(17.20 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi zareagovat na podnět paní poslankyně Maříkové.
Co se týče výroby elektrické energie v České republice, myslím si, že bylo tady paní poslankyní vzpomenuto, že se vyrábí v současné době 30 %, konkrétně 33 %, celkové spotřeby právě na jaderných zdrojích a naše státní energetická koncepce i z hlediska dlouhodobého s výhledem do roku 2040 i dále počítá s tímto druhem zdrojů. Protože tyto jaderné elektrárny, jak Dukovany, tak Temelín, jsou v současné době už několik desítek let v provozu, především Dukovany, tak jejich plánovaná životnost může být prodloužena možná za horizont roku 2035, ale určitě z hlediska, o kterém jsem hovořil, to znamená s tím výhledem do roku 2050, tyto zdroje v současné době provozované provozovat nelze. Můžeme a musíme i díky tomu nejenom s vazbou na odstavení jaderných zdrojů, s vazbou na jejich dožití a technologické parametry, ale především z důvodu odklonění se od energetiky založené na spalování uhlí, ať už černého, nebo hnědého, z důvodu vlastně především u hnědého uhlí, které je neobchodovatelnou komoditou na delší vzdálenosti, z důvodu vlastně postupného dotěžení ložisek této suroviny v České republice, musíme nahradit tyto zdroje zdrojem jiným, a v tomto případě to může být nahrazeno jak jaderným zdrojem, tak také plynem. Rozdíly mezi těmito dvěma zdroji jsou patrné. U jaderných zdrojů je investičně nejnáročnější stavbou nebo výrobnou právě této elektrické energie, případně tepla, ale následný provoz a provozní náklady jsou zase pro změnu nejnižší. U plynu je tomu opačně.
Proč chceme a proč státní energetická koncepce počítá s jádrem, je to, že s vazbou na plyn musíme konstatovat, že tento na českém území se vyskytuje v tak malé míře, že není možné pokrýt výrobu elektrické energie a tepla vlastními zdroji a více než z 95 % je nutné tuto komoditu dovážet. Řádově kdyby došlo ke zvýšení výroby z plynu, museli bychom taky umět odpovědět na to, jak to zahýbe s naší obchodní bilancí s vazbou na dnes vyrovnaný deficit mezi dovozem a vývozem zboží a především co to udělá s cenou této komodity do budoucna s vazbou na to, že se takto orientují i státy kolem, a logicky tím cena této komodity poroste a dneska již nejdražší provozní náklady budou ještě dražšími.
Co se týče toho, jestli pro to děláme málo, nebo hodně. V současné době Stálý výbor pro jadernou energetiku bohužel nebyl schopen během měsíce května, jak jsme predikovali, nebo já při svém nástupu do funkce, předložit dostatečně kvalitní materiál vládě právě díky tomu, že tento starý výbor neměl mandát k tomu, aby udělal to, bez čehož se ten materiál předložit nedá, a to je dopad do veřejných rozpočtů při buď transakcích majetkových v rámci ČEZu, anebo především s vazbou na garance, o kterých tady paní Maříková vlastně hovořila a které můžou být v podstatě trojího druhu.
