Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

18.
Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 54/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 54/1. Vítám mezi námi pana hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Dobrý den, pane hejtmane. Z pověření zastupitelstva také tento návrh uvede. A děkuji, paní poslankyně Zuzana Ožanová, která je zpravodajkou pro prvé čtení, už zaujala místo u stolku zpravodajů a já tedy bod mohu zahájit.

Pane hejtmane, hned jak se situace v sále uklidní a kolegové diskuse, které se netýkají zákona č. 500, přenesou do předsálí... (V sále je stále hluk.) Vážené paní kolegyně, páni kolegové, znovu žádám Poslaneckou sněmovnu o klid, aby pan hejtman Netolický mohl uvést v důstojné atmosféře změnu správního řádu. Děkuji.

Pane hejtmane, prosím, máte slovo.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi velmi stručně po tak důležitém bodu uvést naši poměrně jednoduchou, ale nesmírně důležitou novelu správního řádu, a to konkrétně § 14, který se týká podjatosti. Tento problém, který naše veřejná správa zažívá po celé období, kdy u nás je aplikován spojený model územní veřejné správy, se v praxi nazývá problém takzvané systémové podjatosti, kdy úředníci územních samosprávných celků rozhodují o věci dané obce, kde jsou oni zaměstnanci orgánu obce, tedy obecního úřadu. Protože tento problém je opravdu velice složitý a je často diskutovaný i na úrovni soudů - máme několik judikátů Nejvyššího správního soudu, a dokonce právě Nejvyšší správní soud měl názorový vývoj k této problematice, kdy v roce 2004 nejprve tvrdil ve svém rozšířeném senátu, že se nejedná o žádnou podjatost a zákon, resp. zákonodárce už při tom, když územní veřejnou správu založil na tzv. spojeném modelu, kdy územní samosprávné celky vykonávají přenesenou a samostatnou působnost, tak musel předpokládat, že k takovýmto případům bude docházet. Na druhou stranu následně v roce 2012 ovšem už poupravil svoje stanovisko a podjatost de facto vyslovil.

My jako územní samosprávné celky jsme na toto téma hovořili s Ministerstvem vnitra jako s gesčním ministerstvem a došli jsme k názoru, že je potřeba už jednou provždy tuto diskusi otevřít, a otevíráme ji právě tímto návrhem, který jsme předložili. Chci říci, že tento návrh byl projednán na úrovni Asociace krajů a v tomto jednotlivá zastupitelstva přijala usnesení, že podporují náš návrh, tedy návrh Pardubického kraje.

Myslím si, že v rámci úvodního slova toto stačí. Ta novela je poměrně jednoduchá, ale zdůrazňuji, že nesmírně důležitá pro celý systém fungování územní veřejné správy u nás, tedy pro obce a kraje. A já vás samozřejmě všechny prosím o podporu našeho návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu hejtmanu Martinu Netolickému a požádám zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je silný hluk.)

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě ne. Já vás přeruším, paní kolegyně, ještě než jste začala. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, žádám vás o to, abyste nechali zpravodajku přednést její zpravodajskou zprávu. Pokud diskutujete jiné téma, než je správní řád, tak prosím v předsálí. Pokud chcete diskutovat otázku správního řádu, přihlaste se do rozpravy. Děkuji. Můžete.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně, předkladatel návrhu již rozvedl důvody předložení svého návrhu. Navrhovaná novela se snaží vyřešit opomenutou úpravu systémové podjatosti. Reaguje na praxi a stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu, přičemž upřesňuje předpoklady pro vyslovení podjatosti úřední osoby. V řízení bývá namítáno, že zaměstnavatel má zájem na výsledku řízení, jelikož pokuta je příjmem jeho rozpočtu. Dále bývá například namítáno, že příslušný úředník dostává od obce, státu a podobně plat, proto je podjatý. Dle předloženého návrhu podjatostí není služební poměr nebo pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah ke státnímu nebo územnímu samosprávnému celku. Důsledkem přijetí navrhované úpravy by měl být výrazný pokles námitek podjatosti, zejména námitek systémové podjatosti, což povede k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů.

