(16.10 hodin)
(pokračuje Hüner)

Oproti předešlým dvěma rozsudkům, které byly vyneseny pro nedostatečnost odůvodnění správních rozhodnutí, se správní soud nyní zabýval nejen procesními vadami správního řízení, ale také věcnými výhradami uplatněnými v žalobě. Až na výše uvedený případ ostatním věcným námitkám, které žaloba vznášela, však soud nepřisvědčil. Nyní běží dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, kterou může podat Nejvyššímu správnímu soudu žalovaný, což je v tomto případě Ministerstvo pro regionální rozvoj, ale též osoba zúčastněná, kterou je společnost ČEZ, akciová společnost. Nicméně podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek, tudíž rozsudek Městského soudu v Praze je v právní moci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako věcně příslušný stavební úřad vedlo ve věci skladu vyhořelého jaderného paliva stavební řízení, ve kterém byla tato stavba v roce 2009 povolena. I toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou a též kasační stížností stejným spolkem. Podaná kasační stížnost byla v lednu roku 2013 zamítnuta a pravomocné stavební povolení nebylo zrušeno. Sklad vyhořelého jaderného paliva byl postaven na základě pravomocného územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení. V roce 2010 byl uveden do zkušebního provozu, a jak jste říkal, trvale je provozován od roku 2012. Územní řízení se na základě rozsudku Městského soudu znovu otevírá a povede je opět stejný Krajský úřad Jihočeského kraje. V tomto správním řízení bude zapotřebí řešit zejména druhou soudem vytčenou vadu, to je nedostatečné posouzení dopadu v případě těžkých havárií. Na platnost stavebního povolení a též na kolaudaci skladu vyhořelého jaderného paliva rozsudek Městského soudu v Praze nemá žádný bezprostřední dopad a na právních účincích a vykonavatelnosti těchto správních aktů se v současné době nic nemění.

Já bych jenom závěrem, laicky, protože to je dost těžko k pochopení vůbec ten samotný děj a nakonec i ty věci právního charakteru, jenom pro uklidnění vás poslanců řekl, že nehrozí, že by se tato stavba prohlásila za stavbu například černou a došlo by k tomu, že by se tento mezisklad jaderného paliva musel jako černá stavba zrušit.

Takže děkuji za pozornost a za časový prostor.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji panu ministrovi a táži se - ano, pan poslanec Zahradník si přeje položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Tak jste mě trochu uklidnil, že se nebudou muset ty sudy s tím vyhořelým palivem vyklízet někam a vozit, někam je házet, tajně, snad k tomu nedojde. Já jsem tehdy byl hejtman, když se to projednávalo před rokem 2008. S nejvyšší pečlivostí jsme k tomu přistupovali, to vás můžu ujistit, protože jsme také dobře znali ty aktivisty, kteří opakovaně si stěžují.

Tady vidíme docela problém spočívající v tom, že aktivisté si u nás mohou stěžovat kdykoliv, v kterékoliv fázi, opakovaně i znovu, ať to dopadne, jak chce, si budou stěžovat. Ten pan Halama, který stojí v čele toho spolku, nebo aspoň stával, opět bude si stěžovat. A otázka je tedy, zdali jsme schopni vůbec v tomto státě nějaké takovéhle věci prosadit, anebo ne. A otázka je další, co s tím tedy my zákonodárci hodláme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Pane ministře, budete reagovat?

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Jenom velmi krátce. Děkuji za poznámku pana poslance Zahradníka. My v současné době řešíme právě otázku úpravy legislativy s vazbou na vůbec výstavbu nových zdrojů podle stávající legislativy, protože souhlasím s tím, že na základě stávající platné legislativy ten blok v podstatě nelze postavit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Čižinskému, který bude interpelovat paní ministryni Němcovou ve věci připravované nebezpečné úpravy podpory bydlení, a připraví se paní poslankyně Jana Krutáková, která bude také interpelovat paní ministryni Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážená paní ministryně, Ministerstvo připravuje novelu, podle mých informací se změnou parametrů podpory bydlení. Mám na mysli příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Čerpám z dokumentu vlády, který se jmenuje Informace o činnosti pracovní skupiny k nepojistným sociálním dávkám pro resort Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto vyplývá z toho - z té informace považuji za mimořádně závažné, protože považuji, budu citovat z toho dokumentu, považuji za nezodpovědné s tímto přicházet ve chvíli, kdy neexistuje žádný zákon o sociálním bydlení a už vůbec se ten zákon případně v praxi neosvědčil.

Ten dokument například pracuje s následujícím textem: Také může v některých případech hrozit, že příjemci budou od pronajímatelů tlačeni k tomu, aby jejich byty opustili, když jim nebudou schopni uhradit požadovaný nájem - což je logické. Málokdo si nechá někoho v bytě, když mu neplatí nájem. A říká ten dokument: V těchto případech by měla zřejmě spolupracovat města a nabídnout, pokud je to možné, těmto příjemcům dostupnější bydlení. To znamená, to je to řešení navrhované. Všichni ale víme, že bez zákona o sociálním bydlení to je iluze.

