(16.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Za čtvrté. Úprava normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady na bydlení, které představují průměrné náklady na byt přiměřené velikosti podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce, se rozdělují na část nákladů na nájemné a část nákladů na energie a ostatní náklady, které souvisejí s bydlením. Cílem tohoto opatření je zabránit manipulaci s náklady na bydlení jejich navyšováním až do výše normativních nákladů na bydlení, zejména v oblasti nákladů za služby související s bydlením, k čemuž docházelo velmi často. Zároveň dochází k vypuštění kategorie domácností 4+ normativních nákladů na bydlení. Toto opatření se dotkne asi 11 tisíc příjemců. Ostatní vícečlenné rodiny deklarují náklady na bydlení do výše normativních nákladů pro tříčlenné domácnosti.
Za páté. Z nároků na příspěvek na bydlení se vylučují domácnosti, ve kterých některý člen rodiny je vlastníkem nebo spoluvlastníkem dalšího bytu, než na který se má dávka poskytnout.
Za šesté. Změna valorizační podmínky pro stanovení -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Váš čas, paní ministryně. Já myslím, že bude prostor na doplňující otázku a potom to určitě dodáte... Takže pane poslanče, prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Teď vidím, že to skutečně myslíte vážně, což mě, musím říct, velmi děsí. Brno se už ohradilo, doufám, že se ohradí i Praha a budu se v tom angažovat. Vy vlastně řešíte z příspěvků na bydlení, kde skutečně ti lidé poctivě chodí do práce, drží se nad vodou, tak vy z toho chcete dělat chudinskou dávku. Pokud budete počítat ceny podle průměru v obecních bytech, tak vlastně nepomůžete těm lidem, protože ve velkých městech jsou ty náklady v tržním prostředí úplně jiné. A pokud ještě řešíte kategorii 4+, tak ještě podtrháváte nohy lidem, kteří mají více dětí, a to právě těm, kteří pracují, kteří se snaží, kteří nejsou úplně na dně, a vy je vlastně chcete dostat na dno. Já si myslím, že je to skutečně naprostý hazard. A navíc, kdybyste aspoň měli přesná čísla, ale v těch dokumentech žádná přesná čísla nejsou.
Já vás vyzývám, abyste to skutečně odložili až na dobu, kdy bude zákon o sociálním bydlení, kdy se projeví tak, že obce a města budou s to se tou situací, kterou vy vyrobíte, nějak vyrovnat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Paní ministryně si přeje reagovat. Nyní máte zase dvě minuty časový prostor. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já bych navrhovala, že bychom tu celkovou informaci, ještě s tím, co jsem nestihla zde říci, panu poslanci poslali poštou, jestli to lze. (Předsedající: Ano.)
Jediné, co bych zde podotkla, je to, že úpravu, kterou připravujeme jak k příspěvku na bydlení, tak k doplatku na bydlení, jako dávek, které jsou nepojistné dávky na bydlení, připravujeme ve velmi úzké spolupráci s Moravskoslezským krajem, Karlovarským krajem a s Ústeckým krajem. To jsou kraje, které čerpají na dávkách více než 40 % všech vyplacených dávek na bydlení. Je to po konzultaci s nimi, je to opravdu příprava podle podmínek. A pokud kraje, ve kterých ta situace je opravdu extrémně složitá, co se týká zneužívání dávek, kdy běžně za jednopokojový byt se platí přes dávky až dvanáctitisícový nájem, kdy se v ubytovně hradí až 9 tisíc za jeden pokoj, případně i více, protože není vůbec zvláštností, že v jednom pokoji žijí i čtyři lidé, tak v tom případě kdy opravdu stovky milionů korun z více než 13,5 miliardy korun končí v kapsách těch obchodníků, jak my říkáme obchodníků s chudobou, anebo majitelů bytů a ubytoven, rozhodli jsme se, že nebudeme čekat na zákon o sociálním bydlení, který se připraví, ale ty dílčí úpravy připravíme i teď.