Stanovisko vlády je k tomuto návrhu neutrální. Ve svém stanovisku upozorňuje vláda na skutečnosti, které by měly být zohledněny, a navrhovanou úpravu považuje za nedostatečnou. I přes neutrální stanovisko vlády doporučuji postoupení předloženého návrhu do dalšího čtení s možností nalezení úpravy, která by reflektovala na úskalí uvedená ve stanovisku vlády.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášena paní poslankyně Vildumetzová a já jí uděluji slovo. Prosím.

Poslankyně Jana Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane hejtmane, vážené kolegyně, vážené kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila ke sněmovnímu tisku číslo 54, k problematice takzvané systémové podjatosti, jejímž předkladatelem je zastupitelstvo Pardubického kraje. Cílem této novely je vyřešit problém takzvané systémové podjatosti, aby tento institut již nebyl častým důvodem vzniku procesních obstrukcí, jak tomu je doposud, nejčastěji u stavebních řízení a u řízení v oblasti životního prostředí. Předložená novela správního řádu a řešení problému systémové podjatosti, jejímž důsledkem by mělo být snížení počtu případů předání věci jiným než původně místně příslušným orgánům, což povede k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů.

Vláda, tak jak bylo řečeno, k předloženému návrhu zaujala neutrální stanovisko, ale ztotožňuje se záměrem řešení problematiky takzvané systémové podjatosti v rámci správního řádu, avšak předložené znění nepovažuje za dostatečné. Ministerstvo vnitra, které má tento zákon ve své kompetenci, návrh podporuje s tím, že vznesené námitky je možné řešit v dalším průběhu legislativního procesu. Tento postoj byl potvrzen podle těch informací, které mám, i na schůzce s panem hejtmanem Netolickým na půdě Ministerstva vnitra 12. února 2018.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, text návrhu zákona schválila, tak jak bylo řečeno, jednomyslně Rada Asociace krajů. K této zákonodárné iniciativě se připojila většina krajů usnesením svých zastupitelstev a má podporu Svazu měst a obcí České republiky.

Na závěr mi dovolte říci, že si určitě všichni přejeme, aby správní řízení byla rychlá a efektivní, a jsem přesvědčena o tom, že si to přejí i naši občané. Zdlouhavá řízení jsou pro ně nepochopitelná a pro nás nevysvětlitelná. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vildumetzové. A pokračujeme v rozpravě, pan poslanec Adamec se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já tuto iniciativu krajů a Pardubického kraje samozřejmě vítám, protože ono to tak možná na první pohled nevypadá, ale ta systémová podjatost se stala takovou řekl bych velmi problematickou záležitostí. A co říkala tady kolegyně Vildumetzová, tak vůbec není pravda, že někteří občané si přejí, aby ta řízení byla rychlá, efektivní. Právě že si to nepřejí, tak se takhle chovají, to si řekněme na rovinu.

Já vám řeknu příklad. Město Dvůr Králové nad Labem, a doufám, že tady můžu svobodně hovořit, požádalo město Trutnov, odbor životního prostředí, aby místo jejich odboru životního prostředí rozhodl, že město může pokácet alej stromů, které prostě překážely, byly v nevyhovujícím stavu, jenom právě proto, že se obávalo systémové podjatosti. Takže ono je to skutečně o tom, že máme typy občanů ve svých městech, ve svých krajích, kteří prostě nechtějí, aby ta správní řízení proběhla v zákonně krátkém čase, protože oni bojují proti těm rozhodnutím, častokrát velmi nesystémově, pro mě nepochopitelně, pro řadu z nás, kteří jsme v komunální politice, nepochopitelně, ale bohužel, máme je tu a je potřeba toto jednou provždy odstranit.

Musím tedy říct, že opravdu je to problém. Ale jiná situace je, a na to chci upozornit, stalo se v jednom nejmenovaném krajském městě, to si odvoďte kde, že město, magistrát chtěl rekonstruovat své velké náměstí. No a samozřejmě ne všichni jsou zastánci té rekonstrukce. My občané ano, protože když tam přijdete, tak máte pocit, že v některých místech si můžete zlomit nohu, večer, když půjdete z návštěvy nějakého restauračního zařízení, tak je to opravdu o život a o zdraví. No a bohužel ta systémová podjatost tam padla a soud rozhodl, že je v pořádku, protože bohužel dotyčný úředník, možná to byl volený zastupitel, možná to byl pan primátor, nechci ho tady očerňovat, si dopisoval s vedoucím stavebního úřadu a říkal, že to potřebují, něco v tomhle duchu, že to je sice krásné, že by to bylo potřeba, ale samozřejmě soud rozhodl v neprospěch pak magistrátu, protože samozřejmě starosta, primátor vůbec toto nesmí konat. Jak je právní řízení, tak zapomeňte, komunální politici, že do toho můžete něco říkat. Zapomeňte! Jak to uděláte, tak se vystavujete nejenom řekl bych přestupkovému řízení, ale dokonce trestnímu postihu! To je něco úplně jiného! A právě proto, že tyto případy se množily, toho prvního typu, kde to vlastně nemá žádnou logiku, protože už před lety jsme si tady řekli, že chceme smíšený model veřejné správy, to znamená samospráva, výkon státní správy jsou na jednom úřadě, ať je to pověřený úřad městský nebo ať je to kraj, jeho úřad.

Takže toto je potřeba ošetřit, protože opravdu podle mne je to nesystémové, je to drahé, zbytečné zdlouhavé. A pak bychom se také mohli dočkat jednoho takového modelu, že naše správní úřady umístěné v budově našeho úřadu, ať města, nebo kraje, budou zpracovávat problémy jiných krajů, jiných obcí. A dámy a pánové, řekněme si na rovinu, chce to někdo z nás? Já myslím, že ne. Podpořme to a pojďme dál. (Slabý potlesk z pravé části jednacího sálu.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi za jeho vystoupení a ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, mohu rozpravu tedy ukončit. (Hlasy z pléna upozorňují, že se hlásí poslanec Michálek.) Aha, pardon, pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se hlásil písemně, ale zjevně to neprobublalo až na tabuli. (Předsedající: Nemám to tady.) Takže jsem se přihlásil i rukou.

Mně tohle řešení problému systémové podjatosti, na který upozorňuje Ústavní soud, přijde, jako že se budeme tvářit, že žádná podjatost neexistuje. Řada z vás seděla v těch úřadech městských, krajských a všichni velmi dobře víte, že ten, kdo stojí v čele obce, tak také úkoluje tajemníka, nebo ten, kdo stojí v čele magistrátu, primátorka, úkoluje ředitele magistrátu nebo krajského úřadu, hejtman úkoluje. A tento člověk je potom v čele toho samotného úřadu, který zase úkoluje. Samozřejmě nemůže úkolovat v oblasti samostatné působnosti. Ale jak to funguje reálně? Když mu stanoví odměnu? (Poslankyně Vildumetzová nesouhlasně gestikuluje.) Tedy pardon, nemůže úkolovat přenesení působnosti v oblasti státní správy, to je samozřejmě zakázáno, ale v reálu to někdy ani není úplně třeba a řada z vás, kteří tam seděli, tak víte, že se stačí správně podívat, a úředníci mnohdy konají ještě mnohem horlivěji, než když to člověk vůbec neřeší.

Takže už ta samotná věc, že ten úředník je placen samosprávným celkem, který zároveň rozhoduje ve své vlastní věci, je přece absolutně nepřijatelná. Tam dokonce se citují v důvodové zprávě případy, že úřad vede přestupkové řízení, obecní úřad vede přestupkové řízení, ve kterém ta obec samotná je obviněným. A jiné případy, to čtu samozřejmě ty nejdůležitější, kvůli kterým se to dělá, jsou ta stavební řízení, kdy obec chce něco postavit a rozhoduje si v tom stavebním řízení, ve kterém jsou ovšem i další účastníci, ti takzvaní normální občané. Takže tam samozřejmě není vůbec zachována rovnost účastníků řízení, pokud tam dochází k takovéto koncentraci.

