(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Karel Krejza řádně přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, slyším tady, že obce nefungují. Já tedy nevím přesně, kdo to říkal, ale já si to tedy nemyslím. Já nevím, jestli víte, co jsou to třeba ECI indikátory, které pravidelně děláme u nás ve městě, ale i v jiných obcích. Tam ta spokojenost občanů s fungováním obce dosahuje 90 %. Kolik máme důvěru my tady jako poslanci? Od občanů? Myslím si, že jsme tak na třetině u těch starostů, kteří tedy voleni přímo nejsou, nicméně občané je znají. Máme tady 6,5 tisíce obcí. Kolik těch obcí tedy podle vás nefunguje? Jednotky procent? No možná. No a to je pořád docela dobrý úspěch. A zadluženost veřejného sektoru? Kolik mají obce dluhů oproti krajům? Oproti naší republice? Myslím si, že obce hospodaří mnohem, mnohem lépe. Tak proč tady máme řešit něco, co podle mého názoru funguje? Výjimky se najdou. Samozřejmě. A o tom, že tady budeme bourat Ústavu kvůli momentální situaci v několika obcích, že tady podkopneme jeden opěrný sloup v zastupitelské demokracii? No to já s tím nemůžu souhlasit.
Pak ale navrhněme celou věc. Pokud chceme opravdu přejít k nějakému občanštějšímu principu, tak zaveďme generálního ředitele obcí s plnými pravomocemi, aby mohl odvolávat své vedoucí odborů, aby mohl zasahovat do územních plánů a aby za to nesl odpovědnost. Ale nechme zvolit občany primátora nebo starostu, nedejme mu ty pravomoci - no k čemu tam bude? No k ničemu. Ponese za všechno zodpovědnost, nemá žádné pravomoci, tam si myslím, že nám to přestane fungovat nadobro. Já toto opravdu podpořit nemůžu.
Možná chápu kolegy Piráty, nevím kolik z nich řídilo, nebo se snažilo řídit nějakou obec. Nechci je tady z toho nějak zkoušet, trénovat, ale opravdu to není vůbec nic jednoduchého. Prosím, nebourejme principy, které tady naši předchůdci vytvořili, a byli to lidé, kterých já jsem si velice vážil. Toto není dobrá cesta. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Krejzovi. Kolegyni Valachovou požádám o strpení. S přednostním právem se přihlásil zpravodaj a zároveň předseda klubu Jan Farský. Uděluji mu slovo. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu se zkušeností starostenskou, kterou jsem si prošel. Starostou jsem se stal v roce 2006 a tehdy jsme vyhráli volby tak, že jsme dokázali sestavit kandidátku natolik, že byla pro lidi zajímavou, že nám dali dostatek hlasů na to, abychom ve volbách uspěli, a zároveň jsme věděli, že už když děláme kampaň, musíme tu kampaň dělat tak, abychom byli schopni dát dohromady v druhé části nějakou koalici. Pokud si dobře vzpomínám, z 21 mandátů jsme tehdy s 27 % měli 7 a druzí za námi měli 4 mandáty.
V roce 2010 jsme mandát v Semilech se stejným uskupením opakovali. A znovu už to, že jsme dávali dohromady kandidátku, že jsme museli přesvědčit lidi o společné vizi, už to bylo hrozně důležité pro to, aby se vize v dalších částech v tom městě dala uskutečnit. A skutečně to fungovalo v tom, že přijdete přesvědčit nejdřív ty, které chcete na kandidátku. Ne všichni tam chtějí, ale tu vizi přijmou, přesvědčí další, a vy už v té první části, ještě než vůbec proběhnou volby, se musíte naučit argumentovat, musíte se naučit lidi přesvědčovat o tom, že dává smysl, kam směřujete, ale zároveň upravit svoje představy v debatách, v desítkách debat, které absolvujete. A to je možná nejlepší starostovská škola, která může přijít. Právě v tom, že v komunále se musíte pokusit uspět tak, abyste vize mohli naplnit.
V roce 2010 jsme dostali 47 % a z 21 mandátů jsme měli 12 mandátů. Přesto jsme si do rady přibírali tu nejtvrdší opozici, protože nám přišlo naprosto správné, aby nápady a řízení města, které bylo kontrolováno už od počátku.