Jestli je něco zvláštního na tom, že dávku státní sociální podpory bere dnes běžně člověk, který bydlí, jak vy říkáte, není na dávkách hmotné nouze, ale bydlí v nájemním bytě a vedle toho vlastní nemovitosti, které jsou určené k bydlení, tak dle našeho názoru tam tato dávka státní sociální podpory rozhodně nepatří.
Dávka státní sociální podpory byla vytvořena s cílem podpořit lidi (upozornění na čas), aby mohli žít v nájemním bydlení, ale rozhodně ne k jejímu zneužívání. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Jak jste avizovala, doplníte odpověď panu poslanci písemně, což je určitě chvályhodné.
Takže nyní bych vyzval paní poslankyni Janu Krutákovou, která by podala interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí Němcovou, jak se podporují rodiny s dětmi s onkologickým onemocněním. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, který podal interpelaci na ministra školství Roberta Plagu. Takže paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Vážená paní ministryně, ráda bych se na vás obrátila s dotazem ve věci pomoci rodinám s dlouhodobě nemocnými dětmi, např. těmi, kterým bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. V případě takovéto události se celé rodině ze dne na den změní život a začíná několikaměsíční období spojené mimo jiné s vyčerpáním pacienta i jeho okolí. Akutní léčba, během které je nutná blízkost nemocnice a opakované hospitalizace, trvá mezi šesti až dvanácti měsíci a po celou tuto dobu mají pacienti výrazně oslabenou imunitu a nemohou navštěvovat žádný kolektiv. Nepřetržitá péče jednoho z rodičů je tedy nezbytná.
V rodině jsou krátce po zahájení léčby patrné dva ekonomické efekty - pokles příjmů v důsledku absence platu jednoho z rodičů a nárůst výdajů spojených s léčbou. V současné době si rodiny mohou zažádat o příspěvek na péči. Jeho vyřízení však trvá i několik měsíců a přiznání je nejisté. Pečující rodič se tak ocitá před otázkou, jak řešit zaměstnání v období, kdy je jeho nepřetržitá péče o dítě nezbytná, a jak to zařídit, aby nemusel ukončit pracovní poměr a měl se po skončení léčby kam vrátit.
Moje otázka tedy zní: Má vaše ministerstvo nějaké informace ohledně počtu takto postižených rodin, případně plánujete nějaké kroky ke zlepšení jejich situace?
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, i za dodržení času. Nyní vyzývám paní ministryni Jaroslavu Němcovou, aby se vyjádřila k této interpelaci. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou. Prvního června 2018 nastane účinnost novely zákona o nemocenském pojištění, kterou se zavádí nová dávka dlouhodobé ošetřovné. Jedná se o opatření, které směřuje právě na podporu rodinné politiky s tím, že usnadní péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v situaci, kdy u někoho z okruhu blízkých dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby, každodenní ošetřování a pomoc při péči o nemocnou osobu, když tato péče není zajištěna jiným způsobem. Cílem tohoto opatření je přiměřená náhrada ucházejícího příjmu z výdělečné činnosti a zajištění sociálních jistot pro pečující osoby, např. i pro rodiče onkologicky nemocných dětí, a umožnění této zcela přirozené péče alespoň po přechodnou dobu většímu počtu nemocných osob závislých na pomoci jiného člověka.
Výše dávky za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, tzn. bude stejná jako výše ošetřovného. Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Současně je zaměstnanec po dobu péče chráněn před výpovědí a po skončení péče má právo návratu na stejné pracovní místo.
Hlavní podmínky k nároku na dávku pro ošetřované osoby jsou tyto: Ošetřovanou osobou je osoba, u níž došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčba a péče alespoň po dobu sedmi kalendářních dnů a u níž je předpoklad, že její zdravotní stav bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Ošetřující lékař potvrzuje nejméně jednou měsíčně, zda potřeba ošetřování trvá, a doba poskytování dávky může být až po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. ***