(12.00 hodin)
(pokračuje Michálek)

S tím souvisí i otázka stability, kterou zde připomenul pan poslanec Farský, předkladatel původního návrhu zákona o registru smluv, který byl schválen. Já se domnívám, že by to neměla být věc, která bude bránit projednání tohoto návrhu zákona, a to z toho důvodu, že pro ČEZ doteď žádný zákon neplatil, takže tam v podstatě není -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane poslanče, přeruším a požádám sněmovnu o klid, abyste mohl svůj projev přednést ve sněmovně, která respektuje vaše právo, že vám bylo uděleno slovo. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane předsedající. Takže to si myslím, že tam ta otázka stability úplně taky není namístě, a pokud dochází k rozšíření už osvědčeného principu zveřejňování smluv na další subjekty, ve kterých má stát podíl, tak si myslím, že to není žádná hrozba pro stabilitu tržního prostředí.

Nyní k poznámce, která zde zazněla a která se vztahuje k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, od pana kolegy Adamce. Zaznělo tady, že 99 % žádostí je firemních nebo na nějaký radar. Podle toho, jakou já mám zkušenost v hlavním městě Praze, a kolegové mě klidně doplní určitě i z jiných obcí, tak to procento takto vysoké není. Naopak převládají dotazy občanů na nějaká rozhodnutí, na koncepční dokumenty, na to, proč se udělalo to či ono, čím je to podloženo atd., jaké dokumenty, občané si žádají dokumenty, o kterých mluví politici v médiích, ale které nejsou zveřejněny, a jsou další podobné dotazy. Jsou nejčastější podle těch dat, která jsem já sledoval, protože každá instituce, která poskytuje informace podle zákona 106, musí zároveň podle § 5 odst. 3 toho samého zákona zveřejnit na svých webových stránkách, takže si velmi jednoduše můžeme pročíst výroční zprávu i ty konkrétní poskytnuté informace, protože jsou dostupné všem občanům, a zdaleka nejde pouze o informace, které si žádají nějaké firmy.

A nyní naposledy k panu kolegu Bendovi. Mě velmi mrzí, že pan kolega Benda má nějaký odpor k zákonu o svobodném přístupu k informacím jako takovému, protože zákon o svobodném přístupu k informacím předvídá náš ústavní pořádek. Je to v Listině základních práv a svobod. Občané České republiky mají právo na informace a drtivá většina civilizovaných států v Evropě má zákon o svobodném přístupu k informacím a nevím, proč by občané měli tolerovat, občané, kteří vlastní tento stát, proč by měli tolerovat, že před nimi nějací úředníci nebo politici utajují úplně všechny informace. To mi přijde úplně nepřijatelné a byl bych rád, abychom na tento diskurz, že zákon o svobodném přístupu k informacím tady být vlastně nemá, že se mají rušit základní lidská práva a svobody, které jsou zaručené ústavním pořádkem, nenaskakovali. Ale to je pouze taková poznámka, řekněme, k zásadám, k východiskům.

A nyní konkrétní poznámky k tomu, co říkal pan kolega Benda. Já se domnívám, že podle platného zákona, a teď samozřejmě různé soudy to můžou, a také to aplikují různě, tak podle platného zákona by soud neměl poskytovat informace z probíhajícího trestního řízení s výjimkou rozhodnutí, a pokud už je poskytuje, tak by je měl poskytovat anonymně. Zazněla tady jedna věc, kterou musím uvést na pravou míru, že je tím zveřejňováním porušeno právo na neveřejný soudní proces. K tomu mohu říct pouze to, že naše listina práv a svobod předvídá pouze právo na veřejný soudní proces, nikoli na neveřejný, a pokud dochází k neveřejnosti, vyloučení občanů z aplikace soudnictví, tak to musí být ve zvlášť úzce vymezených případech. Některá samozřejmě zasedání jsou neveřejná, včetně třeba vazebního zasedání, ale to neznamená, že se nezveřejňuje výsledek aplikace soudní moci, protože pak by se právě ta soudní moc dostala mimo libovolnou kontrolu občany. A to si myslím, že je důležitý prvek.