V roce 2014 se ta situace docela zkomplikovala, protože přestože jsme volby docela razantním způsobem vyhráli, měli jsme nějakých 35 %, druhé bylo tou dobou nové ANO, myslím, asi s polovinou hlasů, tak volby proběhly vcelku přesvědčivě, ale výsledek byl takový, že hnutí ANO u nás složilo kandidátku všech proti vítězovi. Odpovídalo to ale přesně tomu, že když sestavujete vedení města, aniž byste předem získali pro to podporu, tak těžko to vedení města může dlouhodobě fungovat. Také to trvalo asi pět měsíců, koalice se rozpadla a starostkou je žena, která měla nejvíce preferenčních hlasů, vedla vítěznou kandidátku. Tak jako to bylo roky zpátky.
V obou případech, kdy mi bylo ctí být lídrem kandidátky, tak jsem také dovedl kandidátku do zastupitelstva s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. A z mého pohledu to bylo velice funkční. Bylo to velice funkční i v tom, že musíte hledat shodu už od sestavování kandidátky a musíte potom hledat širokou shodu i při řízení obce, protože pokud ji nehledáte, tak tu obec samozřejmě výrazně rozdělujete.
Přesto - ve velkých městech zvláště - nejsem příznivcem přímé volby starostů. Pokud se o ní bavíme, a myslím si, že jsou velikosti obce, jako jsou obce, v kterých není zřizována rada, tak tam může právě mít přímá volba starostů smysl v tom, že to bude taková určitá zkouška toho, jak ten systém může fungovat. V nich už dneska starosta je nadán vyšší pravomocí v rozhodování a řízení obce, takže změna v této velikostní kategorii obcí nebude tak zásadní v tom dopadu do toho, jak obec může fungovat.
V klubu Starostů a nezávislých jsme tento návrh debatovali skutečně zeširoka, protože skutečně v jednom z minulých volebních období jsme byli ti, kteří poté, co prošla velká debata na vládní úrovni o tom, jestli má být zavedena přímá volba, nebo nemá být zavedena přímá volba starostů, která skončila s tím, že tuto aktivitu vláda opustila, tak my jsme tento návrh předkládali. Ale když jsme ho předkládali, předkládali jsme ho právě s omezením pro nejmenší obce a předkládali jsme ho i s prováděcím návrhem zákona, tak aby všechno to, co tady reálně zaznívalo jako problémy, které tento návrh zákona, tento tisk číslo 40, vyvolá, tak aby nenastaly. Protože tak jak je to v této chvíli navrženo, tento zákon je plácnutím do vody. Tento zákon je krokem do tmy. Tento zákon nepřinese přímou volbu starostů. Kdyby byl nedejbože schválen, tak přinese rozvrat komunální politiky.
Proto ho jako Starostové nepodpoříme. Protože jsme v situaci, kdy, a to tady nezaznívalo příliš často, ale je to také skutečnost, kterou se dočtete ve stanovisku vlády, ten návrh zákona je dokonce v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými jsme zavázáni. To jsou věci, které nelze překročit tím, že řekneme, že to přepíšeme. Práce, která je spojena s tím, jestli zavedeme, nebo nezavedeme přímou volbu starostů, ta šíře debaty není dána tím, že na jednu A4 vypíšu, a to ještě chybně, změny Ústavy a řeknu, že jsem zavedl přímou volbu starostů. Tím skutečně akorát rozvrátím komunální politiku. Tu část politiky, tu oblast, která má největší důvěru občanů. To je snad cílem? Doufám že ne.
Práce, kterou je nutné odvést, je na prováděcích zákonech. A já už jsem to tady minule zmiňoval. My jsme připraveni, a už pracujeme na tom, že jako Starostové a nezávislí, myslím, že nám to je tak trochu vlastní, dáme dohromady seminář, na který pozveme odborníky ze zahraničí, kteří tam budou prezentovat svou zkušenost z toho, jak je to zavedeno u nich a co to přineslo za pozitiva a negativa. Je to tak zásadní parametrická změna, že skutečně ta debata musí být odborná, a ne takto vystřelená od stolu. ***