(18.50 hodin)
(pokračuje Plaga)
V tomto případě se sluší doplnit, že investiční program, kterým to mělo být doprovázeno a je doprovázeno, Ministerstvo školství vypisuje, ale pro letošní rok je tam 300 milionů korun. To znamená, i se spoluúčastí obcí saturujeme, nebo jsme schopni saturovat pouze určité procento. V předchozích letech to nebylo o nic moc lepší. Takže rozhodně ta investiční potřeba není v tuto chvíli a nebyla ani v minulých letech tím, co by doprovázelo tento zákon.
Z mého pohledu - a já jsem za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tomu dával neutrální stanovisko na vládu. Co se týká dvouletých, tak mám za to, že ta plošná povinnost samozřejmě není tím správným nástrojem. Má smysl a věřím v to, že zřizovatel, tak jak tady také padlo, který ví, že má v obci spoustu mladých rodin, tak jeho prioritou bude dobudování těch kapacit. A jak už jsem řekl, současné znění zákona mu umožňuje vzít i to mladší tří let, ale s ohledem jednak na zralost toho dítěte a také kapacity.
Co se týká druhého - nebo možná ještě jedna poznámka. Samozřejmě debatu, a ona se tady dneska otevřela, je potřeba vést nad sladěním profesního a rodinného života. Ale znovu opakuji, nemyslím si, že plošná povinnost obcím vybudovat kapacity a pak - to přeženu - čekat na to, jestli tam děti dojdou v tom odhadovaném počtu, nebo ne, není asi úplně optimálním řešením.
Co se týká povinného posledního roku předškolního vzdělávání, tak mám za to, že ano, veďme o tom diskuzi, ale rád bych k tomu měl jednu faktickou poznámku. A ta je - zavedli jsme to 1. 9. 2017. A jsme v dubnu roku 2018 a už víme, že to nefunguje a že to máme zrušit. Takže bych byl rád, kdybychom tu debatu odložili a skutečně se bavili nad daty z prvního a druhého roku, a pak se k té debatě klidně vraťme, pokud zjistíme, že to v praxi vůbec nefunguje.
K třetí části. Moje pozice, to znamená ta, která ruší bezúplatnost vzdělávání dětí v mateřské škole, tak chci poznamenat jenom toto. Po celou dobu účinnosti školského zákona bylo vždycky vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy poskytováno bezúplatně. Takže v této části jenom upozorňuji, že předložený návrh to nevrací v původní stav, ale ještě někam, kde to ani v minulosti nebylo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Munzar, kterému teď dám slovo. Připomínám jinak, že dnešní jednání Poslanecké sněmovny bude ukončeno v 19. hodin. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, trpělivost růže přináší a po tom množství faktických poznámek na konci jednacího dne se také dostávám ke slovu. Děkuji za to.
Já bych chtěl tady mluvit o něčem jiném, než tady bylo - nebo chtěl bych mluvit o tomto návrhu zákona, ale z jiného úhlu pohledu. My tady, v této slovutné Poslanecké sněmovně, máme možnost velmi výrazně ovlivňovat životy lidí a celkově nastavovat to, jakým směrem se bude česká společnost vyvíjet a posouvat. A podobné zákony dotýkající se našich dětí, fungování rodin a každodenních životů, jdou na základ hodnot, na kterých je naše společnost vystavěna. A my si musíme položit otázku, a já jsem si ji kladl, když školský zákon, který teď chceme změnit, vešel v minulém volebním období v platnost. Tak ta otázka zní: Co je víc - stát, nebo rodina? A komu patří děti? Státu, nebo rodině? V tradičních společnostech, jako je stále ta naše, je základem společnosti rodina. Tam dochází k té největší důvěře, lásce, pomoci, podpoře a formování dětí. Svoboda je o tom svobodně v rodině rozhodovat. Rodiče snad vědí nejlépe, co je pro děti nejlepší, a chtějí dát svému dítěti i to nejlepší. A stát jim má vytvářet podmínky, ne jim určovat povinný poslední rok školky. Když se svobodné rozhodování nepodporuje, tak je to právě naopak. Děti se mají co nejdříve institucionalizovat a zařadit se do správných škatulek a schémat. To je pro mě poslední povinný rok školky.