Nebo například je tam věta: Vývoj posledních let však ukazuje, že razantní nárůst cen sledovaných komodit z oblasti bydlení již pominul, respektive u některých dochází k poklesu. Tak já se domnívám, že to je velmi nebezpečný dojem. Možná pochází z nějaké návštěvy, možná je tam zájem pana premiéra, ale domnívám se, že hrozí velká destabilizace vzhledem k přetížení úřadů práce a hrozí velký problém, pokud úřady práce budou striktnější, nepřijde-li jim příspěvek, hrozí domino.

A já se chci zeptat, proč to děláte bez dat a bez studie dopadů, bez zákona o sociálním bydlení. A chci se zeptat, proč chcete riskovat podtržení nohy právě těm, kteří žijí ve větších městech (upozornění na čas), pracují, drží se nad vodou, a proč chcete zkomplikovat situaci obcím a městům. Již se proti tomu vymezilo Brno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a slovo má paní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k interpelaci pana poslance Čižinského ve věci připravovaných, v uvozovkách nebezpečných úprav podpory bydlení je nutné konstatovat, že úpravy, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se týkají dávek na bydlení, nikoliv dalších podpor v oblasti bydlení. Pracovní skupina k nepojistným sociálních dávkám pro Ministerstvo práce a sociálních věcí jako poradní orgán mně jako ministryni identifikovala opatření k omezení nadužívání současných dávek na bydlení, která by bylo vhodné realizovat neprodleně ještě před konstrukcí jedné nové dávky na bydlení připravované v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení. Nelegislativním opatřením bude vydání metodického pokynu, kterým se upraví postup úřadu práce při stanovení v místě obvyklého nájemného pro účel doplatku na bydlení. Navrhujeme vrátit se k postupu, kdy by se tyto dávky zvlášť nezjišťovaly a vycházelo by se pro určení nákladů v místě obvyklých z obou těchto položek dohromady, nebo pouze z bytů obecních. Tímto se sníží kritizovaná situace, kdy se poskytuje doplatek na bydlení do vyššího nájemného, než je nájemné, které je v obecních bytech. Takto se zamezí umělému zvyšování nájemného v případech, kdy určitý subjekt koupí významnou část bytů v obci a stanoví vysoké nájemné.

V návrhu novely zákona o státní sociální podpoře jsou následující úpravy příspěvků na bydlení, které neznamenají ohrožení domácností ztrátou bydlení.

Za prvé je to snížení dopadu na výši vypláceného příspěvku na bydlení v případech, kdy jsou náklady na bydlení stanoveny paušální částkou. Z nároku na příspěvek na bydlení je vyloučeno bydlení, kde je úhrada nákladů na bydlení sjednaná paušální platbou, to znamená platbou v jedné částce bez zúčtování přeplatku a nedoplatku a jejich faktického vyrovnání.

Za druhé. Úprava okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení. Do okruhu těch společně posuzovaných osob se zahrnují osoby, které jsou spjaty vyživovací povinností a které spolu fakticky bydlí i bez ohledu, že nemají v bytě hlášen trvalý pobyt. Tato úprava se chystá i v rámci připravované jedné dávky na bydlení. Opatřením se omezuje fiktivní přestěhovávání rodin, kdy výdělečně činný člen rodiny je trvale hlášen v jiném bytě či na ohlašovně na úřadě a zbytek rodiny tak samozřejmě dosáhne na příspěvek na bydlení.

Za třetí. Omezení nároku na příspěvek na bydlení výší disponibilního příjmu po úhradě nákladů na bydlení. Vedle podmínky porovnání výše nákladů na bydlení k příjmům, což je dneska 30 nebo 35 % v Praze, se zavádí další podmínka, a sice že po úhradě skutečných nákladů na bydlení rodině zůstane disponibilní příjem nižší než určený násobek životního minima rodiny; obdoba podmínky zůstatku částky živobytí u doplatku na bydlení. Sledovaný disponibilní příjem v násobku odstupňován je podle velikosti domácností na 2násobek životního minima rodiny u domácnosti s jedním členem, 1,5násobek životního minima, když jsou v domácnosti dva členové, 1,5násobek životního minima v domácnostech se třemi členy a 1,2násobek životního minima rodiny u domácnosti se čtyřmi a více členy. Opatření by omezilo případy, kdy rodina pobírá příspěvek na bydlení vzhledem ke splnění podmínky, že její náklady na bydlení sice přesahují 30 nebo 35 % jejího čistého příjmu, ale přitom její příjem je tak vysoký, že by umožnil plné hrazení nákladů na bydlení bez přispění státu, aniž by to ohrozilo finanční situaci dané rodiny. Opatření by se takto dotklo 5 až 10 %, takže 11 až 23 tisíc současných příjemců příspěvků na bydlení. Jenom si uvědomme, že příspěvek na bydlení je částka státní sociální podpory. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP