(15.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh nějakému jinému výboru. Navrhuje prosím někdo z poslanců něco takového? Pokud tomu tak není, tak konstatuji, že se návrhem bude zabývat rozpočtový výbor jako výbor garanční, a končím projednávání prvního čtení tohoto bodu.
Nyní se budeme zabývat bodem
20.
Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Hany Aulické Jírovcové
a Pavla Kováčika na vydání zákona o zajištění právní pomoci
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o právní pomoci)
/sněmovní tisk 152/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 152/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslance, máte slovo. (V sále je trvalý neklid a hluk.)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych před vás předstoupil s obhajobou návrhu zákona o zajištění právní pomoci a o změně některých souvisejících zákonů, tedy zákona o právní pomoci. Jde o návrh zákona, se kterým jsme předstupovali coby poslanci Komunistické strany Čech a Moravy již v minulém volebním období. A jsme si vědomi, že tehdy se část této právní úpravy již promítla do některých dalších právních předpisů, zejména do zákona o -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím o klid, ať můžeme slyšet návrh zákona, tak jak nám ho zde předkládá pan poslanec Grospič! Prosím, pokračujte.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo.
- zejména do zákona o advokacii. Přesto jsme si vědomi, že současná právní úprava je značně roztříštěná.
Co tedy sledujeme předložením tohoto návrhu zákona? Především to, že by tento zákon stanovil podmínky pro poskytování právní pomoci, jakož i podmínky pro stanovení povinnosti státu hradit náklady právního zastoupení a rozsah této povinnosti. Za druhé, že by tímto zákonem nebyly dotčeny zvláštní právní předpisy, které zajišťují poskytování právní pomoci jiným způsobem, než stanoví tento zákon. Podle tohoto zákona by každý za podmínek stanovených tímto zákonem měl právo na poskytování právní pomoci v řízení před obecným soudem, včetně správního soudnictví, v kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem, o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, před jinými orgány, které jsou uvedeny potom v textu tohoto zákona. A dále ten, kdo se nemůže domoci jiné právní pomoci, zejména udělení právní porady nebo sepsání listiny, a je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu podle zvláštního právního předpisu určila k poskytnutí právních služeb advokáta.
Právní pomocí podle tohoto zákona rozumíme a takto definujeme právní služby poskytované advokáty podle zvláštního právního předpisu. Náklady na takovouto poskytovanou právní pomoc podle tohoto zákona ten, kdo není schopen sám nebo zcela nebo zčásti si ji hradit za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem, by potom hradil stát.
Vycházíme z toho, že právo na právní pomoc je založeno přímo ústavním pořádkem České republiky. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od samého počátku řízení. Podle čl. 40 odst. 3 věty třetí Listiny základních práv a svobod zákon stanoví, ve kterých případech má v trestním řízení obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci v zásadě umožňuje a je též v praxi realizována. Platná právní úprava je však roztříštěná, ne vždy jednotná a ve svých důsledcích poskytuje orgánům, které mají rozhodovat o poskytnutí bezplatné právní pomoci, tedy obhajoby, neúměrně široké uvážení.
Nechci teď zde číst všechny tyto normy, ale je jich celkem 16. Z tohoto vychází náš návrh zákona. Chci uvést jenom několik základních příkladů.
Listina základních práv a svobod v čl. 37 zakotvuje právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, rovnost všech účastníků řízení v průběhu řízení. Dále v čl. 40 stanoví právo obviněného, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obviněný obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Dále v témž článku Listina zakotvuje, že zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. V čl. 42 potom mimo jiné stanoví, že cizinci požívají v České republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod potom v čl. 6 stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého, nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by vzhledem ke zvláštním okolnostem veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, pane poslanče. Znovu vyzývám všechny přítomné poslankyně a poslance k tomu, aby zde vytvořili důstojnou atmosféru pro projednávání tohoto návrhu. Jsme v situaci, kdy už ani já neslyším to, co pan navrhovatel zde přednáší. Prosím, pokračujte.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám.
Dále v čl. 6 úmluva stanoví minimální práva každého, kdo je obviněn z trestného činu. Na to navazuje Úmluva o právním postavení uprchlíků, která v čl. 16 nazvaném Přístup k soudům, podle něhož má uprchlík zaručen svobodný přístup ke všem soudům na území smluvních států a má dále právo na území smluvního státu, ve kterém má trvalý pobyt, na stejné zacházení, jakého se dostává vlastním občanům tohoto státu v otázkách svobodného přístupu k soudům, včetně právní pomoci a vyjmutí z cautio judicatum solvi, tedy záruky, že odsouzený splní to, k čemu byl odsouzen. V jiných smluvních státech, než kde je uprchlík trvale usídlen, musí užívat stejného zacházení v případech zmíněných v odstavci 2 této úmluvy jako státní příslušníci příslušné země jeho trvalého pobytu.
Je zde i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Je zde Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoci. A jsou zde v celé řadě další speciální právní úpravy ustanovené v našem právním řádu, jak jsem již hovořil, v celkem 16 právních předpisech.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy. Potom předpokládá návrh zákona, že by měl upravit právo na poskytnutí právní pomoci, bezplatnou právní pomoc a novelizovat zákony, které již úpravu a právní pomoc upravují, tak, aby jejich ustanovení nekolidovala s novým zákonem. Nebude s ohledem na specifičnost trestního řízení dopadat na zástupce stanovené ex offo v případech nutné obhajoby v trestním řízení a dál na zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Toto je výjimka, která není v tomto návrhu zákona obsažena.
Účelem zákona by mělo být vytvoření systému poskytování právní pomoci a zabezpečení jejího poskytování v rozsahu stanoveném zákonem, tj. bezplatná právní pomoc by neměla být poskytována fyzickým osobám a právnickým osobám, které v důsledku materiální potřebnosti nemohou využívat právní služby k tomu, aby mohly řádně uplatnit a ochránit svá práva, a které prokážou (řekl pokrátí) také jejich majetkové poměry odůvodňující zajištění právní pomoci na náklady státu. (V sále je stále rušno.)
Tento zákon je také spojen s určitou identifikací rizik spojených s nečinností. Nečinnost v tomto případě by znamenala zachování dosavadní právní úpravy zajištění právní pomoci a bezplatné právní pomoci jednotlivými právními předpisy. Tento stav vede v současné době k tomu, že právní pomoc je poskytována nesystematicky, čímž se ztěžuje a znepřehledňuje její dostupnost pro žadatele, nejsou stanovena dostatečně transparentní pravidla, neexistuje jednotný systém pro poskytování právní pomoci, což komplikuje nežádoucí odlišnou rozhodovací praxi v této oblasti. Neexistuje také centrální přehled o poskytování bezplatné právní pomoci, chybí úprava zajišťování právní pomoci v rozhodčím řízení. ***