Tradiční rodina je dnes pod neustálými útoky, většinou zdůvodněnými tak, že některé rodiny nefungují. Problémy minorit se tak řeší direktivou a mnohdy šikanou pro většinu. Pod podobným pláštíkem přišla povinná školka a některé děti nebyly na školku připraveny, proto se zavedl poslední rok školky povinně pro všechny. Ale jak k tomuto kroku přijde například maminka se dvěma dětmi, s jedním předškolákem a jedním batoletem, která každý den musí putovat s malým dítětem přes celé město, do jiné obce? Sociální inženýry tyto případy očividně nezajímají. Navrhuji individuální plány a omluvenky. (Silný hluk v sále.)
Požádal bych pana předsedajícího...
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, máte pravdu, pane poslanče. Prosím pány poslance a paní poslankyně o klid, o vytvoření podmínek pro to, abychom mohli vyslechnout i vystoupení pana poslance Munzara. Prosím pokračujte.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Abyste mě dobře pochopili. Já sám mám dvě děti, školáka i předškoláka. Protože ten předškolák do školky chodí rád, tak bychom ho do školky dali stejně, asi jako většina rodičů. Ale podstatné je, že by to bylo naše rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí státu o našem dítěti. Školní povinná docházka jako základ vzdělání je bez diskuze. I když si kladu otázku, proč nám stačilo osm let základní školy a mezitím se přidal devátý ročník. Ale školka? Naučí se snad děti lépe kreslit, vystřihovat, zpívat a podobně?
Předchozí vedení ministerstva - to je důležité - prosadilo zákon, který děti cíleně vytrhává z rodinného prostředí. Chcete být se svým pětiletým dítětem doma? Dle bývalého vedení ministerstva nemůžete. Chcete dát dítě do školky už ve dvou letech? Školky vám musí vyhovět bez ohledu na svou kapacitu, personální vybavení a bez ohledu na fakt, že systém na to není vůbec, ale vůbec připraven. Každý z nás, kdo má dítě, ví, že každé dítě je jiné. Některé by mohlo ve dvou letech bez problému zapadnout mezi tříleté, ale pro některé to bude trauma. A trauma to bude zejména pro ty učitelky v mateřských školkách, které se pak budou cele věnovat tomu nešťastnému dítku, krmit ho, přebalovat, a na ostatní děti nezbude čas. Pro dvouleté děti potřebujeme jinak vyškolený personál, jiné vybavení školek, jiný přístup.
Stát hodil tuto povinnost na obce bez jakékoliv přípravy na změnu takového systému. Problém není vyřešen tím, že se to napsalo do zákona a někdo jiný, v tomto případě obce, se postará. Stát má zvolit přece jinou metodu. Chce-li podpořit vznik předškolních zařízení i pro dvouleté děti, má nastavit takové motivační podmínky, aby to obce, nebo třeba i soukromý sektor, začaly přirozeně zajišťovat.
Já návrh pana kolegy Klause podporuji jako rodič, který chce sám rozhodovat o svých dětech, nechci, aby za mě rozhodoval stát, a jako rodič, který chce, aby školky poskytovaly kvalitní služby. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Je 18.57, já přerušuji projednávání tohoto bodu. Nekončím ještě dnešní jednání Poslanecké sněmovny, protože s organizačními informací chce vystoupit pan místopředseda Pikal. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za tuto možnost. Děkuji všem, že mi ještě věnujete trochu své pozornosti. Jako nejmladší jsem dostal za úkol předsedat podvýboru pro udělování státních vyznamenání, respektive pro jejich projednání. V tuto chvíli máme několik návrhů. Nicméně bych vás chtěl všechny upozornit, že návrhy je potřeba si vzít za své do 13. tohoto měsíce, což je tak za tři dny, nebo případně předložit návrhy vlastní. Abyste to pak nemuseli nějak pokoutně řešit později, protože k těm návrhům je vhodné připravit různé záležitosti, jako na které vyznamenání to má být a podobně. Čili ty návrhy jsou vám k dispozici. Obraťte se když tak na členy svého klubu, kteří jsou členy podvýboru, ti vám podají podrobnější informace, nebo se obraťte na tajemnici podvýboru. A zvažte prosím, jestli chcete nějaké návrhy podat, nebo ne. Jinak v tuto chvíli jsou, myslím, podpořeny dva. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní končím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se opět zítra, ve středu 11. 4., v devět hodin. Budeme pokračovat přerušeným bodem a dalšími body dle schváleného programu. Přeji vám pěkný večer.
(Jednání skončilo v 18.59 hodin.) ***