(15.50 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jenom ve stručnosti shrnu některé údaje, které zazněly od starostů a matrikářů. Ty analýzy mají neaktuální čísla, nereagují na vývoj v jednotlivých regionech, buď že se tam staví domov důchodců, nebo se tam stěhuje hodně lidí. Byly uváděny příklady Buštěhradu, 3,5 tisíce obyvatel, ale přesun matriky do Lidic, kde je 500 obyvatel, taky s otazníkem. Upozorňují na špatnou dopravní obslužnost, pokud se matrika přesune někam jinam.
Čili já budu velmi ráda, pokud ty připomínky starostů zohledníte. Myslím si, že je třeba je vyslechnout, a jsem ráda, že začnete jezdit do těch krajů. A jenom znovu opakuji, bylo by bývalo lepší, kdybyste toto udělali předtím, než tato navrhovaná optimalizace přišla na svět. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pokud si pan ministr přeje reagovat, může. Není povinnost, tak dobrá. Prosím pana poslance Třešňáka.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane ministře zdravotnictví. Jak jste jistě zaznamenal a mnozí poslanci pravděpodobně také, tak již od března tohoto roku probíhá veřejná sbírka na pořízení přístroje do Všeobecné fakultní nemocnice. Konkrétně jde o pumpu pro mimotělní ventilaci založenou na principu extrakorporální mimotělní membránové oxygenace, která se využívá pro krátkodobou podporu u onemocnění, při nichž nejsou srdce a plíce plnit svou funkci a nereagují na běžnou léčbu včetně léků a umělé plicní ventilace. Vytíženost tohoto přístroje je obrovská a kapacitně nepokrývá potřeby Všeobecné fakultní nemocnice. Myslím, že jednotka intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského a dorostového lékařství ve VFN je vlastně jediné pracoviště svého druhu v České republice, a proto je pro mne nepochopitelné, jakým způsobem vedení nemocnice plánuje nákupy a investice.
Protože Všeobecná fakultní nemocnice je organizace v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, rád bych vás požádal, vážený pane ministře, o informaci, jak hodláte řešit zmíněnou situaci ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde je v současné době nedostatek přístrojů pro mimotělní oběh, a zda považujete za vhodné, aby takto zásadní přístrojové vybavení muselo být pořizováno např. formou veřejné sbírky - ačkoli to sám obdivuji a sám jsem také přispěl. A tedy jak vedení Všeobecné fakultní nemocnice obecně plánuje rozpočet a investice, když na takto důležité přístrojové vybavení takto unikátního oddělení nenaplánuje finance. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud bych měl odpovědět na tuto interpelaci, musím říct, že z mého pohledu na tom nevidím nic zásadně špatného. Finanční zdroje z nějakých nadačních příspěvků jsou běžnou součástí financování zdravotnictví všude na světě. Když se podíváte na nemocnice ve Spojených státech apod., tak ty jsou velmi podporovány různými nadacemi, mecenáši a myslím si, že to takhle funguje všude v Evropě. Takže já nevidím důvod, proč tento zdroj financí nějak omezovat v České republice.
Pokud jde o VFN, tak ta spolupracuje s několika nadacemi. Většina klinik ve VFN spolupracuje s nějakou nadací a z nadačních příspěvků jsou nakupovány desítky přístrojů ročně. Je to poměrně běžné. Je třeba si uvědomit, že samozřejmě peníze ze státního rozpočtu jsou omezené. Ve výsledku jsou to peníze daňových poplatníků, stát nemá žádné vlastní peníze. A pokud se Všeobecná fakultní nemocnice snaží najít nějaké další zdroje pro nákupy např. přístrojů, tak já na tom osobně nevidím nic špatného. Samozřejmě na to asi můžou být různé názory, ale toto je jeden z příkladů, ale skutečně těch přístrojů je nakupována celá řada z nadačních příspěvků v rámci skoro všech klinik VFN. A možná je to tak i v jiných nemocnicích.
Samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví dává, pardon, nemocnice dostává od pojišťoven peníze na provoz. Je pravdou, že ten současný systém je nastaven tak, že z veřejného zdravotního pojištění se pokrývá primárně ten provoz, tzn. provoz jednotlivých oddělení, platy atd. Pokud jde o investice, tam bohužel ten současný systém je nastaven tak, že na investice úplně nezbývá vždy dostatek peněz, protože zejména ve VFN je velmi široká například biologická léčba, která stojí obrovské prostředky. Takže to, že nemocnice hledá další zdroje např. od nadací, já skutečně nepovažuji za nic, čemu bych měl bránit nebo co bych měl odsuzovat.
Takže to je můj názor, ale možná, že máte názor odlišný. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Další dotaz nebude. Takže prosím pana poslance Valentu.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, táži se vás na obdobnou věc, na kterou jsem se dnes již ptal premiéra Babiše. Jak hodnotíte jako ministr zahraničí výrok státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové právní normy, jako jsou dekrety prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše, který zazněl na nedávném srazu landsmanšaftu v Augsburku a kterému dost možná aplaudoval i váš podřízený, český velvyslanec Protivínský, který se této protičeské provokace také účastnil?
Pane ministře, jistě víte, že jednou ze součástí landsmanšaftu, sudetoněmeckého spolku prakticky s původními stanovami a nacistickými kořeny, je také například i Witikobund, organizace založená sudetoněmeckými nacisty v roce 1948. Mezi zakládajícími členy byli, a nyní cituji pro vaši informaci z otevřených zdrojů, například Walter Brand, vedoucí úřadu Konrada Henleina, organizátor Sudetendeutsches Freikorps a Hauptsturmführer SA byl předsedou Witikobundu v letech 1950 až 1952. Frank Seiboth, Hauptsturmführer SS, předsedou Witikobundu v letech 1953 až 1955. Heinz Lange, člen NSDAS, příslušník tankové divize SS Das Reich, která má na svědomí mnoho válečných zločinů, předsedou Witikobundu v letech 1959 až 1983. A mnozí další váleční zločinci.
Jak tedy hodnotíte nápad landsmanšaftu, že by se příští sraz této revanšistické organizace přepisující výsledky druhé světové války, relativizující vinu a zejména usilující o návrat zabaveného majetku zrádcům a nepřátelům českého a slovenského národa, jak zní i název dekretů, mohl konat poprvé na území České republiky? A prosím, odpovědí, že se jedná opět o nějaký další akt česko-německého smíření, neurážejte ani sebe, ani mě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra zahraničí.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené - ano je vás tady víc než jedna - dámy, vážení pánové - taky je vás tady víc než jeden. Tady jsme skoro přesila ministrů, ale to není součást interpelace.
Tady dneska zřejmě, dovolte mi ten lidový výraz, frčí emotivní formulace. Takže poté, co jsme si dopoledne vyslechli něco o zradě národa a podobně silná slova, tak teď mám pocit, že bychom měli snad přerušit diplomatické vztahy třeba se Švédy za ten Karlův most a mohli bychom se vrátit ještě dál a ještě dál a pak bychom si mohli vyčítat, kdo komu zabil mamuta. Ale teď to nemyslím zle, samozřejmě.
To přenesení srazu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ta myšlenka řekněme, na naše území rozhodně není nová. Sám pan Posselt to zmínil už v minulosti několikrát. Nikdy se tomu ale nedostalo nějaké větší mediální pozornosti, což si myslím, že bylo nanejvýš správné. A teď ta nynější slova ohledně případného konání sněmu v České republice je rozhodně třeba také brát s nadhledem. Spíš jako řečníkovo vyjádření, rozhodně ne jako konkrétní plán, a to i z důvodů zcela praktických. O místu konání sněmu nerozhoduje vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ale vedení příslušného města. A to potom musí projevit závaznou ochotu ten sněm vůbec hostit. A tak je tomu už nyní. A můžu připomenout v té souvislosti, že starostka Augsburgu letos zdůraznila, že podmínkou města pro souhlas s uspořádáním sněmu bylo, že proběhne v duchu vzájemného porozumění a smíření. ***