm se nikdo z nich neomluvil. Z těchto zasahujících složek se nikdo nikdy neomluvil.

Dneska jsme slyšeli pana kolegu Ondráčka a zase tam byla omluva za něco, co dělal po roce 1989. Taková omluva v uvozovkách. Já bych prosil omluvu všem těm, které příslušníci pohotovostního pluku, proti kterým zasahovali a kterým způsobili trvalé následky, ze kterých se léčí dodnes a mnozí se do smrti nevyléčí. Toto je nutné připomínat. Stejně tak jako ostatní oběti komunistického režimu. Není možné, abychom relativizovali to, co se zde dělo. Máme zde příliš mnoho mrtvých a příliš mnoho zničených osudů.

Kdybych mohl komentovat ta slova - pan ministr Stropnický zmínil sto let vzniku republiky. Ale přece tady máme únor 1948, 70 let. O čem, nebo jak začal únor 1948? Soubojem o vedení bezpečnostních složek v rámci Sboru národní bezpečnosti. To byl ostrý souboj, který demokraté prohráli. Dneska jde také o ty, jak víme, ředitele bezpečnostních složek. Pan premiér a jeho nevybíravý útok na ředitele GIBS a pár dní nato řešíme, že kandidát KSČM má být tím kontrolním orgánem nad GIBS. Není zde nějaká souvislost? Já si myslím, že je to naprosto relevantní i v kontextu těch 70 let a toho, že začátek konce československé demokracie v roce 1948 začal touto cestou.

K těm přísahám. Pan kolega Ondráček zmínil, že přísahal čtyřikrát. Podepsal tu přísahu. Ta první přísaha byla přísaha nikoliv primárně lidu Československa nebo Československé socialistické republice, ale komunistickému režimu. Ba dokonce Sovětskému svazu. Mohu se ho zeptat zcela vážně, které přísaze dává přednost. Já bych řekl, že se přísahá v životě takhle závažně jenom jednou. Ale ta poslední přísaha musela být České republice. Takže které přísaze dnes slouží, resp. jak se zbavil těch předchozích přísah, že padne, že položí život jako příslušník Sboru národní bezpečnosti za komunistický režim.

A teď odbočím od toho tématu. Můžete si najít ten portál minulost.cz, uvidíte veškeré podrobnosti o působení pohotovostního pluku, a proč je tedy závažné spojovat a proč neumíme vybrat do vedení tohoto orgánu někoho, kdo nemá tuto minulost. Zmínil bych jednu věc. V této diskusi je vidět, že se musíme k té minulosti vracet. Je to diskuse o povaze demokratického systému, parlamentního systému v České republice. Je to o tom, co z nás zůstává, z té komunistické ideologie, totalitní ideologie a co se zde vznáší a čemu se musíme postavit, abychom se neocitli v nějaké podobné situaci jako naši předkové. Mohl bych vyvracet ty nepravdy, lži, které mají tu historickou konotaci, kdy kolegové komunisté nás vyzývají, abychom nemoralizovali nebo neideologizovali, a pak uvádějí naprosto nepravdivé informace. Například už ta informace o tom, spojená s utrpením komunistů za nacismu, že byli prvními oběťmi koncentračních táborů. Tak si položme otázku, doplňme toto expozé tím - kde vznikly koncentrační tábory? Kde vznikly tyto likvidační tábory tohoto typu? No v Sovětském svazu! Byly to gulagy v bolševickém Sovětském svazu. Od nich se nacisté učili. Od nich se gestapo učilo. Stejně jako němečtí důstojníci cvičili za Uralem ve třicátých letech, tak německé bezpečnostní složky se učily od gestapa. A koncentrační tábory jsou německou či nacistickou podobou sovětských gulagů.

Takto bych mohl pokračovat. Mohl bych vyčerpat dnešní jednání, kdybych vyvracel všechny tyto lži a nepravdy. Nicméně je vidět z této diskuse, že se k nim musíme vracet a že minulost mrtvá není, a je to o demokratických hodnotách a o hodnotách totalitních, ke kterým se musíme jednoznačně postavit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Žáček. Faktická poznámka pana předsedy Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já doufám, že už konečně půjdeme hlasovat, paní a pánové. Nicméně to posunutí, jak se co hodí, je evidentní i z posledního projevu. Koncentrační tábory totiž nejsou vynálezem, jak zde řečník řekl. Vznikly už za búrské války v jižní Africe a jsou vynálezem Britů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, tak já rozpravu ukončím a požádám pana předsedu volební komise, aby řekl pokyny k volbě, a můžeme pokročit. Prosím, pane předsedo, zopakujte návrhy na hlasování. To je naše povinnost před volbou a řekněte časy na volbu. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Už jsem přítomen. Omlouvám se. Předával jsem ještě jeden dokument paní kolegyni. Já tedy po té rozpravě mohu konstatovat, že technicky je vše připraveno v souladu s jednacím řádem.

