(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Hlava III a IV. To jsou hlavy, které vláda navrhuje neratifikovat. To je skutečný obsah této smlouvy a z toho budu citovat. Musím říct, že hlava III skutečně odpovídá těm proklamovaným cílům v hlavě I, a mimo jiné říkají: dojde k zpřísnění rozpočtové kázně... a musí se přijmout automatické mechanismy, které zbrzdí nepříznivý vývoj veřejných financí. Jak jsem říkal, tyto dvě hlavy vláda navrhuje neratifikovat, tak se jim úplně věnovat nebudu, protože nemá cenu vést dlouhou debatu o něčem, o čemž nikdo nenavrhuje. Já nechci říct - jsou tady politické strany, které by chtěly ratifikovat celou smlouvu, omlouvám se. Takže některé strany navrhují ratifikovat všechno, ale v tomto sněmovním tisku 97 to není. Takže abych nezdržoval, tak hlavám III a IV se v této chvíli věnovat nebudu.
Pojďme na hlavu V Správa eurozóny, článek 12: "Hlavy států a předsedové vlád smluvních stran, jejichž měnou je euro, se spolu s předsedou Evropské komise neformálně scházejí na vrcholných schůzkách eurozóny." Nic nového, to se dělo i předtím. "K účasti na těchto zasedáních je přizván prezident Evropské centrální banky. Předsedu vrcholných schůzek eurozóny jmenují hlavy států a předsedové vlád smluvních stran, jejichž měnou je euro." To znamená, přestože budeme signatáři - když si představím, že jsme to ratifikovali - tak nemáme právo jmenovat předsedu vrcholných schůzek. Tak nevím, ani tuto drobnost - protože já to považuji většinou spíše za formální věc, která je dlouhodobě domluvená, kdo bude předsedou schůzky těch předsedů vlád a podobně - ani to nemůže udělat smluvní strana, která to ratifikovala a která nemá jako svou měnu euro. A dělá se to i prostou většinou - což pro členskou zemi velikosti České republiky prostě příliš výhodné není - v okamžiku, kdy Evropská rada zvolí svého předsedu, a to na shodné funkční období.
Za druhé se říká v hlavě V: "Vrcholné schůzky eurozóny se konají podle potřeby a nejméně dvakrát ročně s cílem..." (Odmlka kvůli silnému hluku v sále.) Děkuji. - ... jednat o otázkách spojených se zvláštní odpovědností, které smluvní strany, jejichž měnou je euro, sdílejí v souvislosti s jednotnou měnou," což se nás netýká, "o dalších otázkách týkajících se správy eurozóny a o pravidlech, která se na ni vztahují, a o strategických směrech pro provádění hospodářských politik a pro posílení konvergence v eurozóně." I tento článek se vztahuje pouze na země eurozóny. Takže opět, i kdybychom to ratifikovali bez hlavy III a IV, nemůžeme se toho vlastně účastnit, protože nejsme členskou zemí eurozóny.
Třetí odstavec tedy přináší - hlava V článek 12: "Hlavy států a předsedové vlád smluvních stran jiných než těch, jejichž měnou je euro," to by se už mohlo týkat České republiky, "které tuto smlouvu ratifikovaly, se účastní jednání vrcholných schůzek eurozóny týkajících se konkurenceschopnosti pro smluvní strany, změny celkového uspořádání eurozóny a základních pravidel, která se na ni budou v budoucnu vztahovat, jakož i podle potřeby a alespoň jednou za rok jednání o konkrétních otázkách plnění této Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii." Takže milostivě jednou za rok mohou přijet předsedové vlád. Ne nejméně dvakrát za rok, jak je ta eurozóna v článku předem. A to je věc, na které bychom měli trvat, že náš předseda vlády bude jezdit na ta zasedání, vrcholná jednání, i když nebudeme ratifikovat. Myslím si, že ve stávajícím stavu Evropské unie jsme schopni tento oprávněný politický požadavek prosadit. Nevidím, kdo by byl proti.
Teď mám konkrétní dotaz. Kolik se těchto schůzek, kterých se samozřejmě představitelé České republiky nemohli zúčastnit, uskutečnilo od 1. ledna 2013 na základě článku 12 odst. 3. Zda víme, jaká byla agenda, co do agendy bylo, případně co do agendy a výstupu této schůzky prosadily země, které jsou signatáři a současně nejsou členy eurozóny. Zdali ti signatáři byli schopni dát do programu některý z bodů, které nenavrhovaly členské země eurozóny.
