(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Hlásil se pan kolega Skopeček, který je připraven na své vystoupení. Je zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se vrátím k meritu věci, a sice k tomu fiskálnímu rámci. Musím říct, že musím v tomto případě souhlasit s většinou věcí, které tady pan premiér přednesl, až na to zemědělství. Ten materiál, který dneska projednáváme, projednáváme asi po třetím přerušení. Už tady o tom běžela několikrát debata. Proto se omezím jenom na ty hlavní argumenty, které už jsem říkal.
Pro nás je ten rozpočet příliš velký, a to zejména když vezmeme v úvahu, že jedna z poměrně velkých zemí odchází. Podle našeho názoru se Evropská unie měla zaměřit na úspory, nikoliv pouze na hledání nových zdrojů.
Dalším problémem, tím vážným, pro nás je to, že Evropská unie chce zavést vlastní zdroje. Zejména je pro nás problém ten konsolidovaný základ daně právnických osob. Ale i to obchodování s emisními poplatky i poplatky za odpadové hospodářství jsou věci, se kterými nesouhlasíme. A je to přesně ta cesta, jak se pomalu, pomalými krůčky dostáváme z Evropské unie coby spolupráce národních států na tu nadnárodní úroveň směrem k superstátu, který má své vlastní zdroje, své vlastní daně. Pro nás by bylo lepší zvýšit příspěvek jednotlivých národních států než zavádět jakékoliv vlastní zdroje. Ale říkáme, Evropská unie se v tomto případě měla zaměřit především na úspory.
Dalším problémem je pro nás snaha podmiňovat čerpání peněz pravidly právního státu. My si myslíme, že to může být zneužitelné. Vidíme, jakým způsobem se tyto věci v současné evropské realitě odvíjejí, a já v tom nevidím rovněž nic pozitivního. Rovněž souhlasím s tím, že tato stávající Komise až příliš spěchá. Mohli jsme to vidět jak na úrovni evropského výboru, tak při našich cestách do Evropského parlamentu. Skutečně ten tlak končící stávající komise na to, aby finanční rámec a rozpočty na další roky byly přijaty ještě za té stávající, staré Komise, je enormní. To mě také nenaplňuje přílišnou důvěrou. A byl bych velmi pro to, aby finální verzi toho rozpočtu schválila, přednesla a stála si za ní nová Komise, která bude více odrážet současné nálady v Evropě a bude odrážet výsledky evropských voleb.
Jinak, vážený pane předsedající, ještě bych se rád přihlásil do podrobné rozpravy, protože jsem při tom prvním projednávání načetl v obecné rozpravě usnesení, které se týkalo Maďarska. Vzpomeňme si, že jsme tento bod otevřeli ve chvíli, kdy Evropský parlament schválil žalování Maďarska. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Skopečkovi. Mám tady dvě přihlášky s přednostním právem, ale mám tady tři faktické poznámky - pana poslance Benešíka, Vrecionové a Jurečky. Pan kolega Benešík bude první s faktickou poznámkou. Eviduji tedy přihlášku předsedy... a teď pořadí. První byl pan kolega Michálek a potom kolega Farský. Ke kolegovi Skopečkovi si poznamenám podrobnou rozpravu.
Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych velmi silně zdůraznit, že evropský výbor se velkou většinou ohradil proti možnosti zavést vlastní příjmy Evropské unie, a to, aby Sněmovna věděla, po velmi důkladné rozpravě. My si nemyslíme, že by Evropská unie a Evropská komise zejména měly mít vlastní příjmy. Ten národní prvek tam má být zachovaný. Je ale také důležité říct, že pokud by toto mělo být jinak, pokud by Evropská komise, potažmo Evropská unie měla mít vlastní příjmy, tak s tím musí souhlasit všechny státy. Je to záležitost, která by naprosto zásadním způsobem měnila parametry. A pokud vím, tak je proti tomuto odpor. Takže ta diskuze o tom, že by Evropská komise, potažmo Unie měla vlastní příjmy, je tak trochu lichá, protože minimálně Česká republika, pokud vím, se k tomuto staví negativně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní paní poslankyně Vrecionová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, přeji pěkné odpoledne. Chtěla bych jenom reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na slova pana kolegy Faltýnka k tomu zastropování. Za prvé jsem pevně přesvědčena, že Česká republika v současné době zvolila velmi špatnou vyjednávací strategii. Ona vyhovuje někomu, ale můžeme na ni velmi doplatit, pokud budeme na zastropování trvat. Protože v současné době jsme v tom vlastně především my a Slovensko. Není úplně pravda, že celá V4. Polsko má úplně jinou strukturu zemědělství. V minulém programovacím období lobbovalo Německo, které mělo problém s NDR, protože to mělo podobnou strukturu těch velkých lánů jako my a Slovensko. Velká Británie je pryč a Německo si ten svůj problém již vyřešilo. A nám se může stát, že pokud na tom budeme takto trvat, tak o ty uříznuté peníze, pokud nenabídneme nějakou jinou variantu, přijdeme.