Chtěl bych to tedy shrnout tím, že k návrhu přijala vláda neutrální stanovisko, návrh má veřejnou podporu předsedy vlády, který ho podpořil v médiích, a myslím si, že Poslanecká sněmovna by návrh měla dnes posunout do dalšího čtení, abychom se mohli podrobně zabývat těmi dalšími otázkami, které zde předřečníci vznesli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Nyní mám dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Petr Beitl a připraví se pan poslanec Marek Benda, oba k faktické poznámce. Pan kolega Zahradník třetí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, už jsme tu vedli několik debat o normách, které mají souvislost s tím, že odrazují skutečné kvalitní lidi od nástupu např. do politických funkcí, ať už to jsou zastupitelstva, nebo třeba včera primátoři a starostové. A nejedná se jenom o politiky, jedná se i o odborné funkce, protože často opakovanou mantrou je, že právě do představenstev a orgánů společnosti by měli nastupovat odborníci. A je potřeba také říci, že v těchto orgánech, především ve správních radách akciových společností, jsou lidé, kteří podle zákona za svá rozhodnutí ručí i svým osobním majetkem. Nicméně pokud tyto lidi postavíte před to, že se mají chovat jako odborníci a ručit svým majetkem a přitom zveřejňovat obchodní smlouvy, které jsou zvyklí uzavírat v nějakém režimu, tak je to úkol, který je pro ně protikladný, a myslím si, že to je právě ta cesta, jak z těch orgánů ty skutečné odborníky dostat, a tím ve finále poškodit i rozhodování a vlastně i tu ekonomiku těch firem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Beitlovi. Nyní mi dovolte, abych přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to je od paní poslankyně Ivany Nevludové, která se omlouvá od 12.00 do 14.30 hodin, a paní poslankyně Aulická Jírovcová od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovních, obě dvě.

Nyní tedy pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Jan Zahradník s faktickou poznámkou a poté pan poslanec Adamec také s faktickou poznámkou. Kolega Farský se hlásí s přednostním právem? Normálně, dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jenom k panu poslanci Michálkovi krátkou reakci. Teď si nejsem jist, jestli jsem se nepřeřekl, jsem přesvědčen o tom, že jsem nemluvil o neveřejnosti soudního řízení, ale pokud by tak bylo, samozřejmě jsem měl na mysli neveřejnost přípravného řízení. A na té trvám a tu pokládám za naprosto zásadní. A právě zveřejňováním rozhodování o vazbách dochází k zásadnímu prolomení této neveřejnosti přípravného řízení. Pokládám to za obrovský problém, protože tam jsou informace, které jsou předběžného charakteru, nevedou ještě k souzení nebo odsuzování, vedou jenom k předběžnému rozhodnutí, taky ten čas, který na to ten soud má, je poměrně krátký, a není možné připustit - a dokonce to tak jednoznačně zákon o svobodném přístupu k informacím původně předpokládal, kde je řečeno: Z přípravného řízení se nezveřejňuje nic. A pak bylo vyloženo Ústavním soudem, zcela mylně, že to je konečné rozhodnutí ve věci. Ano, o té vazbě je to konečné rozhodnutí, ale je to konečné rozhodnutí o dílčím aspektu toho řízení, a pak to pokládám za velkou chybu, že se zveřejňuje, a myslím, že to musíme vyřešit.

Druhá poznámka, už čistě technického charakteru. Pokud pan poslanec Michálek říká, že mají podporu předsedy vlády, tak myslím, že je třeba říci s Cimrmanem, pomocného pana učitele, tak říci přesně: předsedy vlády v demisi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Zahradník s faktickou poznámkou a připraví se k faktické poznámce pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já chci především říci, že můj dlouhodobý názor, který jsem tady při projednávání zákona o registru smluv jasně vyjádřil, je to, že není podle mého názoru možné, aby tak významné podniky, jakým je třeba akciová společnost ČEZ nebo národní podnik Budvar, které zaměstnávají mnoho lidí, kteří vytvářejí významnou část národního produktu, byly vystaveny nerovnoprávnému postavení v konkurenci s jinými podniky, které samozřejmě na témže poli podnikají a nejsou zatíženy touto povinností. To za prvé. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP