(15.10 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Garanční výbor tyto návrhy projednal, zatím k žádnému z nich nepřijal kladné stanovisko. Nicméně ta diskuse, která proběhla na výboru, byla podle mě velmi konstruktivní a ukázala na to, že si všichni uvědomujeme, že současný systém, a hovořila zde o tom i kolegyně Pekarová Adamová, je nevyhovující. My jsme hovořili o těch částkách. Já jsem přesvědčený o tom, že tam je víc nevyhovujících faktorů. Jedním z nich je i ten systém posuzování. Ta dnešní škála desetibodového hodnocení právě přináší u těch nejtěžších postižení někdy velmi složité rozhodování, systém odvolání a mnohdy tyto případy skončí i u soudu. To znamená, že bych v rámci této diskuse chtěl požádat paní ministryni, aby v rámci přípravy další novely zákona o sociálních službách vzala i tuto diskusi v potaz a hledala nový způsob posuzování příspěvku na péči, tedy posuzování stupně závislosti.
Vzhledem k tomu, že mou avizované pozměňovací návrhy na navýšení příspěvku na péči ve třetím stupni neprošly v garančním výboru, budu dnes v podrobné rozpravě načítat ten samý návrh. Opět se tedy jedná o variantní řešení. Prioritou je navýšení příspěvku na péči ve třetím stupni o 4 tisíce korun, ale jsou zde i varianty 3,5 a 3 tisíce korun. Já bych vás chtěl požádat o to, abychom se pak v rámci projednávání garančního výboru a i projednávání zde ve třetím čtení skutečně velmi hluboce zamysleli nad tím, jak najít ten kompromis. Já se vůbec nebráním tomu podpořit návrh některého jiného poslaneckého klubu, protože tady si myslím, že by nemělo jít primárně o politické tričko, ale o to, abychom dokázali ten systém nastavit tak, aby to postiženým jak ve třetím, tak čtvrtém stupni přineslo profit, nikoliv aby to jedné skupině přineslo obtíže.
To bude jeden pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. A můžeme diskutovat o tom, jestli ten náš návrh je více či méně komplexní. Já bych tady možná malinko nesouhlasil s jinak také pro mě velmi váženou kolegyní poslankyní Gajdůškovou, jestli je to o komplexnosti návrhu. Já si myslím, že je to spíše trošičku o jiném přístupu. Ale jde o to, abychom dokázali najít systém, který bude nejvíc funkční.
My jsme ale do druhého čtení připravili ještě jeden pozměňovací návrh a ten vychází také z diskuse, která byla poměrně dlouhá, ale myslím si, že velmi přínosná, ve výboru pro sociální politiku. Ta diskuse se týkala právě toho, zda to rozdělovat, jestli skutečně navyšovat příspěvek na péči, a teď se bavím hlavně o tom čtvrtém stupni, pouze těm osobám, které jsou v domácím prostředí, anebo zda je namístě k tomu samému přistoupit i v pobytových sociálních službách. Na to jsou různé názory. Nicméně po diskusi jednak s asociací poskytovatelů, ale i s běžnými provozovateli se domnívám, že do budoucna je potřeba řešit i situaci pobytových sociálních služeb. Ono to není jenom o tom příspěvku na péči, ale je to o celkové koncepci financování pobytových sociálních služeb.