Já si myslím, že toto opravdu není věc, která by komplikovala správní řízení, pokud se vyřídí náležitě, tak jak se vyřídit má. To znamená, v okamžiku, kdy tam ta obec vystupuje, tak se to postoupí nadřízenému orgánu, ten to přikáže nějakému jinému, řekněme krajskému úřadu a řeší to ten druhý krajský úřad. A přece je nepřijatelné to tady zamítat s tím, že to nechcete dělat, protože na to nedostanete peníze. To mně přijde, že přece se nemůžeme takovýmto způsobem vysmívat těm občanům, kteří potom vystupují v řízení, ve kterém jiný účastník řízení má privilegované postavení, protože je zároveň v postavení soudce i v postavení účastníka řízení. A to je přece základní zásada, že nikdo nemůže být soudcem nebo rozhodcem ve vlastní věci. To si myslím, před tímto bych chtěl tedy opravdu velmi varovat a chtěl bych požádat, aby tohle tady bylo vysvětleno. Protože já chápu, že se na tom shodnou kraje, že si chtějí rozhodovat o svých v uvozovkách vlastních věcech, i když se týkají státní správy, ale nejsem přesvědčen o tom, že by tohle bylo v zájmu občanů.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl pan poslanec Jakub Michálek a máme tady před sebou pět faktických poznámek. Ptám se paní zpravodajky, jestli chce faktickou nebo s přednostním právem. (Faktickou.) Pan hejtman Netolický: faktickou nebo řádnou? (Věcnou.) K věci, dobře, tak v tom případě první přihlášená je s faktickou poznámkou paní zpravodajka Zuzana Ožanová, pak pan poslanec Adamec, Stanjura, Krejza, Kupka, Langšádlová, Baxa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, když půjdete k soudu, soudce také bere plat. Je placen ze státních peněz a může rozhodovat ve věcech, kde je například stát zastoupen v nějaké kauze. Ve své podstatě to, že úředník bere plat, že by měl být z tohoto důvodu podjatý? Promiňte, tato myšlenka mi připadá opravdu absurdní.

Za další. Pokud kolega Michálek zmínil přestupková řízení, tak by bylo dobré si přečíst nový zákon o přestupcích, souvisejících řízeních. Tam je už právě ta úprava, že v přestupkových řízeních, pokud je účastníkem řízení územně samosprávný celek, automaticky je podjatost a řeší to někdo jiný. Takže tato právní úprava nedopadá na přestupková řízení. Ta mají speciální právní úpravu právě při zastupování územně samosprávných celků.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan poslanec Ivan Adamec. (Hejtman Netolický se hlásí o slovo.) Já jsem vás nepochopil, pane hejtmane, také faktickou jste chtěl? Tak potom v tom případě dám faktickou, jestli kolega Adamec souhlasí. Tak pan hejtman Netolický s faktickou poznámkou. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický Dámy a pánové, je to přesně o tom, že jsem naznačil, že poměrně jednoduchá novela, ale dotýkáme se samotné podstaty fungování územní veřejné správy v České republice. Pokud jsme po roce 1848 v podstatě u nás, na našem území ještě za monarchie měli de facto tento spojený model zavedený a po celé období první republiky až do roku 1949 a poté po roku 1990, tak asi navazujeme na nějaké tradice.

