(15.10 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Myslím si, že jde v zásadě o konsenzuální návrh, jak se to projevilo i při jednání ve výboru pro zdravotnictví, který návrh schválil pouze s několika pozměňovacími návrhy, které povedou k lepšímu fungování navrhovaného systému, nebo upravují některé nepřesnosti v textu, ale v zásadě návrh nemění z hlediska systémového, pouze ho zpřesňují. Takže toto je ten základ. Myslím si, že je to velmi důležité, a troufnu si říct, že je to jedna z největších změn zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních několik let, aby tento návrh byl schválen, byl ve Sbírce zákonů do konce tohoto roku, neboť pokud by tomu tak nebylo, jak říkám, od 1. ledna by dopad na pojištěnce byl velmi významný, i dopad do systému veřejného zdravotního pojištění. Proto věřím, že návrh zákona podpoříte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Do obecné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Kaňkovského. (Hlásí se zpravodaj.) Omlouvám se. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 199/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Kamal Farhan. Prosím.
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, dovolte mi stručně zrekapitulovat dosavadní průběh projednávání sněmovního tisku 199 v Poslanecké sněmovně jako zpravodaj tohoto tisku.
Dne 26. 6. byl návrh projednán na 16. schůzi pléna. Navrhovatel, tedy vláda, požádal o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvním čtení s ohledem na blížící se účinnost nálezu Ústavního soudu, kterým se mění k 31. 12. 2018 a ruší podstatné části dosavadní úhradové regulace zdravotnických prostředků a související riziko plošné spoluúčasti pacientů ve výši 25 %. Sněmovna tento postup vetovala, tudíž postupujeme při projednávání standardním postupem třemi čteními.
Dne 12. 7. se uskutečnilo jednání výboru pro zdravotnictví. S ohledem na parlamentní prázdniny a avizované podání několika dílčích pozměňovacích návrhů bylo schváleno usnesení, kterým bylo projednávání daného bodu přerušeno. Dne 5. 9. pak proběhlo další projednávání tohoto sněmovního tisku, přičemž zde došlo k přijetí pozměňovacích návrhů na zdravotnickém výboru Poslanecké sněmovny. Byly to návrhy paní poslankyně Brzobohaté ohledně bionických protéz, pana poslance Běhounka zahrnující dílčí technické úpravy paragrafového znění, týká se to prodloužení termínu pro přípravu Státního ústavu pro kontrolu léčiv na novou agendu a úhrad, oprav invalidních vozíků ve vlastnictví pojištěnce, a pana poslance Kaňkovského snižující výši ochranného limitu na doplatky pro invalidní důchodce třetího stupně. Současně nebyl přijat jeden z pozměňovacích návrhů poslance Kaňkovského, který se týkal souběhu úhrady dvou invalidních vozíků, jakož i oprav široké palety ve vlastnictví pojištěnce.
Jako zpravodaj tohoto tisku bych vás rád seznámil se stanovisky klíčových institucí, které za sebe považuji za zásadní a kterých se návrh tohoto zákona bezprostředně týká. S návrhem vyjádřila souhlas Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Svaz zdravotních pojišťoven, Pacientská rada a Koalice pro zdraví. Všechny tyto subjekty apelují na maximální udržení současné podoby návrhu, která vystihuje všestranný kompromis.
Na závěr svého vystoupení si dovoluji avizovat, že navrhnu podle ustanovení § 95 odst. 1 jednacího řádu zkrácení minimální lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dní, které formálně učiním v rámci podrobné rozpravy. Tento návrh vychází především z toho, že aktuálně hrozí, že předmětná novela se nedostane do Sbírky zákonů do konce tohoto roku, respektive minimální délka legislativních lhůt bude činit potíže všem dotčeným subjektům, především pak Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který potřebuje co nejdříve znát konečnou podobu agendy.
A nyní, když jsem byl vyzván, mi ještě dovolte, abych přednesl usnesení výboru pro zdravotnictví z 24. schůze ze dne 5. září 2018 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 199.