To, že dovážíme vepřové maso, je pravda, ale jsou také další zemědělské komodity, které vyvážíme. Myslím si, že je to tak v pořádku. A samozřejmě podpora v živočišné výrobě je namístě, ale ne touto formou. Navíc na ty naše velké širé rodné lány, se ukazuje, že třeba v současné době, kdy máme problém se suchem, velmi doplácíme. A právě zastropování by pomohlo tomu, aby došlo k jejich rozčlenění.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vrecionové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Ještě předtím, než přistoupí k mikrofonu, omlouvá se pan kolega Čižinský od 16.30 do konce jednacího dne.
Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, přiznám se, že když jsem poslouchal slova pana premiéra a když jsem se díval do materiálů k tomuto sněmovnímu tisku, které máme jako poslanci k dispozici, tak se přiznám, že jsem trošku na rozpacích. Podle toho, co se tady píše v pozici vlády České republiky, tak je to podstatně jiné, než tady sdělil premiér této vlády, který tady de facto ten materiál cupoval a říkal, kolik jakých má k tomuto materiálu výhrad a jak je k tomu kritický. Když se podívám na pozici vlády k jednotlivým bodům, tak v zásadě to vždycky začíná slovy Česká republika je připravena, Česká republika vítá a tak dále. Tak by bylo dobré, aby si to buď potom pan premiér přečetl, co nám tady předkládá jako poslancům, nebo aby ta vyjádření byla v souladu. Tolik faktická poznámka.
Mimochodem pan premiér tady hovořil o tom, že má jednu konkrétní prioritu. V tom materiálu samotném se tady píše minimálně o třech prioritách. Je to tady v tom textu tučně na straně 17 vyznačeno.
Nicméně k té debatě, která se tady otevřela k otázce zastropování. Ono to není úplně černobílé. Je potřeba tady zmínit jednu věc. To tady zmíním pro kolegy, kteří to tady otevřeli. Ten návrh, tak jak byl v původním prvním návrhu, se pohyboval na částce 60 tisíc eur zastropování v rámci prvního pilíře přímých plateb. To chci tady jenom zmínit pro všechny, že pokud by takováto hranice byla přijata pro Českou republiku, tak se to týká všech farem bez rozdílu právní subjektivity. A bavíme se o hektarech, u té farmy zhruba 255 hektarů a více. Takže už i na tyto farmy, kterých máme v České republice poměrně hodně. Znám velké množství rodinných farmářů, kteří z řádově jednotek či desítek hektarů za těch 25 let vyrostli na velikost i několika set hektarů.
Tak prosím pěkně umějte rozlišovat otázku zastropování, která by, pokud by měla být, tak by měla být nějakým způsobem zohledňující specifika České republiky. A ta jsou opravdu jiná, než jsou někde ve Slovinsku nebo například v některých jiných členských menších státech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za to, že ten čas nebyl nějak dramaticky překročen. Nyní máme přednostní právo pánů poslanců Michálka a Farského. Nejdříve předseda poslaneckého klubu pirátské strany. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych se vyjádřil k té otázce konsolidovaného daňového základu daně z příjmu právnických osob, CCCTB, o kterém vláda píše na straně 17 a který už tady byl zmiňován.
My se tady neustále potkáváme s velkým problémem, že některé státy jsou prostě, pokud jde o daňovou legislativu v Evropské unii a korporátní daň, černí pasažéři. Například Malta, Nizozemsko, Irsko, Lucembursko a v některých případech i Rakousko. Ukázal to skandál LuxLeaks, ze kterého unikly tisíce dokumentů, které ukázaly, že ty největší korporace v Evropě platí daně od jednoho do tří procent. Tak mě by zajímalo, jak teď máme všem těm zaměstnancům nebo podnikatelům vysvětlit, že korporace, ty největší, které si to dokážou zařídit skrze různé speciální dealy s těmito státy, tak platí 1 až 3 %, a oni tady musí platit vysoké korporátní daně se standardním daňovým základem. ***