Problematika systémové podjatosti se objevila jako výkladový problém vzniklý na základě několika konkrétních kauz. První byla v městě Jičín, tuším v roce 2001, pak následně v Novém Městě nad Metují. A všimněte si, že to je všechno Královéhradecký kraj. A když tady vzpomenu vystoupení pana kolegy Adamce, tak vám připomenul další proč. Protože Krajský soud v Hradci Králové tehdy měl opravdu velmi unikátní výklad podjatosti jako takové, tehdy ještě podle starého správního řádu, a poté podle nového, nyní platného správního řádu. Pokud jsme přistoupili na to, že reforma veřejné správy je založena právě na tom, že obce a kraje vykonávají vedle samostatné také přenesenou působnost, a myslel na to zákonodárce už při schvalování tohoto zákona, nebo všech zákonů de facto o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze. Vychází z toho, že v článku 105 Ústavy České republiky se výkon přenesené působnosti, tedy výkonu státní správy z pověření státu, předpokládá, to znamená, ústavně se předpokládá podle hlavy VII, kde je fungování územních samosprávných celků přesně vymezeno, tak samozřejmě zákonodárce musel sám předpokládat, že k takovýmto záležitostem bude docházet. A proto my jsme tento prapor zvedli, protože to je mimochodem problém, s kterým se potýkají nejenom kraje, pane kolego, protože my jako kraje rozhodujeme dominantní část prosím ve druhém stupni, to znamená už v rámci opravných řízení. Ale toto je problém, který se týká 6 250 starostů -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane hejtmane, musím vás upozornit na dodržení faktické poznámky. Takže nezbývá nic jiného, než že musíte ukončit svou řeč. (Hejtman Netolický: Omlouvám se.) Můžete se přihlásit znovu.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický Omlouvám se, nicméně tu podstatu si myslím, že jsem řekl.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě dám faktickou poznámku panu poslanci Ivanu Adamcovi a potom přerušíme tento bod. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Ivan Adamec: Takže já děkuji, pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, no, já už jsem to říkal v té své úvodní řeči. Já si myslím, že pokud máme vážné obavy, že to takto funguje, ať psaně, nebo nepsaně, tak pak zvažujme to, že změníme model veřejné správy, že oddělíme tu státní moc od moci samosprávné. To je jediná nejčistší cesta. Ale to jste měli křičet v době, kdy se to tady takto ustanovilo, když byla reforma veřejné správy. Já chápu, že vy jste tady nebyli ještě v té době. Ale byli tady jiní, kteří své zkušenosti s tím měli. A skutečně tady zvítězil ten model sloučené veřejné správy.

A já musím říct jednu věc. Překročení pravomoci veřejného činitele, to vůbec není žádná legrace. Pokud vás někdo z tohoto obviní, jako starosta že ovlivňoval tajemníka, nedej bože... A nikdy bych to neudělal, protože kdy víte, kdy ten tajemník bude mít zálusk na vaše místo? Nikdy bych to neudělal! Protože to bych byl za blbce a ne za starostu! Takže řekněme si na rovinu, takhle to nefunguje. Tam, kde to udělají, tam se na to přijde, a pak jsou za to těžké flastry! To si nedělejme iluze.

A mimochodem rozhodování na úřadech, těch pověřených úřadech ve správních řízeních, přece není konečná instance. Další instance je na krajích. A chcete mi říct, že Královéhradecký kraj nemůže rozhodnout v druhé instanci o problému přestupkového řízení v Trutnově? Samozřejmě může. On to někdy dělá šalamounsky, ale to je na jinou debatu.

Takže nalijme si čistého vína a řekněme si, že tady možná některé zádrhele jsou, ale to je všude, v každé lidské činnosti si vždycky najdete to ale. A tady je to přece úplně jasné. Všechna správní řízení, přestupková řízení - starostové, radní, zastupitelé moc dobře vědí, co je čeká, kdyby se zjistilo, že ovlivnili dotyčného úředníka, který je pověřen výkonem státní moci, státní správy. Tak to nedramatizujme. Tohle je skutečně překážka, aby to dělaly okolní obce, které mají pověřené úřady státního typu jako my, protože je to jenom zdržování. (Předsedající upozorňuje na čas.) Poslední větu. Stavební řízení vždycky trvá rok a půl, takhle to bude trvat dva roky.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nenuťte mě, pane poslanče, porušovat jednací řád a usnesení Poslanecké sněmovny. Je 12 hodin. Dvě minuty jsem vám nechal celé, pane kolego.

Přerušuji bod 18, dobu přerušení chci v podstatě vědět od pana předsedy volební komise, kterého zvu k jednacímu pultu. Budeme se zabývat druhým kolem druhé volby předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS.

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.