Po úvodním slovu pana ministra Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslance Kamala Farhana a po rozpravě výbor pro zdravotnictví
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 199, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - zde jsou potom na třech stránkách podrobně vypsány jednotlivé body, které se toho týkají, a které jsem shrnul ve své krátké zpravodajské zprávě, jsou samozřejmě vloženy i v systému;
II. zmocňuje zpravodaje výboru poslance MUDr. Kamala Farhana, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
III. zmocňuje zpravodaje výboru poslance MUDr. Kamala Farhana, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny - což jsem teď učinil. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Ještě jednou se omlouvám. Nyní tedy už skutečně otevírám obecnou rozpravu. Jako první je do ní přihlášen pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění byl velmi podrobně projednáván ve výboru pro zdravotnictví, tu genezi vám tady vlastně už před chvílí podrobně prezentoval pan zpravodaj, kolega Kamal Farhan. Byla diskutována řada okruhů, řada dotazů jak ze strany poslanců, tak ze strany odborné veřejnosti. Musím říci, že Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo vlastně souhrn odpovědí na námi položené dotazy. Za sebe mohu říci, že část těch dotazů byla vypořádána, jak si myslím, že ta situace stojí, u některých dotazů jsme se asi úplně nepotkali. Všichni si ale uvědomujeme časový tlak, který legislativní proces žene dopředu, aby novela byla skutečně do konce tohoto kalendářního roku ve Sbírce zákonů a aby od 1. 1. 2019 občanům nehrozila již zde zmíněná dvacetipětiprocentní spoluúčast úhrady zdravotnických prostředků.
Je potřeba říci, že ten časový tlak není legislativnímu procesu ku prospěchu a reálně hrozí, že nebyla odhalena všechna úskalí a otázky kolem cenotvorby úhradových a regulačních opatření a že ne všechny byly úplně do detailů vydiskutovány a vypořádány. Konkrétně mám na mysli fakt, že byla zvolena legislativní varianta, při které kategorizační strom a podmínky úhrady jsou navrženy přímo do těla zákona. Tento krok je v rámci legislativních pravidel ojedinělý a má svá jednoznačná rizika. Také jsme se doposud od Ministerstva zdravotnictví nedozvěděli, jaký algoritmus volilo Ministerstvo zdravotnictví ke stanovení konkrétních úhrad a spoluúčasti pacientů v jednotlivých skupinách zdravotnických prostředků. A těch otázek jistě zůstává více.
Přes všechno, co jsem teď zmínil, poslanecký klub KDU-ČSL cítí nutnost novelu v legislativním procesu posunout dále. Jak jsme zde avizovali v prvním čtení, připravili jsme několik pozměňovacích návrhů k tomuto sněmovnímu tisku. Už tady zmínil pan zpravodaj, že jeden z nich byl jednomyslně přijat na jednání výboru pro zdravotnictví. Konkrétně se tento pozměňovací návrh předmětně netýkal problematiky zdravotnických prostředků, ale řeší jeden problém z minulosti. Je to určitá disproporce, konkrétně se týká ochranných limitů na doplatky na léčivé přípravky u osob, které mají přiznanou invaliditu třetího stupně.
Tady bych chtěl připomenout, že dle statistických údajů je příjmová stránka lidí s invaliditou třetího stupně dlouhodobě horší než příjmy starobních důchodců. Proto jsem na výboru pro zdravotnictví na podnět Národní rady osob se zdravotním postižením navrhl pozměňovací návrh, aby doplatek na léčivé přípravky byl u invalidních důchodců ve třetím stupni na stejné úrovni jako u seniorů nad 70 let, tedy 500 korun za rok. Diskutovali jsme o tom s Ministerstvem zdravotnictví. Musím ocenit, že diskuse byla konstruktivní. V podstatě sporným bodem se ukázala účinnost této navržené změny. Nakonec jsme dospěli ke kompromisu a ve výboru pro zdravotnictví byl doporučen Sněmovně ke schválení pozměňovací návrh, který odkládá u tohoto jednoho konkrétního bodu účinnost s datem od 1. 1. 2020, aby se i zdravotní pojišťovny a celý systém na to nachystaly. ***