(15.40 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Jaký je závěr? Pravděpodobně fiskální pakt prvním čtením projde.
Ještě se vrátím k tomu, co říkal prostřednictvím pana předsedajícího pan Kalousek, že je hloupostí si myslet, že nás tato smlouva přiblíží k euru. Skutečně v té smlouvě o přijetí eura nebo o dalším kroku k eurozóně není nic psáno, ale pro jakéhokoli člena, který bude chtít být členem eurozóny, je fiskální pakt samozřejmě povinný. A v okamžiku, kdy na země, které nejsou v eurozóně, se ten fiskální pakt nevztahuje, a ty, které do eurozóny chtějí vstoupit, tak ho mít musí, tak je zřejmé, proč tato ambice tady je. Takže ti, co budou pro tento fiskální pakt hlasovat, se rozdělí do dvou skupin. Buď nás chtějí salámovou metodou přiblížit k eurozóně a přijetí eura, nebo se chtějí zalíbit Bruselu a být v tom předklonu ještě hlouběji, než byli doposud.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jan Volný, po něm vystoupí v rozpravě pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já bych chtěl navázat na pana kolegu Skopečka, kterého si vážím jako ekonoma, ale ten jeho příměr mě trochu zatáhl za uši, když říkal, že maminka říká dítěti: Když skočí tvůj kamarád z okna, proč bys skákal taky? Ale toto je příklad dost bezzubý, protože vezměte si, že třída má 27 dětí, 26 jich vyskáče z těch oken a to jedno tam zůstane samo. Tak to není taky žádná veselá situace. (Smích v sále a ozývá se potlesk.) A toto je právě ten příklad, který tady řešíme.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek v obecné rozpravě. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Dámy a pánové, dovolte mi tři poznámky, dvě k vystoupení pana poslance Skopečka a jedno k vystoupení pana předsedy Fialy.
Pan předseda Skopeček řekl, že má být rozpočtová politika státu co nejvíce suverénní a že se rozhodně nemáme podrobovat diktátu z Bruselu. Tak to formuloval. Já bych za prvé chtěl říct, že fiskální kompakt tak, jak pro něj budeme, či nebudeme hlasovat... Až dokřičí pánové za mnou, já budu pokračovat. (K hovoru u stolu předsedajícího.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Už je tu klid, pane předsedo. Pokračujte prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, pane předsedající. Fiskální kompakt, ať už pro něj budeme, či nebudeme hlasovat, nemění ani o milimetr míru suverenity rozpočtové politiky státu. Prostě nemění. Tam není nic, co by nás nutilo jakoukoli kompetenci předat do společného rozhodování v rámci Evropské unie. Nicméně je fakt, že jsme se v případě rozpočtové politiky pro předání těchto společných kompetencí již rozhodli. Například šestá směrnice Evropské unie, která stanovuje závazná pravidla pro všechny členské země v oblasti nepřímých daní na společném evropském trhu - to je samozřejmě logické, že v oblasti nepřímých daní má dojít k určité míře harmonizace. Ale říkat tomu diktát z Bruselu, to může říkat jenom někdo, kdo má problém s diktátem z českého jazyka. (Ozývá se smích.) Protože to je vždycky společná dohoda členských zemí. Nic jiného.
Když jsem byl předsedou Rady ministrů Evropské unie v roce 2009, tuším, že jsem byl jediný, či poslední předsedající ministr financí Rady, který dosáhl poměrně rozsáhlé dohody v oblasti DPH, kdy se prolomilo určité tabu a členským zemím se umožnilo služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, restaurační služby, hotelové služby, opravny kol, kadeřnictví - teď vám to všechno nevyjmenuji, ale jsou to prostě služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, předřadit do snížené sazby. Já vás ujišťuji, protože jsem tu dohodu vyjednával několik měsíců a úspěšně se nakonec odsouhlasila v Evropské radě na úrovni premiérů, že tam nebyl žádný diktát z Bruselu, že jsme se velmi vážně a seriózně dohadovali, navzájem si poskytovali určité kompromisy, a mně bylo ctí předsedat té diskusi, kde se pak ta dohoda schválila. To byla dohoda nás všech. To nebyl žádný diktát. A já protestuji proti té formulaci - diktát z Bruselu. Byl jsem účastníkem mnoha těchto dohod a nikdy jsem nebyl svědkem žádného diktátu. Vždycky to byla společná dohoda.
Druhý výrok pana poslance Skopečka, na který bych docela rád reagoval, je, že se diví, že TOP 09, která mnohokrát vládě předkládá, že je vládou bez důvěry, je ochotna pro to hlasovat. Samozřejmě že vždycky to budeme vládě připomínat v okamžiku, kdy dělá podle nás naprosto nepřijatelná opatření v době bez důvěry, jako personální čistky na ministerstvech a bezpečnostních sborech. To vláda bez důvěry opravdu dělat nemá. Nicméně o přijetí fiskálního kompaktu TOP 09 usilovalo ještě v době, kdy hnutí ANO 2011 neexistovalo. Pánové Blažek, Stanjura jsou mi jistě svědky, že jsem to jako ministr financí Nečasovy vlády několikrát navrhoval. Zdůvodňoval jsem, proč bychom to měli udělat, na rozdíl od této vlády bez výjimky z hlavy III, kde jsou definovány parametry celkové výše dluhů a strukturálního deficitu. S tím dluhem problémy nemáme a ještě dlouho mít nebudeme, ale s tím strukturálním deficitem začneme mít problémy velmi brzy podle toho, jak se vláda chová. Tím nemyslím příští rok, ale prostě brzy ano. Takže když o to usilujeme už od roku 2010, tak jenom proto, že to dneska předkládá vláda, které nevěřím, není žádný důvod k tomu, abych měnil své cíle a svá dlouhodobá stanoviska.
K vystoupení pana předsedy Fialy. Dobrá. "Já jsem vyslechl argumenty o tom, že sice v té smlouvě není ani slovo, které by nás jakkoli přibližovalo k přijetí eura, ale my dobře víme, že to je salámová metoda, která nás k tomu euru má přiblížit..." Dobrá. Pokud platí tahle logika, tahle argumentace, já si dovolím setrvat na svém tvrzení, že kdo bude hlasovat proti fiskálnímu kompaktu, chce vystoupit z Evropské unie. Je to sice argumentační faul, ale argumentační faul asi tak desetkrát menší, než když vy tvrdíte, že přijetí fiskálního kompaktu nás přibližuje k přijetí eura. (Ozývá se potlesk z řad ANO a zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já bych jenom krátce. Určitě nejsem příznivcem všech nařízení EU, ale když už tam jsme, tak bychom se k tomu měli postavit čelem. (Kdosi tleská.)
A první věc. Tady jsme slyšeli všechny argumenty o tom, proč bychom neměli vstupovat. Jeden z nich byl - nevstupovat někam, co nefunguje. Tak to pojďme změnit. A hlavně, proč jsme dneska tady? Nám to tady taky nefunguje. Takže proč tady sedíme? Přece proto, že chceme něco změnit, něco zlepšit. Takže argument nevstupovat někam, kde něco nefunguje, moc nesedí. Protože v ten okamžik bychom tady neměli být. Děkuji. ***