Už jsem skoro v půlce.
Článek IV, respektive... (Připomínka mimo mikrofon.) Já myslím, že mi odpovíte v rozpravě, možná že ne dneska, ale určitě v rozpravě budou moci podle mého názoru, pokud neukončíte většinou, dostatek všichni zastánci této smlouvy argumentovat proti našim argumentům a proti našim názorům.
Odstavec 4 článku 12 je takový spíš organizační, který říká: "Přípravu a kontinuitu vrcholných schůzek eurozóny zajišťuje jejich předseda v úzké spolupráci s předsedou Evropské komise." To by nás fakt nenapadlo, na to musíme mít smlouvu, že schůzku organizuje a připravuje předseda. Bývalý předseda Sněmovny také organizoval schůzi Sněmovny a přišlo nám to zcela normální. No ale je to tam.
Ta smlouva taky musela mít nějaké odstavce, aby bylo vidět, jak je důležitá pro členské země. Nevím, kolik bylo eurosummitů až do noci. A vždycky ve tři ráno vycházeli ti ministři celí zpocení, jak celou noc dojednávali kompromis, tak nevím, jestli to bylo i u této Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii.
V článku 12 odstavec 5 je také: "Předseda Evropského parlamentu může být pozván, aby na vrcholné schůzce eurozóny vystoupil. (Směje se.) Po každé vrcholné schůzce eurozóny předloží její předseda Evropskému parlamentu zprávu." Tady už se ovšem mluví pouze o schůzce eurozóny, ne o schůzce členů eurozóny s ostatními signatáři smlouvy.
Tady mám druhý konkrétní dotaz. Chtěl bych vědět, kolik zpráv předseda eurozóny předložil Evropskému parlamentu a jak s těmi zprávami Evropský parlament naložil. Kdy je projednal, co se diskutovalo a zda k tomu bylo přijato nějaké usnesení. Ta smlouva je platná poměrně dlouho, takže myslím, že už nějakou zkušenost s tím i Evropský parlament může mít. Myslím, že poslanec klidně se může zeptat svých europoslaneckých kolegů, jak často. Nicméně po každé schůzce by ta zpráva od toho Evropského parlamentu měla přijít. Nevím, jestli bychom měli zavést, že vláda po každé schůzi předloží zprávu Poslanecké sněmovně o tom, co bylo na vládě. To je hodně podobné.
Článek 12 má i odstavec 6: "Předseda vrcholných schůzek eurozóny pravidelně a podrobně informuje smluvní strany jiné než ty, jejichž měnou je euro," což jsme my, "a ostatní členské státy Evropské unie" - což jsme taky my - "o přípravách a výsledcích jednotlivých vrcholných schůzek eurozóny." Což znamená, že je jedno, jestli jsme, nebo nejsme signatáři.
Tak se chci zeptat, paní ministryně, jak často, jak pravidelně, jak podrobně informoval předseda smluvní stranu, v tomto případě Českou republiku? Kde jsou k dispozici ty informace? Zda jsou k dispozici i v českém jazyce, zda je ministerstvo plánuje někdy zveřejnit, abychom věděli, jestli nás informují, nebo ne. Protože se k tomu ty smluvní strany zavázaly - pravidelně a podrobně. Tak bychom to měli zkontrolovat. Kdo jiný, než Ministerstvo financí nám může podat vyčerpávající informaci, jak často, jak pravidelně a jak podrobné ty zprávy jsou. A mě by skutečně zajímaly ty konkrétní zprávy. Aby to nebylo typu: milý členský státe, minulý týden jsme se sešli, zahájili a po plodné diskuzi jsme přijali usnesení, která jsou na www.evropsky-parlament.eu. To já nepovažuji za podrobnou zprávu. Ale možná se mýlím. Poprosil bych paní ministryni, aby takovou informací vybavila všechny členky a členy naší dolní komory. A myslím si, že by bylo dobré, aby se tím zabýval i rozpočtový výbor. Vidím tady kolegy z rozpočtového výboru a myslím, že to je věc, která patří na jednání rozpočtového výboru. ***