Teď v tomto případě přicházíme s návrhem, abychom navýšili příspěvek na péči alespoň v tom čtvrtém stupni o stejnou částku, o kterou chceme navyšovat u poživatelů, kteří jsou v domácím prostředí. Nicméně vzhledem k rozpočtovým nákladům a hlavně ke změně systému, který by to přineslo, zde navrhujeme odloženou účinnost až od 1. 1. 2021. A zároveň říkáme, že si myslíme, že je potřeba to i rozpočtově krýt. A tady jsme po jednání s poskytovateli přesvědčeni o tom, že řešením by bylo zasáhnout do dotační politiky a o tu samou částku, o kterou bychom navyšovali příspěvek na péči v pobytových sociálních službách, o to ponížit dotaci právě pro pobytové sociální služby. Takto je koncipován pozměňovací návrh. Samozřejmě by to potom vyžadovalo při další novelizaci zákona o sociálních službách řešit i výši dotací pro pobytové sociální služby. To bude druhý pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Juránka, který je v tuto chvíli přihlášen jako poslední do obecné rozpravy.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, pane ministře, kolegové a kolegyně, já bych byl rád, abychom se na to podívali ještě z úplně jiného pohledu, a to z pohledu kupodivu finančního. Když se rozhodneme pomoci, a teď bych řekl nejenom ve čtvrtém stupni, ale i ve třetím stupni, tak na tom stát vydělá. Vydělá na tom, že jsou lidé, kteří se chtějí ve své rodině postarat o svoji maminku, babičku, a vydělá na tom velmi výrazně. Náklady, které se, a teď mluvím ze zkušenosti z Jihomoravského kraje, vynaloží z hlediska státu na jednu osobu v pobytovém zařízení, jsou přibližně třikrát vyšší, než když se o to dítě, vlastně ta maminka je už jako dítě, starají doma. Tato záležitost stojí za propočítání a máme tam vlastně obrovskou rezervu. V tuto chvíli stárneme, to znamená, že to bude do budoucna znamenat, že budeme moci postavit o něco méně dalších pobytových zařízení, ne že by nám teď dostačovala, ale znamená to dlouhodobě velikou úsporu. Znovu říkám, spočítejte si to, je to přibližně trojnásobek a můžete se o tom přesvědčit, v každém kraji je to trochu jiné, proto neříkám přesná čísla, ale můžete si je ověřit.
Ta druhá věc, kde stát šetří a šetřit by neměl, je potom ještě na důchodech. Já tady můžu uvést příklad i přímo své vlastní ženy, která se starala devět roků o svoji maminku. Výsledkem bylo, že jako bankovní úřednice bere v současné době po všech navýšeních důchod 6 100 korun. Ujišťuji vás, že kdyby se nestarala devět roků o svoji maminku, tak by brala víc, než je průměrný důchod. Můžete si to vcelku ověřit a napočítat. To znamená, my tady vlastně nabízíme, že pokud bude fungovat model, ve kterém využijeme rodinu jako takovou, tak se můžeme právě krásným způsobem dopracovat k tomu, že můžeme v rozpočtu počítat i plusy. A tady nemluvím o tom, jaké jsou teď v tuto chvíli jenom pozměňovací návrhy, ale až o nich budeme hlasovat ve třetím čtení, tak se budu snažit podpořit tuto záležitost vždycky směrem k rodině. Je to lidovecké a je to záležitost lidská. Já k ní vyzývám i všechny ostatní. A prosím, abyste si dopočítali i ty plusy, které zde jsou.
Tady chci říct ještě jednu věc. Svého času se podařilo prosadit, že u zákonů se píše, jaký dopad to má na veřejné rozpočty. A bylo by dobře říci, že tady by to mělo tenhle dopad velmi výrazný a bylo by dobré si u zákonů vždycky ověřit i ty kladné položky, které to v rámci rozpočtu přinese. Prosím, výpočet je možný, čísla jsou běžná. Prosím, abyste potom po ověření toho, jaké plusy, které nejsou v materiálu momentálně uvedené, to přináší, zvážili podporu některých pozměňovacích návrhů, které směřují k tomu, aby podpora byla nejenom ve čtvrtém, ale i ve třetím stupni. Protože - jestli zde mohu reagovat ještě na jednoho ze svých předřečníků - ano, mluvilo se o tom, že na minimální mzdu se to těžko navazuje, ale jestli chcete, aby tam nebyla ta nespravedlnost, tak částka na osobu ve třetím stupni by měla být vyšší, než je minimální mzda. S ohledem na to, že tam máme poměrně velkou rezervu trojnásobku, jsem přesvědčený o tom, že se dá tahle cesta najít. Samozřejmě v tuto chvíli máme nějaké pozměňovací návrhy, které k tomu směřují, a já doporučuji vaší pozornosti před vaším rozhodnutím si ověřit informace, které jsem vám teď dal.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ještě se přihlásila paní poslankyně Aulická Jírovcová. Máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, nebudu dlouhá, protože mí předřečníci vlastně tak nějak už všechno řekli. Bavili jsme se i o nesystémovosti jednotlivých návrhů a s tím možná i o budoucí změně financování sociálních služeb. Já se k tomu, a myslím, že to říkal můj kolega Kaňkovský, vracím schválně, protože my tady řešíme, hodně to slyšíme i v médiích, že se bavíme o navýšení ve čtvrtém, potenciálně i ve třetím stupni, ale jenom do domácí péče. Samozřejmě nás oslovují i poskytovatelé sociálních služeb, kteří v tom vidí velikou nespravedlnost, a my se jim opravdu na druhou stranu nemůžeme divit. ***