V současné době existuje celých 14 dnů materiál, který jsme deklarovali i veřejně ve sdělovacích prostředcích, který popisuje veškeré nutné kroky v oblasti legislativní, v oblasti technické, v oblasti investiční a finanční, a v této fázi je třeba dopočítat tu chybějící část, aby vláda mohla fundovaně rozhodnout, jakou formu podpory a jestli vůbec pro jaderné zdroje poskytne.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Maříková má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: V období, kdy dojde k uzavření uhelných elektráren, pravděpodobně dojde k poklesu vývozu elektřiny až na nulu, dokonce ji budeme muset dovážet. V současné době Česko vyváží téměř pětinu vyrobené elektřiny. Jak případnou chybějící kapacitu doplníte? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Je nutno říci, že česká energetika zaplaťpámbu je dlouhodobě budovaná a byla budovaná jako přebytková. My bychom chtěli v tomto trendu pokračovat dále. A z důvodu situace, která v Evropě s největší pravděpodobností vznikne, že můžeme být postaveni před otázku, ne za kolik budeme tuto komoditu dovážet, ale jestli vůbec bude odkud, protože nechci se pouštět, nemám na to časový prostor, do analýz, ale od velmi výrazné struktury a změny v Německu až po polskou energetiku budou v následujících dvaceti letech okolní státy procházet výraznou restrukturalizací z hlediska zdrojové základny a lze se důvodně domnívat, že elektrické energie v evropské části, do které jsme zapojeni, bude nedostatek a její cena poroste. Takže si myslím, že je rozumné, možná ne ve dvacetiprocentní míře, ale v přebytkové míře tu elektrickou energii vyrábět i s možností možných vývozů.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Teď bych asi jenom ještě zrekapitulovat krátce, že tady mám několik stažených interpelací, to znamená, v tuto chvíli v podstatě paní poslankyně Langšádlová stáhla svoji interpelaci na pana ministra Dana Ťoka, také na paní ministryni Schillerovou, paní poslankyně Maříková tři své interpelace stáhla, protože pan ministr Milek tady není, paní Schillerová a pan Metnar také ne. To znamená, nám zbývají jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest interpelací, které jsou tady v pořadí.
Takže nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Krutákové, která bude mít interpelaci na nepřítomného pana ministra Milka. Máte na to dvě minuty a pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.
Poslankyně Jana Krutáková: Vážený nepřítomný pane ministře, v červnu loňského roku jsem zaznamenala v meziresortním připomínkovém řízení návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí, tzv. protierozní vyhlášky. Tento návrh jsem přivítala, protože hrozbu vodní a větrné eroze vnímám jako velký problém a tento návrh měl dát pravidla pro hodnocení a stanovení maximální míry ohrožení půdy erozí. Dle vypořádání připomínek měla tato vyhláška nabýt účinnosti již od 1. července 2018, ale při pohledu do legislativní knihovny eKLEP je stav tohoto návrhu stále ve fázi "připomínkové řízení ukončeno" a ani webové stránky příslušného ministerstva tuto vyhlášku neevidují mezi platnými právními předpisy. Při představení tohoto návrhu jsem očekávala velký odpor zemědělské lobby a obávala jsem se, že právě tato lobby celý návrh vyhlášky zablokuje. Byla bych velmi ráda, kdybych se mýlila a tato vyhláška skutečně vešla v platnost a nezůstala jen v šuplíku ministerstva. Nicméně na základě odpovědi pana ministra Brabce jsou stále nevypořádány připomínky Agrární komory a s vaším resortem absolvovalo Ministerstvo životního prostředí již několik jednání, poslední pak 11. května tohoto roku.
Vážený pane ministře, jaký je váš postoj k připravovanému návrhu tzv. protierozní vyhlášky? Případně jaké další kroky plánujete v otázce protierozní ochrany zemědělského půdního fondu? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, paní poslankyně. Znovu zopakuji, že vám pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.
Nyní tedy vyzývám paní poslankyni Věru Kovářovou, která přednese interpelaci na nepřítomnou paní ministryně Alenu Schillerovou. A připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, k mým uším se donesla zpráva, která nevyznívá úplně lichotivě ve vztahu k číslům, která veřejnosti předkládá Ministerstvo financí. Ta čísla vypovídají o efektivnějším výběru daní, zejména daně z přidané hodnoty. Efektivnější výběr daní je dobrou zprávou. Ale otazník visí nad tím, zda skutečně dochází k efektivnějšímu výběru daní, nebo je to jenom hra s čísly. A právě o tom mám určité náznaky. Částka, o kterou se výběr zvýšil, prý totiž odpovídá částce, kterou jako vratku zadržují orgány Finanční správy, v některých případech po dlouhé měsíce, a ty částky nejsou pro podnikatele zanedbatelné.
Paní ministryně, je na tom něco pravdy? Nedochází k určité manipulaci veřejnosti? Kolik takových prostředků Finanční správa v současnosti zadržuje a v jaké struktuře? A pokud jde o dobu, po jakou je zadržuje? Děkuji předem za písemnou odpověď. ***