Zopakuji návrh na volbu, který je v souladu s usnesením per rollam číslo 57 volební komise ze dne 28. února. Volit budeme z návrhů, které daly poslanecké kluby ve stanovené lhůtě. Piráti navrhli pana Mikuláše Ferjenčíka, ODS paní poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou a KSČM pana poslance Zdeňka Ondráčka.

Na vydávání lístků a označení lístků, je to jedna volba jediná, stačí 10 minut, takže poprosím o stanovení času na vydávání lístků na provedení volby do 11.20, na sečtení lístků stačí 10 minut, takže prosím o přerušení schůze do 11.30 hodin, kdy oznámím výsledek této volby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přerušuji schůzi na provedení volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů do 11.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.08 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uplynula doba, na kterou byla vyhlášena přestávka pro provedení volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ještě než dám slovo předsedovi volební komise, který už se dostavil, dovolte mi, abych konstatoval dvě omluvy z dnešního jednání. Od 11.30 se omlouvá do konce jednacího dne pan ministr kultury Ilja Šmíd z důvodů pracovních a pan Ondřej Profant od 11.30 do 12.30 ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy požádám pana předsedu volební komise, aby vyhlásil výsledek prvního kola druhé volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, budu konstatovat výsledky této volby. K volbě se dostavilo 153 poslanců a poslankyň, tedy bylo vydáno 153 hlasovacích lístků, kvorum nutné pro zvolení tedy bylo 77 hlasů. Konstatuji, že během volby bylo odevzdáno platných i neplatných lístků 152, jeden lístek tedy byl vyzvednut, ale nebyl odevzdán, každopádně kvorum je, jak jsem řekl, 77.

Přečtu výsledky v abecedním pořadí. Mikuláš Ferjenčík získal 29 hlasů, Zuzana Majerová Zahradníková získala 32 hlasů a Zdeněk Ondráček 74 hlasů. Znamená to, že v prvním kole nebyl nikdo zvolen a uskuteční se volba druhá.

V souladu s jednacím a volebním řádem Sněmovny do druhého kola postupují pouze dva kandidáti s nejvýše dosaženým počtem hlasů, to znamená, do druhého kola postupuje paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková s 32 hlasy a pan poslanec Zdeněk Ondráček se 74 hlasy.

A nyní ještě k termínu druhého kola volby. Za volební komisi technicky budou lístky připraveny od této chvíle zhruba do 15 minut, takže můžeme teoreticky tu volbu provést. Ale já nemohu teď ten termín navrhovat, takže požádám, nebo pokusím se promluvit s předsedy poslaneckých klubů, jestli je, nebo není vůle. Za sebe říkám, technicky to bude za 15 minut připraveno. Jedna možnost je tedy tu volbu, to druhé kolo provést dnes. Pokud byste se tak nedohodli, tak bych počítal příští týden se středou v tom standardním bloku volebních bodů, ale jak říkám, je to na dohodě předsedů klubů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já v tom případě požádám předsedy poslaneckých klubů, aby se sem dostavili, a dohodneme se na tom, jakým způsobem mají jednotlivé poslanecké kluby zájem dál postupovat. Prosím, na chvilku přijďte ke mně.

 

(Krátká pauza na poradu předsedů poslaneckých klubů.)

 

Tak děkuji za krátkou poradu s předsedy poslaneckých klubů. Konstatuji, že nikdo nenamítal, abychom volbu konali dnes, a požádám tedy prvního z přihlášených, pana předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru, aby přednesl návrh. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl přednést návrh, který vychází z dohody předsedů poslaneckých klubů, a to aby druhé kolo volby proběhlo dnes ve 12 hodin a abychom si v hlasování odhlasovali, že to druhé kolo pevně zařadíme na dnešní 12. hodinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jedná se tedy o druhé kolo druhé volby. Druhá volba byla řádně zařazena na tuto schůzi, čili nejde o změnu programu, nemusíme hlasovat dvakrát, stačí jedním hlasováním o pevném zařazení bodu. Rozhodneme v hlasování číslo čtyřicet čtyři. Já vás pro jistotu odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o tomto kroku... Vypadá to, že ti, kteří mají zájem o hlasování, jsou tady.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 44 a ptám se, kdo je pro pevné zařazení druhého kola druhé volby na 12. hodinu u volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 136 pro 133, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Já tedy přeruším bod číslo 54 do doby, než uplyne lhůta, kterou jsme si nyní schválili, a otevřu bod číslo 18, který je druhým bodem pevně zařazeným na dnešní jednání. Jedná se o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.